Prostor pro reklamu 
Uživatelské nástroje
Postranní lišta
kdyne
Obsah
Kdyně
Farnost: Kdyně (farnost do roku 2005: Kdyně)
Německý název: Neugedein
Obec pod hradem Rýzmberkem, r. 1508 povýšena na městečko. Původní Stará Kdyně je zmiňovaná ve 2. pol. 14. století. Plebanií se stává roku 1384 (podle některých údajů1) byla plebanie zřízena již před rokem 1369). V roce 1573 ve vizitačních protokolech je zmiňována jako utrakvistická fara. Po reformaci byla ustanovena jako filiální, děkanstvím roku 1806, matriky jsou vedeny od roku 1635.2)
V roce 1900 zde bylo 246 domů, ve kterých žilo 2324 Čechů a 37 Němců. V roce 1930 bylo ve Kdyni 428 domů a 2756 obyvatel, v roce 2001 zde žilo 3821 obyvatel v 576 domech3), 4), 5), 6).
Kostel sv. Mikuláše, biskupa
Nedatované foto kostela sv. Mikuláše a foto z 20. 7. 2006.
Video kostela sv. Mikuláše (ptačí pohled, © Bětka Kokaislová & Jan Martin) z 29. 9. 2018: ZDE
10. 10. 2021
Kostel je původně ze 14. století. Z tohoto období se zachovaly křížové klenby presbyteria, hrotitá okna se zbytky kružeb a část zdiva kostelní lodi.
16. 1. 2022
V roce 1734 byla věž zvýšena a opatřena novým krovem s cibulovitou bání, která tvoří dodnes charakteristickou siluetu Kdyně. Její tvůrce V. Fischer pocházel z Furthu (Bavorsko). Kostel byl obnoven a rozšířen o boční kaple v letech 1763–1768, konsekrován byl roku 1771. Stavbu financovali Stadionové, jejichž hraběcí znak je dosud umístěn na průčelí kostelní fasády.
Stadionský znak a socha sv. Mikuláše na průčelí kostela (18. 2. 2007).
V blízkosti kostela sv. Mikuláše stával ještě kostel sv. Petra a Pavla, zmiňovaný od 14. do 17. století. Jednalo se o velice starou svatyni, která byla podle svého prastarého zasvěcení patrně ještě předchůdcem dnešního kostela. V polovině 17. století je kostel sv. Petra a Pavla připomínán jako pustý. Dnes po něm nejsou stopy.
Velká vzdálenost kostela od města sváděla měšťany k myšlence vystavět na kdyňském náměstí kostel nový, zasvěcený Nejsvětější Trojici. Konkrétní podobu získal tento projekt kolem r. 1660. Osadníci svezli materiál, ale na protesty faráře museli od stavby upustit. Znovu ožila myšlenka na zřízení kostela mezi léty 1887–1902, tenkrát však chyběly finanční prostředky, a tak zůstalo kdyňské náměstí bez kostela.
Oltářní obraz sv. Mikuláše a betlém v kostele (10. 1. 2021)
Z vlastních zdrojů farnosti a svépomocí byl kostel v 90. letech 20. století opraven (P. Miroslav Kratochvíl).
Kostel sv. Mikuláše – pohled z dronu (29. 9. 2018, © Bětka Kokaislová & Jan Martin) a pohled ze hřbitova (18. 2. 2007).
Kostel v roce 1890. 7)
První sv. přijímání (r. 1978) s P. Bohumilem Maroušem
Kaplička sv. Jana Nepomuckého
Kaple v Komenského ulici je z 2. poloviny 18. století a obsahuje dřevěnou sochu sv. Jana Nepomuckého v nadživotní velikosti. Socha pochází z kaple, která do r. 1873 stála u dolní kašny na náměstí a na které byl zvonek, kterým policajt oznamoval poledne a vyzváněl ranní a večerní klekání. Kaple sv. Jana Nepomuckého je ve vlastnictví obce.
