(obec Všeruby)

Kostel Dobrého Pastýře na Hyršově (1. 8. 2020)

Německý název: Hirschau.

Farnost: Mrákov (farnost do roku 2005: Hyršov)

Obec byla založena v 17. století. V roce 1830 zřídil zdejší rodák, obchodník s peřím, Ondřej Schmidtpeter nadání k stavbě nového kostela, při kterém byla roku 1836 zřízena lokalie.

Hyršov nedaleko Všerub je poprvé uváděn v písemných pramenech až v roce 1676. Ve středu vsi stojí kostel Dobrého Pastýře, který nechal v letech 1830-1832 vystavět zdejší rodák Ondřej Schmidtpeter. Kostel byl vybudován na místě starší šestiboké kaple z roku 1750. Ve svatostánku je pod prostým náhrobníkem pochován i jeho zakladatel Schmidtpeter, který v obchodování s draným peřím nashromáždil velký majetek. Pěšky procestoval všechny státy Habsburské monarchie i Německa a na jeho poutavá vyprávění z cest čekal vždy celý Hyršov. Nikdy se neoženil a veškeré finanční prostředky věnoval na zvelebení obce. Mimo kostela založil faru se zahradou i hřbitov s obydlím pro hrobaře. Na návsi při kostele byla vybudována mohutná patrová budova bývalého kláštera Školských sester de Notre Dame. Řád, který měl pečovat především o postižené děti, byl do Čech uveden v roce 1848 a první místo získal právě v Hyršově. Na místním hřbitově je zachován společný hrob sester de Notre Dame, kde jsou vedle představené J. Posltové (+1923) pochovány sestry N. Zipperová a B. Schneiderová. Za návštěvu stojí samotný hřbitůvek, na kterém je zachováno množství starých náhrobků s litinovými kříži.

Kostel v Hyršově

1. První kaple

Obec Hyršov zažádala v letech 1740 a 1744 o vystavění kaple ke cti sv. Vendelína, aby se zde mohly konat každotýdenní modlitební hodinky. 20. června 1750 měla hyršovská obec peníze na vydržování kaple již nashromážděné, a tak říšská hrabata Friedrich a Hugo ze Stadionu a Tannhausenu dala svůj souhlas ke stavbě. Kaple ve tvaru šestiúhelníku byla vystavěna z cihel a dřeva a 6. května 1753 ji ke cti sv. Vendelína vysvětil biskupský okresní vikář P. Anton Wagner z Horšovského Týna.

2. Původ rozšířené kaple

Roku 1830 zažádaly čtyři obce patřící do farnosti Rothenbaum (zaniklá obec Červené Dřevo) Hyršov, Chalupy, Pleš (zaniklá obec Plöß) a Pomezí - o povolení rozšířit chátrající kapli v Hyršově. Andreas Schmidtpeter, hyršovský obchodník s peřím, měl v úmyslu uhradit náklady na stavbu kostela. Biskupská konzistoř v Českých Budějovicích k tomu dala 18. března 1830 povolení s tím, že plány mají být předloženy státním úřadům. Po protestu faráře z Červeného Dřeva nebyla ves Pleš s výjimkou tří dvorců přičleněna k Hyršovu, zůstaly tedy pouze tři vesnice: Hyršov (276 obyvatel), Chalupy (350 obyvatel) a Pomezí (205 obyvatel). Kostel vysvětil roku 1837 biskupský vikář z Kdyně P. Adalbert Schimann.

3. Lokalie Hyršov

24. července 1834 se Andreas Schmidtpeter písemně zavázal, že nejen nechá vystavět byt pro místního kněze, ale též pro něj uloží 4.000 zlatých, z nichž bude ročně využíváno 200 zlatých. 7. dubna 1837 bylo založení lokalie Hyršov úředně povoleno a 27. prosince 1856 byla lokálie povýšena na farnost.

4. Předsíň kostela

Kvůli nedostatku kněží dostal farář Raimund Obermüller navíc i peníze určené pro kaplana a nechal za ně roku 1869 dostavět ke kostelu předsíň.

Andreas Schmidtpeter se narodil 10. srpna 1776 v Hyršově čp. 3 a zemřel 26, května 1844. Obraz namaloval roku 1842 P. Kohlbeck. (Originál obrazu je uchován v archivu Kongregace Školských sester de Notre Dame v Hradci Králové)

Hrobka Ondřeje (Andrease) Schmidtpetera v hyršovském kostele (2014).

Předtím zde stála šestiboká kaple z roku 1750. Farnost byla zřízena r. 1856, matriky vedeny od r. 1836. Ottův slovník naučný nazývá obec Hiršavou.

V roce 1890 zde bylo uváděno 45 domů, ve kterých žilo 15 Čechů a 218 Němců. Podle sčítání lidu ze dne 1. 12. 1930 zde bylo 47 domů, kde žilo 322 Němců.¹⁾

Kostel a klášter (nedatováno); pohlednice z roku 1902 a další pohlednice před 1. sv. válkou²⁾

Hyršov zhruba v roce 1920

V roce 1982 zde žilo 123 obyvatel³⁾, v roce 2001 zde žilo 139 obyvatel v 32 domech⁴⁾, v roce 2011 zde žilo 112 obyvatel⁵⁾.

Kostel Dobrého Pastýře je z let 1830–1832 (KDČB). Oprava střechy kostela a vnitřních prostor proběhla v letech 1977–1978 (stavbu financovali: P. Václav Kaňák z Dol. Lukavice 10 000 Kčs, Okresní národní výbor v Domažlicích 3 000 Kčs, Školské sestry de Notre Dame 1 000 Kčs, doplatek rodina Kokaislova 5 451 Kčs).

