Prostor pro reklamu 
Uživatelské nástroje
Postranní lišta
susice
Obsah
Sušice
Vikariát Sušice-Nepomuk
Farnost Sušice
- Kostel sv. Václava, mučedníka (děkanský)
- sv. Felixe z Cantalice (klášterní)
- Nanebevzetí Panny Marie (hřbitovní)
- sv. Andělů Strážných
- sv. Rocha
Název německy: Schüttenhofen
Název latinsky: Sutticium, Sicca (Sutticensis)
První písemná zmínka o Sušici pochází z roku 1233. V roce 1273 se vrátila do držení českého panovníka Přemysla Otakara II. a stala se královským městem. Roku 1283 zde byla založena plebanie. Děkanství r. 1622.
Matriky jsou vedeny od roku 1702. Sušický vikariát existoval 1785 – 1961, obnoven 1993.
V r. 1869–1950 obec v okr. Sušice, od r. 1961 obec v okr. Klatovy.
V roce 1982 zde žilo 10177 obyvatel 1), v roce 2001 zde žilo 10641 obyvatel v 1558 domech 2).
Sušice, 1907
Děkanský kostel sv. Václava
Děkanský kostel sv. Václava je původně gotický, založený ve druhé čtvrtině 14. století po vybudování městských hradeb vedle starší kaple, která byla pojata do stavby jako sakristie. Po požáru v roce 1707 se zřítila tzv. Velká věž a část klenby lodi. Poté byl kostel přestavěn barokně a v letech 1884–1885 regotizován.
Vnitřní úprava kostela byla provedena v roce 1897 podle návrhu architekta Eduarda Kroha z Plzně.3)
Věž kostela sv. Václava (2003)
Děkanský kostel sv. Václava (1. 8. 2011)
Kostel sv. Felixe z Cantalice
Kostel sv. Felixe z Cantalice – klášterní kostel Řádu menších bratří kapucínů, postaven raně barokně v letech 1654–1655. Základní kámen byl položen 17. září 1651 a kostel vysvětil pražský arcibiskup kardinál Arnošt Harrach v říjnu 1655. Průčelí kostela bylo upraveno v 19. století. Na zdi kostela je pamětní deska P. Františka Ferdy (*1915–+1991, vysvěcen 1939).
Pýchou kláštera bývala bohatá knihovna, která je dnes uložena v sušickém muzeu. Tvoří ji i přes určité ztráty na několik tisíc svazků. Součástí knihovny jsou cenné prvotisky z přelomu 15. a 16. století, převládá literatura latinská.
Rytina s nejstarším vyobrazením kapucínského kláštera v Sušici.
Překlad latinského nápisu: „Pravý zázračný obraz mariánské podobizny Bolestné Matky, který v Sušici u Otců kapucínů od století se skví milostmi a dobrodiními.“ V obraze pod řeholníky: „Vyslyš ze svého sídla každého, kdo se bude modlit na tomto místě.“ 4)
Činnost kláštera trvala bez přerušení až do 4. května 1950, kdy komunisté vyhnali řeholníky a klášter obsadilo vojsko. Do kláštera se kapucíni vrátili 16. srpna 1993.5)
Kostel sv. Felixe (2003) a interiér kapucínského kostela6)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (hřbitovní)
Gotický kostel z konce 14. století, přestavěn po požáru r. 1591. Dnešní stavba je presbytář nedostavěného kostela.
Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie (2003)
5. 10. 2015 byl v kobce kostela proveden průzkum mikrokamerou.
„Krypta měla několik stavebních fází. Minimálně klenba je mladší než zdivo hrobky, takže zde zřejmě došlo ke stavebním úpravám,“ popisuje první výsledky průzkumu Martin Čechura ze Západočeského muzea v Plzni. Archeologové z písemných pramenů věděli, že se v kapli pohřbívalo. Při troše štěstí se tak dalo očekávat, že narazí na rakve měšťanů. To se ale nakonec nepotvrdilo. Hrobka totiž byla až k vrcholu klenby zaplněna lidskými lebkami a kostmi.7)
„Pochází ze starší kostnice nebo z narušených hrobů. Stáří nyní nejsme schopni určit, ale jedná se o relativně mladou záležitost. Na rozboru záznamu musíme podrobně prozkoumat složení zdiva a pokusíme se mezi kostmi najít nějaké artefakty,“ dodává Čechura. „Ukazuje se, že tady existovala výrazná, zřejmě církevní architektura, jejíž původ a smysl teď musíme zkoumat. První kostel je připomínán písemnými prameny. Stál již v roce 1233 a celá řada indicií ukazuje, že se nacházel právě na tomto místě,“ líčí Čechura.
