Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Následující verze | Předchozí verze | ||
kout_na_sumave [10. 10. 2020 (20:09)] 127.0.0.1 upraveno mimo DokuWiki |
kout_na_sumave [09. 04. 2024 (00:55)] (aktuální) admin obnova |
||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
====== Kout na Šumavě ====== | ====== Kout na Šumavě ====== | ||
+ | < | ||
+ | '' | ||
- | Farnost: Kdyně (farnost do roku 2005: Kdyně) | + | Farnost: |
Německý název: Kauth. | Německý název: Kauth. | ||
Ves je poprvé zmiňována v 16. století. | Ves je poprvé zmiňována v 16. století. | ||
+ | |||
+ | {{: | ||
* Kostel sv. Jiří | * Kostel sv. Jiří | ||
Řádek 12: | Řádek 16: | ||
* Kaplička U Třech křížů | * Kaplička U Třech křížů | ||
- | V roce 1930 stálo v Koutě 205 domů, v nichž žilo 1 288 obyvatel a v roce 2001 zde žilo 1102 obyvatel v 299 domech (sčítání obyvatel, ČSÚ). | + | V roce 1930 stálo v Koutě 205 domů, v nichž žilo 1 288 obyvatel a v roce 2001 zde žilo 1102 obyvatel v 299 domech((sčítání obyvatel, ČSÚ)). |
===== Kostel sv. Jiří ===== | ===== Kostel sv. Jiří ===== | ||
Kostel sv. Jiří vznikl na místě původní barokní šestiboké kaple založené Stadiony v roce 1704 pro úředníky koutského velkostatku na podnět vrchního panství Jana Seifrida. | Kostel sv. Jiří vznikl na místě původní barokní šestiboké kaple založené Stadiony v roce 1704 pro úředníky koutského velkostatku na podnět vrchního panství Jana Seifrida. | ||
- | Duchovní správu zajišťovali zpočátku faráři ze Kdyně, nebo domažličtí augustiniáni, | + | Duchovní správu zajišťovali zpočátku faráři ze Kdyně, nebo [[domažlice|domažličtí]] augustiniáni, |
- | Kaple byla rozšířena v 19. st. přistavěním obdélníkové lodě, a tímto spojením vznikl dnešní kostel. ((KDČB a Domažlicko a Kdyňsko, 1996)). | + | Kaple byla rozšířena v 19. st. přistavěním obdélníkové lodě, a tímto spojením vznikl dnešní kostel.((KDČB a Domažlicko a Kdyňsko, 1996)) |
- | Došlo k tomu v r. 1870 aktivitou kněze Hippolyta Randy a štědrostí hraběte Bedřicha Stadiona. Stavbu povedl stavitelský mistr Jan Vebr ze Kdyně a tesařský mistr Tomáš Dufek z Prapořišť. Varhany doplnil varhanář Antonín Červenka. | + | Došlo k tomu v r. 1870 aktivitou kněze Hippolyta Randy a štědrostí hraběte Bedřicha Stadiona. Stavbu povedl stavitelský mistr Jan Vebr ze Kdyně a tesařský mistr Tomáš Dufek z [[Prapořiště|Prapořišť]]. Varhany doplnil varhanář Antonín Červenka. |
Na počátku 20. stol. dochází ke třetí přestavbě. Kostel byl prodloužen a opatřen novou věží. Projektantem a stavitelem byl zednický mistr Jan Mašek z Horažďovic, | Na počátku 20. stol. dochází ke třetí přestavbě. Kostel byl prodloužen a opatřen novou věží. Projektantem a stavitelem byl zednický mistr Jan Mašek z Horažďovic, | ||
Řádek 37: | Řádek 41: | ||
{{: | {{: | ||
- | Za zmínku stojí i pověst o slepém mládenci, který zde měl svoji poustevnu (není přesně známo kde) a kterého zde nenadále navštívil v roce 1362 římský císař, král český Karel IV. Slepý mládenec mu zvěstoval budoucnost českého národa i řadu králových nástupců. (www.koutnas.cz)\\ | + | Za zmínku stojí i pověst o slepém mládenci, který zde měl svoji poustevnu (není přesně známo kde) a kterého zde nenadále navštívil v roce 1362 římský císař, král český Karel IV. Slepý mládenec mu zvěstoval budoucnost českého národa i řadu králových nástupců. |
