Odkaz na hlavní stránku| Okres Domažlice| Okres Klatovy| Okres Tachov| Okres Plzeň-jih

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Postranní lišta

Prostor pro reklamu :-)










































mourenec

Mouřenec (obec Annín)


19. 8. 2020

Vikariát Sušice-Nepomuk

Farnost Mouřenec

  • Kostel sv. Mořice a druhů



19. 8. 2020

Mouřenec Mouřenec
Mouřenec v roce 2015

Je to kostel s románskou věží, strmějící na kopci nad řekou Otavou v místech, kam lidová obraznost umístila obětiště pohádkových obrů. Švédské hroby, nedaleko ležící, jistě souvisí s nejednou pověstí.
Starou sušickou silnicí, která zarůstá trávou, odbočujeme do kopce k Bohdašicům. Svatobor se ztrácí v mlhách za mezemi, plnými lískoví a šípků, dozrávají žita a krajina se odívá režnou žňovou barvou, každý pruh políčka jinou, jako záplaty na obnošeném plášti. Bělavá zeď mouřenecké věže splývá s sedavou mlhou, vystupující z otavského údolí, páry na chvíli zahalí kostel, rozplynou se a vystoupne zase temná, indigová stěna lesů… 1)


image909.jpg mourenec-annin.jpg
Annín s kostelem sv. Mořice 18902), Kostel sv. Mořice a kaplička v Anníně (1911)3)

image910.jpg image911.jpg
Mouřenec (KOPP, Jan. c d.), Mouřenec (Maurenzen) – domky bývalé osady dosahovaly až k románsko-gotickému kostelíku sv. Mořice na návrší. 4)

Název německy: St. Maurenzen
Název latinsky: Ad S. Mauritium

Prastará plebanie. Matriky jsou vedeny od roku 1687.

Kostel sv. Mořice

Půvabná krajinná dominanta kostela sv. Mořice na Mouřenci nad řekou Otavou u Annína (jedná se o kulturní památku) je pozdně románská stavba z přelomu 12. a 13. století (podle některých odhadů zal. kolem r. 1230). Založení souvisí s působením sv. Vintíře (955–1045). Jedná se o druhý nejstarší kostel v jihozápadních Čechách (nejstarší je kostel v Albrechticích).

Kostel po staletí sloužil jako farní, zejména německým osadníkům. Farnost sahala až po Srní a Stodůlky. Zmínka o farním kostele je z roku 1360. Ve 14. století a v polovině 15. století byl kostel upraven, v 18. století prodloužen – při úpravách došlo k přistavění jižní kaple (podle některých údajů je kaple až ze století 19.). 5), 6)


Kaple s gotickou křtitelnicí a opravená barokní křtitelnice (19. 8. 2020)

V letech 1940–1945 byla farnost spravována z Pasova.

Kostel byl původně chráněný hradbou. Věž a apsida pochází z doby založení, nově objevené (při opravě v 90. letech 20. století) a restaurované malby jsou ze 14. stol. Vedle kostela se nachází hřbitov a barokní kostnice z 18. století, kdy zde bylo uloženo asi 3500 až 5000 lidských ostatků.

Chrám v původní podobě obsahoval stávající presbytář s apsidou a téměř čtvercovou loď. Zajímavostí apsidy je její půdorys, kde vnitřní a vnější obrys nejsou souběžné křivky. Příčina tohoto řešení není známa. Současně s lodí byla nad presbytářem postavena věž, což v českém prostředí představuje zajímavou zvláštnost. Pravděpodobná se zdá být též hypotéza připouštějící dodatečné zvýšení věže někdy po polovině 13. století. Gotický původ je předpokládán u výstavby sakristie, schodiště je dodatečné.
V gotice byl zřejmě kostel zvýšen a prodloužena loď.

Pozoruhodná byla svatyně před zvýšením. Prostor lodi byl zřejmě otevřen do prostoru krovu. Časově určit gotické zásahy neumíme. Nabízí se vysvětlení, že se přestavba kostela uskutečnila v pozdní gotice najednou. Presbytář byl tehdy zvýšen, zaklenut a zřízen vyšší, triumfální, lehce lomený oblouk s oknem na jižní stranu.

