Březník

Německý název St. Guntherberg, Guntherberg, Gunthersberg

Kaple sv. Vintíře

Odkaz na kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě

Místo je spojeno s působením benediktinského mnicha a poustevníka sv. Vintíře (Gunthera), který se roku 1040 definitivně rozhodl opustit klášter Rinchnach, který založil v Bavorském lese, a vydal se do české části pohraničního lesa, aby zde strávil poslední léta svého života rozjímáním. Gunther si vybral skálu na hoře Březník (Gunterova skála) u Hartmanic, poblíž mýta na České cestě, která spojovala Bavorsko s českým vnitrozemím. V jeskyni si vybudoval poustevnu, kde také 9. října 1045 zemřel.
Byl to původem duryňský šlechtic a příbuzný německého císaře Jindřicha II. Uvádí se dvě data jeho narození: rok 955 nebo 985. Byl vychován jako válečník a plně si užíval života. Poznává se s Přemyslovci, Oldřichem a Jaromírem, kteří utekli z Čech do Bavor, a stávají se z nich přátelé.

K víře se dostal až kolem roku 1000, kdy se seznamuje s učením benediktinů. V roce 1005 daruje majetek církvi a o rok později vstupuje do kláštera Niederalteichu. Podniká několik misionářských cest především do Uher, aby se nakonec usadil v Čechách. Zajímavý je jeho vztah ke knížeti Břetislavu I. Je pravděpodobné, že sv. Vintíř byl jeho kmotrem, což v tehdejších časech hodně znamenalo.

Pro knížete byl významným diplomatem pro jednání s německým císařem. Jistě je chybný pohled Palackého, který sv. Vintíře ve svých dějinách označil za zrádce. Jeho vztah k českému knížeti tuto domněnku zcela vylučuje. Když 9. října 1045 sv. Vintíř v poustevně na Březníku umírá, je na příkaz knížete pochován v břevnovském klášteře.¹⁾

Ke Gunterovu poslednímu pobytu a jeho smrti se váží legendy, které byly populární zejména v barokním období. Podle jedné z nich k němu do poustevny téměř každý den přicházela laň. V důsledku toho se laň stala jedním ze světcových atributů. Barokní zbožnost věnovala zvýšenou pozornost legendárnímu zobrazení světcovy smrti. Umírajícího poustevníka našel přemyslovský vévoda Břetislav, který tam byl na lovu. Do Gunterovy poustevny by ho dovedl krásný majestátní jelen. Břetislav poslal ke Gunterovi pražského biskupa Severa, který světci udělil poslední pomazání. Podle barokní tradice bylo jeho tělo před smrtí obklopeno nádhernou vůní a svatým světlem, jako by z růže zářilo v neposkvrněné nádheře. Na poustevníkovu žádost nechal Břetislav přenést jeho ostatky do benediktinského kláštera v Břevnově u Prahy, pravděpodobně proto, že klášter měl v této pohraniční oblasti své panství. Gunterův hrob v břevnovském klášteře se tak od počátku 15. století stal hlavním střediskem úcty sv. Guntera / Vintíře.

Po Gunterově smrti jeho jeskyni obývali další poustevníci. V letech 1327-1331 bylo na úpatí hory vybudováno nové mýto. Během 14. století si získal oblibu železitý, mírně radioaktivní pramen, který vyvěrá na úpatí hory Březník pod bývalou poustevnou. Říkalo se, že má léčivé účinky - kromě přímluvy u svatého Guntera. Šumavská poustevna byla uctívána jako posvátná a poblíž studánky byla postavena malá dřevěná kaple a sloup se sochou světce. V blízkosti pramene a mýtné cesty vznikla osada, která se dlouho jmenovala Březnice, ale rostoucí věhlas léčivého pramene postupně vedl k názvu Dobrá Voda. Zájem gunterovských poutníků o Březník a Dobrou Vodu výrazně vzrostl po roce 1420, kdy husité vypálili břevnovský klášter se světcovým hrobem.

Další zprávy o osudech obce pocházejí až ze 17. století. V roce 1602 se Dobrá Voda zmiňuje o existenci meiergutu a tvrze Jana Čejky z Olbramovic na Němčicích, který v té době nechal postavit dřevěnou kapli na Březníku a kamennou kapli u léčivého pramene. Oba byly zasvěceny svatému Gunterovi. V roce 1675 byly u pramene postaveny lázně (Lázně sv. Gunthera), které existovaly až do poloviny 19. století. V 17. a 18. století se na místo Guntherova posledního díla sjížděly davy poutníků z Čech a Bavorska. K poustevně a léčivému prameni přicházela bavorská procesí z Osterhofenu, Straubingu, Deggendorfu a Gäubogenu, čeští věřící přicházeli ze Sušice, Velhartic, Strakonic, Blatné nebo Domažlic. Těmto poutním místům věnovali intenzivní pozornost řeholníci z mateřských klášterů Gunthers v Rinchnachu a Niederaltaichu.²⁾

Kaple sv. Vintíře

Původní dřevěná kaplička, která vznikla na místě poustevny svatého Guntera / Vintíře k uctění jeho památky, byla v 19. stol. nahrazena kaplí zděnou. Po vyhlášení vojenského újezdu v 50. letech 20. stol. armáda kapli společně s jeskyní odstřelila. Kaple byla znovu vystavěna v původní podobě po zrušení vojenského újezdu v roce 1992 za přispění obyvatel Hartmanicka a členů spolku sv. Vintíře z bavorského Rinchnachu. Před kaplí stojí litinový kříž. Uvnitř se nachází socha Madony a oltářní obraz svatého Guntera / Vintíře.

Vrchol Březníku (1006 m)³⁾