Kaple sv. Jana Nepomuckého (13. 8. 2006)
Kaplička Panny Marie Bolestné (u kostela)
Pod kdyňským kostelem, v aleji kaštanů, stojí kaple z počátku 19. století, v níž byla donedávna uchovávána dřevěná pieta z konce 14. století. Ta je dnes uložena na bezpečnějším místě. Kaple je ve vlastnictví obce.
Pieta ze 14. století, 3. 7. 2021
Pieta z kaple P. Marie Bolestné – foto z konce 19. století.8) a kaple Panny Marie Bolestné – 13. 8. 2006
Kostel v liturgickém roce
15. 1. 2023
Seznam farářů
| Jméno | Foto | Životopisná data | Doba působení |
| P. Karel Adamec |  | Vysvěcen 28. června 2014 v Brně (primice 5. července 2014 v Olešnici) | od 1. 8. 2021 |
| P. Przemyslaw Ciupak |  | od 1.9.2019 do 1. 8. 2021 | |
| P. Miroslav Kratochvíl |  | farářem znovu od 1. 10. 2018, od 1.9.2019 výpomocný duchovní | |
| P. Josef Prchal |  | Vysvěcen 28. června 1987 v Brně, primice 5. července 1987 (Uherčice) | od 1. 6. 2018, pak výpomocný duchovní, poté osobní děkan, od 1. 11. 2019 duchovní správce sester dominikánek v řeholním domě ve Střelicích u Brna. |
| P. Miroslav Kratochvíl | | ✵ 14. 1. 1948 (Dambořice). Vysvěcen v r. 1983 v Českých Budějovicích. Předchozí působiště: Přeštice (kaplan u P. Františka Kaplánka), Domažlice (kaplan u P. Františka Damase Veřtáta, vikáře). V březnu 2014 získal od papeže Františka titul monsignore. | 1988–1. 8. 2018 Zároveň okrskovým vikářem (vikariát Domažlice) |
| P. Josef Nedoma (řádové jméno Matouš) |  | ✵ 25. 9. 1920 (Dolany u Olomouce) – ✟ 13. 3. 1988 (67 let) (Kdyně, v kostele sv. Mikuláše při mši sv.). Vysvěcen 1. července 1972. Pohřben v Dolanech u Olomouce.  | 1. 7. 1985–13. 3. 1988 |
| P. Mons. Jindřich Suchánek |  | ✵ 7. 1. 1923 (Vyškov) – ✟ 21. 1. 2009 (86 let) (Mrákov). Vysvěcen 26. června 1949 v Českých Budějovicích. Předchozí působiště: Počátky, Týn nad Vltavou, Myslív a Zavlekov; 1974–2009 Mrákov. | zastupující v době nemoci P. Bohumila Marouše |
| P. Bohumil Marouš |  | ✵ 19.3. 1921 (Písek) – ✟ 4.10.1985 (64 let) (Charitní domov Moravec). Vysvěcen 5.4.1945 v Praze. Dřívější působiště: kaplan od 1.9.1945 Kadov, Seč (Blovice); od 1.8.1947 sv. Mouřenec, Hartmanice a Dobrá Voda; od 2.9.1949 do 9.5.1960 vězněn komunistickým režimem (uranové doly), pak Pozemní stavby Písek; 6.7.1961-5.9.1965 znovu vězněn komunistickým režimem; do 15.5.1968 Pozemní stavby Písek; od 15.5.1968 Dolní Lukavice, Řenče. Pohřben v Písku-Semicích  | 1.5.1974–31.8.1984 |
| P. Josef Břicháček |  | ✵ 8. 11. 1928 (Předbořice) – ✟ 10. 6. 2004 (75 let) (Stará Boleslav). Vysvěcen 25.6.1967. Další působiště: 1967–1969 Pelhřimov, Veselá a Častrov (kaplan), 1969–1974 Kdyně, 1974–1990 Zavlekov, 1990–1999 Svatá Hora, 1999–2001 Pelhřimov, od 2001 Lomec. | 1.8.1969–30.4.1974 |
| P. Václav Roubal |  | ✵ 25. 10. 1916 Chudenice, vysvěcen 14. 6. 1942. Další působiště: 1969–1974 Veselá (u Pelhřimova) | 1.9.1959–31.7.1969 |
| P. Antonín Šmelc |  | Premonstrát, působil v Milevsku, ✟ 14. 2. 1961 Lukavice | 1.11.1957–31.8.1959 |