Nejstarším nalezeným artefaktem je stříbrný fenik z let 1365–1395. „Jednalo se o drobnější oběživo vídeňské ražby,“ dodává Čechura s tím, že mezi další objevy patří barokní medailonky, zbytky růženců, páteříky ze šumavských skláren nebo bronzový pektorální kříž.
Kaple (kostel) sv. Andělů Strážných
Andělíček, 9. 9. 2022
Kaple (kostel) sv. Andělů Strážných (Andělíček) byla postavena na vrchu Stráži v letech 1682–1683, v r. 1882 přestavěna pseudorománsky. Obklopena ambitem z r. 1735, další úpravy proběhly v roce 1936.
K místu nad Sušicí se váže několik legend. Jedna z nich vypráví o chlapci, který v lese sbíral jahody a šlápnul přitom na hada. Ten zasyčel a obtočil se mu kolem nohy. Hošík zkameněl hrůzou, ale záhy vedle sebe spatřil anděla, jenž se k němu s úsměvem naklonil. Had spadl na zem a zmizel. Chlapcovi rodiče spolu s jinými zbožnými rodinami prý nechali namalovat obraz Anděla Strážce a postavili tu malou kapli.
Kostel sv. Andělů Strážných, 1920 8)
Historickým faktem je, že kostelík založil kvardián kapucínů Ladislav z Bíliny r. 1682, dne 3. srpna 1683 jej posvětil pražský biskup Jan Dlouhoveský. Ambity byly přistavěny až později, r. 1735. Areál má oblíbenou dispozici poutních míst s ústřední svatyní, kterou obklopují ze všech stran zmíněné ambity s vnitřními arkádami. V nárožích ambitů jsou ještě navíc kapličky sv. Maří Magdalény, sv. Floriána, sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie Staroboleslavské. Na základě nařízení z r. 1791 muselo být bohužel toto krásné poutní místo zavřeno, obrazy byly přeneseny do děkanského kostela. Teprve 1. května 1799 na naléhání magistrátu, celé obce i děkana P. Prokopa Podlešňovice došlo opět k otevření kaple a obraz Anděla Strážce byl slavnostně přenesen zpět v průvodu. Poutní místo od té doby žije prakticky až do současnosti, poutě k Andělům Strážným se držely i za komunistického režimu. R. 1882 bylo k 200. výročí založení poutní místo opraveno a budovy získaly historizující neorománský vzhled, (tyto prvky byly odstraněny při pozdějších opravách). Při příležitosti oslav jubilea tehdy také papež Lev XIII. udělil týdenní odpustky pro toto poutní místo. Do ústřední svatyně byl pořízen nový oltář se sochami andělů, tak jak je známe dnes. Poslední opravy proběhly v r. 1994, obraz Anděla Strážce je v průběhu roku uložen mimo poutní areál.9)
Hlavní pouť se zde v současnosti koná každoročně začátkem září v rámci tzv. Sušické pouti, jejíž součástí jsou také bohoslužby v kapucínském a děkanském kostele.
Andělíček, 9. 9. 2022
Kostel sv. Andělů Strážných v r. 2003 a 1. 8. 2011
Kostel sv. Andělů Strážných (23. 7. 2012) a Andělíček – letecký pohled 10)
Kaplička v Sušici při vjezdu od Petrovic
Kaplička v Sušici u silnice při vjezdu od Petrovic (2003)
Kaple sv. Rocha
Mešní kaple byla vystavěna v roce 1680 na hřbitůvku, kde se pochovávali zemřelí morem a nakažlivými nemocemi.
