Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- mourenec [10. 10. 2020 (20:09)]
127.0.0.1 upraveno mimo DokuWiki
+++ mourenec [29. 07. 2023 (10:14)] (aktuální)
178.255.168.101 [Kněží]
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-====== Mouřenec (obec Annín) ======
+====== Mouřenec ======
+(obec Annín) \\
 {{:dron:mourenec3.jpg|}} \\
 ''19. 8. 2020''
-Vikariát Sušice-Nepomuk
+Vikariát [[Sušice]]-Nepomuk
 Farnost Mouřenec
@@ Řádek 34: / Řádek 35: @@
 Půvabná krajinná dominanta **kostela sv. Mořice na Mouřenci** nad řekou Otavou u Annína (jedná se o kulturní památku) je pozdně románská stavba z přelomu 12. a 13. století (podle některých odhadů zal. kolem r. 1230). Založení souvisí s působením sv. Vintíře (955–1045). Jedná se o druhý nejstarší kostel v jihozápadních Čechách (nejstarší je kostel v [[albrechtice_u_susice|Albrechticích]]).
-Kostel po staletí sloužil jako farní, zejména německým osadníkům. Farnost sahala až po Srní a Stodůlky. Zmínka o farním kostele je z roku 1360. Ve 14. století a v polovině 15. století byl kostel upraven, v 18. století prodloužen – při úpravách došlo k přistavění jižní kaple (podle některých údajů je kaple až ze století 19.). ((//KATALOG DIECÉZE ČESKOBUDĚJOVICKÉ L. P. 1987.// Biskupství českobudějovické, pro vlast. potřebu: 1986. 350 s.)), ((Cedule na kostele, spolek "Deutscher Böhmerwaldbund, Förderkreis St. Maurenzen" se sídlem v Mnichově))
+Kostel po staletí sloužil jako farní, zejména německým osadníkům. Farnost sahala až po [[Srní]] a [[stodulky_obec_prasily|Stodůlky]]. Zmínka o farním kostele je z roku 1360. Ve 14. století a v polovině 15. století byl kostel upraven, v 18. století prodloužen – při úpravách došlo k přistavění jižní kaple (podle některých údajů je kaple až ze století 19.). ((//KATALOG DIECÉZE ČESKOBUDĚJOVICKÉ L. P. 1987.// Biskupství českobudějovické, pro vlast. potřebu: 1986. 350 s.)), ((Cedule na kostele, spolek "Deutscher Böhmerwaldbund, Förderkreis St. Maurenzen" se sídlem v Mnichově))
 {{:kt:img_20200819_175611.jpg?250|}} {{:kt:mourenec-barokni_krtitelnice-20200819_172950.jpg?250|}}\\ ''Kaple s gotickou křtitelnicí a opravená barokní křtitelnice (19. 8. 2020)''
@@ Řádek 47: / Řádek 48: @@
 Pozoruhodná byla svatyně před zvýšením. Prostor lodi byl zřejmě otevřen do prostoru krovu. Časově určit gotické zásahy neumíme. Nabízí se vysvětlení, že se přestavba kostela uskutečnila v pozdní gotice najednou. Presbytář byl tehdy zvýšen, zaklenut a zřízen vyšší, triumfální, lehce lomený oblouk s oknem na jižní stranu.
-Další etapa zhodnocení chrámu se realizovala v baroku, druhé čtvrtiny 18. století. Jejím projevem jsou barokní oltáře a empora nad sakristií přístupná nově přistaveným schodištěm. Z tohoto období pravděpodobně pochází také kostnice. Panská empora naznačuje zvýrazněnou iniciativu patrona kostela, vrchnosti, která zřejmě zřídila pod sakristií zachovanou hrobku, přístupnou nečitelnou náhrobní deskou v ose presbytáře. \\
+Další etapa zhodnocení chrámu se realizovala v baroku, druhé čtvrtiny 18. století. Jejím projevem jsou barokní oltáře a empora nad sakristií přístupná nově přistavěným schodištěm. Z tohoto období pravděpodobně pochází také kostnice. Panská empora naznačuje zvýrazněnou iniciativu patrona kostela, vrchnosti, která zřejmě zřídila pod sakristií zachovanou hrobku, přístupnou nečitelnou náhrobní deskou v ose presbytáře. \\
 {{:kt:img_20200819_173800.jpg?500|}} \\
 ''Pohled do kostela z panské empory''
@@ Řádek 81: / Řádek 82: @@
 ''Ministranti a 1. sv. přijímání v roce 1943 ((Výstava v sakristii kostela sv. Mořice, 2020))''
 ===== Fresky =====
-V roce 1993 byly v kostele objeveny a následně restaurovány vzácné nástěnné malby ze 14. století. Freska Posledního soudu (cca 1310 – 1320) zahrnuje ikonograficky cenné výjevy //Krista s apoštoly//, //Setkání tří živých s třemi mrtvými//, scénu //Psychostasis – Vážení duší// (s postavou Panny Marie, která má v ruce hůlku a duším pomáhá a postavou ďábla, který se jim snaží uškodit) a další.
