Rod Stadionů, jehož historie je pevně spjata s německou obcí Oberstadion, představuje poutavou kapitolu evropských dějin. Oberstadion, malebná vesnice se staletou tradicí, se stal nejen domovem významných staveb a památek, ale také svědkem vzestupu jednoho z významných šlechtických rodů.

Tento text vás provede dějinami Oberstadionu, přiblíží významné stavby, které zde stojí dodnes, a seznámí vás s osobnostmi, které zanechaly nezapomenutelný otisk nejen v této obci, ale i v širším evropském kontextu. Zvláštní pozornost je věnována české větvi rodu Stadionů, která významně přispěla k dějinám českých zemí. Hraběcí rod Stadionů má hluboké kořeny v české historii a jeho členové sehráli důležitou roli nejen jako šlechtici, ale i jako diplomaté a mecenáši kultury.

Při čtení o slavné minulosti rodu von Stadion si nelze nevšimnout jejich vlivu a bohatého kulturního dědictví, které je dodnes živé jak v památkách Oberstadionu, tak v českých zámcích a kostelích, které jsou s tímto rodem spojeny. Nahlédněte do historie, která ožívá v každém kameni, v každé ulici Oberstadionu, a objevte příběhy, které formovaly nejen tento rod, ale i evropskou šlechtu a české země.

Oberstadion, 24. 7. 2024

Oberstadion byl poprvé písemně zmíněn v roce 1270 pod názvem Stadegun, který odkazuje na potok Stehen protékající pod vesnicí. Tento název se v průběhu času měnil, ale vždy odkazoval na stejný přírodní prvek, který je důležitou součástí místní krajiny. V roce 1715 měla obec 17 obydlených domů a postupně se rozrostla o menší osady, jako je Bühl, která byla poprvé zmíněna v roce 1299. Bühl byl jistě starší než samotný Oberstadion a existoval jako samostatná osada až do roku 1869, kdy byl připojen k Oberstadionu. I přesto je v místním obraze stále snadno rozpoznatelný.

Oberstadion je známý jako původní sídlo významného šlechtického rodu von Stadion. První zmínka o Walterovi von Stadion pochází z roku 1270, kdy se objevil ve službách hrabat z Bergu. Rod von Stadion získal v roce 1475 tržní právo pro vesnici a v roce 1489 právo na vykonávání hrdelního soudu, což dokládá jejich význam a moc v regionu.

Kostel sv. Martina v Oberstadionu má bohatou historii spojenou s rodem Stadionů. Původně byla v roce 1328 založena mariánská kaple, kterou daroval Ludwig von Stadion, rakouský správce (Vogt) z Weesenu. Kostel se postupně rozšiřoval a v roce 1378 se stal součástí johanitů z Überlingenu. V roce 1452 byl patronátní majetek a církevní půda opět získány rodem Stadionů.

V roce 1473 byl kostel sv. Martina dokončen ve své základní podobě pod vedením Wilhelma a Burkarta von Stadion a v roce 1482 byl vysvěcen biskupem Ottou IV., hrabětem von Sonnenberg. V kostele je bohatá výzdoba, včetně hlavního oltáře s malbami od Jörga Stockera, nikou se svatostánkem z původní doby stavby a lavicemi v chóru od Jörga Syrlina z Ulmu.

Kostel sv. Martina rovněž prošel barokními úpravami v 18. století, kdy byl přidán barokní volutový štít a nový vysoký oltář. Dnes se v kostele nachází rozsáhlá sbírka pozdně gotických a barokních uměleckých děl, včetně největšího malovaného výjevu „Posledního soudu“ na dřevě v diecézi Rottenburg.

Kostel hrál důležitou roli nejen náboženskou, ale i kulturní. V jeho interiéru jsou pohřbeni významní členové rodu Stadionů, což dodává tomuto místu historický význam. Přes všechny změny a rekonstrukce kostel zachovává své původní kouzlo a nadále slouží jako duchovní centrum v regionu.

Pod kostelem sv. Martina v Oberstadionu se nachází hrobka, která byla rozšířena v roce 1585 o kapli svaté Anny a zvýšenou sakristii. Tato krypta sloužila jako pohřebiště pro členy rodu Stadionů.

