Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze | ||
hyrsov [04. 01. 2021 (00:02)] 193.165.237.41 [Hyršov] |
hyrsov [04. 06. 2023 (23:15)] (aktuální) 185.5.70.202 |
||
---|---|---|---|
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
{{: | {{: | ||
- | Německý název: Hirschau. | + | Německý název: |
Farnost: [[Mrákov]] (farnost do roku 2005: Hyršov) | Farnost: [[Mrákov]] (farnost do roku 2005: Hyršov) | ||
Obec byla založena v 17. století. V roce 1830 zřídil zdejší rodák, obchodník s peřím, Ondřej Schmidtpeter nadání k stavbě nového kostela, při kterém byla roku 1836 zřízena lokalie. | Obec byla založena v 17. století. V roce 1830 zřídil zdejší rodák, obchodník s peřím, Ondřej Schmidtpeter nadání k stavbě nového kostela, při kterém byla roku 1836 zřízena lokalie. | ||
+ | |||
+ | Hyršov nedaleko Všerub je poprvé uváděn v písemných pramenech až v roce 1676. Ve středu vsi stojí kostel Dobrého Pastýře, který nechal v letech 1830-1832 vystavět zdejší rodák Ondřej Schmidtpeter. Kostel byl vybudován na místě starší šestiboké kaple z roku 1750. Ve svatostánku je pod prostým náhrobníkem pochován i jeho zakladatel Schmidtpeter, | ||
+ | |||
+ | Kostel v Hyršově | ||
+ | |||
+ | 1. První kaple | ||
+ | |||
+ | Obec Hyršov zažádala v letech 1740 a 1744 o vystavění kaple ke cti sv. Vendelína, aby se zde mohly konat každotýdenní modlitební hodinky. 20. června 1750 měla hyršovská obec peníze na vydržování kaple již nashromážděné, | ||
+ | |||
+ | 2. Původ rozšířené kaple | ||
+ | |||
+ | Roku 1830 zažádaly čtyři obce patřící do farnosti Rothenbaum (zaniklá obec Červené Dřevo) Hyršov, Chalupy, Pleš (zaniklá obec Plöß) a Pomezí - o povolení rozšířit chátrající kapli v Hyršově. Andreas Schmidtpeter, | ||
+ | |||
+ | 3. Lokalie Hyršov | ||
+ | |||
+ | 24. července 1834 se Andreas Schmidtpeter písemně zavázal, že nejen nechá vystavět byt pro místního kněze, ale též pro něj uloží 4.000 zlatých, z nichž bude ročně využíváno 200 zlatých. 7. dubna 1837 bylo založení lokalie Hyršov úředně povoleno a 27. prosince 1856 byla lokálie povýšena na farnost. | ||
+ | |||
+ | 4. Předsíň kostela | ||
+ | |||
+ | Kvůli nedostatku kněží dostal farář Raimund Obermüller navíc i peníze určené pro kaplana a nechal za ně roku 1869 dostavět ke kostelu předsíň. | ||
+ | |||
+ | {{:: | ||
+ | |||
+ | Andreas Schmidtpeter se narodil 10. srpna 1776 v Hyršově čp. 3 a zemřel 26, května 1844. Obraz namaloval roku 1842 P. Kohlbeck. (Originál obrazu je uchován v archivu Kongregace Školských sester de Notre Dame v Hradci Králové) | ||
{{do: | {{do: | ||
Řádek 15: | Řádek 39: | ||
Předtím zde stála šestiboká kaple z roku 1750. Farnost byla zřízena r. 1856, matriky vedeny od r. 1836. Ottův slovník naučný nazývá obec Hiršavou. | Předtím zde stála šestiboká kaple z roku 1750. Farnost byla zřízena r. 1856, matriky vedeny od r. 1836. Ottův slovník naučný nazývá obec Hiršavou. | ||
- | V roce 1890 zde bylo uváděno 45 domů, ve kterých žilo 15 Čechů a 218 Němců. Podle sčítání lidu ze dne 1. 12. 1930 zde bylo 47 domů, kde žilo 322 Němců.((HBLFW)) | + | V roce 1890 zde bylo uváděno 45 domů, ve kterých žilo 15 Čechů a 218 Němců. Podle sčítání lidu ze dne 1. 12. 1930 zde bylo 47 domů, kde žilo 322 Němců.(([[HBLFW]])) |
- | {{: | + | {{: |
'' | '' | ||
{{: | {{: | ||
- | V roce 1982 zde žilo 123 obyvatel (KDČB), v roce 2001 zde žilo 139 obyvatel v 32 domech.((sčítání obyvatel, ČSÚ)) | + | V roce 1982 zde žilo 123 obyvatel(([[KDČB]])), v roce 2001 zde žilo 139 obyvatel v 32 domech((sčítání obyvatel, ČSÚ)), v roce 2011 zde žilo 112 obyvatel(([[https:// |
^Rok^Obyvatel^Domů^ | ^Rok^Obyvatel^Domů^ | ||
Řádek 36: | Řádek 60: | ||
Kostel Dobrého Pastýře je z let 1830–1832 (KDČB). Oprava střechy kostela a vnitřních prostor proběhla v letech 1977–1978 (stavbu financovali: | Kostel Dobrého Pastýře je z let 1830–1832 (KDČB). Oprava střechy kostela a vnitřních prostor proběhla v letech 1977–1978 (stavbu financovali: | ||
+ | ---- | ||
+ | |||
+ | Výrazná rekonstrukce kostela byla provedena v r. 2003 | ||
+ | |||
+ | {{: | ||
+ | '' | ||
+ | |||
+ | {{: | ||
+ | '' | ||
+ | |||
+ | {{:: | ||
+ | '' | ||
+ | |||
+ | ---- | ||
+ | |||
+ | {{:: | ||
+ | |||
+ | {{:: | ||
+ | |||
+ | ==== Pohled z ptačí perspektivy ==== | ||
+ | |||
+ | {{: | ||
