Odkaz na hlavní stránku| Okres Domažlice| Okres Klatovy| Okres Tachov| Okres Plzeň-jih

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Postranní lišta

Prostor pro reklamu :-)










































kasperske_hory

Kašperské Hory

Vikariát Sušice-Nepomuk

Farnost Kašperské Hory

  • Kostel sv. Markéta (arciděkanský)
  • Panny Marie Sněžné (poblíž je kaple Grantl)
  • sv. Mikuláš (hřbitovní) (poblíž je kaple sv. Anny)

Název německy: Bergreichenstein

Název latinsky: Bergreichensteina, (Bergreichensteinsis)

image856.jpg
Kašperské Hory (Bergreichenstein) od jihozápadu. Nejstarší známá fotografie města z března 1879. Sídlo je zde ještě poznamenáno zhoubným požárem z roku 1863. Kostel je bez věže, protože stará věž byla pro poškození ohněm stržena a nová nebyla ještě vystavěna.

Vpravo stojí tenkrát nový poutní kostel Panny Marie Sněžné. 1)

image857.jpg
Kašperské Hory od západu. Na snímku je zachycena dnes neexistující zástavba ve středu města, například pod hotelem Růže a v Dlouhé ulici. 2)

Obec vznikla ve 13. století při dolech na zlatou rudu, za Jana Lucemburského povýšena na horní město. Plebanie r. 1360, děkanství r. 1806, arciděkanství 1930, matriky jsou vedeny od roku 1627.

V r. 1869–1950 obec v okr. Sušice, od r. 1961 obec v okr. Klatovy.

V roce 1982 žilo v Kašperských horách 1567 obyvatel 3), v roce 2001 zde žilo 1494 obyvatel v 326 domech 4).

image858.jpg
Kašperské Hory (1898) 5)

Arciděkanský kostel sv. Markéty původně zasvěcen sv. Linhartu, zal. goticky v 2. polovině 14. století, opravován v 16.–18. století, po požáru r. 1863 poškozeny klenby a snesena věž, r. 1883 postavena nová. Kostel sv. Mikuláše gotický z doby kol. r. 1300, opraven v r. 1700 a 1776. Poutní kostel je pseudorománský z let 1850–1867. 6)

V letech 1940–1945 spravováno z Pasova. Vikariát kašperskohorský existoval v letech 1790–1952.

kasperske_hory1913.jpg
Kašperské Hory, 1913 7)

Kašperské Hory si jako bohaté horní město mohlo dovolit přepych dvou (gotických) kostelů. Uplynulo jen několik desetiletí od doby, kdy poslední zedníci opustili chrám svatého Mikuláše, a už se stavělo znovu.

Kostel sv. Markéty

Uprostřed náměstí vyrostl okolo poloviny 14. století mohutný kostel sv. Markéty, tehdy ovšem zasvěcený sv. Linhartu. Svatá Markéta je trojlodní bazilika. Díky svým úctyhodným rozměrům tvoří hlavní dominantu nejen náměstí, ale i celých Kašperských Hor. Věž vypínající se do výšky padesáti metrů pochází z doby, kdy byl kostel v duchu dobové módy v roce 1883 pseudogoticky upraven.

Uvnitř chrámu nechybí vzpomínka na časy zašlé gotické slávy. Sochy Panny Marie Ochranitelky s prosebníky, sv. Šebestiána a sv. Kryštofa pamatují zdejší havíře. Dáváte-li ale přednost „století andělů a ďáblů“, jak nazval historik Zdeněk Kalista baroko 18. století, kostel Vás nezklame. Zařízení chrámového interiéru pochází převážně z této doby.

