
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
| svata_anna_tannaberk [2024/07/19 09:08] – [Kostel sv. Anny] 185.5.70.28 | svata_anna_tannaberk [2025/05/31 12:35] (aktuální) – admin | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| + | {{: | ||
| + | |||
| ====== Svatá Anna (Tannaberk/ | ====== Svatá Anna (Tannaberk/ | ||
| Farnost: [[Kdyně]] (farnost do roku 2005: Svatá Anna – Tannaberk) | Farnost: [[Kdyně]] (farnost do roku 2005: Svatá Anna – Tannaberk) | ||
| Německá verze / Deutsche Version: [[St. Anna (Tannaberk/ | Německá verze / Deutsche Version: [[St. Anna (Tannaberk/ | ||
| - | |||
| - | {{: | ||
| {{https:// | {{https:// | ||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| Do roku 2005 byla Svatá Anna vůbec nejmenší farností na světě, protože jediným farníkem byl její správce – kdyňský děkan (dříve místní farář s kaplanem). Reforma farností v Plzeňské diecézi v roce 2005 vedla k zániku samostatné farnosti a kostel sv. Anny se stal filiálním. | Do roku 2005 byla Svatá Anna vůbec nejmenší farností na světě, protože jediným farníkem byl její správce – kdyňský děkan (dříve místní farář s kaplanem). Reforma farností v Plzeňské diecézi v roce 2005 vedla k zániku samostatné farnosti a kostel sv. Anny se stal filiálním. | ||
| - | {{:: | + | {{:: |
| **Vlastnické právo** má Římskokatolická farnost [[Kdyně]]. Jedná se o nemovitou národní kulturní památku. | **Vlastnické právo** má Římskokatolická farnost [[Kdyně]]. Jedná se o nemovitou národní kulturní památku. | ||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
| ===== Vznik poutního místa ===== | ===== Vznik poutního místa ===== | ||
| - | Za večerního soumraku 25. 7. 1703 navštívil vrch František Pajer, kantor a varhaník z nedalekých Všerub. Byl stižen trudomyslností a duševními depresemi. Pojednou spatřil na tomto místě záhadnou záři, která jasným světlem zabarvila okolní krajinu. Kostelník se zázračně uzdravil a z vděčnosti nechal postavit malou dřevěnou kapli, ke které záhy začali docházet poutníci z okolí. Zprávy o zázracích se brzy rozšířily po celém okolí Čech i Bavorska. Mnoho dalších lidí prožilo zázrak uzdravení nebo bylo zachráněno před smrtí. | + | