Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- kout_na_sumave [30. 03. 2024 (06:01)]
52.167.144.226 stará verze byla obnovena (20. 03. 2024 (23:56))
+++ kout_na_sumave [09. 04. 2024 (00:55)] (aktuální)
admin obnova
@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 ''6. 7. 2021''
-Farnost: Kdyně (farnost do roku 2005: Kdyně)
+Farnost: [[Kdyně]] (farnost do roku 2005: [[Kdyně]])
 Německý název: Kauth.
 Ves je poprvé zmiňována v 16. století.
+{{:pasted:20230918-170648.png?400}} \\ ''Pohlednice Kouta na Šumavě z roku 1899''
   * Kostel sv. Jiří
@@ Řádek 14: / Řádek 16: @@
   * Kaplička U Třech křížů
-V roce 1930 stálo v Koutě 205 domů, v nichž žilo 1 288 obyvatel a v roce 2001 zde žilo 1102 obyvatel v 299 domech (sčítání obyvatel, ČSÚ).
+V roce 1930 stálo v Koutě 205 domů, v nichž žilo 1 288 obyvatel a v roce 2001 zde žilo 1102 obyvatel v 299 domech((sčítání obyvatel, ČSÚ)).
 ===== Kostel sv. Jiří =====
 Kostel sv. Jiří vznikl na místě původní barokní šestiboké kaple založené Stadiony v roce 1704 pro úředníky koutského velkostatku na podnět vrchního panství Jana Seifrida.
-Duchovní správu zajišťovali zpočátku faráři ze Kdyně, nebo domažličtí augustiniáni, později koutští zámečtí kaplani. Od úředníků panství dostávali obědy a 50 zlatých ročně.
+Duchovní správu zajišťovali zpočátku faráři ze Kdyně, nebo [[domažlice|domažličtí]] augustiniáni, později koutští zámečtí kaplani. Od úředníků panství dostávali obědy a 50 zlatých ročně.
-Kaple byla rozšířena v 19. st. přistavěním obdélníkové lodě, a tímto spojením vznikl dnešní kostel. ((KDČB a Domažlicko a Kdyňsko, 1996)).
+Kaple byla rozšířena v 19. st. přistavěním obdélníkové lodě, a tímto spojením vznikl dnešní kostel.((KDČB a Domažlicko a Kdyňsko, 1996))
-Došlo k tomu v r. 1870 aktivitou kněze Hippolyta Randy a štědrostí hraběte Bedřicha Stadiona. Stavbu povedl stavitelský mistr Jan Vebr ze Kdyně a tesařský mistr Tomáš Dufek z Prapořišť. Varhany doplnil varhanář Antonín Červenka.
+Došlo k tomu v r. 1870 aktivitou kněze Hippolyta Randy a štědrostí hraběte Bedřicha Stadiona. Stavbu povedl stavitelský mistr Jan Vebr ze Kdyně a tesařský mistr Tomáš Dufek z [[Prapořiště|Prapořišť]]. Varhany doplnil varhanář Antonín Červenka.
 Na počátku 20. stol. dochází ke třetí přestavbě. Kostel byl prodloužen a opatřen novou věží. Projektantem a stavitelem byl zednický mistr Jan Mašek z Horažďovic, tesařské práce prováděl tesařský mistr František Fictum z Kouta, klempířské mistr František Šmejkal ze Kdyně, pokrývačské mistr Václav Černý z Kouta a truhlařinu mistr Martin Kellner z Domažlic. Presbytář je sklenut klášterní klenbou s lunetami. Loď kostela je plochostropá.  Západní průčelí je ukončeno trojúhelníkovým štítem s hranolovou věží. Boční fasády s obdélníky, polokruhem ukončenými okny a obloučkovým vlysem. Z vnitřního zařízení je zajímavý hlavní a dva boční oltáře z 19. stol. Cenné sochy jsou uloženy z důvodů bezpečnosti v depozitářích. \\ Ke slavnostnímu vysvěcení došlo 1. 11. 1908. Do věžní báně byl uložen pamětní spis s poselstvím, psaný v německém a českém jazyce, za účasti hraběte Filipa Stadiona. Na novou věž byly zavěšeny původní zvony, které padly za oběť rekvizici v období 1. svět. války. Nové zvony, usazené v r. 1927 byly odňaty za 2. svět. války, nahrazeny byly až mnohem později. Nový zvon byl ulit ve zvonařské dílně rodu Manoušků v r. 1970 a o rok později zavěšen. Další dva zvony pochází z kostela v [[sitbor_obec_pobezovice|Šitboři]]. Hlavní zásluha na osazení zvonů kostelní věže patří hasičskému sboru v Koutě a tehdejšímu duchovnímu správci [[p._josef_brichacek|P. Břicháčkovi]] a kostelníkovi Karlu Haladovi.((Rudolf Šlajer, Anna Váchalová. Kostel sv. Jiří v Koutě. //Kdyňsko.// 2009/4. ))
@@ Řádek 39: / Řádek 41: @@
 {{:do:dscf6004.jpg?210  |pivovarské sklepy – Kout na Šumavě}}Zajímavost: Zdejší pivovarské sklepy, vybudované v roce 1870, jsou raritou díky svému umístnění mimo pivovar až pod kostel sv. Jiří.
