Odkaz na hlavní stránku| Okres Domažlice| Okres Klatovy| Okres Tachov| Okres Plzeň-jih

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Postranní lišta

Prostor pro reklamu :-)










































sitbor_obec_pobezovice

Šitboř

(obec Poběžovice)

Farnost: Poběžovice (farnost do roku 2005: Šitboř)

Německý název: Schüttwa.

Podle sčítání lidu ze dne 1. 12. 1930 zde žilo 307 obyvatel (60 domů: 297 Němců, 9 Čechů, 1 příslušník jiné národnosti). V roce 1982 zde žilo 81 obyvatel, v roce 2001 zde žilo 73 obyvatel v 36 domech 1), 2), 3).

Kostel sv. Mikuláše, biskupa (zřícenina)

První zmínka o Šitboři je z roku 1248, kdy ves vlastní vladykové Prkoš a Protivec. Ve 13. století náležela ves k majetku hradu Starého Herštejna a je nazývána Újezdem, Újezdem Šitboří či Ješitboří 4). Plebanie byla zřízená v roce 1359 byla až do roku 1787 přivtělena k pivoňskému klášteru. Matriky jsou vedeny od roku 1625.

Kostel je ze 14. st. (zmiňován 1359), jednolodní s pravoúhlým presbytářem 5), barokizovaný kolem roku 1700. V letech 1990–1991 došlo k odstranění věžní báně, která hrozila zřícením. V roce 2004 církev prodala kostel za symbolickou částku městu.

Zvony z kostela sv. Mikuláše byly přeneseny v 70. letech 20. století do kostela sv. Jiří v Koutě na Šumavě.


Kostel sv. Mikuláše (8. 8. 2006).


Vstup jen na vlastní nebezpečí.

2006 2015
Vnitřek kostela (8. 8. 2006 а 4. 8. 2015).

Vnitřek kostela Oltář (1969)
Vnitřek kostela (8. 8. 2006). Oltář (1969).

Kostel před rokem 1945 v roce 1975
Kostel před rokem 1945 (www.kostely.tnet.cz) a v roce 1975.

Hřbitov Hřbitov
Hřbitov (4. 8. 2015)

Kaplička Schlössmühlkapelle

Kaplička SV od obce zbořena.

Schlössmühlkapelle
Schlössmühlkapelle před r. 1945. 6)

Pořadí farářů v Šitboři do roku 1939

sitbor_2.jpg

  • Georg Schmeykal 1788–1792
  • Thomas Kladrubsky 1792–1819
  • Johann Cenefels 27. 1. 1820–18. 4. 1832
  • Anton Penl červen 1832–29. 4. 1842
  • Jakob Smazal září 1842–25. 7. 1846
  • Franz Wawák 13. 12. 1846–30. 5. 1869
  • Josef Weber 23. 8. 1869–25. 7. 1871
  • Josef Steinbach 16. 10. 1871–duben 1876
  • Theodor Puchta 15. 7. 1876–31. 5. 1909
  • Paul Zeman 1. 10. 1909–31. 8. 1912
  • Johann Schwarz 1. 1. 1913–30. 9. 1914
  • Josef Fikota 1. 3. 1915–6. 10. 1933
  • Martin Wierer 1. 10. 1936–30. 6. 1939
  • Josef Hoppe od 1. 7. 1939

Zajímavost

Jan ze Šitboře († asi r. 1414), který působil jako městský notář v Žatci (Saaz), sepsal kolem r. 1400 pozoruhodné dílo, které nazval Oráč z Čech (Ackermann aus Böhmen).7) V něm se staví u Boha jako žalobce proti Smrti za to, že mu vzala jeho milovanou manželku. Smrt argumentuje tím, že jedná v souladu s řádem věcí.
Boží rozsudek je poměrně krátký. Obě strany jsou současně v právu i v neprávu:
„Ten želí toho, co nebylo jeho; ta se zas vychloubá moci, kterou ze sebe nemá. Leč spor se nevede zcela bez příčiny; oba jste zápolili zdatně; toho k žalobě přivádí žal, tu nutí žalobcův výpad zjevovat pravdu. Proto, žalobce, tobě připadni čest! Smrti, tobě nechť vítězství patří! Neboť každý člověk je povinen odevzdat život smrti, tělo zemi, duši nám!„

Oráč mi říkají,
pluh mám z ptačího šatu8)
a žiji v české zemi.
Nenávist, nevraživost
a protivenství
budu k vám chovat navěky.
 
Jako nemůžeš slunci vzít jas,
měsíci chlad, ohni žár
a vodě vlhkost,
právě tak nemůžeš nám
vyrvat naši moc.
 
Říkáte, že vaše kosa seče napořád.
Jak to, že nechává bez úhony
víc bodláčí než dobrého kvítí,
víc myší než velbloudů,
víc mrzkých než dobrých lidí?
Jmenujte mi, ukažte mi prstem:
kde jsou ti zdatní,
počestní lidé,
kteří tu svého času byli?
Soudím, že jste je jala.
 
Kvapným krokem
se ubírá život lidí:
dnes živí, obratem ruky mrtví.
Závěr buď stručný:
každý člověk nám dluží svou smrt
a je mu vrozeno zemřít.

1) , 6)
Obrazové materiály z CD publikace vydané Heimatkreismuseums Bischofteinitz im Landestormuseum Furth im Wald.
2) , 5)
KATALOG DIECÉZE ČESKOBUDĚJOVICKÉ L. P. 1987. Biskupství českobudějovické, pro vlast. potřebu: 1986. 350 s.
3)
sčítání obyvatel, ČSÚ
4)
Český les, 1991
7)
Tento zajímavý středověký spis vydalo v reedici nakladatelství Vyšehrad v roce 1985.
8)
Žalobce se představuje jako „Oráč“, jenž má „pluh z ptačího šatu“ – pero. Není tedy sedlák, ale učenec. Avšak svou autostylizací rozsévače, který se stará o život, vzrůst a potravu, se také metaforicky povyšuje na protihráče smrtícího žence.
sitbor_obec_pobezovice.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (20:09) (upraveno mimo DokuWiki)