Srbice

Kostel sv. Víta v Srbicích 18. 7. 2021

Farnost: Koloveč (farnost do roku 2005: Koloveč)

Německý název: Serbitz.

Srbice (Srbeč) se připomínají r. 1273 jako kostelní ves doksanského kláštera (založen 1143 u řeky Ohře jižně od Litoměřic). V 15. století ves vlastnili Roupovští, v r. 1580 Jindřich Žakavec ze Žakavy, který zde vystavěl zámek. Jeho potomci drželi Srbice do r. 1664, načež následovali hrabata z Bubna, kteří ji odprodali k Chudenicím. V kostele je náhrobek rytíře Jana Viléma Žákavce (Žakavce) ze Žákavy (Žakavy).

V roce 1900 bylo v Srbicích 35 domů (260 Čechů), v roce 2001 zde žilo 186 obyvatel v 79 domech ¹⁾, ²⁾, ³⁾.

Kostel sv. Víta

Kostel sv. Víta v Srbicích 18. 8. 2005 a 9. 3. 2007

Vrchol Hůrka (448 m), kde kostel stojí, byl podle archeologických nálezů z 12. století opevněným místem, snad slovanským blatným hradištěm (přirozeně chráněným vodními toky). Místo souvisí s počátkem kolonizace zdejší krajiny – nachází se při cestě z Bavorska přes Kdyni na Plzeň a dále do vnitrozemí.

Kostel sv. Víta nechal postavit doksanský klášter koncem 12. st. Kostel byl postaven ještě v románském slohu, ale již s prvními stopami gotiky.
Na klenbě stropu je nápis Anno 28 Octobris 1199 = 28. 10. 1199, to bývá považováno za datum založení kostela. Proti okolním kostelům se zde projevuje bohatší architektonická výzdoba.

Kostel sv. Víta v Srbicích 18. 7. 2021

Kostel sv. Víta a prostranství před kostelem (14. 9. 2019)

Ozdobné kamenné kusy sem byly dodávány patrně z horšovskotýnské kamenické hutě a stavba byla dokončena kolem roku 1260. Stavba je orientována klasicky Z-V, má čtvercovou loď. Pozoruhodné je klenutí sakristie, klenuté presbyterium (křížová klenba s křížovými žebry). Hlavní oltář je prací ze 17. století. V kostele bývaly dřevěné sochy sv. Václava, sv. Víta a P. Marie ze 16. století. Za zmínku rovněž stojí zvon ve věži o průměru 66 cm, dílo z roku 1531. Vnitřní výzdoby byly většinou přemístěny do muzejních fondů.

Obraz z kostela sv. Víta – apoštolové sv. Petr a sv. Tomáš, kolem roku 1500 (tempera na dřevě). Obraz je vystaven v Chodském hradě v Domažlicích. (foto 18. 8. 2016)

Pouť se slaví 15. 6.

U kostela bývala fara. Z ojedinělých zpráv se dozvídáme, že r. 1390 byl Oldřich Hložek z Hlohové, kaplan krále Václava IV., farářem v Srbicích.
V husitském období – po vypálení doksanského kláštera v roce 1491 – se připomíná, že patronát nad Srbicemi dostal Jaroslav Plichta ze Žerotína a tento ustavil za faráře mistra Jakuba Šteknu z Kralovic. Po husitských válkách bylo na Hůrce při kostelu děkanství s několika kaplany. Děkanství vlastnilo les Holec, rybník Sádlovský a Kněžský, mnoho polí a luk.
Fara na Hůrce byla opuštěna až v roce 1652, kdy přesídlil poslední srbický farář Vavřinec Černovský po dohodě se zámeckými pány Žákavci ze Žákavy do Kolovče. Změna fary byla odůvodněna nedostatkem kněží po třicetileté válce a „aby nový kurát uprostřed svých kostelů seděl“. Kněží ze Srbic totiž docházeli na pobožnosti i do okolních vesnic a podíleli se na výuce ve lštenské a úbočské škole. V Kolovči byla zřízena jednotřídní škola až po přemístění fary.