Rozměrný hlavní oltář z roku 1720, bohatě řezaný se sochami andělů a světců, rámuje svým portálem obraz patronky chrámu vzývané rodinou zdejšího havíře. Barokní jsou i boční oltáře. Mnoho zajímavostí se nachází i v okolí kostela. Tak u vnější východní stěny chrámu na vás čeká opravdová místní kuriozita – tzv. Kohoutí kříž z Nicova, svérázná lidová památka typická pro oblast Stašska. Kříž byl zhotoven roku 1890 z kovaného železa a stříhaného plechu, který znázorňuje nástroje Kristova umučení. U kostela, na malé skalce, spatříte památku na úpravu zlatonosného křemene.8)

image859.jpg
Chrám sv. Markéty 9)

image860.jpg
Kašperské Hory – snímání zvonů pro válečné účely z věže kostela sv. Markéty v listopadu 1916. 10)

image861.jpg
Kašperské Hory – zabavené zvony z věže kostela sv. Markéty pro válečné účely v listopadu 1916. Šlo o zvony ulité ve Vídeňském Novém Městě u Vídně v roce 1864.11)

Chrám sv. Markéty spojuje prý nepříliš bezpečná tajná chodba s Kašperkem. Těmito skrytými cestami utíkali obyvatelé hradu, když byli napadeni nepřítelem a nedoufali už v záchranu. Jednou uvěznili kašperští rytíři nevinného měšťana. Chtěli ho nechat umřít hlady. Tou dobou šla jistá žena sbírat do lesa dříví. Náhle se před ní objevil had s kouskem zlata v tlamičce. Žena si myslela, že někde leží hrouda zlata a tak hada tajně pronásledovala. Došla za ním až ke hradu. Tam plaz náhle zmizel. V tu samou chvíli ale vypadl ze zamřížovaného okna kus papíru. Žena jej sebrala a četla: „Jsem nevinný. Jestli mi nepomůžeš, zemřu tu hlady. Jdi do kostela a zvedni šedý kámen za oltářem. Pod ním najdeš tajnou chodbu. Vezmi si lampu a tou chodbou mi dones jídlo a pití sem do hladomorny.“ Ženě ho bylo líto a chtěla mu pomoci, kdykoliv ale vešla do kostela, byl plný lidí. Neodvážila se proto kámen zvednout a vězeň bídně zahynul. Ve stejnou chvíli, kdy vypustil duši, zemřela i ta žena.12)

Chrám Panny Marie Sněžné

Nejmladší z kašperskohorských kostelů je chrám Panny Marie Sněžné. Obyvatelé Kašperských Hor jej nechali postavit až v druhé polovině 19. století. Sousední kaple Grantl již totiž nedokázala pojmout poutníky, kteří sem každý rok putovali o svátku Panny Marie Sněžné. Na rozdíl od starších kostelů v okolí, u vzniku tohoto chrámu nestálo bohatství zlatých dolů, ale slavné poutě.

image862.jpg
Chrám Panny Marie Sněžné 13)

Základní kámen poutního chrámu byl položen roku 1850. Stavělo se na pozemcích, které pro tento účel darovala ovdovělá paní továrníková Tekla Eisnerová. Prvním stavitelem chrámu byl kašperskohorský mistr Jan Buchinger.

Poutníci se ale nového svatostánku hned tak nedočkali. Stavba byla po třech letech pro nedostatek peněz pozastavena a teprve za patnáct let ji dokončil sušický stavitel Mirvald. Na svátek Panny Marie Sněžné, 5. srpna 1868, byl kostel slavnostně vysvěcen. Slavnostního aktu se zúčastnilo třicet procesí s osmi tisíci poutníky z Čech a Bavor. Okolí chrámu tehdy prý připomínalo makové pole. Kostel je novorománský a na západní straně má dvě věže.

Jednou se prý stalo, že k Panně Marii Sněžné putovali poutníci z Rakouska. Když již byli kostelu na dohled, spatřili před sebou dlouhé procesí malých dětí, které tam také putovalo. Bylo to právě o svátku Neviňátek, kdy se vzpomíná na děti povražděné ukrutným králem Herodesem.

Poslední v procesí šel malý chlapeček. Byl oblečen do dlouhé košilky, která se mu pletla pod nožičky, často klopýtal a padal. Zůstával stále více a více pozadu, bál se, že mu děti utečou a dal se do usedavého pláče. Když jej to rakouské procesí došlo, slitovala se nad mrňousem jedna z babiček a začala ho těšit: „Tak už neplač, cumlíčku, já ti tu košilku podvážu, aby ti tak nepřekážela v chůzi!“ Nemluvně jí odpovědělo: „Zaplať vám to pánbůh, babičko, konečně mám také jméno!“ Bylo to dítě nekřtěňátko, které zemřelo ještě dříve, než bylo pokřtěno. 14)

Kaple Panny Marie Klatovské (Grantl)

Před lety žila v Klatovech jedna zbožná žena. Když umřela, odkázala svým dětem starý mariánský obraz. Po její smrti se nejstarší syn vypravil do světa a vzal si s sebou obraz na památku. Na své cestě přišel také do Kašperských Hor. Zastavil se tu, aby si po namáhavé pouti odpočinul. Když chtěl ale pokračovat v cestě, nemohl s tlumokem hnout z místa. Sám si nevěděl rady a tak doběhl k místnímu faráři na poradu. Pan farář byl toho názoru, že se Matce Boží ukryté v tlumoku na Kašperských Horách zalíbilo a chce zde zůstat. Postavili tu tedy muka a obraz na ně umístili. Po nějakém čase tudy jel čeledín s těžkým nákladem. Koně již nemohli dál únavou a zastavili se u božích muk. Čeledím byl surovec, začal koně práskat bičem a v zápalu hněvu udeřil i obraz Panny Marie. Z čela Matky Boží začala vytékat krev. Na místě zázraku pak zbožný lid postavil kapli Panny Marie Klatovské.

Tolik legenda o vzniku kaple, zvané lidově Grantl. Kaple byla vybudována na konci 17. století, přestavěna v roce 1773 a nově postavena v roce 1815 až 1816 z iniciativy děkana Mikuláše Töppera. Tehdy získala svou pozdně barokní podobu. Na severní straně kaple vytéká do kamenného koryta vydatný pramen a uvnitř je na dřevěné desce namalovaná kopie klatovského mariánského obrazu z 18. století.

image863.jpg
Kaple Grantl 15)

Kaple sv. Anny

Kaple sv. Anny, která dělá na kašperskohorském městském hřbitově společnost mohutnému gotickému chrámu svatého Mikuláše, je na první pohled barokní, ale existuje domněnka, že se jedná o středověký karner, tedy kapli s kostnicí. Dnešní podobu jí vtiskl významný pražský barokní malíř a stavitel Josef Hager v roce 1757 (vymaloval i chrám svatého Mikuláše v Praze na Malé Straně). Strop kaple svaté Anny vyzdobil freskou znázorňující uvedení Panny Marie do chrámu, stěny malbami iluzivní architektury a na strop pod kruchtou namaloval hudební nástroje.

Zajímavý je i bohatě vyřezávaný oltář sv. Anny vyobrazující duše v očistci.16)

image864.jpg
Kaple sv. Anny 17)