| P. Štefan Pataky |  | Slovák, původem ze Spišského Podhradie. Kněžské svěcení přijal v r. 1939 v Segedíně. V letech 1959-1964 interkalární (dočasný) administrátor v Domažlicích. ✟ 30. ledna 1983 | 1.1.1953–31.10.1957 |
| P. Jan Skala |  | ✵ 11.6.1887 – ✟ 30. 11. 1952 Kdyně | 1.8.1928–30.11.1952 |
| Mons. Josef Kavale | ✵ 9.12.1863 | 1.7.1904–29.2.1928 | |
| P. Václav Zahradník, administrátor | 1904 | ||
| P. Václav Tůma | ✵ 3.7.1842 (Dinín / Dynín) Vysvěcen 24.7.1870.9) | 14.11.1887–10.1.1904 | |
| P. Antonín Heinz, děkan | ✟ 11. 6. 1887 | 14.4.1864–11.6.1887 | |
| P. Vincenc Bauer | 8.5.1850–9.12.1863 | ||
| … | |||
| P. Václav Schwuger, kaplan | Rodák z Kasejovic. Kaplan ve Kdyni, pak farář v Prostiboři. ✟ 27. 3. 1895 | ||
| P. Josef Čermák, kaplan | 1856 | ||
| P. Steinbach (Ignác Václav?) | Farář ve Staňkově u Domažlic. ✟ Byl zavražděn 24. 11. 180810) | 1783 | |
| P. Felix | 1783 | ||
| P. Jakub Smrž, kaplan | 1776 | ||
| P. Joannes Frantz, cooperator | 1774 | ||
| P. Joannes Christof Hacker, kaplan | 1771 | ||
| P. Jan Kunert | 1769 | ||
| P. Jan Špirck, kaplan | 1769 | ||
| P. Bernard Petirka | V r. 1796 2 kaplani: Martin Hasner a Vojtěch (Adalbert) Turek11) | od 15. července 1751 | |
| P. Jan Václav Bonhomin | V polovině 17. století uváděn jako správce v Kolovči, Staňkově a Hlohové (Jan Bonhomin Plzeňský) | 1679 | |
| P. Jiří Nassal12) | 1650 |
Hřbitov
Kolem kostela sv. Mikuláše se rozkládá hřbitov, rozdělený na tři části: starý, nový a urnový. Starý hřbitov již nestačil a tak se začal rozšiřovat směrem od kostela ke Škarmanu hřbitov nový. I když se zde pohřbívalo už dříve, dnešní podobu s kamennou zdí dostával až po r. 1945.
Později, po zbourání staré márnice, se v zadní části nového hřbitova vytvořil tzv. „urnový háj“. Od 80. let min. stol. je v provozu i smuteční obřadní síň.
Na hřbitově pracovalo v průběhu doby několik hrobníků. Nejstarší byl do r. 1922 pan Kozina. Od r. 1922 do r. 1945 Bedřich Šperl
a po válce v r. 1945 skoro až do své smrti v r. 1999 Jan Váchal. Dnes v této činnosti pokračuje jeho syn Antonín Váchal.
Na hřbitově je pohřbeno mnoho významných osob města:
vlevo od hlavního vchodu do kostela je hrob Vincence Schaffránka. Ten se zasloužil o vznik pošty ve Kdyni v r. 1832. Vzadu na pravé straně kostela je hrobka rodiny Kavale. Její někteří členové byli významnými církevními hodnostáři. Za touto hrobkou je hrob Ferdinanda
Tšídy (starosta města v letech 1891 – 1905). Kousek od tohoto hrobu je hrob Matěje Šlaise (✵ 23. 5. 1896 – ✟ 8. 4. 1976) kdyňského, ve své době nejstaršího archiváře, pocházejícího z Dobříkova. Další je koncertní mistr a hudební pedagog prof. Karel Weber (✵ 6. 3. 1834 –
✟ 26. 11. 1911). Opodál odpočívá oběť nacismu Václav Marek (✵ 10. 11. 1905 – ✟ 18. 5. 1940 Klatovy), pocházející z Němčic a po kterém je pojmenováno sídliště pod Škarmanem. V urnovém háji má místo svého posledního odpočinku akad. malíř Jaromír Hlavsa (✵ 30. 4. 1908, Kdyně – ✟ 14. 1. 1973, Plzeň), spisovatelka Zdena Frýbová (✵ 30. 8. 1934 – ✟ 22. 2. 2010) a v neposlední řadě letec Josef Hubáček (✵ 17. 10. 1909 – ✟ 9. 4. 1988).
