(obec Všeruby)

Kostel Dobrého Pastýře na Hyršově (1. 8. 2020)

Německý název: Hirschau.

Farnost: Mrákov (farnost do roku 2005: Hyršov)

Obec byla založena v 17. století. V roce 1830 zřídil zdejší rodák, obchodník s peřím, Ondřej Schmidtpeter nadání k stavbě nového kostela, při kterém byla roku 1836 zřízena lokalie.

Hrobka Ondřeje (Andrease) Schmidtpetera v hyršovském kostele (2014).

Předtím zde stála šestiboká kaple z roku 1750. Farnost byla zřízena r. 1856, matriky vedeny od r. 1836. Ottův slovník naučný nazývá obec Hiršavou.

V roce 1890 zde bylo uváděno 45 domů, ve kterých žilo 15 Čechů a 218 Němců. Podle sčítání lidu ze dne 1. 12. 1930 zde bylo 47 domů, kde žilo 322 Němců.¹⁾

Kostel a klášter (nedatováno); pohlednice z roku 1902 a další pohlednice před 1. sv. válkou²⁾

Hyršov zhruba v roce 1920

V roce 1982 zde žilo 123 obyvatel (KDČB), v roce 2001 zde žilo 139 obyvatel v 32 domech.³⁾

Kostel Dobrého Pastýře je z let 1830–1832 (KDČB). Oprava střechy kostela a vnitřních prostor proběhla v letech 1977–1978 (stavbu financovali: P. Václav Kaňák z Dol. Lukavice 10 000 Kčs, Okresní národní výbor v Domažlicích 3 000 Kčs, Školské sestry de Notre Dame 1 000 Kčs, doplatek rodina Kokaislova 5 451 Kčs).

P. Josef Břicháček

P. Bohumil Marouš

31. 10. 2020

Vedle kostela stojí budova bývalého kláštera Školských sester de Notre Dame. Tento řád, který měl pečovat především o postižené děti, byl do Čech uveden v roce 1848 a první sídlo získal právě v Hyršově. Na hřbitově je zachován společný náhrobek sester De Notre Dame.⁴⁾

Založení kláštera souvisí se změnami, které přineslo osvícenství a jeho doprovodné důsledky do Čech - upadala morálnost, rostla náboženská lhostejnost a stále panovala nevzdělanost a nevědomost. V tomto období otřesů se P. Gabriel Schneider (1812 - 1867) jako prostý světský kněz ujal zejména dospívajícící mládeže. Stejně jako Pierre Fourier před dvěma stoletími ve Francii byl i tento zbožný kněz přesvědčen, že raně křesťanská výchova dívek má zásadní význam pro náboženskou výchovu a obnovu rodin, a tedy i celé společnosti. Přibližně ve stejnou dobu (1833) měli biskupové Johann Michael Sailer (1829-32) a Georg Michael Wittmann (1832/33) a kněz Franz Sebastian Job (1767-1834) společně s Karolinou Gerhardingerovou (1797-1879) v Řezně se stejným úmyslem byl založen sbor Sisters de Notre-Dame z chudé školy.

P. Gabriel Schneider (1812-1867)

Gabriel Schneider plánoval za aktivní pomoci své farnosti zřídit dívčí školu v Hirschau, malé vesničce na Šumavě poblíž bavorských hranic. Aby je vedl, chtěl školní sestry třetího řádu sv. Přiveďte Františka ze Štýrského Hradce do Čech. Ten však selhal v revolučním zmatku roku 1848. Grazer Oberin poslal dva kandidáty z Hirschau zpět do vlasti s náznakem, že „s revolučními nepokoji, které nyní vypukly, nemůže zaručit jejich životy“. Poradila Gabrielovi Schneiderovi, aby kontaktoval státní orgány. nehledat souhlas pro klášterní školu, ale pro běžnou školu a čekat na příznivější časy. Učitelé by zatím měli učit v sekulárním oblečení.

Gabriel Schneider se nejprve řídil touto radou. Od podzimu 1848 dále prvních sedm kandidátů prakticky učilo jako civilní obyvatelé v nově vybudované dvoutřídní dívčí škole v Hirschau (vpravo na obrázku) a také žili jakýmsi klášterním životem ve velké chudobě. (opustil kostel Hirschau)

V roce 1849 si Gabriel Schneider sedl s generálním představeným Poor School Sisters v. U.L.F. v Mnichově, M. Theresia Gerhardinger, v souvislosti s tím. V reakci na původně kladnou odpověď Theresie Gerhardingerové na možné převzetí školy v Hirschau jako pobočky přišly do Hirschau z Mnichova v roce 1851 tři chudé sestry; dva novináři z Hirschau byli přijati do noviciátu mnichovské mateřské školy. Nepříznivé okolnosti, např. B. nedostatečný fond však vedl k tomu, že jednání o definitivním převzetí kláštera Hirschau se táhla a Theresia Gerhardingerová již nebyla ochotná propojit dům jako pobočku.

Stále více studentů a kandidátů se však v Hirschau registrovalo. Výzva k zřízení takové dívčí školy přišla také z jiných míst. Tehdejší budějovický biskup Johann Valerian Jirsik dal radu založit Sestry chudých škol de Notre Dame jako samostatný sbor v Čechách. Mnichovský arcibiskup Karl August von Reisach také doporučil vybudovat v Čechách mateřský dům.

Čtyři kandidáti - dva už strávili více než rok noviciátu v Mnichově - se vrátili do Hirschau. 15. srpna 1853 se v Hirschau uskutečnil první obřad a povolání. Svátek Nanebevzetí Panny Marie v roce 1853 je proto počátkem založení Kongregace chudých škol Sisters de Notre Dame v Čechách.

Od pokorného začátku v Hirschau, který byl doprovázen velkým odporem, se brzy vyvinula komunita sester, která se brzy rozšířila do mnoha dalších měst a vesnic v Čechách v oblasti jejich činnosti.

Od původního mateřského domu v Hirschau brzy se stal příliš malým sestry to ztratily 1854 do Horažďovic (Horaschdowitz), kde byla za tímto účelem koupena částečně zpustlá budova Kláštera minoritů.

Téměř celé století, přesněji do roku 1950, tam zůstal Obecný mateřský dům; V uvedeném roce byly sestry na příkaz komunistického režimu přemístěny do Javorniku (poblíž Jeseníku) a vyvlastněny ze všech domů, které patřily řádu. Hlavní sídlo bylo v Javorníku více než čtyři desetiletí. V roce 1995 sbor přesunul sídlo svého generála do Königgrätzu (Hradec Králové) poté, co byl tam navrácen deset let využívaný klášter. (Bitva o Königgrätz, 1866)

V dopise ze dne 16. dubna 1858 udělil papež Pius IX série odpustků chudým školním sestrám de Notre Dame v Čechách a přála jim: „ut sodalitium hujus modi adeo salubre ac frugiferum majora in dies juvante Deo suscipiat incrementa“ (aby toto tak uzdravující a plodné sdružení s Boží pomocí rostlo ze dne na den)⁵⁾

Výrazná rekonstrukce kostela byla provedena v r. 2003

Oltář kostela s obrazem Dobrého pastýře po renovaci v roce 2003 (foto 2014).

Interiér kostela (2014)

Kostel Dobrého pastýře v roce 2004.

Kostel v roce 2014.

Kostel 1. 8. 2020.