Stavba je jednolodní s obdélníkovým půdorysem a půlkruhovým závěrem za hlavním oltářem. Loď kaple je zaklenuta křížovou klenbou zakončená sedlovou střechou s taškami. Architektura je z 2. poloviny 17. století. Náhrobky jsou ze hřbitova odstraněny, plocha je pokryta trávníkem a celý areál je obehnán cihlovou zdí. Uvnitř kaple je malý dřevěný chór, křížová cesta a hlavní deskový oltář. Na oltářním obraze stojí sv. Roch s odhalenou morovou ránou na noze, kterou mu lízá pes. Kaple je ve velmi dobrém stavu zásluhou věřících občanů z blízkého okolí (r. 2022).11)
1. 8. 2011
Kaple sv. Antonína
Kaple sv. Antonína (u odbočky na Svatobor), 1. 8. 2011
Kaple na rohu ulic Alšova a Palackého
Kaple na rohu ulic Alšova a Palackého (1. 8. 2011)
Kaple Nejsvětější Trojice
Kaple Nejsvětější Trojice na rohu ulic Palackého a Pod Kalovy (1. 8. 2011)
Kaple na okraji města směrem na Hrádek
Kaple na konci města směrem na Hrádek
Kaple J od města
Kaple sv. Kříže
Kaple sv. Kříže (zbořena 10. 1. 1958 při stavbě nového mostu) (49.2297233°N, 13.5212951°E) 14)
Duchovní správci v Sušici
Zdroje: 15)
Před rokem 1233 – správa premonstrátů Strahovského kláštera.
1233–1283 sušičtí kněží odváděli desátky klášteru v Dolním Alteichu v Bavorsku.
P. Bernard Physiens (Physicus), posledním bavorským knězem. Odevzdal sušickou faru českému faráři z pražské diecéze 6. 10. 1283.
Od roku 1321 sušičtí kněží odváděli část svých příjmů kanovníku pražskému Mikuláši, neboť sušická fara byla prebendou vyšehradské kapituly – kanovník Mikuláš měl v roce 1348 rozepři se sušickým farářem Konrádem (1331–1348) o prebendní plat.
Do roku 1720 kaplany v Sušici byli bratři kapucíni ze suš. kláštera.
Kaplani jsou v tabulce kurzívou.
| P. Marek Antoni Donnerstag, Th.D. | ||
| 2011 – | P. Tomas Van Zavrel | Působí v okolí Sušice, v Kašperských Horách, Dlouhé Vsi, je iniciátorem obnovy různých náboženských slavností, vysvěcuje znovuobnovené kapličky a věnuje se přednáškové činnosti. |
| 2011 – dosud | P. Václav Hes | Velmi dobře se zařadil mezi duchovní správce, kteří pro svoji farnost mnoho dobrého vykonali. |
| 2007–2013 | P. Jan Turek | odchází do Tábora |
| 2006–2007 | P. Michal Pulec | |
| 2003–2004 | P. Jiří Kalaš | |
| 2002–2011 | P. Jan Löffelmann | Narodil se na Horách Matky Boží, také se velmi dobře staral o svěřenou farnost. Mj. byl opraven a vymalován vnitřek děkanského kostela. Odchází do Strakonic. |
| 2001–2003 | P. Tomasz Piechnik | kaplan z Polska |
| 2000–2001 | P. Mariusz Klimczuk | kaplan z Polska |
| 1996–2002 | P. Vítězslav Holý vysvěcen 14. 10. 1995 | Rodák z Mirovic. Původně zemědělský inženýr. V 28 letech vstoupil do kněžského semináře. Do Sušice přišel ještě jako jáhen, 15. 7. 1995 jako kaplan u děkana P. Kotála. Pak jmenován děkanem, administrátorem. Výčet jeho aktivit, ať v pastoraci nebo budovatelských, by byl velmi dlouhý. Za připomínku stojí záchrana hřbitovní kaple na Hůrce a obnova základů kostela tamtéž, kde v roce 2010 sloužil mši svatou na těchto obnovených základech. Jeho odchod z farnosti byl podle mínění farníků velkou ztrátou. Odchází do Nepomuka. |
| 1995–1996 | P. Vítězslav Holý | Později jako děkan přechází do Nepomuka, tam vikářem |
