Vikariát Klatovy

Farnost Švihov (sloučená farnost Chudenice)

• Kostel sv. Jana Křtitele
• sv. Wolfganga (zrušený)
• Kaplička sv. Anny (hřbitovní)
• Panny Marie (za obcí)

První písemná zmínka o Chudenicích pochází z roku 1200 v souvislosti se založením kostela sv. Jana Křtitele. V roce 1291 se uvádí obec Chudenice, tehdy již majetek Czerninů z Chudenic.

Plebanie r. 1200 (založení původního kostela Drslavem Černínem z Chudenic), děkanství od r. 1906, Matriky jsou vedeny od roku 1670.

V r. 1869–1910 pod názvem Chuděnice obec v okr. Klatovy, od r. 1921 obec v okr. Klatovy.

V roce 1982 zde žilo 663 obyvatel (KDČB), v roce 2001 zde žilo 595 obyvatel v 266 domech.

Chudenice, 1910 a 1927 1)

Současný kostel sv. Jan Křtitele je gotický z 2. poloviny 14. století (jedná se o kulturní památku). Z této doby se dochovaly obvodové zdi s portálem, triumfálním obloukem se zbytky vzácných nástěnných maleb, kružbová okna, presbytář s žebrovou klenbou. V 1. polovině 16. století byla ke kostelu přistavěna sakristie, oratoř a nejmladší přístavbou je pozdně renesanční věž z roku 1660. Barokní úpravy proběhly v 18. století. Stropní malby s výjevy ze života sv. Jana Křtitele vytvořil v roce 1759 malíř Kaplánek. Hřbitov kolem kostela byl zrušen v roce 1786.

Další stavební úpravy proběhly v 19. století. Novogotický hlavní oltář z 19. století má původní renesanční archu z roku 1505 od neznámého malíře zvaného Mistr Chudenického oltáře.

V Chudenicích působily v dětské opatrovně v letech 1883–1945 sestry vincentky (S.V.)²⁾

Kostel sv. Jana Křtitele (12. 8. 2011)

Blízko Chudenic je torzo kostela sv. Wolfganga na vrchu Bolfánek. K poctě sv. Wolfganga zde byl postaven nejprve malý kostelík, nahrazený v letech 1722–1729 velkým barokním poutním kostelem podle návrhu F. M. Kaňky. Jednolodní stavbu s polygonálně uzavřeným presbytářem financoval majitel Chudenic František Josef Černín.

Původní kostel (návrh podle F. M. Kaňky) | Místo, kde stál původní kostel (foto 25. ‎srpna ‎2016)
Půdorys ukazuje na možnost, že tato část kostela byla asi původním gotickým kostelíkem. V roce 1772 byla přistavěna boční kaple, která má dvě úrovně. Ve spodní je skalní výběžek se stopami, připisovanými sv. Wolfgangovi. Podle nich se kapli říká Šlépějová.

Šlépějová kaple (foto 25. ‎srpna ‎2016)

Kostel sv. Wolfganga, zachovaný po dnešní časy jen v malém zlomku někdejší stavby, měl svého předchůdce v kapli či kostelíku téhož světce. Nejstarší známé zprávy začínají rokem 1564.

Úcta ke sv. Wolfgangu, jenž byl od Černínů z Chudenic považován za patrona rodu,rostla ovšem v dalším vývoji. Svědčí o tom zvláštní mešní nadace hraběte Heřmana Černína z r.1650 a zejména pak přestavba starého původního kostelíka ve větší kostel, provedená v r. 1722 až 1725 za hraběte Františka Josefa Černína, podle plánů hraběcího architekta Frant. Maxmiliána Kaňky. Tato nová svatyně byla vysvěcena 5. dubna 1726. Kostel však byl v r. 1782 zrušen a od té doby stavba chátrala a až v r. 1806 bylo nutno ji zbourati až na malý zlomek, jenž byl v r. 1828 na popud abbé Josefa Dobrovského opraven. Kostelní věž byla v r. 1826 upravena na rozhlednu.

Čeští dějepisci Chanovský a Balbín zdůrazňují ve svých dílech, že věřící z celého okolí sem putovali a zde sv. Wolfganga o pomoc vzývali, na místě z kterého svoje bývalé biskupství požehnal, což bylo podnětem prvního založení kaple, která svou ochrannou klenbou se zdvihla nad stopami světcovými. K této původní svatyni, pojí se dle četných zpráv událost, která se v r. 1600 přihodila.

