Odkaz na hlavní stránku| Okres Domažlice| Okres Klatovy| Okres Tachov| Okres Plzeň-jih

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Postranní lišta

Prostor pro reklamu :-)










































hyrsov

Hyršov

(obec Všeruby)


Kostel Dobrého Pastýře na Hyršově (1. 8. 2020)

Německý název: Hirschau.

Farnost: Mrákov (farnost do roku 2005: Hyršov)

Obec byla založena v 17. století. V roce 1830 zřídil zdejší rodák, obchodník s peřím, Ondřej Schmidtpeter nadání k stavbě nového kostela, při kterém byla roku 1836 zřízena lokalie.

0411.jpg
Hrobka Ondřeje (Andrease) Schmidtpetera v hyršovském kostele (2014).

Předtím zde stála šestiboká kaple z roku 1750. Farnost byla zřízena r. 1856, matriky vedeny od r. 1836. Ottův slovník naučný nazývá obec Hiršavou.

V roce 1890 zde bylo uváděno 45 domů, ve kterých žilo 15 Čechů a 218 Němců. Podle sčítání lidu ze dne 1. 12. 1930 zde bylo 47 domů, kde žilo 322 Němců.1)


Kostel a klášter (nedatováno); pohlednice z roku 1902 a další pohlednice před 1. sv. válkou2)


Hyršov zhruba v roce 1920

V roce 1982 zde žilo 123 obyvatel (KDČB), v roce 2001 zde žilo 139 obyvatel v 32 domech.3)

RokObyvatelDomů
1890 233
(15 Čechů a 218 Němců)
45
1930 322
(322 Němců)
47
1982 123
(123 Čechů)
2001 139
(139 Čechů)
32
2011 112
(112 Čechů)
33

obyvatelstvo_hyrsov

Kostel Dobrého Pastýře

Kostel Dobrého Pastýře je z let 1830–1832 (KDČB). Oprava střechy kostela a vnitřních prostor proběhla v letech 1977–1978 (stavbu financovali: P. Václav Kaňák z Dol. Lukavice 10 000 Kčs, Okresní národní výbor v Domažlicích 3 000 Kčs, Školské sestry de Notre Dame 1 000 Kčs, doplatek rodina Kokaislova 5 451 Kčs).

P. Josef Břicháček (cca 1972) na Hyršově

První svaté přijímání v Hyršově (cca 1975) – P. Bohumil Marouš

Mše sv. na Hyršově 10. 8. 2014

hyrsov10-8-2014a.jpg hyrsov10-8-2014b.jpg hyrsov10-8-2014c.jpg hyrsov10-8-2014d.jpg hyrsov10-8-2014e.jpg

img_20201031_112134.jpg
31. 10. 2020

Hyršov
Foto: Pavel Kadlec (3x), Stránky Školských sester4)


Klášter Školských sester de Notre Dame na Hyršově

Vedle kostela stojí budova bývalého kláštera Školských sester de Notre Dame. Tento řád, který měl pečovat především o postižené děti, byl do Čech uveden v roce 1848 a první sídlo získal právě v Hyršově. Na hřbitově je zachován společný náhrobek sester De Notre Dame.5)

Založení kláštera souvisí se změnami, které přineslo osvícenství a jeho doprovodné důsledky do Čech - upadala morálka, rostla náboženská lhostejnost a stále panovala nevzdělanost a nevědomost. V tomto období otřesů se P. Gabriel Schneider (1812-1867) jako prostý světský kněz ujal zejména dospívající mládeže. Stejně jako Pierre Fourier před dvěma stoletími ve Francii byl i tento zbožný kněz přesvědčen, že raně křesťanská výchova dívek má zásadní význam pro náboženskou výchovu a obnovu rodin, a tedy i celé společnosti. Přibližně ve stejnou dobu (1833) měli biskupové Johann Michael Sailer (1829-32) a Georg Michael Wittmann (1832/33) a kněz Franz Sebastian Job (1767-1834) společně s Karolinou Gerhardingerovou (1797-1879) v Řezně se stejným úmyslem byla založena kongregace Chudých školských sester de Notre Dame.