| 1995–1996 | P. Jan Kotál ✵ 6. 12. 1927, Sušice vysvěcen 28. 6. 1969 ✟19. 12. 1996 | Působil v Kardašově Řečici, Drahově, Soběslavi. Oblíbený kněz a výborný zpěvák. V roce 1995 při úklidu kostela Matky Boží nalezl zapomenutý obraz sv. Václava od děkana Prokopa Harrera, který nechal opravit a umístit na čestné místo v kostele sv. Václava. Zemřel 19. 12. 1996 a je pochován v Sušici. Na místo posledního odpočinku jej doprovodilo mnoho věřících i veřejnosti. |
| 1993 | Jiří Voráček, jáhen | |
| 1992–1993 | P. Petr Misař | |
| 1992–1995 | P. Miroslav Nikola ✵ 21. 3. 1948, Strakonice vysvěcen 24. 6. 1978 | Proběhla oprava Andělíčka. Ze Sušice odešel do Horažďovic. |
| 1982–1991 | P. Zdislav Pešat | Rodák ze Sušice, odešel do Velhartic |
| 1977–1982 | P. Adolf Pintíř | Rodák ze Žihobec. Ze Sušice odešel do Týna nad Vltavou, pak do Chotovin u Tábora. V současné době je generálním vikářem českobudějovické diecéze. |
| 1975–1977 | P. Milan Píša | Odchází do Horažďovic a pak do exilu |
| 1968–1975 | P. Václav Diviš | |
| 1968–1992 | P. Antonín Prager ✟23. 6. 1994 | Rodák z Myšence. Děkanem od roku 1968 a od 1. 2. 1972 vikářem klatovského vikariátu. Jeden z dalších uznávaných kněží. V těžkých dobách normalizace vykonal pro farnost Sušice i celý vikariát mnoho záslužné práce a probíhalo mnoho stavebních úprav, což rádi potvrdí pamětníci. |
| 1967–1968 | P. Antonín Prager | Pak děkanem 1968–1992 |
| 1967–1968 | P. Bedřich Rožánek ✟2. 4. 1968 (pohřben v rodném Písku. | Do Sušice nastoupil 1. 9. 1967 spolu s P. Pragerem, který dělal kaplana. Od února P. Rožánek nemocen a na děkanství se o něj staraly sestry františkánky v civilu Tarzicie a Augusta. |
| 1965–1967 | P. Josef Melka | rodák z Černíče |
| 1957–1967 | P. Václav Němec | Rodák z Velhartic. Provedl mnoho úprav v kostele a jiných církevních památkách v kraji. Vysvětil kapli v Kněžicích. Opravil kaple v Dobršíně, Žichovicích, Čepicích, Podmoklech a sv. Rocha. V šedesátých letech opravovány kostely v Rábí, Albrechticích, Strašíně, Zdouni a v Dlouhé Vsi. V děkanském kostele instalována křížová cesta z kaple ve Volšovech. Byl náruživým myslivcem. Do děkanského kostela věnoval vitrážové okno s Andělem Strážným, jako poděkování za záchranu života při autonehodě při cestě z Kašperských Hor. |
| 1955–1960 | P. Karel Flossmann | V Sušici byl kaplanem dvakrát. V roce 1952–1955 byl tři roky na vojně u PTP. Velice aktivně využil svých zkušeností ze staveb u PTP a zapojil se do oprav kostelů v Sušici i v okolí. Po sametové revoluci v listopadu 1989 se stal prvním děkanem Teologické fakulty Jihočeské univerzity a od 1. 3. 1992 docentem biblické vědy starozákonní. Zemřel roku 2001 a je pochován na sušickém hřbitově. |
| 1953–1957 | P. Jindřich Senft ✟30. 3. 1957 (61 let) | Do Sušice přišel z Kolince. Proběhla oprava věže děkanského kostela a kostela M. Boží. Jeho pohřbu se účastnilo mnoho věřících a pochován je v Kolinci. |
| 1949–1952 | P. Karel Flossmann | |
| 1945–1947 | P. Antonín Prokeš | Rodák z Klatov, vězněn komunistickým režimem, působil na Železné Rudě. |