Mezi pohřbenými v kryptě jsou významné osobnosti rodu, například Hans Simon von Stadion, který zemřel 30. října 1568, a jehož hrobka je zdobena osmi erby. Dále zde leží Ludwig von Stadion, který zemřel v roce 1521. Krypta je rovněž zajímavá umělecky díky reliéfu křížové cesty, který vytvořil Hans Morink v roce 1606.

Mezi významné stavby patří zámek, jehož výstavba začala v roce 1466 a v roce 1535 byla přistavěna věž. Tento zámek měl strategický význam a byl několikrát přestavěn a rozšiřován, aby vyhovoval potřebám svých obyvatel.

V roce 1908 byla postavena stará škola s pyramidovou střechou, která je dnes soukromým objektem. Tato budova byla důležitým centrem vzdělání pro místní komunitu a její architektura je dodnes obdivována.

Oberstadion se může pochlubit i významnými osobnostmi. Johann Philipp von Stadion byl významný diplomat a politik, který sehrál klíčovou roli v rakouské politice. Christoph von Schmid, známý dětský spisovatel a autor písní jako „Ihr Kinderlein kommet“, působil v Oberstadionu jako farář. Jeho literární dílo a písně jsou dodnes populární a ovlivnily mnoho generací.

V moderní éře bylo v roce 2008 otevřeno Krippenmuseum v bývalé farské stodole, které přitahuje návštěvníky svou bohatou sbírkou betlémů. Toto muzeum je důkazem kulturního dědictví a řemeslné zručnosti obyvatel Oberstadionu. V roce 2001 získal Oberstadion zlatou medaili v soutěži „Unser Dorf soll schöner werden – Unser Dorf hat Zukunft“, což svědčí o jeho krásném a udržovaném vzhledu a kvalitě života pro jeho obyvatele.

Existuje teorie, že rod von Stadion pochází z Graubündenu ve Švýcarsku. Tuto teorii podporují záznamy z Oberamtsbeschreibung z Ehingen z roku 1826 a ručně psaná kniha Domänienrata Stiefenhofera z roku 1880. V těchto záznamech je zmíněn zničený hrad v Luzeinu blízko Küblisu ve Švýcarsku jako možný původní sídlo rodu von Stadion. Na místě hradu byly nalezeny římské mince a ve 12. století byl hrad majetkem Churer Domkapitels, který později přešel do vlastnictví Freiherren von Vaz.

Rytíř Ludwig von Stadegun byl v roce 1328 rakouským správcem ve Weesenu u Walensee a téhož roku založil Mariánskou kapli v Oberstadionu. Roku 1329 byl Konrad von Stadegun uveden jako kostelník v Oberstadionu, což svědčí o propojení mezi rodinou ve Švýcarsku a Oberstadionem. Rodina von Stadion měla po určitou dobu majetky v Graubündenu, ale postupně se přesunula do Švábska a Alsaska. Například Walter von Stadion byl v roce 1350 rakouským správcem ve Švábsku a padl v boji proti Glarnerům v roce 1352, přičemž jeho hrad v Näfels byl zničen. Rakouský vévoda Albrecht kompenzoval rodině ztracené majetky novými statky ve Švábsku a Alsasku.

Nejstarší informace o rodině von Stadion pocházejí z registrů rytířských turnajů. Tyto záznamy ukazují, že mnoho rytířů z rodu von Stadion se účastnilo různých turnajů na jihu Německa. Rytířské turnaje byly soutěžní hry, kde musel jezdec (rytíř) rychle obracet svého koně a v běhu srazit protivníka z koně nebo zasáhnout jeho zbroj palcátem. V dnešní drezúře se pohyb „tummeln“ stále vyskytuje jako drezurní figura nazývaná pirueta.

Účast na těchto turnajích nebyla pro každého rytíře samozřejmostí. Každý účastník musel před turnajem prokázat svůj šlechtický původ, tedy doložit osmi až šestnácti šlechtických předků z otcovy i matčiny strany. Rovněž musel mít bezúhonnou pověst on sám i celá jeho rodina. Tímto způsobem byli na turnaje připuštěni pouze rytíři z vyšších a uznávaných šlechtických rodů, mezi které patřili i von Stadion. Díky těmto kritériím je zřejmé, že rodina von Stadion byla již od nejstarších dob považována za turnajeschopný šlechtický rod. Některé zdroje hovoří o rytířích z rodu von Stadion jako o statečných, udatných a neoblomných bojovnících.