Šikmé pruhy žitnišť a luk se svažují k hřbitovnímu kostelu svatého Mikuláše a kapli svaté Anny. Tráva přerůstá hroby, mezi jejichž pěšinkami hrobař suší seno, z polí za zídkou slyším mladé hlasy nějaké brigády, která tu vytrhává plevel mezi slunečnicemi. Sytě modrý květ pilátu lékařského a citrónová žluť pupalky, vonějící po citronech, jsou jako z jiného světa. Blín a pelyněk patří spíš do těchto míst, kde cítíme prázdno po krocích odešlých, vyplňované občas naříkavými tóny umíráčku. Chrám, založený německými horníky v první třetině čtrnáctého věku, napovídá svou prostranností mnoho o mohovitosti tehdejších osadníků, kteří si mohli dovolit celkem v krátkém čase dvě kostelní stavby, na tehdejší dobu jistě nákladné. Mohutné pilíře nesou kamenné zdivo, jehož hmotnost bychom na první pohled přisoudili době starší. Celkem chudá je výzdoba plastická, kromě okřídleného lva v sedile; nebylo patrně v okolí dost tvárného materiálu ke kamenické práci. Oblouk mezi presbyteriem a lodí přepíná příčné břevno, na němž stojí kříž a postavy Panny Marie se svatým Janem, dobrá řezbářská práce ze šestnáctého století. Za protestantských bohoslužeb bylo presbyterium odděleno záclonou. Století sedmnáctému patří kruchta, omalovaná lidovým ornamentem, který se opakuje v květinových motivech na rovném dřevěném stropu lodi. Gotická freska se světicí, svatým Mikulášem a plebánem Friedrichem je přesně datována rokem 1330. V kapli svaté Anny nás upoutá především skupina šesti duší v očistci mezi hořícími plameny, v sugestivní zkratce znázorněná pro všechny zatvrzelé hříšníky.18)

image865.jpg
Kaple sv. Anny 19)

Hřbitovní dudák. V okolí hřbitovní kaple sv. Anny prý žilo mnoho strašidel. Za svitu měsíce prý vídali lidé sedět na hřbitovní zdi malého mužíčka. Sedával tam celý schoulený, živých si nevšímal, nikdy nikomu neublížil. Vyhrával na dudy veselé i smutné písničky. Jednou byla ve městě taneční zábava, která se protáhla až do noci. Hudebníci byli pozdě v noci již unavení, nechtěli hrát, sebrali se a odešli domů. Opilí tanečníci ale chtěli tančit dál, celou noc až do rána. Tu někdo z nich vykřikl, ať pozvou dudáka od svaté Anny, ten že je na noční vyhrávání zvyklý. Jeden z podnapilých mladíků se hned nabídl, že dudáka přivede. Doběhl ke hřbitovu a viděl, že noční dudák opravdu sedí na zdi a vesele vyhrává. Poprosil dudáka jménem celé taneční společnosti uctivě a zdvořile, aby šel hrát k tanci. Dudák mu odpověděl: „Beze všeho vám budu hrát, ale musíš mě tam na zádech donést!“ Chlapec si ho tedy naložil na záda, ale již po několika krocích poznal, že ten droboučký dudák je těžký, jako by byl z kamene. Byl mrtvolně strnulý, neohnul ruce ani nohy. Vínem opojeného chlapce to dopálilo a na dudáka zařval: „Kdybys alespoň ty hnáty trochu ohnul, mizero jeden.“ Jindy dobromyslný dudák se rozezlil a vztekle odpověděl: „Já jsem u tebe mizera?“ Seskočil mladíkovi ze hřbetu, popadl jej za vlasy, několikrát jím ve vzduchu zamával do kola, a pak ho přehodil přes hřbitovní zeď rovnou na smetiště. Druhého dne se tanečníci vydali kamaráda hledat, našli ho na hřbitovním smetišti mrtvého se zlomeným vazem a přeraženou páteří.20)

Chrám svatého Mikuláše

image866.jpg
Kašperské Hory – hřbitov sv. Anny s kostelem sv. Mikuláše a kaplí sv. Anny. Na snímku z osmdesátých let 19. století je vidět dosud nerozšířený hřbitov s původní bránou. Okolní krajina je sice poměrně vysoko položená, přesto nese stopy intenzivního zemědělského hospodaření.21)

Svatý Mikuláš – zhmotnělá hornická sláva Kašperských Hor. Nebyl postaven na samotě, jak se dnes může zdát. Naopak. Bývaly doby, kdy byl samotným centrem rozptýleného hornického osídlení. Tento nejslavnější kašperskohorský chrám byl vybudován bohatým nákladníkem před rokem 1330. Stavební úpravy v 17. a na počátku 18. století původní vzhled příliš nezměnily.