Další etapa zhodnocení chrámu se realizovala v baroku, druhé čtvrtiny 18. století. Jejím projevem jsou barokní oltáře a empora nad sakristií přístupná nově přistaveným schodištěm. Z tohoto období pravděpodobně pochází také kostnice. Panská empora naznačuje zvýrazněnou iniciativu patrona kostela, vrchnosti, která zřejmě zřídila pod sakristií zachovanou hrobku, přístupnou nečitelnou náhrobní deskou v ose presbytáře.

Pohled do kostela z panské empory

Dokladem o úpravě průčelí je rámování severního okna lodi.
Z této doby, pokud nevznikla v klasicismu první třetiny 19. století, pochází snad i současná zpěvácká kruchta.

Kůr – zpěvácká kruchta (19. 8. 2020)

Někdy na počátku 20. století vznikl přístavek sakristie. 7)


Celková rekonstrukce a obnova značně poškozeného kostela proběhla ve třech etapách od roku 1991 až do roku 1993.


Mouřenec – kostel před rekonstrukcí a zdevastovaný interiér


Mouřenec – hřbitov v době před rekonstrukcí kostela



Nově zhotovená socha sv. Mořice

Kostel sv. Mořice byl restaurován spolkem „Deutscher Böhmerwaldbund, Förderkreis St. Maurenzen“ se sídlem v Mnichově ve spolupráci s místním farářem.8) V roce 1993 byl kostel znovu vysvěcen českobudějovickým biskupem Antonínem Liškou.

image915.jpg image916.jpg
Mouřenec 17. 8. 2009

image917.jpg
Kostel v r. 2012 9)


Ministranti a 1. sv. přijímání v roce 1943 10)

Fresky

V roce 1993 byly v kostele objeveny a následně restaurovány vzácné nástěnné malby ze 14. století. Freska Posledního soudu (cca 1310 – 1320) zahrnuje ikonograficky cenné výjevy Krista s apoštoly, Setkání tří živých s třemi mrtvými, scénu Psychostasis – Vážení duší (archanděl Michael váží duše, je zde vyobrazena postava ďábla, který se snaží duše převážit na stranu zla, zatímco Panna Maria, která má v ruce hůlku, duším pomáhá a vyvažuje je dobrem) a další.


Kristus s apoštoly

V části pod zaslepeným románským oknem jsou zřejmě vyobrazeni mučedníci z příběhu o sv. Mořici a jeho druzích, v dolní části vlevo je vyobrazení Vážení duší a vedle Setkání tří živých s třemi mrtvými.


Sv. Mořic a druhové, Vážení duší, Setkání tří živých s třemi mrtvými.


Vážení duší, detail.


Další fresky jsou ve výklenku nad bývalým hlavním oltářem


Nejmladší fresky (ze 16. století) jsou odkryté pouze z malé části

Kostnice


Kaple v kostnici a nástěnné malby s vyobrazením pomíjivosti (19. 8. 2020)

image912.jpg image913.jpg
Kostnice 11)


19. 8. 2020

Kněží

  • Děkan Franz Andraschko (✵ 22. ledna 1875 (České Žleby) – ✟ 12. dubna 1946)

