Pohled od Lorety, 15. 8. 2020

Vikariát Klatovy

Farnost Nýrsko (sloučená farnost Týnec)

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Kaplička v zámecké zahradě (zbořená)

Jako farní ves se připomíná již v roce 1227 (Codex diplomaticus et epistolarius Regni Bohemiae – CDRB, díl 11, ed. Friedrich, Gustav. Praha 1912. s. 418–423, č. 37818-423, č. 378) a v roce 1233 (v listině papeže Řehoře IX., jíž potvrzuje majetek kláštera benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě: CDRB 3. část, ed. Friedrich, Gustav. Praha 1942, s.37–41. č. 40), kdy patřila klášteru sv. Jiří na Pražském hradě. Plebanie r. 1362, později přifařeno k farnosti Janovice, r. 1705 farnost obnovena. Matriky jsou vedeny od roku 1665.

V r. 1869–1979 obec v okr. Klatovy, 1. 1. 1980–23. 11. 1990 část obce Janovice nad Úhlavou v okr. Klatovy, od 24. 11. 1990 obec v okr. Klatovy.

V roce 1982 zde žilo 308 obyvatel¹⁾, v roce 2001 zde žilo 261 obyvatel v 93 domech²⁾.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je původně gotický ze 14. století, věž byla přistavěna v 17. století, v roce 1738 byla upravena loď. V původním stavu zůstal pouze presbytář s opěráky, hrotitými okny a křížovými klenbami. V lodi po pravé straně triumfálního oblouku je malba klečícího rytíře ze 16. století, jižní dveře jsou renesanční z roku 1617.³⁾, ⁴⁾

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je kulturní památkou – ve státní evidenci kulturně historických nemovitých památek je zaznamenán pod číslem 3450. Areál kostela se skládá z částí: kostel; kaple sv. Barbory – hrobka Kolowratů Krakovských; brána; ohradní zeď.

První písemná zmínka o kostelu v Týnci je v soupisu kostelů z r. 1352, v němž byl jmenován jako kostel farní a bylo z něj placeno 12 grošů papežské daně ⁵⁾

Kněží (farář a oltářník-kaplan) v kostele Panny Marie v Týnci byli až do husitských válek. V letech 1400-1415 týnecký farář Jan z Týnce instaloval v zastoupení pražského arcibiskupství faráře v Janovicích a ve Strážově ⁶⁾

V době, kdy byl Týnec začleněn do panství Klenová, postupně pustnul, až v první polovi­ně 16. století se zcela vylidnil. V r. 1553 (zápisem z r. 1555) koupil za 1 200 kop českých grošů „Týnec tvrz pustou, dvůr poplužní s poplužím pustý a ves pustou Týnec, Vacovy ves celou“ se vším příslušenstvím ⁷⁾ rytíř Bořivoj Rochce z Otova (z rodu Příchovských). Kostel není zmiňován.

Týnec byl obnovován za působení Bořivoje Rochce z Otova, který nechal pravděpodobně obnovit i budovu kostela. V obnoveném kostele byly pravděpodobně konány i církevní obřady okolními utrakvistickými, českobratrskými nebo katolickými kněžími. V roce 1575 asi na hranici svých pozemků nechal Bořivoj Rochce postavit dvoje boží muka (zachovaly se u Rozpáralky).

Zřejmě nákladem Jana Vidršpergára byl před rokem 1617 kostel důkladně opraven.

V 17. století se Týnec stává významným mariánským poutním místem. Týnecké pouti s jezuitskými kazateli se staly pověstnými od šedesátých let 17. století. V tehdejší době náboženského zanícení získal týnecký kostel pověst zázračného poutního místa. V roce 1666 byl Týnec uveden v přehledu mariánských poutních míst jezuity Matěje Václava Steyera, později pak i v německém vydání Gumpenbergerova „Mariánského Atlantu“ – v přehledu poutních míst celého křesťanského světa.

Týnec 30. 10. 2022

Je pravděpodobné, že mariánský kostel v Týnci navštívil již za svého prvého nuceného pobytu v jezuitské koleji v Klatovech Bohuslav Balbín. V latinské knize „O Bohorodičce Svatohorské“ v r. 1665 napsal: „V Týnci u hradu Klenová v kraji Plzeňském je pověstná svatyně Přesvaté Panny“.

V Pamětní knize týnecké fary (psána od r. 1737) je zaznamenáno 19 zázraků, které se staly v letech 1661–74 přímluvou týnecké Bohorodičky. Uvádí např. náhlé uzdraveni slepce z Plánice, který prý v Týnci po zpovědi a svatém přijímání nabyl opět svého zraku; uzdravení královského rychtáře Václava Františka Vošklouda z Klatov z ran otevřených nohou v r. 1661 (zemřel 12. 12. 1671); uzdravení chromého děvčete z Janovic, šlechtičny Perglerové ze Sušice (jejíž matka za to obrazu P. M. Týnecké šňůru perel a granátu věnovala); uzdravení synka Viléma paní Sibyly Polyxeny z Bubna: uzdravení chromé ruky i nohy chlapce z Miletic a čtrnáctileté Ludmily Salomeny Vidršpergárové na Poleni; uzdravení tříletého synka urozeného Viléma Pernkla; uzdravení klatovského prokurátora nemocného dnou a ischias; uzdraveni klatovského syndika a dcery jeho (který pak také oltář Panny Marie Týnecké obdaroval); jakási Svobodová padoucnicí postižená (mohla jen po čtyřech lézti) po pouti na Týnec byla uzdravena.

Týnecká Panna Maria

V Týnci se v šedesátých až osmdesátých letech 17. století konalo každoročně až osm poutí – ve všechny mariánské svátky. Procesí přicházela z daleka, i z Bavorska. Poutními kazateli byli převážné jezuité, kázali česky i německy. Na hlavním oltáři u sošky Panny Marie byla zasklená schránka jednak na sochu, jednak k zabezpečení stříbrných a jiných votivních dárků, které byly buď poděkováním, nebo prosbou. Z darů věřících a patronem byl opravován a vylepšován vzhled kostela. To však netrvalo dlouho.

Po 8. červenci 1685 se mariánským poutním místem (k zázračnému obrazu, který se krví potil) staly Klatovy. Poutníků do Týnce ubývalo. V 18. století se v Týnci konaly s českými a německými poutními kazateli již jen tři pouti: v neděli kolem 25. března, 16. července a 15. srpna.

Příležitostní poutní kazatelé působili v Týnci do r. 1835. Později již nebyli zváni. Do současné doby se však v Týnci tradují dvě pouti: malá v neděli kolem 25. března a velká pouť v neděli kolem 15. srpna. Týnec jako mariánské poutní místo je už zapomenut.

Údaje o Týnci (včetně seznamu farářů) převzaty z: BROKEŠ, Vladimír. Kostel v Týnci u Klatov. Rukopis.⁸⁾

v době Faráři – administrátoři (A) Kaplani Pozn.

31. 10. 2021

Týnec – pohled z Klenové (20. 8. 2011)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
(20. 8. 2011)

V zámecké zahradě stávala kaple, ze které zůstalo jen nízké kruhové zdivo.

Zámek v Týnci (23. 8. 2009)

Rozvaliny kaple ze zámecké zahrady, 2008
9)

Jako farář působil na Týnci obrozenecký básník František Jaroslav Vacek Kamenický, přítel Františka Ladislava Čelakovského, autor zlidovělé písně „U panského dvora“ ¹⁰⁾

Zobrazeno: 168 x