Odkaz na hlavní stránku| Okres Domažlice| Okres Klatovy| Okres Tachov| Okres Plzeň-jih

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Postranní lišta

Prostor pro reklamu :-)










































tynec

Týnec


Pohled od Lorety, 15. 8. 2020

Vikariát Klatovy

Farnost Nýrsko (sloučená farnost Týnec)

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Kaplička v zámecké zahradě (zbořená)

Jako farní ves se připomíná již v roce 1227 (Codex diplomaticus et epistolarius Regni Bohemiae – CDRB, díl 11, ed. Friedrich, Gustav. Praha 1912. s. 418–423, č. 37818-423, č. 378) a v roce 1233 (v listině papeže Řehoře IX., jíž potvrzuje majetek kláštera benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě: CDRB 3. část, ed. Friedrich, Gustav. Praha 1942, s.37–41. č. 40), kdy patřila klášteru sv. Jiří na Pražském hradě. Plebanie r. 1362, později přifařeno k farnosti Janovice, r. 1705 farnost obnovena. Matriky jsou vedeny od roku 1665.

V r. 1869–1979 obec v okr. Klatovy, 1. 1. 1980–23. 11. 1990 část obce Janovice nad Úhlavou v okr. Klatovy, od 24. 11. 1990 obec v okr. Klatovy.

V roce 1982 zde žilo 308 obyvatel1), v roce 2001 zde žilo 261 obyvatel v 93 domech2).

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je původně gotický ze 14. století, věž byla přistavěna v 17. století, v roce 1738 byla upravena loď. V původním stavu zůstal pouze presbytář s opěráky, hrotitými okny a křížovými klenbami. V lodi po pravé straně triumfálního oblouku je malba klečícího rytíře ze 16. století, jižní dveře jsou renesanční z roku 1617.3), 4)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je kulturní památkou – ve státní evidenci kulturně historických nemovitých památek je zaznamenán pod číslem 3450. Areál kostela se skládá z částí: kostel; kaple sv. Barbory – hrobka Kolowratů Krakovských; brána; ohradní zeď.

První písemná zmínka o kostelu v Týnci je v soupisu kostelů z r. 1352, v němž byl jmenován jako kostel farní a bylo z něj placeno 12 grošů papežské daně 5)

Kněží (farář a oltářník-kaplan) v kostele Panny Marie v Týnci byli až do husitských válek. V letech 1400-1415 týnecký farář Jan z Týnce instaloval v zastoupení pražského arcibiskupství faráře v Janovicích a ve Strážově 6)

V době, kdy byl Týnec začleněn do panství Klenová, postupně pustnul, až v první polovi­ně 16. století se zcela vylidnil. V r. 1553 (zápisem z r. 1555) koupil za 1 200 kop českých grošů „Týnec tvrz pustou, dvůr poplužní s poplužím pustý a ves pustou Týnec, Vacovy ves celou“ se vším příslušenstvím 7) rytíř Bořivoj Rochce z Otova (z rodu Příchovských). Kostel není zmiňován.

Týnec byl obnovován za působení Bořivoje Rochce z Otova, který nechal pravděpodobně obnovit i budovu kostela. V obnoveném kostele byly pravděpodobně konány i církevní obřady okolními utrakvistickými, českobratrskými nebo katolickými kněžími. V roce 1575 asi na hranici svých pozemků nechal Bořivoj Rochce postavit dvoje boží muka (zachovaly se u Rozpáralky).

Zřejmě nákladem Jana Vidršpergára byl před rokem 1617 kostel důkladně opraven.

V 17. století se Týnec stává významným mariánským poutním místem. Týnecké pouti s jezuitskými kazateli se staly pověstnými od šedesátých let 17. století. V tehdejší době náboženského zanícení získal týnecký kostel pověst zázračného poutního místa. V roce 1666 byl Týnec uveden v přehledu mariánských poutních míst jezuity Matěje Václava Steyera, později pak i v německém vydání Gumpenbergerova „Mariánského Atlantu“ – v přehledu poutních míst celého křesťanského světa.

Je pravděpodobné, že mariánský kostel v Týnci navštívil již za svého prvého nuceného pobytu v jezuitské koleji v Klatovech Bohuslav Balbín. V latinské knize „O Bohorodičce Svatohorské“ v r. 1665 napsal: „V Týnci u hradu Klenová v kraji Plzeňském je pověstná svatyně Přesvaté Panny“.