| 1945–1953 | P. Josef Kníže Vysvěcen 27. 6. 1937 (Č. Budějovice) | Sušickým děkanem jmenován 13. 4. 1946. Do Sušice přichází z Lomce. Narodil se v Chodové Plané u Mar. Lázní. Kaplanem v Dobrši, Prachaticích, Ševětíně a Lomci. Po odchodu německých kněží administruje Dlouhou Ves a Prášily, Dobrou Vodu a Albrechtice. Známá je fotodokumentace z oslav sv. Vojtěcha v roce 1947 v Sušici. Byla to celonárodní významná slavnost. V padesátých letech byl jako mnoho dalších kněží vězněn a odešel ze Sušice v roce 1953. Na sušické věrné farníky nezapomenul a často se s nimi setkával, třeba na Lomci. Jeho zásluhou bylo zavedení rozhlasového zařízení v roce 1948. Bylo použito i na Andělíčku 5. 9. 1948. Rovněž byla provedena úprava osvětlení, instalovány reflektory. |
| 1944–1945 | P. Josef Peksa | Rodák z Bolešin u Klatov. Kaplanem v Sušici, Velharticích a Železné Rudě, odkud odešel za hranice a 43 let působil jako duchovní správce Čechů a Slováků v melbournské diecézi. V roce 1988 poslal zlato na opravu Kristova těla na kříži na sušickém náměstí u staré lékárny. V roce 1990 se vrátil do vlasti, 22. 12. 1993 zemřel. |
| 1943–1944 | P. Antonín Šesták | Vynálezce, dlouholetý arciděkan v Klatovech |
| 1938–1945 | P. Jan Mottl ✵ 22. 12. 1881, Nezdice. ✟3. 11. 1945 | Do školy chodil ve Strašíně a do gymnázia v Klatovech. Po semináři v Č. Budějovicích vysvěcen na kněze 16. 7. 1905. Kaplanem v Sušici 1905–1911, farářem ve Velharticích 1911–1938. Vikářem po děkanovi Fránovi od roku 1922–1945. Sám psal a tiskem vydával Farní věstník pro celý vikariát (asi od roku 1922 do roku 1943, kdy bylo vydávání Němci zastaveno). V červnu 1945 vydávání obnoveno, ale jen jako občasník. Byl duchovním rádcem skauta-junáka. Dočkal se osvobození Sušice, ale na podzim 1945 umírá. Pohřbu v Sušici se účastnilo velké množství lidu. |
| 1922–1938 | P. Jakub Waldmann nar. v Trsicích u Sušice ✟5. 3. 1960 | Přišel z Trhanova, kde byl děkanem. Do Sušice nastoupil 16. 11. 1922. Uvítán administrátorem P. Václavem Klabouchem a kapucíny kvardiánem p. Richardem Randákem a P. Gabrielem Matějíčkem. Děkanem pověřen 10. 12. 1922. Instaloval jej P. Jan Mottl, vikář z Velhartic. Za patrona a městskou radu zastupitel Josef Seidl a náměstek starosty Scheinost a řed. Městských úřadů pan Kajetán Turek. V roce 1934 se konala generální přestavba Andělíčka pod dohledem stavitele Houry a děkana Waldmanna. V roce 1936 byl opravený Andělíček vysvěcen a to 6. září kardinálem K. Kašparem. V Sušici byl na penzi a sloužil bohoslužby v kapli kláštera Notre Dame a ve Zbynicích. Po vyhnání kapucínů vypomáhal v klášterním kostele. Roku 1959 odešel do kněžského domova v Senohradech, kde 5. 3. 1960 ve věku 91 let zemřel. Pohřeb se konal v Sušici. |
| 1922 | P. Václav Klabouch | Sušický kaplan jako administrátor |
| od roku 1916 do roku 1939 kaplany byli opět bratři kapucíni. | ||
| 1909–1914 | P. František Korál | Rodák z Nezdic, od roku 1945 vikářem sušického vikariátu |
| 1905–1911 | P. Jan Mottl | Pak odešel do Velhartic a pak sušickým děkanem 1938–1945 |
| 1896–1922 | P. Matěj Frána ✵22. 2. 1863, Tedražice vysvěcen 29. 6. 1886 ✟4. 3. 1922 (pochovával jej biskup Šimon Bárta na sušickém hřbitově) | Byl také vikářem. R. 1909 vysvětil kapli v Červených Dvorcích. |
| 1895–1896 | P. Jiří Čadek | Sušický kaplan jako administrátor. |
