Kostely a kapličky

Vikariát Klatovy

Farnost Plánice (sloučená farnost Němčice)

• Kaplička Panny Marie Klatovské

První písemná zmínka o Zbyslavi je z roku 1552.

V r. 1869 pod názvem Zbislav osada obce Oujezd v okr. Klatovy, v r. 1880 osada obce Oujezd v okr. Klatovy, v r. 1890–1975 obec v okr. Klatovy, od 1. 7. 1975 část obce Plánice v okr. Klatovy.

V roce 1982 zde žilo 74 obyvatel (KDČB), v roce 2001 zde žilo 58 obyvatel a bylo zde 41 domů (sčítání obyvatel, ČSÚ).

Mariánská kaplička zasvěcená Panně Marii Klatovské s léčivým pramenem pochází možná z 18. století. Historií zbyslavské kapličky se věnuje publikace Vojtěcha Pomahače z roku 1933, bývalého ředitele školy v Žinkovech, „Zázračné studánky v okolí Žinkov, Plánice“.

Půl hodiny cesty z Němčic, blízko vesničky Zbyslav, malebně věnčené lesy, v krajině, jež od založení cisterciáckého kláštera Pomuckého pod Zelenou Horou, až do jeho zkázy (asi od r. 1150 do r. 1420) byla majetkem tohoto kláštera, jest kaplička se studánkou výborné vody, uznávané lidem za léčivou. Přes léto sídlí v kapličce soška Panny Marie z farního kostela Němčického. Pamatuji, že před 30ti lety – nevím, jestli dosud – přenášívali tuto sošku o mariánském svátku 25. března z němčického kostela do kapličky ve slavném procesí, průvodu družiček a množství věřících z celé rozsáhlé osady, za zvuků hudby a střelby z hmoždířů. Tam zůstala po celé jaro a léto a zpět přestěhována byla buďto o němčické pouti 15. srpna, nebo až o svátku mariánském 8. září.

Tato soška byla zdobena množstvím stříbrných peněz císaře Leopolda I., Karla VI., císařovny Marie Terezie, císaře Josefa II. a jinými. Tímto cenným majetkem zůstávala v kapličce mnoho let v bezpečí, až před 25 lety přišel člověk – zloděj a sošku oloupil, vypátrán nebyl…

K založení kapličky u léčivého pramene váže se následná pověst: V zámku v Měcholupech žila nemocná hraběnka, kterou nemohl žádný lék uzdravit. Někdo ji poradil, aby pila vodu ze Zbyslavské studánky a v této vodě se koupala. Hraběnka si nechala přivážet vodu ze studánky, používala ji a uzdravila se. Z vděčnosti k Panně Marii za uzdravení vodou, dala prý hraběnka vystavět u studánky kapličku. Je-li tato pověst pravdivá, mohla být zmíněnou hraběnkou jen manželka hraběte Mikuláše z Morzina, který vlastnil Měcholupy v letech 1692 až 1696.

Další povést o studánce uvádí pamětník Václav Sedláček (narozen roku 1925), který do sborníku k 50. výročí Sboru dobrovolných hasičů Zbyslav uvedl:

Hlavní pouť se konala u kapličky, ke které nejsou žádné doklady, kdy byla postavená. Starý pečetský hajný, který sloužil na měcholupském panství několikrát vykládal ve Zbyslavi v hospodě, někdy kolem roku 1935, že už jeho děda, který sloužil také jako hajný na měcholupském panství, musel nosit hraběnce vodu ze zbyslavské kapličky až na zámek do Měcholup. Tato hraběnka prý jela na koni při zbyslavských lesích, bylo veliké vedro, tak zastavila družinu, slezli z koní a šli se napít do studánky, která byla blízko lesa a odtýkala z ní studená, čistá, křišťálová voda. Hraběnka měla velice špatný zrak, a jak byla rozehřátá, omyla si obličej a oči, které se jí uzdravily a zrak se jí vrátil. Bylo prý to na Svatodušní svátky v pondělí, kdy se držel prostřední svátek. Na svoje uzdravení nechala na zbyslavských polích při lese postavit kapličku a do ní zastavět studánku. Kapličku nechala vysvětit Panně Marii Klatovské a zbyslavská pouť se od té doby koná na svatodušní svátky, což je sedm týdnů po velikonocích. Obraz Panny Marie, který je v kapličce, je zadělán do skříně a říká se mu trůn. O pouti nesly obraz čtyři panny v bílých dlouhých šatech. Vše se seřadilo před kostelem, hudba, kněz, pak panny a za nimi procesí s korouhvemi, z nichž každé také neslo svého patrona. U kapličky byla mše, hrála hudba, která celé procesí zavedla na náves, tam bylo vše připraveno na velkou událost, kterou v té době zbyslavská pouť byla.¹⁾

Kaplička Panny Marie Klatovské, 22. 8. 2012

Interiér kaple (22. 8. 2012)

Studánka v kapli (22. 8. 2012)

Boží muka. Půjdeme-li ke kapličce z vesnice, přijdeme nejdříve k „Božím mukám“, o kterých se vypráví, že když Švédové ve třicetileté válce přitáhli k Plánici, jeden zbloudilý voják přišel až do Zbyslavi a zde se potkal s hezkou služebnou a zamiloval se do ní. Osud jim ale nepřál, velitel vojáků pro něho poslal patrolu a voják byl na útěku zastřelen, zřejmě na místě „Božích muk“. Údajně jsou starší než kaplička.

Boží muka (22. 8. 2012) 

Zobrazeno: 116 x