Farnost: Horšovský Týn (farnost do roku 2005: Horšovský Týn)

Německý název: Bischofteinitz.

Město se připomíná již r. 973, kdy kníže Boleslav II. daroval Týn pražskému biskupství. Hrad byl založen po r. 1260 pražským biskupem Janem III. z Dražic. Město bylo sídlem arcijáhenství, které zahrnovalo pouze 1 děkanát s 52 plebaniemi. Matriky jsou vedeny od r. 1643.

Horšovský Týn na pohlednici z roku 1901

Kostel založený v 2. pol. 13. století, kaple a presbytář pocházejí ze 14. století. Loď byla zbarokizována před rokem 1769. Kostel byl konsekrován 17. 10. 1768. ¹⁾ K opravě došlo v letech 1926–27. Presbytář kostela pochází z konce 14. století a svým klenutím a kružbami v oknech připomíná stavební umění parléřovské huti.

Kostel sv. Apolináře v r. 1930

Ve věži kostela sv. Apolináře je zvon odlitý v r. 1898 Kruppovými závody v Bochumi (Německo), dále zvon odlitý v r. 1727 nezjištěným zvonařem a zvon odlitý na přelomu 17. a 18. stol. nezjištěným zvonařem. Nedaleko kostela se nachází historicky cenná budova bývalého arciděkanství. Kostel byl na konci 20. století arciděkanský, nyní je pouze filiálním k farnímu kostelu sv. Petra a Pavla.

Kostel sv. Apolináře 10. 8. 2006

Kaplička před kostelem 10. 8. 2006

(filiální)

Bývalý klášter kapucínů se špitálem byl založen Adamem Matyášem z Trauttmansdorffu v roce 1650.

Jednoduchý raně barokní konventní chrám byl vybudovaný v letech 1650–1654 Vítem ze Štrasburku a sloužil také jako rodinná hrobka Trauttmansdorffů. Byl zrušen Josefem II. v roce 1785, ale krátce na to znovu došlo k jeho obnově.

Větší přestavba proběhla v roce 1864, další úpravy pak v roce 1911.

Objekt byl uzavřen v roce 1942 a z mnišských obydlí zřízen internát pro studenty. Na konci 2. světové války došlo k jeho využití pro ubytování uprchlíků z Východního Pruska.

Po válce kapucíni obnovili svoji činnost, ale pouze do roku 1950, kdy byl konvent definitivně zrušen a z kostela vznikl sklad velkoobchodu. V současnosti je klášterní komplex majetkem města.

Kaplička P. Marie čtvercového půdorysu s plochou nepravou klenbou je ze druhé poloviny 18. století.

Kostel sv. Víta, Václava a Vojtěcha 10. 8. 2006

Interiér kostela 24. 8. 2019

Kostel na náměstí Republiky je ze 13. století, vyhořel roku 1547 a 1708. Po roce 1708 došlo k jeho barokizaci.

Do roku 1658 se jednalo o samostatnou farnost, spojenou s farností u sv. Apolináře. ²⁾. Zařízení kostela pochází z 1. čtvrtiny 18. století, stejně jako i varhany s třídílným korpusem. V době, kdy byl Horšovský Týn součástí českobudějovické diecéze, byl kostel sv. Petra a Pavla filiální, v rámci plzeňské diecéze se stal farním.

Farní kostel sv. Petra a Pavla (10. 8. 2006)

Sonda potvrdila, že v kryptě pod kostelem v Horšovském Týně je pohřben místokrál: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/slechtic-pohrben-kostel-krypta-domazlicko_2304271126_elev

(u Šibeničního vrchu) – zbořena.

Kaple byla odstřelena v roce 1962 nebo 1963, podle jiných údajů došlo k jejímu zničení již roku 1955, kdy probíhalo u kaple armádní ženijní cvičení, po němž z kaple zbyla jen hromada suti.

Jednalo se o novorománskou mešní kapli s věží postavenou ze sbírek věřících v letech 1911–1913 podle projektu architekta Adolfa Hrůzy z Plzně na místě kaple Panny Marie, postavené koncem 19. století sestrami Annou a Marií Kleinovými z Horšovského Týna na místě bývalého popraviště.

Kaple byla jednolodní, obdélná (celkem 9,4 x 15,5 m), vpředu se zkosenými rohy, s užším, trojboce uzavřeným presbytářem, předsíní v průčelí a hranolovitou, 15,1 m vysokou věží. Interiér kaple byl postaven ve stylu lurdské jeskyně. ³⁾

Místo, kde stála kaple (10. 8. 2006), kaple kolem roku 19204), kaple kolem roku 1930

(Malé Předměstí, po levé straně směrem do Horšova)

Kaplička Korunování Panny Marie 10. 8. 2006; kaple mezi lety 1900–1930

(při vjezdu na Náměstí Republiky) byla v 60. letech 20. století upravena na informační vývěsku.

Upravená kaplička u Náměstí Republiky5)

byla zbořena.

(v zámeckém parku)

Jedná se zřejmě o nejstarší českou loretu (domek Panny Marie) – kapli nechal vystavět po návratu z poutní cesty do italského Loreta v r. 1584 Kryštof z Lobkovic.

Za josefínských reforem byla kaple zrušena a později vložením patra přebudována na vyhlídkový pavilon. V 19. století byla loreta považována za zničenou a zmizelou.

Teprve v roce 1972 po vyjmutí podlahy prvního patra pavilonu došlo podle objeveného nápisu ke zjištění, že tento objekt je původní loretou (Leta od narozenj Božiho 1584. Wegmeno Swate a nerozdilne Trogice, a chwale blahoslawene Pannie Marigy Rodicze Božy genž slowe z Loretu, založen a wystawen gest tento kostelik nakladem urozeneho Pana Kristoffa mladschiho z Lobkowicz na Teynie Horssowskem, Bilinie a Tachowie…). ⁶⁾.

Vzácná stavba má novou střechu, na celkovou rekonstrukci ovšem stále čeká.

Pohled zvenčí a interiér kaple (10. 8. 2006).

24. 8. 2019

Loreta mezi lety 1890 a 1916

Zámecká kaple7) a foto 30. 7. 2020

Dříve stál na místě dnešního zámku biskupský dvorec obehnaný valy, na jehož nádvoří byla vystavěna kaple. Teprve později (v roce 1258) vzniká biskupský hrad s obytným palácem. Dosavadní kaple Nejsvětější Trojice je včleněna do hradu – na kapli navázala přístavba dalších místností. Bohatý klenební systém a výzdoba kaple svědčí o práci vynikající stavební huti – dodnes patří tato část horšovskotýnského zámku k jeho nejcennějším památkám. První přestavba původního objektu proběhla ve 14. století, stěny kaple byly později v 16. století pokryty ještě renesančními nástěnnými malbami.

Kaple je ve vlastnictví státu.

Zbořena.

Kaple před zámkem v roce 1868 8) a v roce 1900

Podle sčítání lidu ze dne 1. 12. 1930 bylo v Horšovském Týně 447 domů, ve kterých žilo 2119 Němců, 484 Čechů a 60 příslušníků jiné národnosti. ⁹⁾. V roce 1982 zde žilo 3917 obyvatel ¹⁰⁾, v roce 2001 zde žilo 3625 obyvatel v 606 domech (sčítání obyvatel, ČSÚ). 

Zobrazeno: 115 x