8. 12. 2020

Farnost: Poběžovice (farnost do roku 2005: Hostouň)

Německý název: Hostau.

První zmínky o lokalitě, nazývané podle osobního jména Hostún, se v historických pramenech objevují r. 1238, kdy je připomínán Gumpert z Hostouně. Plebanií se Hostouň stává v roce 1357 a děkanstvím roku 1805. Matriky jsou vedeny od r. 1653.

Podle sčítání lidu ze dne 1. 12. 1930 zde žilo 1060 obyvatel (187 domů: 888 Němců, 160 Čechů a 12 příslušníků jiných národností). V roce 1982 bylo v obci 635 obyvatel, v roce 2001 zde žilo 934 obyvatel v 160 domech ¹⁾; ²⁾; ³⁾; ⁴⁾; ⁵⁾.

Pohled z roku 1967. 6)

Nakládání dřeva na nádraží (nedatováno). 7)

Hostouň kolem roku 1900

Hostouň v roce 1898

• Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola
• Hřbitovní kostelík Nanebevzetí Panny Marie
• Kaplička „U Mutěnínského topolu“ (zbořená)
• Christofova kaplička u Marasova kříže (zbořená)
• Kaple na jihozápad od obce (zbořená)
• Kaple severně od obce (zbořená)

Kostel je připomínán prvně k roku 1360. V severní stěně je zachován gotický portál, v roce 1731 byl kostel prakticky znovu vystavěn, z barokní doby pochází i kostelní věž.

Kostel sv. Jakuba v Hostouni (8. 12. 2020).

8. 8. 2006

Kostelík (kaple) pochází z roku 1663.

Hřbitovní kaple Nanebevzetí Panny Marie (16. 7. 2023).

Kaple Nanebevzetí Panny Marie (8. 8. 2006).

Německá a česká pamětní deska.

Kříž na hřbitově.

Zbořena.

Zbořena.

Zůstalo jen obvodové zdivo (cca 3 x 4 m – širší než hlubší) do výše cca 0,3 m nad pramenem (studnou); je u poslední skupiny před vrcholem kopce po levé straně silnice do Mutěnína.

za železniční tratí byla zbořena.

stála u silnice Svržno – Štítary.

Ještě v roce 1598 je Hostouň převážně česká, platí zde zákon, že členem městské rady se může stát pouze Čech. V roce 1656 kupují hostouňský statek Trauttmannsdorffové a Hostouň připojená k horšovskotýnskému panství přestává být jeho centrem. V této době probíhá příliv obyvatelstva z okolních příhraničních vsí a Hostouň se stává německou.⁸⁾



Zobrazeno: 197 x