obrazek_hlavicka
Odkaz na hlavní stránku| Okres Domažlice| Okres Klatovy| Okres Tachov| Okres Plzeň-jih| Praha

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Postranní lišta

Prostor pro reklamu :-)










































chotesov_-_okr._plzen-jih

Chotěšov


Pohled na Chotěšov z vyhlídkové věže kláštera, 2. 8. 2022

  • Klášter premonstrátek
  • Kostel Narození Panny Marie

Klášter v Chotěšově


2. 8. 2022

Rozsáhlý komplex bývalého kláštera premonstrátek byl založen ve 13. století blahoslaveným Hroznatou. Budova konventu je dílem Jakuba Augostona ve stylu vrcholného baroka. Během doby došlo několikrát k jeho vyplenění a znovuobnovení. K největší devastaci kláštera ale docházelo po roce 1950, kdy ho měla v užívání armáda. V současnosti se pracuje na jeho opravách.1)

Klášter v Chotěšově Klášter v Chotěšově
22. 8. 2017

GPS 49.6532572N, 13.1985958E


20. 8. 2022

Kostel

Původní kostel sv. Václava se pravděpodobně nacházel v současném parku před stávajícím kostelem.

kostel_vizu_1.1000x0.jpg kostel_vizu_3.1000x0.jpg kostel_vizu_2-1.1000x0.jpg
Vizualizace původního kostela a předpokládané zasazení u areálu dnešního kláštera2)

Tento kostel se po zrušení kláštera v roce 1782 nevyužíval a chátral. Za Thurn-Taxisů kostel vyhořel a byl v roce 1837 zbořen. Po příchodu řádu Navštívení Panny Marie si řádové sestry odbývaly veškeré církevní obřady v prostorách konventu. V roce 1900 se rozhodly pro vybudování svého kostela. Stavba navržená stavitelem Haberzetlem trvala jeden rok. V roce 1901 byl kostel slavnostně vysvěcen. Kostel byl rozdělen na část pro veřejnost, pro chovanky a pro řádové sestry. Nejvzácnější dochovanou památkou tohoto kostela jsou tři malovaná okna v popředí. Okna byla v roce 1900 zhotovena v Mayerově uměleckém ústavu v Mnichově. Okna byla věnována příznivci kláštera, jejichž dcery zde byly v dívčí škole.
Na vítězném oblouku je latinský nápis Učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem a naleznete pokoj duši své. Je to evangelium sv. Matouše, kap.11, verš 29.

Levé okno nám připomíná návštěvu Panny Marie u Alžběty a Zachariáše. Právě podle tohoto výjevu – „Navštívení Panny Marie„ dává sv. František Saleský později název celému jím založenému řádu - vizitantky. Prostřední okno představuje Svatou trojici. Pravé okno uvádí historickou událost, kdy sv. František Saleský zakládá v roce 1610 ve Francii řád Navštívení Panny Marie. Klečící řádová sestra je sv. Jana de Chantal, která byla původně šlechtičnou. Po svém ovdovění se duchovně a názorově začíná sbližovat s učením sv. Františka Saleského a po jeho boku se stává zakladatelkou několika desítek klášterů tohoto řádu ve Francii a Itálii.

Během pobytu armády byl kostel přeměněn na skladiště. Z vybavení ani výzdoby kostela se do dnešních dnů nic nedochovalo. Prostory kostela jsou často využívány filmaři. Dle finančních možností probíhají práce na obnově kostela, jako například restaurování tří vitrážových oken za 0,5 mil. Kč, nebo restaurování částí kněžiště. 3)

Kapitulní síň

Výzdoba této místnosti je dílem F. J. Luxe a byla vytvořena v letech 1754 - 1756. Tento malíř posvátných prostor v západních Čechách vytvořil mimořádné fresky například v kostele v Domažlicích.
Přímo nad dveřmi se nachází obraz Nanebevzetí Panny Marie. Na nebesích je pak pro Pannu Marii připraven trůn, který je nad našimi hlavami. Obraz trůnu je velmi podobný obrazu barokního malíře Petra Brandla.
Na pravé straně ode dveří vidíme samotného blahoslaveného Hroznatu, který vztahuje ruku k Madoně a jakoby jí žádal o radu. Tento výjev se vztahuje k dvojímu nedokončenému putování Hroznaty do Svaté země. Za postavou Hroznatovou je několik postav v řetězech. Tyto postavy představují svaté poutníky zajaté ve Svaté zemi vojsky sultána Saladina. Jeden z jeho jezdců vyjíždí ze zadní partie obrazu. Zmítající se loď v bouři dává tušit nejistotu Hroznaty před mořským živlem.