Z doby vzniku kostela pochází západní portál s vysokým tympanonem, kamenné sedile s konzolou ve tvaru soví obludy a náhrobek Mikuláše Hoslera, patrně jednoho z nejbohatších nákladníků zlatých dolů. K nejstarší historii města se vztahují gotické fresky (nástěnné malby prováděné do vlhké omítky) z první poloviny 14. století. Patří mezi ně obraz s postavami sv. Mikuláše, sv. Doroty s Ježíškem, kněze sloužícího mši a donátora J. Chugnera. Ze všeho nejkrásnější je ale dřevěný malovaný strop z roku 1700, dílo kašperského purkmistra V. A. Groffa. Vyzdobil i strop kostnice, kterou najdete na jižní straně kostela.22)

image867.jpg
Kostel sv. Mikuláše 23)

V okolí Kašperských Hor bydlívali skřítkové, kteří tu kutali své podzemní poklady. Byli dobromyslní a přátelští, ale pokud je někdo rozzlobil, dokázali být pomstychtiví a krutí. Rádi potřebným vypomohli zlatem, kouzelným předmětem nebo svou prací. Často k tomu dali určitou podmínku a ten, kdo ji porušil, mohl i špatně dopadnout. Například jednomu mlynáři pomáhali mlít obilí, ale jen v noci a nesměl je nikdo vidět. Jednou mlynář nevydržel svou zvědavost a v noci skřítky pozoroval. Od té doby se v mlýnici neukázali. Jindy zase chudému horníkovi skřítkové ukázali štěrbinu, odkud si může nabírat zlato s tím, že se nesmí v kostele pokřižovat. Jednou se ze zvyku pokřižoval, a když si šel pro zlato, ze štěrbiny se vyvalila smola a zadusila jej.24)

kasperske_hory0059.jpg
image868.jpg
Kaple za městem (směrem na Stachy) 23. 7. 2012

Poblíž ulice Na Prádle je polorozbořená kaple Zmrtvýchvstání Páně. Uvnitř vyvěrá pramen. Kaple na tomto místě stála již v 17. století. Kaple i pozemek pod ní patří městu Kašperské Hory. Souřadnice objektu: 49.1383744°N, 13.5695771°E 25)

image869.jpg
Kaple Zmrtvýchvstání Páně26)

image870.jpg
Kaple Zmrtvýchvstání Páně (2009) 27)

Kaple sv. Antonína v cípu ulice Besední a Vimperské (49°8'42.2249„N 13°33'38.9472“E). Kaple má pravidelný šestiboký půdorys. Je vysoká 6,5 m, šířka stěn 1,87 m, které jsou zděné z kamene. První zmínky jsou dochovány ve stabilním katastru z roku 1837 se jménem St. Antoniflus.

kasperskehory-sv-antonin1.jpg
kasperskehory-sv-antonin2.jpg
Kaple sv. Antonína, 2007 (Projekt PhotoPa)

Roku 1867 byla poničená a zastaralá, ale později roku 1897 byla nově vystavěna a požehnána místním děkanem P. Hirnschrodtem a nazvána kaplí Sv. Antonína.

Sv. Antonín z Padovy byl ctěn jako patron lidí, kteří ho vzývali s prosbami za znovunalezení ztracených věcí, šťastný porod, dobrou úrodu, proti nemocem, moru atd. (Projekt PhotoPa)

Kaple Hory Olivetské (st. p. 281, k. ú. Kašperské Hory)

Drobná barokní kaple se nachází nad starou cestou do Rejštejna, současnou Rejštejnskou ulicí. Kdy přesně byla skromná kaple na jihovýchodním svahu Šibeničního vrchu zbudována, není známé, v městské kronice z 19. století je psáno, že na tomto místě stála kaple odnepaměti.

image871.jpg
Kaple Hory Olivetské. 28)