====P. Josef Břicháček (cca 1972) na Hyršově==== | ====P. Josef Břicháček (cca 1972) na Hyršově==== | ||
[[P. Josef Břicháček]]\\ | [[P. Josef Břicháček]]\\ | ||
{{: | {{: | ||
- | ====První svaté přijímání | + | ====První svaté přijímání |
[[P. Bohumil Marouš]]\\ | [[P. Bohumil Marouš]]\\ | ||
{{: | {{: | ||
Řádek 64: | Řádek 110: | ||
====Návštěva plzeňského biskupa Františka Radkovského (31. 8. 2014)==== | ====Návštěva plzeňského biskupa Františka Radkovského (31. 8. 2014)==== | ||
- | {{: | + | {{: |
---- | ---- | ||
- | Vedle kostela stojí budova bývalého kláštera Školských sester de Notre Dame. Tento řád, který měl pečovat především o postižené děti, byl do Čech uveden v roce 1848 a první sídlo získal právě | + | ===== Klášter Školských sester de Notre Dame na Hyršově ===== |
+ | |||
+ | Vedle kostela stojí budova bývalého kláštera Školských sester de Notre Dame. Tento řád, který měl pečovat především o postižené děti, byl do Čech uveden v roce 1848 a první sídlo získal právě | ||
{{:: | {{:: | ||
- | ---- | + | Založení kláštera souvisí se změnami, které přineslo osvícenství a jeho doprovodné důsledky do Čech - upadala morálka, rostla náboženská lhostejnost a stále panovala nevzdělanost a nevědomost. V tomto období otřesů se P. Gabriel Schneider (1812-1867) jako prostý světský kněz ujal zejména dospívající mládeže. Stejně jako Pierre Fourier před dvěma stoletími ve Francii byl i tento zbožný kněz přesvědčen, |
- | Výrazná rekonstrukce byla provedena | + | Přibližně ve stejnou dobu (1833) měli biskupové Johann Michael Sailer (1829-32) a Georg Michael Wittmann (1832/33) a kněz Franz Sebastian Job (1767-1834) společně s Karolinou Gerhardingerovou (1797-1879) |
- | {{::hyrsov-interier.jpg?300|}}\\ | + | [[https:// |
- | '' | + | |
- | {{::hyrsov-interier2.jpg?343|}} {{::hyrsov-interier3.jpg?302|}}\\ | + | [[https:// |
- | '' | + | |
- | {{: | + | Gabriel Schneider se touto radou řídil. Od podzimu 1848 prvních sedm kandidátů prakticky učilo jako civilní učitelé |
- | '' | + | |
- | ---- | + | V roce 1849 navštívil Gabriel Schneider generální představenou kongregace Chudých školských sester de Notre Dame v Mnichově, M. Theresii Gerhardingerovou. V reakci na původně kladnou odpověď Theresie Gerhardingerové na možné převzetí školy na Hyršově jako pobočky přišly z Mnichova v roce 1851 tři chudé sestry; dvě z Hyršova byly přijaty do noviciátu mnichovské mateřské školy. Nepříznivé okolnosti, např. nedostatečný fond, však vedly k tomu, že jednání o definitivním převzetí kláštera na Hyršově se táhla a Theresia Gerhardingerová již nebyla ochotná připojit Hyršov jako pobočku. |
- | {{:: | + | Stále více studentů a kandidátů však na Hyršov přicházelo. Výzva k zřízení takové dívčí školy přišla také z jiných míst. Tehdejší budějovický biskup Johann Valerian Jirsík poradil založit řád Chudých školských sester de Notre Dame jako samostatný sbor v Čechách. Mnichovský arcibiskup Karl August von Reisach také doporučil vybudovat v Čechách mateřinec. |
- | {{:: | + | Čtyři kandidátky - dvě už strávily více než rok noviciátu v Mnichově - se vrátily na Hyršov. 15. srpna 1853 se na Hyršově uskutečnil první obřad řeholních slibů a povolání. |
+ | Svátek Nanebevzetí Panny Marie v roce 1853 je proto počátkem založení Kongregace Chudých školských sester de Notre Dame v Čechách. | ||
- | ==== Pohled z ptačí perspektivy ==== | + | Od skromných začátků na Hyršově, který byl doprovázen mnoha těžkostmi, |
- | {{: | + | Téměř celé století, přesněji do roku 1950, zůstal v [[Horažďovice|Horažďovicích]] mateřinec. V tomto roce byly sestry na příkaz komunistického režimu přemístěny do Javorníku (poblíž Jeseníku) a komunisté vyvlastnili všechny budovy, které patřily řádu. Hlavní sídlo bylo v Javorníku více než čtyři desetiletí. V roce 1995 sbor přesunul sídlo představené do Hradce Králové (Königgrätz) poté, co jim tam byl navrácen |
+ | |||
+ | V dopise ze dne 16. dubna 1858 udělil papež Pius IX. //Chudým školským sestrám de Notre Dame// v Čechách řadu odpustků a popřál jim: „ut sodalitium hujus modi adeo salubre ac frugiferum majora in dies juvante Deo suscipiat incrementa“ (aby toto tak uzdravující a plodné sdružení s Boží pomocí rostlo každým dnem)((http://www.weber-rudolf.de/gruender.htm)) |
Poslední provedené úpravy: |
|
Hlavní stránka o kaplích: https://kaplicky.cesty.in |
|
|