| 1886–1895 | P. Jan Thurnvald, děkan ✵1841, Sušice. ✟29. 7. 1895 (pohřeb mu vypravila městská rada) | V roce 1886 vysvětil zámeckou kapli ve Volšovech a v roce 1887 kapli P. Marie Lurdské. Od roku 1890 ředitelem Spolku lidumilného. 31. 5. 1891 posvětil na náměstí nově opravený kříž u lékárny. |
| 1885–1886 | P. Karel Ruth vysvěcen 19. 7. 1885 | Sušický kaplan jako administrátor. Vypomáhal mu P. Jan Žahourek, druhý kaplan |
| 1865–1885 | P. Matěj Petr ✵1819 ve Velkém Zdíkově. ✟18. 12. 1885 (pochován na novém hřbitově) | Od roku 1844 kaplanem a katechetou v Sušici. V roce 1869 posvětil kapli v Dobršíně. Roku 1883 oslava 200 let Andělíčka a za purkmistra Jiřího Karla byl založen spolek k obnově kaple Anděla Strážce. V roce 1885 oprava děkanského kostela. Byl strýcem P. Klementa Petra, zakladatele Kongregace Petrínů. 15. 3. 1867 vnikla vzpoura proti sušickým židům, o jejíž uklidnění se P. Matyáš Petr přičinil. Sám byl zraněn. |
| 1845–1865 | P. Emanuel Walter ✟12. 3. 1865 | Rodák z Domažlic, biskupský notář a vikář. Byl druhým ředitelem Spolku lidumilného. V roce 1848 se postaral o opravu Andělíčku. V roce 1853 slavnostně posvětil kapli na Kalvárii na Horách Matky Boží a od té doby se v ní začaly sloužit mše svaté. |
| 1844–1865 | P. Matěj Petr | Jako novosvěcenec, pak sušickým děkanem 1865–1885 |
| 1844 až do dubna 1845 bylo sušické děkanství neobsazeno. Administroval kaplan P. Emanuel Walter. V dubnu 1845 byl zvolen a jmenován děkanem. | ||
| 1826–1845 | P. Emauel Walter | Pak sušickým děkanem 1845–1865 |
| 1804–1843 | P. Adam Fialka, děkan ✵24. 12. 1776, v Sušici ✟17. 12. 1843 (pochován v hrobě s děkanem Prokopem Harrerem) | 20 let byl biskupským notářem a vikářem. Byl prvním ředitelem Spolku lidumilného. |
| 1801–1804 | P. Adam Fialka, kaplan | Pak sušickým děkanem 1804–1843 |
| 1796–1804 | P. Prokop Podlešnovec ✟18. 4. 1804 | Sušický rodák, jako vikář vysvětil 21. 9. 1798 kostel na Hůrce. 1. 5. 1799 opět otevřel Andělíček k bohoslužbám. |
| 1772–1801 | P. Petr Vašín | kaplan a katecheta téměř 30 let |
| 1772–1796 | P. Prokop Harrer | děkan a titulární biskupský rada, namaloval pro děk. kostel obraz sv. Václava, 19. 10. 1792 koupil zrušený poutní kostel na Andělíčku za 50 zlatých, a tím jej zachránil. Zemřel 18. 1. 1796 a jako první děkan pochován mimo kostel na starém hřbitově u Matky Boží. Zachoval se jeho náhrobní kříž. Kříž na společném hrobě děkanů Prokopa Harrera a Adama Fialky. Kříž je ukázkou kovářského umění 18. století a je uložen v muzeu. |
| 1762–1771 | P. Jan Fabián Weissenregner z Weissenfeldu ✟30. 9. 1771 (69 let, pochován v kostele sv. Václava). | Jeho bratr v roce 1763 vysvětil kostel na Zhůří. Roku 1771 založil Bratrstvo úcty Anděla Strážce. |
| 1743–1758 | P. Prokop Harrer | Budoucí děkan |
| 1731–1762 | P. Václav Martin Weissenregner z Weissenfeldu ✟16. 9. 1762 (pochován v kostele sv. Václava) | Čestný kanovník ve Staré Boleslavi. Nechal postavit kapli na Roku v roce 1750. |
| 1720 | P. Smrčka, kaplan | nekapucín |
| 1716–1731 | P. Jáchim Ludvík Khegl de Longa Silva, děkan ✟1731 (zachována náhrobní deska). | Byl ve Štěkni, Bechyni. |
| 1707–1716 | P. Jan Ignác Bayer (Bajer). | |
| 1703–1707 | P. Jan Vít Šventele | |