P. Gabriel Schneider (1812-1867)

Gabriel Schneider plánoval za aktivní pomoci své farnosti zřídit dívčí školu na Hyršově / Hirschau, malé vesničce na Šumavě poblíž bavorských hranic. Aby je vedl, chtěl školní sestry třetího řádu sv. Františka ze Štýrského Hradce (Graz) přivést do Čech. Plán se však neuskutečnil v revolučním zmatku roku 1848. Dvě kandidátky z Hyršova / Hirschau musely odejít zpět do vlasti, protože „s revolučními nepokoji, které nyní vypukly, nelze zaručit jejich životy“. Hrabě ze Štýrského Hradce poradil Gabrielovi Schneiderovi, aby kontaktoval státní orgány, nežádal souhlas pro klášterní školu, ale pro běžnou školu a čekal na příznivější časy. Učitelé by zatím měli učit v sekulárním oblečení.

Gabriel Schneider se touto radou řídil. Od podzimu 1848 prvních sedm kandidátů prakticky učilo jako civilní obyvatelé v nově vybudované dvoutřídní dívčí škole na Hyršově a také žili jakýmsi klášterním životem ve velké chudobě.

V roce 1849 navštívil Gabriel Schneider generální představenou kongregace Chudých školských sester de Notre Dame v Mnichově, M. Theresii Gerhardingerovou. V reakci na původně kladnou odpověď Theresie Gerhardingerové na možné převzetí školy na Hyršově jako pobočky přišly z Mnichova v roce 1851 tři chudé sestry; dvě z Hyršova byly přijaty do noviciátu mnichovské mateřské školy. Nepříznivé okolnosti, např. nedostatečný fond, však vedly k tomu, že jednání o definitivním převzetí kláštera na Hyršově se táhla a Theresia Gerhardingerová již nebyla ochotná připojit Hyršov jako pobočku.

Stále více studentů a kandidátů však na Hyršov přicházelo. Výzva k zřízení takové dívčí školy přišla také z jiných míst. Tehdejší budějovický biskup Johann Valerian Jirsík poradil založit řád Chudých školských sester de Notre Dame jako samostatný sbor v Čechách. Mnichovský arcibiskup Karl August von Reisach také doporučil vybudovat v Čechách mateřinec.

Čtyři kandidátky - dvě už strávily více než rok noviciátu v Mnichově - se vrátily na Hyršov. 15. srpna 1853 se na Hyršově uskutečnil první obřad řeholních slibů a povolání. Svátek Nanebevzetí Panny Marie v roce 1853 je proto počátkem založení Kongregace Chudých školských sester de Notre Dame v Čechách.

Od skromných začátků na Hyršově, který byl doprovázen mnoha těžkostmi, se brzy rozvinula komunita sester, která se brzy rozšířila do mnoha dalších měst a vesnic v Čechách v oblasti jejich činnosti.

Téměř celé století, přesněji do roku 1950, zůstal v Horažďovicích mateřinec. V tomto roce byly sestry na příkaz komunistického režimu přemístěny do Javorníku (poblíž Jeseníku) a komunisté vyvlastnili všechny budovy, které patřily řádu. Hlavní sídlo bylo v Javorníku více než čtyři desetiletí. V roce 1995 sbor přesunul sídlo představené do Hradce Králové (Königgrätz) poté, co jim tam byl navrácen klášter.

V dopise ze dne 16. dubna 1858 udělil papež Pius IX Chudým školským sestrám de Notre Dame v Čechách řadu odpustků a popřál jim: „ut sodalitium hujus modi adeo salubre ac frugiferum majora in dies juvante Deo suscipiat incrementa“ (aby toto tak uzdravující a plodné sdružení s Boží pomocí rostlo každým dnem)6)


Výrazná rekonstrukce kostela byla provedena v r. 2003


Kostel Dobrého pastýře v roce 2004. Oltář kostela s obrazem Dobrého pastýře po renovaci v roce 2003 (foto 2014).


Interiér kostela (2014)



Kostel v roce 2014.

Pohled z ptačí perspektivy



Kostel 1. 8. 2020.

1)
HBLFW
2)
dbh.boehmerwaeldler-ooe.at, Repro Glaube und Heimat, 2004, <ftp.cbvk.cz>
3)
sčítání obyvatel, ČSÚ
5)
Soupis památek historických, Domažlicko a Kdyňsko, 1996
hyrsov.txt · Poslední úprava: 21. 01. 2021 (19:01) autor: 193.165.237.41