Farář na sv. Mouřenci, 1899–1946.
Franz Andraschko se narodil 22. ledna 1875 v Českých Žlebech (okres Prachatice) jako syn chudých sedláků. Aby jeho otec uživil rodinu, pracoval také jako bednář. Když směl jeho starší bratr Johann vstoupit do vídeňského malého semináře, prosil Franz své rodiče tak dlouho, aby ho také nechali studovat na faráře, že ho nakonec uvolnili. Nebylo totiž jednoduché získat na takové studium dostatek financí, ale rodiče si to břemeno rádi na sebe vzali, aby svého snaživého syna viděli šťastného.
Dne 23. července 1899 byl 24letý Franz vysvěcen na kněze.
P. Franz Andraschko nastoupil dne 5. září 1899 na Mouřenec jako nástupce těžce nemocného faráře P. Wintera. Nedávno byl vysvěcen na kněze a nikdo tehdy netušil, že na mouřeneckém kopečku bude jeho poslední štace, na které bude pracovat až do dne, kdy Pán ho zavolá k sobě.
Svědci, jako např. manželé Erika a Emmanuel Hofmannovi, kteří měli s P. Andraschkem velmi přátelský vztah, vyprávějí o něm jako o churavém, velmi přísném, ale srdečném člověku. P. Andraschko měl stále otevřené srdce pro potřebné, jak pro ty, kteří klepali na farní dveře, tak pro nemocné, které pěšky navštěvoval v každém počasí. To bylo v zimě při metr vysokém sněhu často velmi náročné. Každou neděli pozval jednoho chudého člověka na farní oběd. Také pravidelně posílal svou hospodyni do domovů těchto potřebných rodin a vypomáhal jim nejrůznějšímu způsoby. Láska k bližním byla pro pana děkana Franze Andraschka vždy důležitým měřítkem jeho jednání. Proto pro něj muselo být těžké, být svědkem rychlého úpadku křesťanských hodnot, zejména v období mezi světovými válkami a zvláště po připojení Šumavy k Německé říši. Nezbývalo mu mc než tiše sledovat jak farníci, kteří byli věrní režimu, vystupovali z Církve, a to jen proto, že to nový systém podporoval a že si tím doufali zajistit výhody ve svém společenském a pracovním postavení.
Andraschko Postupné odstraňování křížů ze školních tříd muselo P. Andraschka velmi znepokojovat a rozhořčovat, ale nemohl proti tomu nic dělat. V létě 1944 posílil P. Andraschka ve službě farní vikář Johann Landwehr. Byl jeden ze skupiny Schönstattských kněží, které v roce 1938 biskupství povolalo na Šumavu z německého Münsteru. Měli naplnit místa, která zanechali čeští kněží, kteří odešli do vnitrozemí po odtržení sudetského území od Československa.
I když si nikdy nestěžoval na svůj zdravotní stav, bylo na počátku roku 1946 jasné, že jeho konec se blíží. Doporučili mu, aby se nechal ošetřit v nemocnici, ale on to odmítl. Chtěl zemřít doma, na faře. Na svém smrtelném lůžku prosil svou hospodyni Annu Hofmannovou a Antonii Kellerovou, manželku hlavního učitele místní školy, aby se v kapli za něho pomodlili, aby ho Pán brzy vysvobodil z trápení. V pozdním odpoledni dne 12. dubna 1946 P. Franz Andraschko pokojně zesnul. Byl pohřben na hřbitově vedle vchodu do kostela. Poslední jeho prosba zněla: „Po mé smrti by se více za mne mělo modlit, než by se o mně mělo mluvit.“ 12)

Zajímavosti

  • Za švédských válek lidé v kostele sv. Mořice zazdili monstranci, neboť ji nechtěli ze svatostánku odnášet. Jenže všichni, kdo o úkrytu věděli, zahynuli. Monstranci nikdo nemohl najít, dokud se jednomu zbožnému člověku úkryt ve snu nezjevil.13)
  • Kostel na Mouřenci se stal filmovou kulisou pro několik pohádek i filmů
    • Anděl Páně (v mouřeneckém kostele se kníže ožení s Dorotkou).
    • Tři životy (v kostnici Vítek zlatým pírkem vrací Jakubovi život – v roce 2020 v kapli v kostnici ještě byly máry, na kterých Jakub ležel)
    • Policie Modrava: Vražedné esemesky (13. díl)
    • Záhady Toma Wizarda: Živí mrtví z Mouřence
    • Zmizelá Šumava: Farářem na Mouřenci
1)
Ladislav Stehlík, Země zamyšlená, http://www.zemezamyslena.cz
4)
Foto neznámého autora, kolem roku 1920. Převzato z: HORPENIAK, Vladimír. c. d.
5)
KATALOG DIECÉZE ČESKOBUDĚJOVICKÉ L. P. 1987. Biskupství českobudějovické, pro vlast. potřebu: 1986. 350 s.
6) , 8)
Cedule na kostele, spolek „Deutscher Böhmerwaldbund, Förderkreis St. Maurenzen“ se sídlem v Mnichově
7)
Cedule u kostela, Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, 2020
10) , 12)
Výstava v sakristii kostela sv. Mořice, 2020
11)
převzato z: Antonín Murtinger, panoramio.com
13)
www.sokol-valcha.webgarden.cz
mourenec.txt · Poslední úprava: 22. 01. 2021 (22:32) autor: 193.165.237.41