(obec Horšovský Týn)

14. 3. 2022

Farnost: Horšovský Týn (farnost do roku 2005: Horšovský Týn)

• Kostel sv. Anny
• Kaple Božího hrobu
• Trautmansdorfská pohřební kaple

V části obce Svatá Anna žilo v roce 2001 ve 2 domech 6 obyvatel.¹⁾

Podle pověsti vyoral koncem 15. století na poli, asi 1 km jihozápadně od Horšovského Týna, oráč Křeček zázračnou sošku sv. Anny. Odnesl ji domů a zamkl do skříně. Druhý den ji však na témže místě vyoral znovu. Když se mu nevysvětlitelná událost přihodila potřetí, postavil spolu s horšovskotýnskými měšťany na tomto místě roku 1507 dřevěnou kapličku. Později zde byl vybudován pozdně gotický kamenný kostel a lidé toto místo pojali jako poutní. Gotická socha svaté Anny z černě lakovaného dřeva byla chována na hlavním oltáři ve skleněné skříňce. Dnes je umístěna v kostele sv. Apolináře.²⁾

Kostel sv. Anny je ze 16. století – nechali jej pravděpodobně vystavět Jiří a Volf z Ronšperka roku 1511, konsekrován byl v roce 1516. V 18. st. došlo k jeho přestavbě (konsekrován byl 26. 10. 1740). V polovině 19. století nechala rodina Trauttmansdorfů vystavět v podzemí kostela rodinnou hrobku. Kostel patří Národnímu památkovému ústavu.

4. 9. 2021, 14. 3. 2022

Na návrší u kostela stávaly ještě další stavby, ze kterých se zachovaly jen některé. Nejstarší z nich je Boží hrob datovaný nápisovou deskou do r. 1696 (ve vlastnictví Památkového úřadu Plzeň) vystavěný na náklady Anny Marie Trauttmansdorfové rozené z Lichtensteinu. Po stranách desky jsou osazeny znaky Trauttmansdorfů a Lichtensteinů. Jedná se o obvyklý typ kaple Božího hrobu s lucernou na hřebenu střechy.

Kostel sv. Anny u Horšovského Týna (11. 9. 2020 a 10. 8. 2006)

Průčelí a interiér kostela (11. 9. 2020)

14. 3. 2022

Interiér kostela v 50. letech 20. století 3)

11. 9. 2020

Kapli Božího hrobu nechala postavit v roce 1696 poblíž kostela Anna Marie z Trauttmansdorffu, rozená z Lichtensteinu (†1704). Zároveň zde založila chudobinec (špitál) a postarala se o živobytí lidí, kteří v něm bydleli, měli pečovat o poutní okrsek a prokazovat zbožnost předurčeným způsobem.
Kaple Božího hrobu je opatřena nad západním vstupním portálem původní pamětní deskou s nápisem včetně chronogramu MDCXCVI a kamennými reliéfními erby Trauttmansdorffů a Lichtensteinů po jejích stranách. Jde o drobný objekt napodobující zprostředkovaně svůj slavný jeruzalémský vzor před požárem v roce 1808. Vnitřní uspořádání na dvě provozní jednotky – předsíň (takzvanou andělskou kapli) a pohřební komoru bylo závazné. Stejně tak se vyžadoval navenek polygonální závěr části stavby s hrobem, členěný devíti gotickými slepými arkádami, plochá nebo velmi nízká stanová střecha a nad ní kupole postavená na šesti sloupových arkádách. Orientální vzhled kaple podporují prvky byzantsko-románské architektury.
Sloupky střešního nástavce jsou sdružené, s antikizujícími hlavicemi. Na polosloupcích slepých arkád v přízemí lze vidět rovněž hlavice antikizující nebo náběžníkové, označené opakovaně řeckým křížem provedeným do omítky, přičemž jeden z polosloupků se vyznačuje tordovaným dříkem. Omítané vnější stěny, zejména nad slepými arkádami, mají rýhování v imitaci spár obkladu z kamenných desek.

V Čechách a na Moravě v období baroka je známo dvacet šest kaplí Božího hrobu. Ta Na Vršíčku u Horšovského Týna patří mezi dvanáct nejstarších, postavených do roku 1700. ⁴⁾

Kaple Božího hrobu (10. 8. 2006)

Východně od kaple Božího hrobu stojí empírová pohřební kaple. Do hrobky, umístěné pod touto stavbou vedla chodba, je vstup již řadu let zazděn. Stavba byla vybudována jako hrobka Jana Norberta Trauttmansdorfa (†1834). ⁵⁾

Pohřební kaple (10. 8. 2006)

Při jednom z pohřbů prý proklouzl do hrobky malý dráteníček. Byla zima a on se ukryl do nařaseného hedvábí, jímž byla hrobka vystlána, a vzápětí usnul. Když skončil obřad a pozůstalí odešli, zasunuli pacholci těžkou kamennou desku a dráteníka v hrobce uvěznili. Ten se zakrátko probudil, ale čekala ho již jen strašná smrt. Našli ho až po několika letech při dalším pohřbu. ⁶⁾

Zobrazeno: 182 x