+V roce 1993 byly v kostele objeveny a následně restaurovány vzácné nástěnné malby ze 14. století. Freska Posledního soudu (cca 1310 – 1320) zahrnuje ikonograficky cenné výjevy //Krista s apoštoly//, //Setkání tří živých s třemi mrtvými//, scénu //Psychostasis – Vážení duší// (archanděl Michael váží duše, je zde vyobrazena postava ďábla, který se snaží duše převážit na stranu zla, zatímco Panna Maria, která má v ruce hůlku, duším pomáhá a vyvažuje je dobrem) a další.
 {{:kt:mourenec-fresky1.jpg?500|}} \\ ''Kristus s apoštoly''
@@ Řádek 117: / Řádek 118: @@
 {{:kt:andraschko.jpg?200  |}}
 Farář na sv. Mouřenci, 1899–1946. \\ Franz Andraschko se narodil 22. ledna 1875 v Českých Žlebech (okres Prachatice) jako syn chudých sedláků. Aby jeho otec uživil rodinu, pracoval také jako bednář. Když směl jeho starší bratr Johann vstoupit do vídeňského malého semináře, prosil Franz své rodiče tak dlouho, aby ho také nechali studovat na faráře, že ho nakonec uvolnili. Nebylo totiž jednoduché získat na takové studium dostatek financí, ale rodiče si to břemeno rádi na sebe vzali, aby svého snaživého syna viděli šťastného. \\ Dne 23. července 1899 byl 24letý Franz vysvěcen na kněze. \\ P. Franz Andraschko nastoupil dne 5. září 1899 na Mouřenec jako nástupce těžce nemocného faráře P. Wintera. Nedávno byl vysvěcen na kněze a nikdo tehdy netušil, že na mouřeneckém kopečku bude jeho poslední štace, na které bude pracovat až do dne, kdy Pán ho zavolá k sobě. \\ Svědci, jako např. manželé Erika a Emmanuel Hofmannovi, kteří měli s P. Andraschkem velmi přátelský vztah, vyprávějí o něm jako o churavém, velmi přísném, ale srdečném člověku. P. Andraschko měl stále otevřené srdce pro potřebné, jak pro ty, kteří klepali na farní dveře, tak pro nemocné,
-které pěšky navštěvoval v každém počasí. To bylo v zimě při metr vysokém sněhu často velmi náročné. Každou neděli pozval jednoho chudého člověka na farní oběd. Také pravidelně posílal svou hospodyni do domovů těchto potřebných rodin a vypomáhal jim nejrůznějšímu způsoby. Láska k bližním byla pro pana děkana Franze Andraschka vždy důležitým měřítkem jeho jednání. Proto pro něj muselo být těžké, být svědkem rychlého úpadku křesťanských hodnot, zejména v období mezi světovými válkami a zvláště po připojení Šumavy k Německé říši. Nezbývalo mu mc než tiše sledovat jak farníci, kteří byli věrní režimu, vystupovali z Církve, a to jen proto, že to nový systém podporoval a že si tím doufali zajistit výhody ve svém společenském a pracovním postavení. \\ {{  :kt2:mourenec3.png?220|Andraschko}} Postupné odstraňování křížů ze školních tříd muselo P. Andraschka velmi znepokojovat a rozhořčovat, ale nemohl proti tomu nic dělat. V létě 1944 posílil P. Andraschka ve službě farní vikář Johann Landwehr. Byl jeden ze skupiny Schönstattských kněží, které v roce 1938 biskupství povolalo na Šumavu z německého Münsteru. Měli naplnit místa, která zanechali čeští kněží, kteří odešli do vnitrozemí po odtržení sudetského území od Československa. \\ I když si nikdy nestěžoval na svůj zdravotní stav, bylo na počátku roku 1946 jasné, že