Na levé straně je vymalován výjev ze života Hroznatovy sestry Vojslavy. Zde je Vojslava vyobrazena na smrtelném loži, ošetřována třemi řeholnicemi. Nad hlavami postav se zjevuje Matka Boží.

Po levé straně místnosti vidíme Pannu Marii jako ochránkyni mravnosti. Je to alegorie vyjádřena bojovnicí, která svými blesky zahání divoká zvířata a hady a chrání svým závojem políčko bílých lilií, jakožto symbol mravnosti a cudnosti. Právě tyto květy představují neposkvrněnou mravnost řeholnic.

Královská koruna padající ze schodů je připomenutím, že moc Boží je vždy vyšší než moc světská. Na pravé straně vidíme Pannu Marii jako ochránkyni lidstva. Je to opět alegorie a je vyjádřena rokokovou pastýřkou, která se stará o své ovečky. Mezi okny jsou vyobrazení s latinskými nápisy.


Nad okny jsou čtyři vyobrazení ze starého zákona. Zleva je to Mojžíš u Hořícího keře, Noe a archa Noemova, prorok Eliáš se na hoře Karmeli modlí za příchod vláhy, a nakonec Gedeon prohlíží ovčí rouno před bitvou.

Na stropě vymaloval autor Loretánskou litanii, konkrétně její verše Dům zlatý, Hvězda jitřní, Zrcadlo spravedlnosti, Nádoba moudrosti, Věž Davidova, Věž ze slonové kosti, Brána nebeská a Archa úmluvy.

Vojáci využívali kapitulní síň jako skladiště elektroniky pro radary. Čelní oltář se nedochoval. Dnes se zde pořádají koncerty a svatby.

Křížová chodba

v 2. nadzemním podlaží

Část tohoto podlaží sloužilo jako cely řádových sester a bylo uzavřeno jako klausura.


Pokoj řeholnic. Na chodbách je patrný i systém komínů.

Druhá část sloužila k ubytování chovanek. Topilo se zde dřevem z krbů na chodbách, v místnostech byla kachlová a později litinová kamna. Na chodbě je zprovozněn historický výtah na dřevo z druhého podzemního podlaží.4)

Freska nad schodištěm

Tato freska se nachází v nejvyšším bodě konventní budovy. Nahoře jsou již jen rozlehlé půdní prostory, ale na stropě se nachází jedinečná nástropní malba od F. J. Luxe z let 1754 - 1756 o ploše 180 m2. Největší investicí při prováděných opravách byla rekonstrukce této rozměrné nástropní fresky. Práce se prováděly od roku 1991 do roku 2001. Celkové náklady představovaly částku přes 8 milionů Kč a byly poskytovány formou dotací od Ministerstva kultury ČR a také podílem obce ve výši cca 2,5 mil. Kč.

Námět malby představuje „Putování řeholnic k Bohu“. Jedná se o téma Jákobova žebříku jako spojnice země a nebe. V našem případě je tento žebřík nahrazen schodištěm. Toto schodiště je možné považovat za prodlouženou nadpozemskou část reálného schodiště, po kterém jsme přišli. Malba je rozdělena do tří částí. Když se podíváme pozorně, všimneme si dvou andělů, kteří ukazují na spící postavu pod schodištěm. Jako by se ptali, co zde pohledává tento člověk, v prostoru řádových sester a andělů? Spící postava je sám Jákob, který ve svém snu vidí anděly, sestupující a vystupující po žebříku do nebe. Když se zadíváme na pravou část, vidíme anděla, jenž levou rukou ukazuje na schodiště a naznačuje tím řádové sestře, aby již neváhala a také podstoupila cestu do nebe. Dále si musíme připomenout, že se nejedná o obyčejné schody. Jsou to „schody ctností“. Každý jeden schod je jedna ctnost, kterou je třeba mít, aby bylo možné podstoupit onu nebeskou cestu. Dále si všimněme po dvou postavách řádových sester. Jsou však poněkud v jiném oblečení řádového roucha. Jsou celé v bílém. Jedná se o novicky, které ještě nemají složeny „řádové věčné sliby“ a proto zatím nemohou odcházet do nebe, ale mohou jen přihlížet odchodu ostatních sester.

V levé části vidíme anděla, který sestupuje ze schodiště a v levé rudce drží lampu, kterou osvětluje všechny kouty světa a přesvědčuje se tak, zda všechny řádové sestry již nastoupily na cestu do nebe. Za tímto schodištěm vidíme skupinu řádových sester, které vede jeden z andělů. Všechny upínají zrak k odpočívadlu na schodišti. Až tam dospějí, odpočinou si, další anděl jim zpříjemní odpočinek hrou na loutnu. Pak se všechny vydají na poslední část své cesty. Na konci této cesty je očekává Bůh Otec.

