6. 7. 2021

Farnost: Kdyně (farnost do roku 2005: Kdyně)

Německý název: Kauth.

Ves je poprvé zmiňována v 16. století.

Pohlednice Kouta na Šumavě z roku 1899

• Kostel sv. Jiří
• Kaplička Nejsvětější Trojice
• Stadionská hrobka na hřbitově
• Kaplička U Třech křížů

V roce 1930 stálo v Koutě 205 domů, v nichž žilo 1 288 obyvatel a v roce 2001 zde žilo 1102 obyvatel v 299 domech¹⁾.

Kostel sv. Jiří vznikl na místě původní barokní šestiboké kaple založené Stadiony v roce 1704 pro úředníky koutského velkostatku na podnět vrchního panství Jana Seifrida. Duchovní správu zajišťovali zpočátku faráři ze Kdyně, nebo domažličtí augustiniáni, později koutští zámečtí kaplani. Od úředníků panství dostávali obědy a 50 zlatých ročně.

Kaple byla rozšířena v 19. st. přistavěním obdélníkové lodě, a tímto spojením vznikl dnešní kostel.²⁾

Došlo k tomu v r. 1870 aktivitou kněze Hippolyta Randy a štědrostí hraběte Bedřicha Stadiona. Stavbu povedl stavitelský mistr Jan Vebr ze Kdyně a tesařský mistr Tomáš Dufek z Prapořišť. Varhany doplnil varhanář Antonín Červenka.

Na počátku 20. stol. dochází ke třetí přestavbě. Kostel byl prodloužen a opatřen novou věží. Projektantem a stavitelem byl zednický mistr Jan Mašek z Horažďovic, tesařské práce prováděl tesařský mistr František Fictum z Kouta, klempířské mistr František Šmejkal ze Kdyně, pokrývačské mistr Václav Černý z Kouta a truhlařinu mistr Martin Kellner z Domažlic. Presbytář je sklenut klášterní klenbou s lunetami. Loď kostela je plochostropá. Západní průčelí je ukončeno trojúhelníkovým štítem s hranolovou věží. Boční fasády s obdélníky, polokruhem ukončenými okny a obloučkovým vlysem. Z vnitřního zařízení je zajímavý hlavní a dva boční oltáře z 19. stol. Cenné sochy jsou uloženy z důvodů bezpečnosti v depozitářích.
Ke slavnostnímu vysvěcení došlo 1. 11. 1908. Do věžní báně byl uložen pamětní spis s poselstvím, psaný v německém a českém jazyce, za účasti hraběte Filipa Stadiona. Na novou věž byly zavěšeny původní zvony, které padly za oběť rekvizici v období 1. svět. války. Nové zvony, usazené v r. 1927 byly odňaty za 2. svět. války, nahrazeny byly až mnohem později. Nový zvon byl ulit ve zvonařské dílně rodu Manoušků v r. 1970 a o rok později zavěšen. Další dva zvony pochází z kostela v Šitboři. Hlavní zásluha na osazení zvonů kostelní věže patří hasičskému sboru v Koutě a tehdejšímu duchovnímu správci P. Břicháčkovi a kostelníkovi Karlu Haladovi.³⁾

Z vlastních zdrojů farnosti a svépomocí byl kostel v letech 1993–1995 a po roce 2000 opraven – výměna všech oken, oprava fasády kostela i věže a položení nové krytiny včetně oplechování na věžní báni (P. Miroslav Kratochvíl).

Kostel sv. Jiří a znak Stadionů na kostele (9. 8. 2006).

Procesí v Koutě v r. 1907.

Zajímavost: Zdejší pivovarské sklepy, vybudované v roce 1870, jsou raritou díky svému umístnění mimo pivovar až pod kostel sv. Jiří.

Za zmínku stojí i pověst o slepém mládenci, který zde měl svoji poustevnu (není přesně známo kde) a kterého zde nenadále navštívil v roce 1362 římský císař, král český Karel IV. Slepý mládenec mu zvěstoval budoucnost českého národa i řadu králových nástupců. ⁴⁾

Kaplička Nejsvětější Trojice datována rokem 1827 je ve vlastnictví obce. Předchozí zasvěcení kaple bylo Neposkvrněnému Srdci Panny Marie.
Nástropní obraz Nejsvětější Trojice zhotovil malíř K. Kralovec z Domažlic. V 60. letech 20. století byl obraz silně poškozen, a proto byl zabílen.
Hlavní výzdobu kaple tvořila socha Panny Marie, práce tyrolského řezbáře Josefa Runggaldiera, která je uchovávána na bezpečnějším místě.

Na zvon umístěný v kapli zvonil obecní strážník v poledne a večer. Zvon byl za okupace odvezen a v roce 1970 byl nahrazen jiným. V letech 1980–1981 došlo k rozsáhlé opravě kaple (střešní báň dostala měděnou krytinu) pod vedením Františka Víznera a kronikáře Bedřicha Váchala za přispění místních občanů.
V roce 2008 prošla kaple generální opravou, péčí a finančním přispěním Krajského památkového ústavu v Plzni se na střechu kaple opět vrátil šindel.

Stavba je na půdorysu čtverce se zaoblenými rohy. Vstup i okénka jsou zaklenuty polokruhem. Zvonička je vztyčena na vrcholu jehlancové střechy.⁵⁾. Původně se jednalo o obecní márnici.

Kaplička v roce 2004 a 7. 7. 2009.

Na hřbitově, který je za obcí (směrem do Starce), je hrobka hraběte Filipa Františka Josefa Stadiona, kterým 13. 9. 1908 vymřela mužská linie tohoto rodu. Nápis na hrobce je: Na památku posledního říšského hraběte Filipa ze Stadionů. Podle záznamu v matrice byl hrabě po smrti převezen z Kouta vlakem do obce Oberstadion ve Würtenbersku, kde byl pohřben. (Záznam v matrice: )⁶⁾

Hrobka Filipa Stadiona na koutském hřbitově. (9. 8. 2006)

(směrem po zelené značce na vrch Klepný) GPS 49.3942786N, 13.0007528E

Kaple je ve vlastnictví obce. Byla vystavěna v roce 1750 na paměť 27 horníků, kteří zde při dolování zahynuli.

U Třech křížů. (9. 8. 2006) 

Zobrazeno: 165 x