Suché studánky (místní název)

Vikariát Sušice-Nepomuk

Kaplička je přesnou kopií staré Hauswaldské kaple, o níž se rád a často zmiňuje Karel Klostermann a jíž věnoval svou povídku Červené srdce. Nad oltáříkem se dochoval na plátně malovaný obraz Madony s děťátkem, originální lidová malba z okruhu pasovských madon. Maloval ji nýrský malíř Wieder, který ji opatřil nejen signaturou, ale i letopočtem 1868. Když plátno zchátralo, byla podle originálu pořízena kopie.

Přiléhavě líčí devastaci interiéru spisovatel Ladislav Stehlík ve třetím díle své Země zamyšlené:

Uprostřed planiny stála tak malá kaple, že se do ní vešly jen čtyři lavice s klekátky. Na oltáři stály krásné lidové dřevěné svícny, na zdech visely krásné obrázky malované na skle a byly tak kouzelné, že mě sváděly ke svatokrádežným myšlenkám. Přemohl jsem svět ďábla a neoloupil jsem tuto svatyni o její umělecké cennosti. Za nějaký čas jsem nalezl všechnu tuto krásu roztříštěnou ve střepy. Otvory vytlučených oken proletovaly vlaštovky a dovnitř se vtahovaly vůně pokosených trav.

Kaplička byla poutním místem. Poslední poutní mše sv. sloužil P. Ladislav Maleček z Čachrova v roce 1971 a 1973, pak byly církevním tajemníkem zakázány.

Své dojmy zapisují poutníci do návštěvních knih, téměř každá však mizí ještě během roku. Po mnoho let zde byly psány procítěné zápisy. Pro dokreslení několik zápisů z let 1969–1972:

Sancta Maria, ora pro nobis! (P. Antonín Prokeš, Železná Ruda)
Sancta Dei genetrix, ora pro nobis! (P. Uhlíř, Nepomuk)
Dorazili jsme sem neprošlapaným sněhem, abychom se podívali na místa, kde uprostřed přírody dříve žili a pracovali lidé. (Jirka, Radek, Helena z Plzně)

Následující zápis dokládá, s jakými pocity se sem vraceli původní obyvatelé:
Byl to veliký zážitek, když jsme viděli tuto kapličku. Naši rodiče zde bydleli a ji postavili. NAŠE PANÍ nás chránila v daleké cizině, která se nám stala novým domovem. (Petr a Karolína Hildegartlovi, Suché Studánky).¹⁾

Můstková kaplička v roce 2003