- | \\ | + | |
- | \\ | ||
===== Kaplička Nejsvětější Trojice ===== | ===== Kaplička Nejsvětější Trojice ===== | ||
Kaplička Nejsvětější Trojice datována rokem 1827 je ve vlastnictví obce. Předchozí zasvěcení kaple bylo Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. \\ | Kaplička Nejsvětější Trojice datována rokem 1827 je ve vlastnictví obce. Předchozí zasvěcení kaple bylo Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. \\ | ||
- | Nástropní obraz Nejsvětější Trojice zhotovil malíř K. Kralovec z Domažlic. V 60. letech 20. století byl obraz silně poškozen, a proto byl zabílen. \\ | + | Nástropní obraz Nejsvětější Trojice zhotovil malíř K. Kralovec z [[domažlice|Domažlic]]. V 60. letech 20. století byl obraz silně poškozen, a proto byl zabílen. \\ |
Hlavní výzdobu kaple tvořila socha Panny Marie, práce tyrolského řezbáře Josefa Runggaldiera, | Hlavní výzdobu kaple tvořila socha Panny Marie, práce tyrolského řezbáře Josefa Runggaldiera, | ||
{{: | {{: | ||
Na zvon umístěný v kapli zvonil obecní strážník v poledne a večer. Zvon byl za okupace odvezen a v roce 1970 byl nahrazen jiným. | Na zvon umístěný v kapli zvonil obecní strážník v poledne a večer. Zvon byl za okupace odvezen a v roce 1970 byl nahrazen jiným. | ||
- | V letech 1980–1981 došlo k rozsáhlé opravě kaple (střešní báň dostala měděnou krytinu) pod vedením Františka Víznera a kronikáře Bedřicha Váchala za přispění místních občanů. | + | V letech 1980–1981 došlo k rozsáhlé opravě kaple (střešní báň dostala měděnou krytinu) pod vedením Františka Víznera a kronikáře Bedřicha Váchala za přispění místních občanů. |
V roce 2008 prošla kaple generální opravou, péčí a finančním přispěním Krajského památkového ústavu v Plzni se na střechu kaple opět vrátil šindel. | V roce 2008 prošla kaple generální opravou, péčí a finančním přispěním Krajského památkového ústavu v Plzni se na střechu kaple opět vrátil šindel. | ||
- | Stavba je na půdorysu čtverce se zaoblenými rohy. Vstup i okénka jsou zaklenuty polokruhem. Zvonička je vztyčena na vrcholu jehlancové střechy. (SÚRPMO). Původně se jednalo o obecní márnici. | + | Stavba je na půdorysu čtverce se zaoblenými rohy. Vstup i okénka jsou zaklenuty polokruhem. Zvonička je vztyčena na vrcholu jehlancové střechy.((SÚRPMO)). Původně se jednalo o obecní márnici. |
{{: | {{: | ||
Řádek 63: | Řádek 66: | ||
===== Kaplička U Třech křížů ===== | ===== Kaplička U Třech křížů ===== | ||
- | (směrem po zelené značce na vrch Klepný) | + | (směrem po zelené značce na vrch Klepný) |
Kaple je ve vlastnictví obce. Byla vystavěna v roce 1750 na paměť 27 horníků, kteří zde při dolování zahynuli. | Kaple je ve vlastnictví obce. Byla vystavěna v roce 1750 na paměť 27 horníků, kteří zde při dolování zahynuli. |
Poslední provedené úpravy: |
|
Hlavní stránka o kaplích: https://kaplicky.cesty.in |
|
|