(obec Draženov)

Farnost: Klenčí pod Čerchovem (farnost do roku 2005: Klenčí pod Čerchovem)

Kaple Panny Marie (29. 12. 2021).

8. 8. 2006

Nejmladším poutním místem na Domažlicku je zdejší kaple Panny Marie, Pomocnice křesťanů. Kolem roku 1800 zde vybudovala draženovská obec malou dřevěnou kapličku.
Tu po požáru nahradila v letech 1882–1883 kaple zděná (později označovaná jako stará).

V letech 1896–1900 byla navržená A. Čenským a postavená zednickým mistrem J. Knopfem z Klenčí na půdorysu řeckého kříže další kaple.

Svojí stavbou připomíná malý vesnický kostelík. Hlavní oltářní obraz Matky Boží Pomocné namaloval Jaroslav Špillar, který údajně vtiskl světici podobu svojí manželky.

Chodská Madona

Hlavní pouť se zde koná poslední neděli v květnu.

Obrazy křížové cesty rozvěšené po kmenech borovic namaloval malíř V. Wimmer, pouze jeden z nich, který se ztratil, vytvořil malíř J. Šebek.
Léčivý pramen, 29. 12. 2021

Léčivý pramen a křížová cesta v lese (8. 8. 2006)

Dnes jsou obrazy zavěšené na tyčích.

29. 12. 2021

Zdejší kaplička vznikla podobně jako v Dobré Vodě u Pocinovic u studánky, jejíž léčivá voda přinášela lidem zdraví. První byl její vodou uzdraven cestář Johann Otilinger ze Ždanova po omytí zraněné a do té doby se nehojící nohy, který u ní nechal vystavět dřevěný kříž.

Studánka u Dobré Vody na obrázku Václava Malého (1874-1935)

Proti stavbě kaple protestovali sedláci, protože jim prý poutníci a procesí činí škody na lukách a polích. Oblíbenost místa velice rostla, zřejmě i proto, že horní Chodsko nemělo doposud oproti Chodsku dolnímu (kaple nedaleko Pocinovic) žádné poutní místo.¹⁾,²⁾.

Přelom 19. a 20. století3),4).
Obě kaple u studánky, kryté dřevěným obloukem, stály až do roku 1924, kdy byla zbořena spodní kaple. V roce 1946 se slavné pouti zúčastnil i známý kazatel Msgre. Bohumil Stašek.

Jindy jsem odbočil za Dražinovem polní cestou kolem Hrubých rybníčku na kraj lesa, odkud je přes louky široký rozhled přes Pártlouc les daleko do kraje. Vysoké sosny zastiňují léčivou studánku u Dobré Vody, nad níž byl postaven dřevěný „klobuk„, a vedle kaple pro poutníky, která vyhořela nešťastnou náhodou. Místo ní vystavěli na výšince v lese zděnou kapli podle návrhu profesora Aloisa Čenského a Jaroslav Špillar namaloval pro její oltář obraz Matky boží Pomocné, svého času velmi rozšířený v barevné reprodukci po celých Čechách. Malíř vtiskl této chodské Madoně podobu své sličné choti. Když ji venkovské ženy v létě potkávaly, nazývaly ji důvěrně mezi čtyřma očima Panenkou Marií od Dobré Vody.

Zastavil jsem se nejdříve u studánky, ke které putovala z Domažlic Božena Němcová, aby jejím hojivým pramenem vyléčila své bolestivé neduhy. Její chodský oslavitel Jindřich Šimon Baar napsal v mladých letech nejprve báseň V stínu lesa kaple nízká… a v zralém věku své nejdůsažnější dílo románové Paní komisarka. Lidový malíř namaloval pro kapličku obraz Mariin, snad na objednávku, čemuž by naznačoval votivní nápis obrazu „Na den Nejsvětější Trojice 1897 zde byla zázračně uzdravena Barbora Hrbáčková z Kanic. 5 let trpěla nevyléčitelnou oční chorobou.“
Kolem nové, honosné kaple šumí koruny sosen a do jejich drsnaté kůry se zatínají drápky skotačivých veverek. Mihnou se ve větvích jako jantarové blesky a vzápětí splynou s pryskyřičnou vůní, hmyzím bzučením a blankytem nebes. První neděli po 24. květnu zde bývá pořádána pouť a slunečné prostranství před kaplí se rozzáří veselou červení flámišek i bělí nažehlených mužských košil. Obrazy křížové cesty namaloval domažlický malíř Václav Wimmer, ale děj ukřižování byl svěřen autoru historického plátna chodského muzea v Domažlicích—Janu Šebkovi, který kompozici i barevné ladění přizpůsobil ostatním obrazům. Ty jsou zavěšeny přímo na kmeny a chráněny proti nepřízni povětrnosti dřevěnými deskami, připevněnými k rámům obrtlíky, tak očividně připomínajícími chodskou selskou praktičnost. Já jsem tu chodil ve všedním červencovém dni za šedavého podmraku, který soustředoval nitro k meditaci a mysl ke vzpomínkám. Myslil jsem především na autora Dražinovské hory (Jan Vrba), která je knihou básnickou, i když není psána ve verších.⁵⁾