| 1701–1703 | P. Daniel Ferdinand Gregoriades z Čechoslavu ✟24. 6. 1703 (pochován u Matky Boží, zachován náhrobní nápis). | Byl také vikářem. |
| 1690–1701 | P. Jan Václav Sperat | Zřídil oltář sv. Jana Nepomuckého v děkanském kostele |
| 1673–1690 | P. Jan Fr. Gotthard z Čechoslavu ✟ 1700 (pochován v děkanském kostele, zachován zlomek mramorové desky.) | Od roku 1687 vikářem prácheňského kraje. 27. 10. 1683 vysvětil kapli sv. Rocha. |
| 17. 11. 1659–28. 5. 1672 | P. Karel František Rozacius z Karlsperga | Jako děkan, přišel z Prahy od sv. Jiří, syn sušického rychtáře Tomáše Rozacia. Pochován u sv. Václava. Konec přijímání podobojí. |
| 1644–1659 | P. Michael Augustin Natalis Blatenský, děkan. ✟3. 11. 1659 | |
| 1644 | P. Augustin Vitalis Valdenský. | |
| 1637–1644 | P. Šebestián Zbraslavský ✟1670 | V době jeho působení bylo již obyvatelstvo katolické. Od roku 1644 děkanem a pak kanovníkem u sv. Víta v Praze. |
| 1635 | P. Jan Struthio, děkan | |
| 1622–1634 | P. Herman, děkan | Provázel císařského komisaře Jana Kafku z Říčan na jeho reformační cestě prácheňským krajem. |
| Od husitských válek patronát nad farou a kostely s právem dosazovat duchovní mělo město Sušice. | ||
| 1620–1622 | Dr. Jan Jiří Galli | poslední evangelický kněz, měl titul děkana. Ze země byl vypovězen roku 1622. |
| 1610–1614 | Matěj Etesius-Chládek Sušický (evangelík) | |
| 1594 | Jan Theofil Holický (evangelík) | |
| 1590 | Tomáš Eberle (evangelík) | Přišel ze Svojšic a odešel na Zdouň |
| 1587–1589 | Linhard Scipio (evangelík) | Pak odešel do Kašperských Hor |
| 1584–1587 | Vojtěch Pořický Prokopides (pod obojí) | Přišel ze Žatce, kde kaplanoval, v Sušici byl tři roky, pak odešel do Velhartic |
| 1560 | Jan Piškule /Pyškule/ (pod obojí) | Byl pohřben v kostele a ještě JUDr. Josef Ambrož Gabriel viděl a popsal jeho náhrobní kámen s nápisem: Jan Piškule tuto leží – příklad všem jenž v Krista věří. Kněz a víry ctný učitel, zarmoucených věrný přítel. Skutkem obraz šlechetnosti, byl nadán duchem moudrosti. Protož bludům odporoval, církev pravdou zveleboval. By obstála v pokušení a nepřišla k nakažení. |
| 1558 | Jan Popel Turnovský (pod obojí) | |
| 1435 | Ondřej (husitský kněz) | |
| 1422 | Václav (husitský kněz) | Zároveň Mistrem Vysokého učení Karlova v Praze |
| 1376 | Jan Havlík (husitský kněz) | Od roku 1414 v Praze kazatelem, Mistr Jan Hus ho ustanovil kazatelem v Betlémské kapli. Po upálení Mistra Jana již neobdržel kazatelství a musel kapli opustit. |
| 1376 | Syffrid | |
Zobrazeno: 316 x
2)
sčítání obyvatel, ČSÚ
3)
BARTOŠOVÁ, J. Sušice. Praha – Litomyšl: Paseka, 2007, s. 54
4)
Převzato z: <http://kapucini.cz/>
9)
KDČB, DAVID, P. Klatovsko, c. d., Kaple Anděla Strážce – Andělíček [online] [cit. 4. 10. 2013] Dostupné z: <http://www.sumavanet.cz/farnostsusice/fr.asp?tab=farasu&id=15&burl=&pt=HI>.
13)
I. Šašek, mapin.uhlava.cz
susice.txt · Poslední úprava: 11. 03. 2023 (22:11) autor: 185.112.167.8
Nástroje pro stránku
Kromě míst, kde je explicitně uvedeno jinak, je obsah této wiki licencován pod následující licencí: CC Attribution-Share Alike 4.0 International
Poslední provedené úpravy:  |
|
|
Hlavní stránka o kaplích: https://kaplicky.cesty.in |
|
|
|
|