(zaniklá obec)

Farnost: Horšovský Týn
farnost do roku 2005: Pleš (zaniklá farnost)

Německý název: Plöss, Plöß

Pleš patří k největším zaniklým obcím Českého lesa. Založení vsi na konci 16. století, která patřila mezi největší zaniklá sídla Českého lesa (rozlohou i počtem obyvatel), je spojeno se sklářstvím – podobně, jako je tomu na více lokalitách. Jednalo se o starou páteříkovou sklárnu (kde se vyráběly skleněné korálky na růžence – páteříky), která pracovala na drsné planině vzdálené 6 km jižně od Železné v blízkosti falckého Friedrichshängu. Plešská sklárna je historickými prameny doložena teprve mezi lety 1718-1746, to však neznamená, že zde nepracovala na jiném místě již mnohem dříve.

Příležitostné osídlení náhorní planiny, kterou později proťala česko-bavorská hranice, je však mnohem starší, soudě podle nálezů bronzových předmětů z období halštatské kultury, které zde nalezli hledači pokladů v letech 2001-03.

Ke středověkým záhadám plešského katastru náleží zmínky o hradu, který měl snad stávat na vrchu Plösser Berg (dnes vrch Pleš).

Nejstarší historická zpráva o Pleši je německá, a vztahuje se k roku 1606. Duchovní správa pro věřící v Pleši / Plößu byla před rokem 1654 v Heiligenkreuzu (Újezd Svatého Kříže) a pak v Eisendorfu / Železné. Lokalií se stává roku 1787 (kaplan z Eisendorfu / Železné zde každou třetí neděli sloužil bohoslužby)¹⁾, farností roku 1858. Matriky jsou vedeny od r. 1784. Kostel je z doby před r. 1686. Předtím zde byla v roce 1684 založena kaple, jejíž postupnou přestavbou kostel vznikal. V obci stály dva kostely. Ve zbytcích se zachoval pouze kostel sv. Jana Křtitele, obklopený hřbitovem, jehož zříceniny byly po r. 1990 pietně upraveny za podpory německých rodáků. Na místě druhého kostela Panny Marie Pomocné je postavena kaplička.

• kostel sv. Jana Křtitele (zbořený), pietně upravený
• kostel Panny Marie (zbořený), na jeho místě stojí nová kaplička

V roce 1654 jsou zde uvedeni 4 sedláci, 11 chalupníků a 13 dalších chalup bylo pustých. Mezi chalupníky je uveden Jiřík Hoffmann, který je patrně předkem pozdějšího rychtáře Hermanna Hoffmanna (+ 1686), jenž byl spoluzakladatelem plešského kostelíka svatého Jana Křtitele. Tereziánský katastr obsahující údaje k roku 1757 zmiňuje v Pleši 31 poddanských rodin. Ve vsi provozovali řemeslo dva sklenáři, snad výrobci skleněných perel. Při vsi jsou uvedeny dva mlýny ležící při státní hranici – Dorf Mühle, nebo též Plösser Mühle a Zank Mühle. Pleš se poměrně rychle rozvíjela, Schallerova topografie z roku 1839 zde popisuje 54 domů obydlených 483 obyvateli se školou a kostelem.²⁾)
Podle údajů z roku 1890 bylo v obci 58 domů, ve kterých žilo 549 Němců a 5 Čechů.³⁾ Podle sčítání lidu ze dne 1. 12. 1930 zde žilo 726 obyvatel (105 domů: 707 Němců, 8 Čechů, 11 příslušníků jiné národnosti). K významnějším budovám ve vsi náležel hostinec Michala Flora, přestavěný na restauraci hotelového typu zvanou Gasthof Flor. Dnes zůstaly na plešské planině pouze dvě budovy.⁴⁾, ⁵⁾, ⁶⁾, ⁷⁾.

Do konce 2. světové války patřily do katastru Pleše Plešský Mlýn (Dorfmühle), Rabov (Rappauf), Štráská Huť (Straßhütte), Václav (Wenzelsdorf) a Zankmühle.

Z areálu rozlehlé vsi jsou zachovány pouze zbytky terasovitě vybudovaných objektů a náves zarostlá náletovou zelení.

28. 3. a 10. 4. 2022

V roce 2022 stála na Pleši funkční restaurace a prázdninové domy k pronajímání.

Socha sv. Jana Nepomuckého (13. 8. 2006 a 28. 3. 2022).

V roce 1668 byl na kopci postaven kostel zasvěcený svatému Janu Křtiteli. V roce 1787 se Plöß stal místní částí Eisendorfu a v roce 1851 samostatnou farností. Kvůli rostoucímu poškození starého farního kostela musel být uzavřen. V roce 1882, kdy byl otevřen nový hřbitov, byl kostel sv. Jana Křtitele zrenovován a znovu otevřen jako hřbitovní kostel.

Obnovený oltář v kostele sv. Jana Křtitele (13. 8. 2006).

Kostel sv. Jana Křtitele (13. 8. 2006).

Obnovené náhrobky na hřbitově (13. 8. 2006).

Kostel sv. Jana Křtitele (nedatováno) a kresba tohoto kostela.

Pohled na Pleš s oběma kostely (nedatováno) - oba kostely jsou zbořené.

V roce 1798 byla na plešskou náves převezena dřevěná kaple ze zanikající Mosburské Hutě. Kaple byla v roce 1870 renovována. V letech 1904–1906 kaple ustoupila pseudogotickému kostelu Panny Marie Pomocné, vystavěnému na návsi podle plánů stavitele Karla Petrašky (farní kostel s věžičkou) a vysvěceného 28. září 1906.

Vysvěcení kostela v roce 1906⁸⁾

Po stranách kostela Panny Marie (který zanikl téměř beze stopy) stála fara a škola.⁹⁾

Po vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války byl kostel využíván jako stáj a následně z rozhodnutí komunistických orgánů zbořen.

Dnes na tomto místě stojí kaplička Panny Marie vystavěná na jaře roku 2016 Markem Hrůšou, majitelem pensionu na Pleši, jako vzpomínka na bývalé obyvatele a na historii místa. Kaple byla vysvěcena 25. června 2016.

K výstavbě kapličky dopomohlo mnoho lidí, zvláště Jost Heine z Friedrichshängu a Alfred Drachster a Plešský spolek rodáků. Věcnými dary přispěla pila Cingroš z Bělé nad Radbuzou, Radek Chlubna, Hans Decker, Edwin Eckel, Gudrun Wehr, Gerhard Sindermann a spolek rodáků v Pleši.

Kaple byla vybudována na znamení dobrých vztahů mezi lidmi na hranici mezi Čechy a Bavorskem.

Ukazatel a tabule zaniklé obce

(zbořena)

Kaple jižně od obce stála u Veského Mlýna mezi pěti velkými stromy, které zde dosud (r. 2006) stojí. Z kaple zůstaly jen rozházené cihly a kameny.¹⁰⁾



Zobrazeno: 118 x