Mezi dalšími známými osobnostmi je spisovatelka Hana Štěpánková (✵20. srpna 1890 Maškův mlýn, Chodská Lhota - ✟ 20. února 1950 Kdyně), starosta a doktor Edmund Žákavec, MUDr. Lev Hartman (✵ 15. 2. 1905 - ✟ 28. 6. 1959)13) a mnoho dalších.14)
Kdyně na pohlednicích
Kdyně v roce 1897
Kdyně v roce 1898
Nedatované foto Kdyně (kostel vpravo)
Náměstí ve Kdyni v roce 1905.
Florianské náměstí ve Kdyni před rokem 1918.
Náměstí ve Kdyni v roce 1939.
Kostel sv. Mikuláše ve 40. letech 20. století
Kostel sv. Mikuláše ve Kdyni na pohlednici z roku 1944
Poznámky
4)
www.kdyne.cz
5)
Ottova encyklopedie
6)
sčítání obyvatel, ČSÚ
7)
Kdyně v díle a životě J. Š. Baara. Domažlice, 1946.
8)
Soupis památek historických
9)
Catalogus ecclesiasticus almae Dioecesis Bohemo-Budvicensis…: pro anno 1890
11)
Catalogus Ecclesiasticus Almae Dioecesis Bohemo-Budvicensis, 1796
13)
Brutální vyhlazování a konečné řešení židovské otázky přežil i Lev Hartman ze Kdyně. Zmizel několik dní před plánovaným transportem z Klatov do Terezína v roce 1942. Nacisté následně vystavili dokument o pohřešované osobě se stručným popisem, v němž například stálo, že jde o svobodného lékaře, který je vysoký zhruba 173 centimetrů, štíhlé postavy a má typický židovský nos. „Když šli Židé na odsun, on mezi nimi nebyl. Celou válku jsme o něm nevěděli. Ukázal se až v roce 1945. Později jsme se dozvěděli, že jej ukrývali manželé Fleischmanovi z Podzámčí. Když se pan Fleischman rozhodl, že doktora zachrání, a oznámil to své ženě. Na kolenou ho prosila aby to nedělal, že zničí celou rodinu. Odpověděl jí, že doktor zachránil život jí, když byla těžce nemocná, a on ho nyní zachrání jemu. Po celou válku vycházel doktor ven jen večer, a to v dámském převleku,“ řekla Danuše Hamatová při devětatřicátém setkání pamětníků v Muzeu příhraničí ve Kdyni.
Zdroj: https://domazlicky.denik.cz/zpravy_region/osvetim-prezila-pouze-jedna-zidovka-ze-kdyne-20190202.html
Zdroj: https://domazlicky.denik.cz/zpravy_region/osvetim-prezila-pouze-jedna-zidovka-ze-kdyne-20190202.html
14)
Rudolf Šlajer. Kostel sv. Mikuláše ve Kdyni. Kdyňsko, roč. 10., 1/2014
kdyne.txt · Poslední úprava: 04. 06. 2023 (23:46) autor: 185.5.70.202
Nástroje pro stránku
Kromě míst, kde je explicitně uvedeno jinak, je obsah této wiki licencován pod následující licencí: CC Attribution-Share Alike 4.0 International
Poslední provedené úpravy:  |
|
|
Hlavní stránka o kaplích: http://kaplicky.cesty.in |
|
|
|
|