Pověst vypráví, že se Humprechtu Černínovi, který se těšil dokonalému zdraví, zjevil ve starém zámku chudenickém anděl s vyzváním, aby se odebral do kostela sv. Wolfganga, tam se vyzpovídal a přijal svátosti na poslední cestu, neb po 3 dnech zemře, což se též stalo. Toto zjevení Černín ve své závěti připomíná. Původní kaple či kostel, jak jej Balbín připomíná, byl však malý, nemohl pojmouti poutníky, kteří sem putovali, proto rozhodl se Frant. Josef Černín dne 22. dubna 1717 dle vůle svého zesnulého otce vystavěti nový velký kostel a se stavbou započato dne 2. března 1722 a to na místě, na němž stála stará kaple, a při tomto kostele bydlel stále poustevník. Kostel byl dne 8. dubna 1726 arcibiskupským vikářem Sibiksauserem vysvěcen. Těsně u tohoto kostela dal v r. l772 hrabě Prokop Černín ještě zvláštní „Šlepějovou kapli“ vystaviti.

V době, která procesím nepřála, byl roku 1785 na rozkaz Josefa II. kostel zavřen a poustevna zrušena, socha sv. Wolfganga převezena do farního kostela, kde stála na hořejšku hlavního oltáře až do r. 1863, pak při rekonstrukci tohoto oltáře odstraněna a neví se, kam pak byla odstraněna. Kostel po uzavření chátral, až konečně r. 1810 panský správec Frant. Sauer jej dal až na věž strhnouti. Tato věž a Šlepějová kaple, která zůstala státi, byla Prokopem Černínem opravena, věž r. 1825, kaple r. 1845.

Při renovaci kaple v r. l895 zřízen v kapli oltář, na nějž hraběnka Františka Černínová namalovala nový obraz sv. Wolfganga.

Starý oltářní obraz z původní kaple byl již schátralý, a proto visel ve výklenku oratoře bývalého kostela a tento byl v roce 1898 zničen a zůstal z tohoto pouze dřevěný rám.

Dny ve kterých tolik poutníků sem putovalo, t.j. pondělí velikonoční a pondělí svatodušní, nazývaly se „poutě sv. Wolfganga.“

Věž s rozhlednou byla péčí a za podpory nadřízených institucí v r. 1950 a 1951 důkladně opravena.

Dle archiv. a musejních dokladů. Museum Josefa Dobrovského v Chudenicích.

Chudenice, 23. 5. 1951.

Podle pověsti se vracel řezenský biskup Wolfgang z Prahy, kde na přání knížete Boleslava II. vysvětil v r. 973 prvního českého biskupa Dětmara. Wolfgang přenocoval na tomto místě v jeskyňce pod skalou. Nedaleko byla studánka s léčivou vodou, ke které přicházeli poutníci zblízka i zdaleka.

O SVATÉM BOLFÁNKU

Před dávnými a dávnými časy, když byl ještě sv. Wolfgang v Řezně biskupem, umínil si český kníže Boleslav II., že založí v Praze biskupství. Maje k tomu souhlas německého císaře Oty I. vyslal posly do Bavor k sv. Wolfgangu s prosbou, aby přišel do Prahy založit biskupství a vysvětit prvního pražského biskupa Dětmara, rodem ze Saska, který znal dobře česky. Sv. Wolfgang rád vyhověl; bylo to roku 973. Na zpáteční cestě z Prahy přišel sv. Wolfgang na návrší u Chudenic, kde v hustém lese na Výšensku přenocoval. Druhého dne ráno se rozhlédl kolem a spatřil před sebou krásný širý šumavský kraj. Bylo to na pomezí blízkých hranic a sv. Wolfgang si umínil, že tu na památku svého pobytu postaví kostel.

Pustil se se svým průvodem ihned do práce. Práce se jim dařila, ale ráno, když se probudili, bylo dílo včerejšího dne zničeno. To se opakovalo druhého i třetího dne. Svatý Wolfgang poznal v tom ďábelské dílo, a proto vyzval ďábla, aby upustil od svého zlého díla a nařídil mu při stavbě pomáhati. Ďábel se tomu dlouho vzpíral a protestoval, ale nakonec podepsal smlouvu, podle které měl po dostavbě kostela právo na prvního tvora, který do kostela vkročí. Ďábel považoval smlouvu za veliký úspěch, a proto pracoval velmi pilně. Zatím co ďábel vozil z blízkých dolů písek, který rozdělával vlastními slinami, aby bylo zdivo kostela velmi pevné, sv. Wolfgang používal při stavbě místo malty jemného mechu, který vkládal mezi kameny. A hle: jeho zdivo bylo stejně pevné jako ďáblovo!