Zasvěcení kaple určovalo roční dobu, kdy kaple byla centrem dění: Velikonoce. Na Zelený čtvrtek se obyvatelé Kašperských Hor sešli před radnicí a seřadili se v procesí. Pěli společně pašijové písně, aby následně přešli na další křižovatku ve městě, kde opět zpívali. Takto procházeli křížem krážem celé město po mnoho hodin. Cílem procesí byla kaple Hory Olivetské na okraji města, kde společně dále zpívali či naopak setrvávali v tichém zamyšlení a modlitbě. Síla víry nutila mnohé setrvat i dlouho přes půlnoc. Tento způsob pobožností na Zelený čtvrtek musel být velkou slávou, vždyť se jej účastnilo i několik stovek lidí. Procesí se u kaple podle kronikářů zastavovala i na Velký pátek.29)

image872.jpg
Kaple v roce 2003

Další kaple

  • Kaple sv. Rocha (st. p. 449, k.ú. Kašperské Hory)
  • Výklenková kaple sv. Jana a Pavla (p. p. 336, k. ú. Kašperské Hory) – u chalupy u hřbitova
  • Kaple Archanděla Michaela s pamětním křížem
  • Kaple sv. Erasma (parcela 247 (GP)) při cestě ke hřbitovu
  • Kaple sv. Antonína (p. st. 437) – u školy
  • Boží muka – bývalý pranýř (p. p. 2247/2) u polní cesty na Šibeniční vrch
  • Kapličková boží muka v Amálině údolí (p. p. 1736) – v lese
  • Kaple „u Gabriela“

image873.jpg
Kaple „u Gabriela“

  • V Okružní ulici stávala kaple sv. Zikmunda.
  • V části obce Opolenec (v r. 1869–1950 osada obce Tuškov v okr. Sušice, od r. 1961 část obce Kašperské Hory v okr. Klatovy) stála JV od vsi u mlýna kaple (49.1559817°N, 13.5324871°E) 30)
  • V části obce Flusárna stála kaple (49.107509°N, 13.546334°E) zbořená spolu s obcí kvůli vojenským radarům ve Zhůří. Na místě zůstalo jen pár opracovaných kamenů mezi dvěma velkými stromy. 31)

image874.jpg
Flusárna – kaple (vlevo od dolní chalupy), před r. 1945 32)

1)
Foto C. F. Quast [?], 1879) Převzato z: HORPENIAK, Vladimír. c. d.
2)
(Foto J. Woldan, před rokem 1888). Převzato z: HORPENIAK, Vladimír. c. d.
3) , 6)
KATALOG DIECÉZE ČESKOBUDĚJOVICKÉ L. P. 1987. Biskupství českobudějovické, pro vlast. potřebu: 1986. 350 s.
4)
sčítání obyvatel, ČSÚ
8)
BARTOŠOVÁ, J. Chrám svaté Markéty [online] [cit. 3. 5. 2013] Dostupné z: <http://www.kasperske-hory.cz/chram-markety.php>.
10) , 11)
(Foto Lutz, 1916) Převzato z: HORPENIAK, Vladimír. c. d.
12)
BARTOŠOVÁ, J. Chrám svaté Markéty. c. d.
14)
BARTOŠOVÁ, J. Chrám Panny Marie Sněžné [online] [cit. 3. 5. 2013] Dostupné z: <http://www.kasperske-hory.cz/chram-marie.php>.
17) , 19)
http://www.kasperske-hory.cz/kaple- hory.cz/kaple-anny.php
18)
Ladislav Stehlík, Země zamyšlená
21)
(Foto neznámého autora, před rokem 1890) Převzato z: HORPENIAK, Vladimír. c. d.
24)
www.sokol-valcha.webgarden.cz
26)
(foto neznámého autora, 1946) Převzato z: HORPENIAK, Vladimír. c. d.
29)
Kaple Hory Olivetské [online] cit. [27. 9. 2013]. Dostupné z: <http://www.hauner.cz/GC2XWMM/>
kasperske_hory.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (20:09) (upraveno mimo DokuWiki)