V Pamětní knize týnecké fary (psána od r. 1737) je zaznamenáno 19 zázraků, které se staly v letech 1661–74 přímluvou týnecké Bohorodičky. Uvádí např. náhlé uzdraveni slepce z Plánice, který prý v Týnci po zpovědi a svatém přijímání nabyl opět svého zraku; uzdravení královského rychtáře Václava Františka Vošklouda z Klatov z ran otevřených nohou v r. 1661 (zemřel 12. 12. 1671); uzdravení chromého děvčete z Janovic, šlechtičny Perglerové ze Sušice (jejíž matka za to obrazu P. M. Týnecké šňůru perel a granátu věnovala); uzdravení synka Viléma paní Sibyly Polyxeny z Bubna: uzdravení chromé ruky i nohy chlapce z Miletic a čtrnáctileté Ludmily Salomeny Vidršpergárové na Poleni; uzdravení tříletého synka urozeného Viléma Pernkla; uzdravení klatovského prokurátora nemocného dnou a ischias; uzdraveni klatovského syndika a dcery jeho (který pak také oltář Panny Marie Týnecké obdaroval); jakási Svobodová padoucnicí postižená (mohla jen po čtyřech lézti) po pouti na Týnec byla uzdravena.


Týnecká Panna Maria

V Týnci se v šedesátých až osmdesátých letech 17. století konalo každoročně až osm poutí – ve všechny mariánské svátky. Procesí přicházela z daleka, i z Bavorska. Poutními kazateli byli převážné jezuité, kázali česky i německy. Na hlavním oltáři u sošky Panny Marie byla zasklená schránka jednak na sochu, jednak k zabezpečení stříbrných a jiných votivních dárků, které byly buď poděkováním, nebo prosbou. Z darů věřících a patronem byl opravován a vylepšován vzhled kostela. To však netrvalo dlouho.

Po 8. červenci 1685 se mariánským poutním místem (k zázračnému obrazu, který se krví potil) staly Klatovy. Poutníků do Týnce ubývalo. V 18. století se v Týnci konaly s českými a německými poutními kazateli již jen tři pouti: v neděli kolem 25. března, 16. července a 15. srpna.

Příležitostní poutní kazatelé působili v Týnci do r. 1835. Později již nebyli zváni. Do současné doby se však v Týnci tradují dvě pouti: malá v neděli kolem 25. března a velká pouť v neděli kolem 15. srpna. Týnec jako mariánské poutní místo je už zapomenut.

Údaje o Týnci (včetně seznamu farářů) převzaty z: BROKEŠ, Vladimír. Kostel v Týnci u Klatov. Rukopis.8)

Faráři, administrátoři a kaplani v Týnci

v době Faráři – administrátoři (A) Kaplani Pozn.