Když byla stavba dokončena, očekával ďábel prvního tvora, který do kostela vkročí. Jednoho dne, když i svatý Wolfgang stál před vchodem do chrámu, vyskočil z lesa vyplašený vlk a vběhl přímo do kostela. Toho světec využil a posměšně řekl ďáblovi: „Vezmi si svou odměnu, hle, toť první tvor, který do chrámu vkročil!“

Ďábel poznal, že byl obelstěn, a proto vztekle zařval, tak hrozně, že celý les se třásl a skála pod kostelem pukla. V té puklině zmizel ďábel a zůstalo tu po něm jen trochu pekelného zápachu.

Skalní puklina, která se podnes v malém sklípku pod kaplí ukazuje, prý se stále zvolna rozšiřuje — a až se tak rozšíří, že do ní vejde těhotná žena, bude konec světa. To praví a věří zdejší lid. Plochý kámen pod skalou byl prý lůžkem sv. Wolfganga.

_{Puklina pod kaplí (foto 25. ‎srpna ‎2016)}

Před svým odchodem do Bavor rozloučil se tu sv. Wolfgang s českou zemí velmi dojemně. Naposledy se rozhlédl po širém okolí, vystoupil na veliký skalní balvan, v jehož skalní puklině zmizel čert, požehnal kraji a české zemi, která zřízením pražského biskupství odpadla od jeho diecése. V balvanu zůstal otisk jeho nohou a malý důlek od biskupské berle. Věřící, zejména z Bavor, sem pak putovali, líbali otisky nohou, dotýkali se otisků berle a rukama si potírali oči, věříce, že budou uzdraveni a uchráněni před očními nemocemi. U otisků neznámý hieroglyf svědčí o tom, že kámen byl asi starý obětní kámen pohanský.

I nemilé vzpomínky si odnášel z Čech sv. Wolfgang. Bylť u rybníka pod Výšenskem přepaden lotry — odtud rybník „Lotrov“ — a v Pravovicích se prý k němu lidé zachovali velmi zle; dokonce ho prý tělesně ztýrali. Proto se říká této vsi Nespravovice (Bezpravovice), protože tam byli lidé nesprávní a nespravedliví. Ovšem dnes víme, že obec Pravovice, dnes zvaná Bezpravovice, vznikla z názvu Ves Pravovice, jak v 17. století píše se ještě Vespravovice.

Když sv. Wolfgang odcházel z Chudenic, zastavil se ve vesničce pod Výšenskem, kde se loučil s místními obyvateli, a obec ta podnes jmenuje se proto Lučice.

Pověst o pobytu sv. Wolfganga je prastará a v mnoha variacích. Jméno sv. Wolfganga dávno zlidovělo v dnešního Bolfánka.

Konala se sem řada poutí, nejslavnější v roce 1737, kdy hraběnka nesla do kostela ostatky sv. Wolfganga. V roce 1772 byla založena kaple. V roce 1785 byla svatyně josefínským dekretem zrušena. Kostel byl zbořen v roce 1810 a jeho kámen posloužil pro stavbu staré lázně a okolních užitkových budov v místech pozdějšího zámku Lázeň.

Zůstala jen věž (se Šlépějovou kaplí), v roce 1845 zvýšená na 45 m a upravená na rozhlednu.

Kaple byla v roce 1824 opravena z podnětu Josefa Dobrovského, který byl v Chudenicích vychovatelem mladých Černínů. Poslední úprava z roku 1894 umožnila konat zde bohoslužby. Byl zřízen i hlavní oltář, jehož obraz namalovala sama hraběnka Františka Černínová. U příležitosti stého výročí této úpravy byly v roce 1994 obnoveny poutě.³⁾

Věž bývalého kostela sv. Wolfganga je kulturní památkou.

Bolfánek

Pozdně barokní kaple z r. 1766. Jedná se o kulturní památku.

Hřbitovní kaple sv. Anny (12. 8. 2011)

Kaple Panny Marie vedle památné lípy zasazené u kapličky v roce 1866
(12. 8. 2011). Jedná se o kulturní památku.

V části obce Lučice je opravená kaple.

Výklenková kaple v Lučicích, 2010 4)

(KDČB; Chudenice: Informační cedule u kostela sv. Jana Křtitele; DAVID, Petr a kol. Klatovsko, c. d.; sčítání obyvatel, ČSÚ).

Zobrazeno: 373 x