Vikariát Sušice-Nepomuk

Farnost Železná Ruda

• Kostel Panny Marie Pomocnice z Hvězdy – kulturní památka
• Kaplička sv. Anny (v lese u křížové cesty)
• Šumavská kaplička sv. Barbory (u autobusové zastávky) – kulturní památka
• Kaple Panny Marie Pomocné na Samotách (zbořená)

Název německy: Eisenstein

Název latinsky: Eisensteina

Železná Ruda 1)

V roce 1579 patřila obec do Bavorska, od roku 1764 opět do Čech. Duchovní správa byla od roku 1694 vykonávána kněžími cisterciáckého kláštera z Gotteszellu, v roce 1776 došlo k založení světské farnosti. Matriky jsou vedeny od roku 1694.

Do r. 1808 patřila farnost k řezenské diecézi. V letech 1940–1945 rovněž spravováno z Řezna.

V r. 1869–1890 pod názvem Eisenstein obec v okr. Sušice, v r. 1900–1910 pod názvem Železná Ruda Městys obec v okr. Klatovy, v r. 1921–1930 pod názvem Městys Železná Ruda obec v okr. Klatovy, od r. 1950 obec v okr. Klatovy.

V roce 1930 měla Železná Ruda 2472 obyvatel, v roce 1982 zde žilo 818 obyvatel (KDČB), v roce 2001 zde žilo 1586 obyvatel v 291 domech (sčítání obyvatel, ČSÚ).

Kostel Panny Marie byl postaven v letech 1729–1732 majitelem zdejšího panství hrabětem Wolfem Jindřichem Nothafem na místě starší kaple z r. 1694.

Kostel je na dvanáctiúhlém půdorysu (šesticípá hvězda s oblými úhly). V r. 1777 přistavěna na západní straně hranolová věž (zvonička), v patře oktogonální. Celá stavba je kryta cibulovitou střechou na způsob ruských kostelů. Kopule je zakončena místo obvyklým křížem hvězdou. Stavbu kopule provedl zdejší tesař Matyáš Lehner.

Obraz Panny Marie na hlavním oltáři pochází z roku 1854 a je kopií obrazu od Lukáše Cranacha st., který je v Insbrucku. Lustr je dílem zdejších brusíren skla. Náhrobní kameny ve stěnách kostela patří většinou členům rodiny Hafenbrädelů, která pořídila vnitřní zařízení kostela. Kámen vlevo, druhý od vchodu, patří slečně Betynce, majitelce Debrníku, zakladatelky osady pojmenované po ní Alžbětín.²⁾

Na rekonstrukci kostela a opravě fary se v dobách totality významně podílel P. Antonín Prokeš.

Železná Ruda – kostel (1900) 3)

Železná Ruda – kostel na pohlednici z r. 1910

Železná Ruda (2. 8. 2006)

Kostel (2. 8. 2012)

Šumavská kaplička sv. Barbory, jejíž šindelová střecha připomíná způsob a typ krytiny, která byla charakteristická pro zdejší část Šumavy, je písemně doložena v letech 1836–1839, kdy se provádělo vyměřování katastrálního území Železná Ruda. Tehdy stávala u Kopperlova statku.

V době výstavby špičáckého tunelu sloužila pro pohřby dělníků (barabů), kteří zemřeli při stavbě a byli pochováni na nedalekém hřbitůvku.⁴⁾

Kaple – staré foto (pamětní deska k obnově v roce 1940, 1999, 2003)

Kaple sv. Barbory (2. 8. 2006)

K této oblasti patřil i zvyk stavění umrlčích prken. Pokud někdo zemřel, byl položen na prkno, a protože hřbitovy bývaly vzdálené od vesnic hodně daleko, více než hrob se mnohdy zdobila právě tato umrlčí prkna, často doplněná jménem a datem narození a úmrtí. Někdy příbuzní připsali i význačné vlastnosti zemřelého, v některých případech i žertovnou básničku. Například:

Hier ruht Barbara Gschwentner, sie wog mehr als Zentner. Gott, gebe ihr in die Ewigkeit nach ihrem Gewicht die Heiligkeit.
Zde odpočívá Barbora Gschwentner, vážila více než centner. Bože, dej jí na věčnosti blaženosti podle její hmotnosti.

Umrlčí prkna před kaplí sv. Barbory

V lese nad městem je křížová cesta, která byla vybudována zásluhou železnorudského faráře J. W. Kobecka a vysvěcena 20. 10. 1815. Byla několikrát rekonstruována a k zásadní obnově došlo po roce 1992, kdy byla na původním místě na Hladovém vrchu znovu postavena kaple sv. Anny. Obnovená kaple a křížová cesta byly vysvěceny 30. 9. 1995.⁵⁾

Kaplička sv. Anny v roce 19306)

Zastavení křížové cesty ke kapličce sv. Anny (2. 8. 2006)

Kaplička sv. Anny (2. 8. 2006)

Kaplička sv. Anny – oltář (2. 8. 2006)

Pamětní deska

Kaple Panny Marie Pomocné na Samotách byla zbořena asi v 60. letech 20. století. Uvnitř měla oltář a dvě dvojice lavic po třech místech (celkem 12 míst). Souřadnice objektu: 49.1306012°N, 13.2390352°E ⁷⁾

Kaple Panny Marie Pomocné na Samotách nad Železnou Rudou r. 1940

Místo, kde stála kaple Panny Marie Pomocné na Samotách v r. 1998