Odkaz na hlavní stránku| Okres Domažlice| Okres Klatovy| Okres Tachov| Okres Plzeň-jih

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Postranní lišta

Prostor pro reklamu :-)










































kladruby

Kladruby

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta
  • Kostel sv. Jakuba
  • Kostel sv. Petra

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta

GPS 49.7126494N, 12.9955647E

Mohutný trojlodní kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta stojí v areálu benediktinského kláštera.

Zakladatelem tohoto benediktýnského kláštera byl kníže Vladislav I., který je v kostele pochován. Podle většiny pramenů došlo k založení kláštera v Kladrubech v roce 1115 a tento významný akt se záhy projevil jako politická garance osidlovacím tendencím. Klášter se podílel na zakládání vesnic a zřizování cest. Kladruby byly vybrány i ze strategického důvodu, neboť ležely poblíž obchodní tepny tehdejší Evropy, tzv. Norimberské obchodní stezky, která z okolí Norimberku vedla přes Prahu až k Baltu. Monumentální pozdně románská trojlodní bazilika byla dokončena v roce 1233 a vysvěcena za přítomnosti krále Václava I. a vysokých církevních a státních úředníků.
Klášter byl rozvalen při řádění husitů, dobyl ho sám Žižka, později za třicetileté války byl znovu vydrancován. Svou moc získával později, pompéznost přišla na přelomu 17. a 18 století. Přibývalo majetku, opati se ukázali jako vynikající hospodáři a investoři. Po zrušení řádů Josefem II. tu byla kasárna, invalidovna, sklady, později pivovar. To patřil Windischgrätzům, ti se starali především o nedaleký Tachov. Nyní o něj pečuje Národní památkový ústav.

Klášter sehrál významnou úlohu na konci 14. století, kdy se král Václav IV. snažil oslabit moc pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Královým cílem bylo zrušení kláštera a použití obrovského klášterního majetku ke zřízení nového biskupství v západních Čechách – tím by došlo ke zmenšení pražského arcibiskupství a pomocí dosazeného nového biskupa by došlo i k výraznému zmenšení vlivu Jana z Jenštejna. V Kladrubech roku 1393 zemřel opat Racek a jeho nástupce měl spolupracovat na králově plánu. Arcibiskup Jan z Jenštejna ovšem zasáhl, a proti králově vůli byl zvolen mnich Olen. Král Václav IV. dostal záchvat zuřivosti a arcibiskup Jan z Jenštejna před jeho hněvem prchl – pobýval na biskupských hradech (zemřel v Římě v roce 1400).
Obětí králova hněvu se tak stal arcibiskupův generální vikář Johánek z Pomuku (Jan Nepomucký), který byl utýrán k smrti (+1393) a na jeho mučení se král Václav IV. osobně podílel. Mrtvého Jana Nepomuckého nakonec přikázal král vhodit v pytli do Vltavy.

Začátkem 18. století byl klášterní kostel přestavěn podle plánů Jana Blažeje Santiniho-Aichla ve stylu barokní gotiky. Kostel s netradiční středovou kupolí patří mezi významnou památku české barokní architektury. Jedná se o třetí největší kostel v Čechách (podle délky lodě).1), 2), 3), 4)


7. 8. 2007


24. 08. 2019



11. 8. 2020

Kostel sv. Jakuba

49.7150158N, 12.9822353E


24. 8. 2019

Původně gotický kostel sv. Jakuba je dominantou náměstí i celého města Kladruby. První zmínka o kostelu pochází z roku 1396, v době husitských válek byl poškozen. Po požáru 1711 a propadnutí stropu byl barokně přestavěn.


Interiér kostela a lapidárium křížových kamenů před kostelem, 24. 8. 2019

Kostel sv. Petra

49.7208350N, 12.9842556E


Kostel sv. Petra, 30. 10. 20135)

Kostel sv. Petra na místním hřbitově pochází z roku 1884. Byl vystavěn místo původně románského kostelíka, zbořeného v roce 1796. 6)

kladruby.txt · Poslední úprava: 05. 06. 2021 (22:58) autor: 46.167.210.38