jeho konec se blíží. Doporučili mu, aby se nechal ošetřit v nemocnici, ale on to odmítl. Chtěl zemřít doma, na faře. Na svém smrtelném lůžku prosil svou hospodyni Annu Hofmannovou a Antonii Kellerovou, manželku hlavního učitele místní školy, aby se v kapli za něho pomodlili, aby ho Pán brzy vysvobodil z trápení. V pozdním odpoledni dne 12. dubna 1946 P. Franz Andraschko pokojně zesnul. Byl pohřben na hřbitově vedle vchodu do kostela. Poslední jeho prosba zněla: "Po mé smrti by se více za mne mělo modlit, než by se o mně mělo mluvit." ((Výstava v sakristii kostela sv. Mořice, 2020)) \\
+které pěšky navštěvoval v každém počasí. To bylo v zimě při metr vysokém sněhu často velmi náročné. Každou neděli pozval jednoho chudého člověka na farní oběd. Také pravidelně posílal svou hospodyni do domovů těchto potřebných rodin a vypomáhal jim nejrůznějšímu způsoby. Láska k bližním byla pro pana děkana Franze Andraschka vždy důležitým měřítkem jeho jednání. Proto pro něj muselo být těžké, být svědkem rychlého úpadku křesťanských hodnot, zejména v období mezi světovými válkami a zvláště po připojení Šumavy k Německé říši. Nezbývalo mu než tiše sledovat jak farníci, kteří byli věrní režimu, vystupovali z Církve, a to jen proto, že to nový systém podporoval a že si tím doufali zajistit výhody ve svém společenském a pracovním postavení. \\ {{  :kt2:mourenec3.png?220|Andraschko}} Postupné odstraňování křížů ze školních tříd muselo P. Andraschka velmi znepokojovat a rozhořčovat, ale nemohl proti tomu nic dělat. V létě 1944 posílil P. Andraschka ve službě farní vikář (kaplan) Johann Landwehr. Byl jeden ze skupiny Schönstattských kněží, které v roce 1938 biskupství povolalo na Šumavu z německého Münsteru. Měli naplnit místa, která zanechali čeští kněží, kteří odešli do vnitrozemí po odtržení sudetského území od Československa. \\ I když si nikdy nestěžoval na svůj zdravotní stav, bylo na počátku roku 1946 jasné, že jeho konec se blíží. Doporučili mu, aby se nechal ošetřit v nemocnici, ale on to odmítl. Chtěl zemřít doma, na faře. Na svém smrtelném lůžku prosil svou hospodyni Annu Hofmannovou a Antonii Kellerovou, manželku hlavního učitele místní školy, aby se v kapli za něho pomodlili, aby ho Pán brzy vysvobodil z trápení. V pozdním odpoledni dne 12. dubna 1946 P. Franz Andraschko pokojně zesnul. Byl pohřben na hřbitově vedle vchodu do kostela. Poslední jeho prosba zněla: "Po mé smrti by se více za mne mělo modlit, než by se o mně mělo mluvit." ((Výstava v sakristii kostela sv. Mořice, 2020)) \\
 ===== Zajímavosti =====
@@ Řádek 127: / Řádek 128: @@
     * Záhady Toma Wizarda: Živí mrtví z Mouřence
     * Zmizelá  Šumava: Farářem na Mouřenci
+===== Odkazy =====
+  * [[http://www.pratelemourence.cz/|Spolek Přátelé Mouřence]] - Prohlídky, bohoslužby, kulturní akce.
+  * [[http://hrbitovmourenec.cz/|Hřbitov u kostela sv. Mořice nad Annínem]] - Interaktivní plán hřbitova, seznam hrobů, seznam pohřbených lidí, seznam obcí patřící pod farnost Mouřenec, fotografie a další informace.

Kostely a kapličky

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku