Vikariát Klatovy

Farnost Švihov

• Kostel sv. Václava – kulturní památka
• sv. Jiljí, opata (hřbitovní) – kulturní památka
• sv. Jana Evangelisty (zrušený) – kulturní památka
• Hradní kaple Nanebevzetí Panny Marie

Plebanie od roku 1356. Matriky zemřelých jsou vedeny od roku 1713, ostatní od roku 1715.

V r. 1869–1930 obec v okr. Klatovy, v r. 1950 obec v okr. Přeštice, od r. 1961 obec v okr. Klatovy.

V roce 1982 zde žilo 1161 obyvatel (KDČB), v roce 2001 zde žilo 1148 obyvatel a bylo zde 401 domů (sčítání obyvatel, ČSÚ).

Švihov, 1912

Kostel sv. Václava je gotický z 1. poloviny 14. století, v roce 1744 vyhořel, přestavěn F. M. Kaňkem v letech 1744–1747.

V roce 1759 byla ke kostelu (nákladem 2000 zl.) přistavěna nová věž a do ní pořízeny tři nové zvony.¹⁾

Kostel sv. Václava 16. 8. 2005

Kostel sv. Václava a sluneční hodiny s vyobrazením sv. Václava. Kříž z roku 2010 na památku zrušeného hřbitova v roce 1784. Foto 27. 12. 2020

Kostel sv. Jana Evangelisty je zrušený a slouží jako byt.

Bývalý kostel sv. Jana (12. 8. 2011)

O tomto kostele pojednává F. Vaněk a K. Hostaš v soupisu památek klatovského okresu:

KOSTEL SV. JANA EVANG. uvádí se jako špitální kaple častěji již ve 14. stol. »sub castro Švihov«, k níž právo podací vykonávali páni Svihovstí. Kostel cis. Josefem II. vyzdvižený přešel koupí r. 1790 v držení soukromé a upraven přepažením na dvě patra za obydelné stavení.

Bývalý kostel sv. Jana – původní žebrovaná klenba (12. 8. 2011)

Stavba skrovných rozměrů, orientovaná, zachovala se, nehledě k proměně adaptační, v podstatě úplně. Stavivo je lámaný kámen, nároží, opěráky a ostění dvéří a oken osazeny jsou kvádry. Veškerá práce kamenická vyniká přesností, stavba sama jeví náležitou úměrnost. Kryt lodi prejzový dělen je štítem od nízké šindelové střechy presbyteria, z níž sanktusník snesen v tomto století a zvon z něho předán farnímu kostelu.

Loď tvoří obdélník, v němž strana k městu obrácená prolomena vraty na místě dřívějšího portálu; západní průčelí má v hladkém zděném štítu jediné okno s lomeným obloukem, podélné strany po okně prutem na dvé děleném s trojlistem v kružbě, v profilu žlábek a vlna.

Presbyterium užší, stejně s lodí vysoké, osazeno šesti opěráky a prolomeno třemi okny u spodu zazděnými; opěráky mají po ústupku a kosiny jejich podloženy jsou vodorovnou řimsou, kamenný sokl se žlábkem táhne se kolem něho.

K jižní straně podélné vsunuta mezi loď a první operák sakristie s úzkým okénkem čtverhranným na východ a větším na jih, okapová římsa chybí; současná stavba s kostelem.²⁾

Bývalý kostel sv. Jana – původní gotické nástěnné malby – sv. Barbora a Panna Maria s Ježíškem (12. 8. 2011)

Kostel sv. Jiljí, opata (hřbitovní). Tento kostel patří mezi nejstarší švihovskou památku. Ves Švihov je poprvé zmiňována roku 1245, kdy patřila rodu Držkrajů. Jméno Držkraj je ale připomínáno již roku 1194. Tito pánové vlastnili tvrz nad řekou Úhlavou, jejíž součástí kostelík sv. Jiljí byl. Pod touto tvrzí brzy vznikla i osada. Do dnešních dnů se dochoval jako prakticky jediný pozůstatek této tvrze. Jejím pozůstatkem je dnešní v jádru původně románský kostel sv. Jiljí ze 12. století, rozšířený ve 2. polovině 13. století. Kostelík byl postaven jako románský – z této doby se dochovalo například úzké okénko ve východní stěně. Nejvíce jsou dnes ovšem patrné gotické prvky, především okna, v části jsou i známky baroka.

Kostel sv. Jiljí (12. 8. 2011), pohled z tribuny3)

Kostel sv. Jiljí – oltář a gotická klenba, varhany a strop.4)

Hradní kaple Nanebevzetí Panny Marie byla postavena roku 1489 panem Půtou Švihovským z Rýzmberka, jak dokládá dochovaný nápis. Prostor kaple obsahuje ukázku gotického umění, oltář a sochy čtyř církevních otců z 16. století. Vzácná nástěnná malba zpodobňuje Jindřicha z Rýzmberka jako sv. Jiří a statky, které vlastnil. Je zde znázorněn i švihovský hrad v podobě kolem roku 1520, tedy v době jeho největší slávy.⁵⁾

Hradní kaple Nanebevzetí Panny Marie (12. 8. 2011), interiér hradní kaple 6)

Hrad ve Švihově, 27. 12. 2020

Na švihovském hradě se natáčela pohádka Tři oříšky pro Popelku (1973).

Tři oříšky pro Popelku 7)

Půta Švihovský byl velmi ukrutný člověk. Když mu řemeslníci postavili jeho hrad, sezval je na hostinu do dřevěné boudy a tu pak nechal zapálit, aby jim nemusel zaplatit za práci. Také na Švihově u vchodu do kaple nechal zazdít mnicha, který raději než na modlení chodil do krčmy na dobré jídlo. Tomu, kdo se dotkne mnichova zkamenělého – řekněme – pozadí, které se kdysi nepodařilo zazdít, se do roka splní přání. Půta byl nakonec odnesen čertem. Jeho manželka jej chtěla vysvobodit. Ale aby se jí to povedlo, musela by rozebrat celý hrad a ve vlastní zástěře odnést každý kámen tam, odkud byl vzat.⁸⁾ 

Zobrazeno: 118 x