Tato malba F. J. Luxe měla každodenně působit na řádové sestry svým námětem. „Chovat se a žít tak, aby i ona směla nastoupit na onu nebeskou cestu a spočinout před Hospodinem“. Bylo to jakési vyvrcholení a smysl řádového života.

Technická část a restaurování fresky

V roce 1990 byl stav stropu i malby po požáru vzniklém při opravě střechy v kritickém stavu. Část stropu byla probořena, zbytek promočen od hašení a hrozilo celkové opadání omítek včetně malby. Přizvaní odborníci vyslovili závěr, že malbu lze opravit technikou transféru - snesení omítek s malbou. Rozhodnutím tehdejšího majitele - obce Chotěšov se přistoupilo k realizaci oprav navrženou technikou, která byla z velké části hrazena z dotací MK ČR. Restaurátorské ateliéry Praha zahájily práce na záchranu fresky ještě v roce 1991. Malba fresky byla zafixována - přelepena ochranným plátnem a rozřezána na 638 dílů. Tyto díly byly postupně snímány ze stropu, stropní omítka zbroušena na sílu 5 - 7 mm, chemicky ošetřena a očíslována. Takto byla uložena do regálů zde, v jedné z místností konventu kláštera. Poté se prováděla rekonstrukce stropních trámů a nová dvouvrstvá omítka stropu. Byla provedena elektroinstalace a oprava omítek pod freskou. Po pětileté snaze se podařilo získat dotaci na znovuosazení fresky na opravený strop. Práce na osazování fresky byly zahájeny v roce 1997 a poté od roku 1999 byla freska postupně restaurována. Byly sejmuty přelepy (fixace), zaceleny spojované díly fresky a domalovány poškozené části a pročištěna celá malba fresky. Následně bylo provedeno vymalování tohoto sálu. Slavnostní otevření bylo 22. 6. 2001. Určitá místa fresky se ovšem nepodařilo obnovit. Jsou to místa, kde již dříve malba chyběla, místa kde byl probořen strop.

Na tomto schodišti si dále povšimneme zábradlí. Je to nová umělecká kovářská práce. Jako zajímavost lze uvést, že bylo finančně uhrazeno z filmu „Česká spojka“, který zde v klášteře natáčel v roce 2000 Hollywood film. Hlavní roli ztvárnil anglický (britský) herec Antony Hopkins.





Kostel Narození Panny Marie

Kostel byl založený r. 1366, v letech 1745-47 došlo k výrazné přestavbě do dnešní podoby. Jednolodní orientovaná stavba, presbytář je ukončený třemi stranami osmiúhelníku, po jeho jižním boku je obdélná sakristie s oratoří v patře, po severní straně kaple s oratoří, v ose západního průčelí se nachází věž.

Kostel Narození Panny Marie Kostel Narození Panny Marie
Kostel Narození Panny Marie Kostel Narození Panny Marie Kostel Narození Panny Marie
22. 8. 2017

GPS 49.6540592N, 13.1995286E

Zajímavost

Karel Kryl (*12. dubna 1944 v Kroměříži - +3. března 1994 v Mnichově) nastoupil na povinnou základní vojenskou službu do Dobřan a krátký čas sloužil i v Chotěšově. Bylo to v roce 1963 a popisuje to ve své knize Půlkacíř.

Kostel v chotěšovském klášteře mu posloužil jako inspirace pro písničku Anděl.

Z rozmlácenýho kostela
V krabici s kusem mýdla
Přinesl jsem si anděla
Polámali mu křídla
Díval se na mě oddaně
Já měl jsem trochu trému
Tak vtiskl jsem mu do dlaně
Lahvičku od parfému

A proto prosím, věř mi
Chtěl jsem ho žádat
Aby mi mezi dveřmi
Pomohl hádat
Co mě čeká
A nemine
Co mě čeká
A nemine

Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky
Debatujíce o Bohu a hraní na vojáky
Do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat
To asi ptákům záviděl, že mohou poletovat

A proto prosím, věř mi
Chtěl jsem ho žádat
Aby mi mezi dveřmi
Pomohl hádat
Co mě čeká
A nemine
Co mě čeká
A nemine

Když novinky mi sděloval u okna do ložnice
Já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi
Však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy

A proto prosím, věř mi
Chtěl jsem ho žádat
Aby mi mezi dveřmi
Pomohl hádat
Co mě čeká
A nemine
Co mě čeká
A nemine

Karel Kryl je pohřbený na hřbitově v Břevnově.


4. 4. 2020, Břevnovský hřbitov – hrob Karla Kryla 




Zobrazeno: 189 x

chotesov_-_okr._plzen-jih.txt · Poslední úprava: 17. 07. 2023 (22:21) autor: admin