od–do jméno, příjmenípoznámka
? 1355MARTINFara u kostela na místě pozdějšího čp. 6
14.5.1355–okolo 1390MATYAS z Miličína
22.9.1362–1408JAN, syn ČESKRAJE z Chlístova
okolo 1390–před 1423JAN vladyka z Týnce
1416MATĚJ ze Kdyně
21.7.1416–před 1423JAN z Klatov
př. 30.4.1665–1672Jan Vojtěch ŠTODLAR Sušický ( A)excurrendo z Janovic
1672–1673František NOSECKÝ (A) excurrendo z Janovic
1673–1681Matěj František SEVERA (A) excurrendo z Janovic
1681–1684Petr Pavel PETROCELIN (A) excurrendo z Janovic
1684–1695Martin Václav JIRCHA (A) excurrendo z Janovic
2.10.1695–16.2.1705Jan Frant. Albert VRBA (A)excurrendo z Janovic
17.2.1705–18.10.1705Šimon HOŘEJŠÍ (A)excurrendo z Janovic
19.10.1705–1706Šimon HOŘEJŠÍvěřících 808
23.4.1706–1709Jiří Vojtěch FRUMMELvěřících 847
14.10.1709–1734Šimon HOŘEJŠÍ
1724–1735Vavřinec VLASAK
12.3.1734–1735Ambrož FOLTÝN dominik. (A)
6.4.1735–+3.5.1737Vavřinec VLASÁK
1735–1736Jakub BÁRTA
1736–1743František PELIKÁN
1743–1746Jan MÜLLNER
1746–1752Jiří Jos. SOKOL z Otvovic
1752–13.6.1757Godefried RETTIG
14.6.1757–14.5.1772Godefried RETTIG
1757–1762Jan RONOLTAR
1762–1767Antonín POUBAL
1767–1772Bartoloměj HIRSCHENFELD
8.5.1772–1772Josef ALEXIUS z Lovče
11.5.1772–1772Josef ALEXIUS z Lovče (A)
11.5.1772–1772Jan MÜLLER
20.6.1772–11.8.1773Jan HORA
28.6.1772–1780Theodor Jan KOZLÍK
1773–1773Josef KHOLMANN
1773–1774Grationes LESCHTINA
18.2.1774–1774František CERER
28.5.1774–1778Jan TICHY(1776 zast. Jos.AUJEZDSKY)
1778–1780Jan MÜLLER
8.5.1780–1782Jan ŠUBHARSKÝ
12.4.1780–1792Emanuel KNEIFFL
1782–1784Jeroným ULM
11.6.1784–1792Ignác SCHMIDT
20.4.1792–23.11.1800Václav KOTRBA
21.6.1792–+21.1.1818Jos.Václav ALEXIUS z Lovče
1800–1802Josef TITZ
1802–1806neobsazeno
14.4.1806–16.12.1810Josef VACOVSKÝ
22.10.1811–1817Matěj BERKOVEC
9.1.1818–1820František CHLISTOVSKÝ
17.7.1818–+ 18.2.1830Antonín STEINBACH * 17.3.1785
28.10.1820–9.5.1822Josef HRANÁČ
26.8.1822–19.7.1823Jan WRABETZ * 1.1.1796
23.8.1823–30.9.1825Václav OSVALD * 8.11.1797
12.10.1825–26.5.1828Matěj NOVÁK * 3.2.1786
29.11.1828–20.6.1829Vojtěch KOPECKÝ * 29.3.1795
16.11.1829–31.10.1833Antonín PROKEŠ * 8.8.1806
19.8.1830–1839Václav OSVALD
1.12.1833–30.8.1838Jan GERINGER * 24.5.1803
21.8.1838–19.5.1839Josef FORMÁNEK * 10.2.1813
20.5.1839–26.7.1839Josef FORMANEK (A)
27.7.1839–20.11.1844Frant. Jar. VACEK Kamenický * 24.6.1806
27.7.1839–1844Josef FORMÁNEK * 10.2.1813
7.1.1844–14.7.1858Tomáš BÁRTA * 10.12.1816
30.1.1845–25.1.1892Josef FORMÁNEK * 10.2.1813
11.8.1858–13.8.1859Jakub KUBERNÁT * 14.12.1832
13.8.1859–31.12.1860Václav ZLOCH * 17.3.1834
7.2.1861–12.7.1862Jakub KUBERNAT *14.12.1832
27 9.1862–14.6.1872Josef MARGOLD * 28.1.1836
19.7.1872–22.3.1885Jan MIRTL * 23.3.1848
27.8.1884–28 12.1885František KNIHA * 1.4.1857
22.3.1885–31.10.1887Jan Adam MARTÍNEK* 21.4.1855
10.10.1887–11.10.1888 Vít ZEMAN * 27.5.1861
11.10.1888–6.10.1890Tomáš WALDMANN * 30.11.1862
6.10.1890–3.7.1893Emanuel ČERVENÝ * 14.1.1865
25.5.1892–14.8.1908Josef BRENNER * 7.2.1852
31.8.1894–17.8.1895Karel ANDĚL *13.12.1864
30.8.1895–20.9.1896Josef ŠTEFFEK * 14.2.1865
23.9.1896–1.4.1898František SLADKÝ *30.10.1871
29.3.1898–12.7.1902Vojtěch JANAS * 25.3.1874
16.7.1902–30.9.1908Ludvík STÍBRAL * 25.8.1875
1.10.1908–31.3.1909Ludvík STÍBRAL (A) * 25.8.1875
1.4.1909–30.9.1936Otakar FRIC * 7.11.1872
1.9.1910–31.10.1910Antonín DVOŘÁK * 10.3.1887
1.9.1912–30.9.1912Jaroslav FANTYŠ * 18.6.1888
1.9.1914–31.10.1914Petr HOLUB * 2.1.1890
1.8.1915–1.3.1916Matěj KOLAŘÍK *15.10.1891poslední kaplan v Týnci
1.9.1936–31.1.1937Antonín TITMAN * 8.2.1910 (A)Bydlel na faře v Týnci
1.2.1937–31.8.1938Antonín CHRAMOSTA (A)Fara Týnec
1.9.1938–8.10.1952Vojtěch KOHOUT * 1.4.1911 (A)Fara Týnec
1.11.1952–30.6.1953František VRBA * 11.8.1910 (A)Fara Týnec
1.7.1953–31.5.1954Václav ŠTĚPÁN * 23.9.1921 (A)Fara Týnec
1.6.1954–15.7.1954František MÁCHA * 4.12.1911 (A)excurrendo z Janovic.
15.7.1954–14.3.1955Tomáš PIRNÝ * 29.11.1922 + 4.9.1997 (A)Fara Týnec
15.3.1955–31.5.1957Bohumil FÜRBACHER * 22. 5. 1925 (A)Fara Týnec
1.6.1957–31.4.1963Josef DRNEK * 5.2.1913 (A)excurrendo z Janovic.
1.6.1963–31.3.1974Jan KOPAČKA (A)
* 11. 5. 1921, Žíšov
vysvěcen 29. 6. 1947
excurrendo z Klatov
1.4.1974–31.7.1982Josef NEDOMA * 25.9.1920 + 13.3.1988 (A)excurrendo z Klatov
1.8.1982–30.6.1985Jan FATKA (A)
* 14. 5. 1955, Prachatice
vysvěcen 26. 6. 1982
excurrendo z Klatov
1.7.1985–30.6.1986Vendelín ZBOROŇ (A)
* 26. 3. 1957, Semily
vysvěcen 30. 6. 1985
excurrendo z Klatov
1.7.1986–15.10.1986Pavel LIŠKA (A)excurrendo z Klatov
16.10.1986–15.12.1986Ladislav MALEČEK * 27.6.1918 (A)excurrendo z Čachrova
15.12.1986–1.4.1987Antonín ŠESTÁK *23. 12. 1915 (A)excurrendo z Klatov
1.4.1987–1.9.1989František HALAŠ (A)
* 30. 10. 1946
vysvěcen 29. 6. 1974
exc. z Těchonic u Nal. Hor
1.9.1989–30.4.1995Josef ŠIMSA (A)
* 15. 3. 1925, Slatina
vysvěcen 18. 12. 1949
+ 21.6.2011, Nýrsko
excurrendo z Nýrska
1.5.1995–5. 8. 2011Petr JANDERA (A)
* 12. 8. 1953
+ 5. 8. 2011 (A)
excurrendo ze Strážova