-Za zmínku stojí i pověst o slepém mládenci, který zde měl svoji poustevnu (není přesně známo kde) a kterého zde nenadále navštívil v roce 1362 římský císař, král český Karel IV. Slepý mládenec mu zvěstoval budoucnost českého národa i řadu králových nástupců. (www.koutnas.cz)\\
+Za zmínku stojí i pověst o slepém mládenci, který zde měl svoji poustevnu (není přesně známo kde) a kterého zde nenadále navštívil v roce 1362 římský císař, král český Karel IV. Slepý mládenec mu zvěstoval budoucnost českého národa i řadu králových nástupců. ((www.koutnas.cz))
-\\
-\\
 ===== Kaplička Nejsvětější Trojice =====
 Kaplička Nejsvětější Trojice datována rokem 1827 je ve vlastnictví obce. Předchozí zasvěcení kaple bylo Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. \\
-Nástropní obraz Nejsvětější Trojice zhotovil malíř K. Kralovec z Domažlic. V 60. letech 20. století byl obraz silně poškozen, a proto byl zabílen. \\
+Nástropní obraz Nejsvětější Trojice zhotovil malíř K. Kralovec z [[domažlice|Domažlic]]. V 60. letech 20. století byl obraz silně poškozen, a proto byl zabílen. \\
 Hlavní výzdobu kaple tvořila socha Panny Marie, práce tyrolského řezbáře Josefa Runggaldiera, která je uchovávána na bezpečnějším místě. \\
 {{:do:dscf6001.jpg?200|socha Panny Marie}}\\
 Na zvon umístěný v kapli zvonil obecní strážník v poledne a večer. Zvon byl za okupace odvezen a v roce 1970 byl nahrazen jiným.
-V letech 1980–1981 došlo k rozsáhlé opravě kaple (střešní báň dostala měděnou krytinu) pod vedením Františka Víznera a kronikáře Bedřicha Váchala za přispění místních občanů.
+V letech 1980–1981 došlo k rozsáhlé opravě kaple (střešní báň dostala měděnou krytinu) pod vedením Františka Víznera a kronikáře Bedřicha Váchala za přispění místních občanů. \\
 V roce 2008 prošla kaple generální opravou, péčí a finančním přispěním Krajského památkového ústavu v Plzni se na střechu kaple opět vrátil šindel.
-Stavba je na půdorysu čtverce se zaoblenými rohy. Vstup i okénka jsou zaklenuty polokruhem. Zvonička je vztyčena na vrcholu jehlancové střechy. (SÚRPMO). Původně se jednalo o obecní márnici.
+Stavba je na půdorysu čtverce se zaoblenými rohy. Vstup i okénka jsou zaklenuty polokruhem. Zvonička je vztyčena na vrcholu jehlancové střechy.((SÚRPMO)). Původně se jednalo o obecní márnici.
 {{:kout3.jpg|}} {{:kout4.jpg?220|}}\\
@@ Řádek 65: / Řádek 66: @@
 ===== Kaplička U Třech křížů =====
-(směrem po zelené značce na vrch Klepný)
+(směrem po zelené značce na vrch Klepný) GPS 49.3942786N, 13.0007528E
 Kaple je ve vlastnictví obce. Byla vystavěna v roce 1750 na paměť 27 horníků, kteří zde při dolování zahynuli.

Kostely a kapličky

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku