Odkaz na hlavní stránku| Okres Domažlice| Okres Klatovy| Okres Tachov| Okres Plzeň-jih

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Postranní lišta

Prostor pro reklamu :-)










































zhuri

Zhůří (obec Rejštejn)

Vikariát Sušice-Nepomuk

Farnost Zhůří

  • Kostel Nejsvětější Trojice (zbořený)
  • Kaplička Nejsvětější Trojice

Německý název: Haidl am Ahornberg. Název latinsky: Haydla

Vznik této obce spadá do doby kolem roku 1600, protože již z roku 1613 je známá pečeť králováckého rychtáře Löffelmanna. K rozšíření obce došlo v souvislosti s výstavbou sklářské huti v roce 1753.

V r. 1869 pod názvem Haidl osada obce Ziegenruk t. Cimruky v okr. Sušice, v r. 1880–1910 pod názvem Haidl osada obce Innergefild v okr. Sušice, v r. 1921–1930 osada obce Horská Kvilda v okr. Sušice, v r. 1950 osada obce Horská Kvilda v okr. Vimperk, od r. 1961 část obce Rejštejn v okr. Klatovy.

Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v roce 1762 (podle jiných údajů 1761) na místě bývalé kaple, která zde stála již v roce 1684. Kostel byl vysvěcen v roce 1763 a v roce 1766 došlo k založení farnosti. Matriky jsou vedeny od roku 1784. K rozšíření kostela došlo v roce 1793 a v roce 1809 kostel vyhořel – jednalo se pravděpodobně ještě o dřevěnou stavbu. Na náklad majitele bystřického panství hraběte P. Gundelfingena byl nově „z kamene vystavěn“.

V roce 1910 byl vyměněn krov a střecha byla pokryta novou šindelovou střechou.

Hlavní oltář byl barokního provedení z asi 18. století, pravděpodobně z doby založení kostela, pocházející z dílny domažlického řezbáře F. Ringelhahna. Z oltáře se dochovala pouze socha sv. Augustina, která je v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách.

Při prudké přestřelce na konci 2. světové války (5. 5. 1945) mezi americkými a německými vojáky, byla zničena střecha kostela. Ta byla po válce obnovena a bohoslužby se tady konaly až do dubna roku 1952. Pak celé území pohltil Vojenský újezd Dobrá Voda a došlo k úplné likvidaci celé obce.

Na místě kostela byla vystavěná nová kaple a opět zasvěcena Nejsvětější Trojici. K slavnostnímu vysvěcení došlo 3. října 1999.

Obyvatelstvo1):

Rok Obyvatel Domů
1839 397 67
1895 665 (663 Němců, 2 Češi) 71
1930 622 (599 Němců, 23 Čechů) 83

Po odsunu německých obyvatel po válce přišlo do Zhůří asi 50 slovenských a bulharských dosídlenců, kteří byli později vystěhováni. Ve Zhůří dnes nikdo nežije, ani zde nejsou žádné domy.

image1072.jpg
Umrlčí prkna (blíže k umrlčím prknům ZDE). (24. 7. 2007)

image1073.jpg
Stará fotografie obce

image1074.jpg
Oltář v původním kostele (obrázek umístěn v kapli P. Marie Lurdské v Kochánově). Foto 29. 7. 2012

image1075.jpg
Kaple (24. 7. 2007)

image1076.jpg
Kaple ve Zhůří 2)

image1077.jpg
Procesí ve Zhůří 3). Druhé foto Emil Kintzl, pořad z 23. října 2013 4)

image1078.jpg
Zhůří 5)

zhuri-tv-planek.jpg
Plánek obce (stav v roce 1946) 6)

image1079.jpg
Zhůří (Haidl am Ahornberg) – poslední mše svatá před odsunem německého obyvatelstva roku 1946 ve farním kostele Nejsvětější Trojice.7)

image1080.jpg
Kaple (24. 7. 2007)

image1081.jpg
Zasazení kostela do dnešní krajiny 8)

Kříž smíření

Kříž smíření byl vysvěcen v roce 2014 a je památkou na padlé vojáky druhé světové války. Při osvobozování Šumavy právě zde v obci Zhůří u Javorné padla jednotka vojáků 90. pěší divize Americké armády do nastražené léčky. Výsledkem střetu s Německým školním praporem a Hitlerjugend bylo 10 padlých Američanů, 24 padlých a 76 zajatých Němců. Část českých Němců byla krátce poté z obce násilně vyhnána. Jejich kolektivní vinou byla jejich příslušnost k německé národnosti.

Do kříže byly vloženy artefakty připomínající Mons. Karla Fořta, nositele Řádu TGM, velkého příznivce a čestného občana Horažďovic, který dlouhá léta žil v Mnichově. Jeho ostatky jsou uloženy na hřbitově u kostelíka sv. Klimenta na Práchni u Horažďovic. Do dalšího kamene byly vloženy artefakty připomínající utrpení i vraždy politických odpůrců minulého zločinného komunistického režimu. Dárcem tohoto kamene bylo město Klatovy.9)

1)
STEINER, J. c. d.; KDČB; sčítání obyvatel, ČSÚ
7)
(Foto neznámého autora, 1946). Převzato z: HORPENIAK, Vladimír. c. d.
9)
Rozhled 10/2014, s. 52 (6. 10. 2014)
zhuri.txt · Poslední úprava: 18. 01. 2021 (22:42) autor: 193.165.237.41