Rodnému kraji
Dobrá voda

Jan Psohlavý
(Jindřich Šimon Baar)

V stínu lesa kaple nízká
Pod tou kaplí voda tryská
Z paty hory jako obra
Tryská tu ta voda dobrá,
Voda dobrá, voda čistá
Na vše rány pomoc jistá.
Tož kdy jindy pomoc není
semo spějem ku prameni,
Přese hory, přese doly,
Nosíme sem svoje boly,
Všecku víru, naděj, lásku
K Matce Boží na obrázku,
K Matce Boží, svaté Panně,
Na oltáři malované.
V Dobré vody svěžím zdroji
Každý neduh ona zhojí,
Ozdraví tu choré oči,
chromý zdráv tu povyskočí.
A z té skály tvrdých ramen,
Kdo to vyved svěží pramen?
To sám Ježíš z nebe ráje
Shlédl na ty naše kraje.
Viděl žádost v každé chatce,
Proto řekl svojí Matce:
„Na vše rány Dobrou Vodu
Dones, Matko, ve kraj Chodů.“

(značně ohořelé při zhoubném požáru po náletu na Klenčí dne 26. dubna 1945):

V Dražinově žil muž domkář, který trpěl nezhojitelným neduhem. Zbaven naděje na uzdravení, s myslí zbožnou očekával smrt a ve zbožnosti své utíkal se často zvláště k obrazu Panny Marie, stále však úleva nepřicházela. Až jedné noci zdálo se mu, aby vody ze studánky používal jako léku proti svému neduhu. A po krátké době pocítil již značné úlevy a posily. Rozradostněn nad svým neočekávaným uzdravením veřejně vyznával, že této Boží milosti dostalo se mu na přímluvu Panny Marie a blíže studánky obraz zavěsil. Často přicházel a vděčně děkoval za nenadálé polehčení. Příklad tento následovalo více ctitelů mariánských a každé neděle, o každém svátku větší a větší zástupy zbožných se scházívaly.

U studánky byla později postavena dřevěná kaplička. Dle pověsti jedna žena z Petrovic při loučení s mužem, který docházel za prací do Bavor, prostrčila oknem hořící svíčku do kaple za šťastný návrat manžela. Od svíčky vznikl požár, který kapličku zničil. Na místě těsně u vody byla postavena zděná, šindelem krytá mešní kaple. Avšak v následujících letech se ukázalo, že místo toto bylo nevhodně vyhlédnuto, jelikož postaveno na místě vlhkém, skoro bahnitém a proto se objevily na stropě i na obou postranních zdech silné trhliny, které se rozšiřovaly. Mimoto kaplička nevyhovovala ani počtu poutníků, kteří sem přicházeli zblízka i z daleka, ze strany české i německé. Byla ponechána svému osudu a hledalo se nové vhodnější místo. V letech 1896-1900 byla postavena nová kaple dle návrhu profesora Al. Čenského za 12 000 korun a z výnosu sbírky organizované klenečským kaplanem Jiřím Štefkem a dražinovským učitelem Mikulášem Střelcem. Dlužno říci, že dražinovští občané upisovali značné částky, věnovali zdarma potahy i lidskou sílu a podle svých sil se přičinili o výstavbu kaple.

Oltářní obraz je vynikajícím dílem známého chodského malíře Jaroslava Špillara (Chodská madona - obrázek viz výše).
Za zmínku také stojí, že slavná paní komisarka, spisovatelka Božena Němcová, tuto studánku několikrát navštívila. Obálku třetího dílu původního vydání Baarovy trilologie (Lusy) zdobí obraz Václava Malého, na kterém je zachycena právě Božena Němcová u studánky a selka, jež jí podává džbán vody.⁶⁾



Zobrazeno: 297 x