Výrazná rekonstrukce kostela byla provedena v r. 2003

Kostel Dobrého pastýře před opravou.

Kostel Dobrého pastýře v roce 2004. Oltář kostela s obrazem Dobrého pastýře po renovaci v roce 2003 (foto 2014).

Interiér kostela (2014)

Kostel v roce 2014.

Kostel 1. 8. 2020.

P. Josef Břicháček

P. Bohumil Marouš

31. 10. 2020

Foto: Pavel Kadlec (3x), Stránky Školských sester6)

Vedle kostela stojí budova bývalého kláštera Školských sester de Notre Dame. Tento řád, který měl pečovat především o postižené děti, byl do Čech uveden v roce 1848 a první sídlo získal právě na Hyršově. Na hřbitově je zachován společný náhrobek sester De Notre Dame.⁷⁾

Založení kláštera souvisí se změnami, které přineslo osvícenství a jeho doprovodné důsledky do Čech - upadala morálka, rostla náboženská lhostejnost a stále panovala nevzdělanost a nevědomost. V tomto období otřesů se P. Gabriel Schneider (1812-1867) jako prostý světský kněz ujal zejména dospívající mládeže. Stejně jako Pierre Fourier před dvěma stoletími ve Francii byl i tento zbožný kněz přesvědčen, že raně křesťanská výchova dívek má zásadní význam pro náboženskou výchovu a obnovu rodin, a tedy i celé společnosti. Přibližně ve stejnou dobu (1833) měli biskupové Johann Michael Sailer (1829-32) a Georg Michael Wittmann (1832/33) a kněz Franz Sebastian Job (1767-1834) společně s Karolinou Gerhardingerovou (1797-1879) v Řezně stejný úmysl, a tak založili kongregaci Chudých školských sester de Notre Dame.

P. Gabriel Schneider (1812-1867)

Gabriel Schneider plánoval za aktivní pomoci své farnosti zřídit dívčí školu na Hyršově / Hirschau, malé vesničce na Šumavě poblíž bavorských hranic. Aby je vedl, chtěl školní sestry třetího řádu sv. Františka ze Štýrského Hradce (Graz) přivést do Čech. Plán se však neuskutečnil v revolučním zmatku roku 1848. Dvě kandidátky z Hyršova / Hirschau musely odejít zpět do vlasti, protože „s revolučními nepokoji, které nyní vypukly, nelze zaručit jejich životy“. Hrabě ze Štýrského Hradce poradil Gabrielovi Schneiderovi, aby kontaktoval státní orgány, nežádal souhlas pro klášterní školu, ale pro běžnou školu a čekal na příznivější časy. Učitelé by zatím měli učit v sekulárním oblečení.

Gabriel Schneider se touto radou řídil. Od podzimu 1848 prvních sedm kandidátů prakticky učilo jako civilní učitelé v nově vybudované dvoutřídní dívčí škole na Hyršově a také žili jakýmsi klášterním životem ve velké chudobě.

V roce 1849 navštívil Gabriel Schneider generální představenou kongregace Chudých školských sester de Notre Dame v Mnichově, M. Theresii Gerhardingerovou. V reakci na původně kladnou odpověď Theresie Gerhardingerové na možné převzetí školy na Hyršově jako pobočky přišly z Mnichova v roce 1851 tři chudé sestry; dvě z Hyršova byly přijaty do noviciátu mnichovské mateřské školy. Nepříznivé okolnosti, např. nedostatečný fond, však vedly k tomu, že jednání o definitivním převzetí kláštera na Hyršově se táhla a Theresia Gerhardingerová již nebyla ochotná připojit Hyršov jako pobočku.

Stále více studentů a kandidátů však na Hyršov přicházelo. Výzva k zřízení takové dívčí školy přišla také z jiných míst. Tehdejší budějovický biskup Johann Valerian Jirsík poradil založit řád Chudých školských sester de Notre Dame jako samostatný sbor v Čechách. Mnichovský arcibiskup Karl August von Reisach také doporučil vybudovat v Čechách mateřinec.

Čtyři kandidátky - dvě už strávily více než rok noviciátu v Mnichově - se vrátily na Hyršov. 15. srpna 1853 se na Hyršově uskutečnil první obřad řeholních slibů a povolání. Svátek Nanebevzetí Panny Marie v roce 1853 je proto počátkem založení Kongregace Chudých školských sester de Notre Dame v Čechách.

Od skromných začátků na Hyršově, který byl doprovázen mnoha těžkostmi, se brzy rozvinula komunita sester, která se brzy rozšířila do mnoha dalších měst a vesnic v Čechách v oblasti jejich činnosti.

Téměř celé století, přesněji do roku 1950, zůstal v Horažďovicích mateřinec. V tomto roce byly sestry na příkaz komunistického režimu přemístěny do Javorníku (poblíž Jeseníku) a komunisté vyvlastnili všechny budovy, které patřily řádu. Hlavní sídlo bylo v Javorníku více než čtyři desetiletí. V roce 1995 sbor přesunul sídlo představené do Hradce Králové (Königgrätz) poté, co jim tam byl navrácen klášter.

V dopise ze dne 16. dubna 1858 udělil papež Pius IX. Chudým školským sestrám de Notre Dame v Čechách řadu odpustků a popřál jim: „ut sodalitium hujus modi adeo salubre ac frugiferum majora in dies juvante Deo suscipiat incrementa“ (aby toto tak uzdravující a plodné sdružení s Boží pomocí rostlo každým dnem)⁸⁾

Zobrazeno: 230 x