image452.jpg
Týnec – pohled z Klenové (20. 8. 2011)

image453.jpg
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
(20. 8. 2011)

V zámecké zahradě stávala kaple, ze které zůstalo jen nízké kruhové zdivo.

image454.jpg
Zámek v Týnci (23. 8. 2009)

image455.jpg
Rozvaliny kaple ze zámecké zahrady, 2008
9)

Jako farář působil na Týnci obrozenecký básník František Jaroslav Vacek Kamenický, přítel Františka Ladislava Čelakovského, autor zlidovělé písně „U panského dvora“ 10)

1)
KATALOG DIECÉZE ČESKOBUDĚJOVICKÉ L. P. 1987. Biskupství českobudějovické, pro vlast. potřebu: 1986. 350 s.
2)
sčítání obyvatel, ČSÚ
3)
KDČB
4)
DAVID, Petr a kol. Klatovsko.
5)
Tomek V. V. Registra decimarum papalium (Věstník královské české společnosti nauk za rok 1873, Praha 1874, s. 87
6)
Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensen per arehidioecesim. Liber sextus 1399–1410; ed. Emler, Josef. Praha 1883, s. 28 a 120
7)
Státní ústřední archiv – Desky zemské větší fol. K 18v-19
8)
BROKEŠ, Vladimír. Týnec – zapomenuté poutní místo. Rukopis.
9)
Kateřina Jelínková, http://www.znicenekostely.cz
10)
DAVID, Petr a kol. Klatovsko, c. d.
tynec.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (20:08) (upraveno mimo DokuWiki)