Již v roce 1080 se rytíř z rodu von Stadion zúčastnil turnaje v Augsburgu, kde splnil všechny podmínky pro účast. Například v roce 1165 se Hans von Stadion zúčastnil 10. turnaje v Curychu spolu s hrabětem Rudolfem z Tübingenu, v roce 1209 se Wolf von Stadion zúčastnil turnaje ve Wormsu, Burkhart von Stadion se v listopadu 1296 zúčastnil 16. turnaje ve Schweinfurtu, Wolfgang von Stadion se v roce 1311 zúčastnil 17. turnaje v Ravensburgu a manželka Friedricha von Stadion, který zemřel v roce 1360, byla na 19. turnaji v Bambergu zvolena do zvláštní rady švábského rytířstva, což byla vysoká pocta. Ebold a Wolf von Stadion se zúčastnili turnaje v Esslingenu a Eck von Stadion se v roce 1403 zúčastnil 23. turnaje v Darmstadtu. Tento přehled sestavili Branz a Steinle.

Další zajímavostí je, že jméno Stadion je spojeno s potokem Stehenbach, který se ve švábštině nazývá „Stäa“. Tento název je pravděpodobně odvozen od slova „stade“ nebo „stetig“, což znamená pomalu tekoucí, což odpovídá charakteru potoka. Historie rodu von Stadion je komplexní a bohatá, s mnoha významnými postavami a událostmi, které formovaly jejich postavení a vliv v regionu. Studium jejich původu a vývoje poskytuje cenné informace o středověké šlechtě a jejich roli v evropských dějinách.

Ludwig von Stadion, syn Waltera von Stadion a Anny von Ellerbach, vstoupil po smrti své manželky Agnes von Friedingen do johanitského řádu v Überlingenu. Již 18. března 1357 je doložen jako johanita v Überlingenu. V roce 1358 Ital (Eitel) von Stadion, syn Ludwiga von Stadion, prodal Widemhof a patronátní právo v Oberstadionu svému otci, Ludwigovi.

Roku 1394 se vedl spor mezi johanity v Überlingenu a bratry Wilhelmem a Hansem von Stadion o patronátní právo nad Frauenaltar v Oberstadionu. Spor byl rozhodnut ve prospěch bratří von Stadion.

V roce 1452 plánoval Hans „der Reiche“ založit samostatný johanitský konvent v Oberstadionu a vybudovat nový řádový dům. Přestože zaplatil johanitům v Überlingenu 1 000 rýnských zlatých, plán nebyl dokončen. Po jeho smrti v roce 1458 zdědili jeho majetek Wilhelm a Burkhard von Stadion, kteří v roce 1467 požadovali dokončení kupní smlouvy. Nakonec byl kostel v Oberstadionu v roce 1468 znovu založen a patronátní právo přešlo zpět na rod von Stadion.

Johanitský řád vznikl po dobytí Jeruzaléma křižáky v roce 1099. Postupem času se řád přesunul do Rhodu a nakonec na Maltu, což vedlo ke vzniku názvu „maltézský řád“. Johanité se zaměřili na péči o zraněné křižáky a ochranu poutníků. V Überlingenu měli johanité od roku 1257 až do roku 1806 malý konvent s kostelem, správní budovou a hospodářskými objekty. V roce 1805 byl řád v Überlingenu zrušen a majetek přešel pod kontrolu bádenského kurfiřta.

Na hřbitově, který je za obcí (směrem do Starce), je hrobka hraběte Filipa Františka Josefa Stadiona, kterým 13. 9. 1908 vymřela mužská linie tohoto rodu. Nápis na hrobce je: Na památku posledního říšského hraběte Filipa ze Stadionů. Podle záznamu v matrice byl hrabě po smrti převezen z Kouta vlakem do obce Oberstadion ve Würtenbersku, kde byl pohřben. (Záznam v matrice: )¹⁾

Hrobka Filipa Stadiona na koutském hřbitově. (9. 8. 2006)

Zpravodaj Kdyňsko, roč. 17, 1/2021



Zobrazeno: 113 x