Odkaz na hlavní stránku| Okres Domažlice| Okres Klatovy| Okres Tachov| Okres Plzeň-jih

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Postranní lišta

Prostor pro reklamu :-)










































kochanov

Kochánov

(obec Hartmanice)

Vikariát Sušice-Nepomuk

Farnost Zhůří (obec Rejštejn)

  • Kaplička P. Marie Lurdské
  • u Zadních Chalup

V r. 1869–1910 pod názvem Kochanov obec v okr. Sušice, v r. 1921–1930 obec v okr. Sušice, v r. 1950 osada obce Těšov u Sušice v okr. Sušice, od r. 1961 část obce Hartmanice v okr. Klatovy.

Kochánov je bývalé sídlo nejvýznamnější královácké rychty zdejší oblasti. Králováci tu žili rozptýleni na pomezí hvozdu nepochybně již na počátku 16. století, první písemné záznamy o těchto strážcích se však dochovaly až z počátku 17. století. Na rozdíl od níže položených osad a obcí se jich zřejmě téměř nedotkly přechody vojsk za třicetileté války. Z první berní ruly z roku 1613 tedy víme, že rychta Kochánov měla 17 usedlostí, v roce 1713 jich bylo 23, ve 30. letech 19. století celkem 38. Správní území Kochánova tehdy tvořila řada menších vesniček a samot, např. Keply (zaniklé kaple kvůli vojenskému prostoru – 49.1991262°N, 13.3531126°E, dále 49.2044252°N, 13.3483965°E), Mokřany, Kubíčkův Dvůr, Mochov (zaniklá kaple 49.1868278°N, 13.3961114°E), Žežulka, Busil, Bezděkov, Karlov, Radkov a další.

V Radkově (Rathgebern) stála kaple (49.190075°N, 13.373688°E).

V Mochově a Mokřanech byly i školy. Obyvatelé žili a pracovali na četných místních dvorech. Proto se lidově tomuto území říkalo „die Höffe“ (Dvory). Sčítání lidu z roku 1930 uvádí 499 obyvatel (s Dolním Kochánovem 526). Po druhé světové válce byl kraj vlivem odsunu Němců zcela vylidněn.

V roce 1950 zde žilo již pouhých 50 obyvatel (v Dolním Kochánově 10), v roce 1991 sčítání uvádí již jen 1 obyvatele. Teprve koncem 20. století se kraj opět zalidňuje, ovšem některé obce mají dnes pouze rekreační charakter.
V roce 2001 zde žili 2 obyvatelé a bylo zde 5 domů (sčítání obyvatel, ČSÚ).

Svérázným velmi starým zvykem, souvisejícím s drsnými klimatickými podmínkami v zimě a izolovaností místních obyvatel, bylo stavění tzv. umrlčích prken. Každý hospodář míval u stodoly narovnána v zásobě prkna. Když někdo v rodině zemřel, jedno prkno se označilo vřezáním třech křížků. Na ně se pak položil nebožtík, který zůstal ve stavení až do pohřbu. Potom bylo prkno vyzdobeno a vystaveno poblíž samoty. Poslední dvojicí prken, která se dodnes dochovala ve volné přírodě, jsou prkna sedláka a selky Anny a Josefa Schreinerových v bezprostřední blízkosti cesty spojující Kochánov a Keply.

Kaple Panny Marie Lurdské

GPS 49.1995889N, 13.3718242E

Opodál vpravo v údolí na kraji lesa stojí kaple, zasvěcená Panně Marii Lurdské. Kapli vystavěl Johann Leroch z vděčnosti za návrat z 1. světové války. Vysvěcena byla v srpnu 1931.

Každoročně v květnu se zde koná tradiční církevní pouť, hojně navštěvovaná věřícími i turisty z blízkého i vzdálenějšího okolí. Vyhlídka od horního Kochánova nabízí krásné výhledy na Rovnou a Suchou s dominantou Borku vlevo a Svatoboru vpravo. Za pěkného počasí je dobře viditelné i vzdálené pásmo Brd.1)

image876.jpg image877.jpg
Kaple Panny Marie Lurdské (29. 7. 2012)

image878.jpg image880.jpg
Informace o založení kaple. Německá křížová cesta (29. 7. 2012)

image879.jpg
Kaple Panny Marie Lurdské (29. 7. 2012).

Kaple v Dolním Kochánově

GPS 49.2022772N, 13.3837594E

image881.jpg
Kaple u pensionu (29. 7. 2012)

1)
Informační cedule Kochánov
kochanov.txt · Poslední úprava: 01. 02. 2021 (15:36) autor: 193.165.236.86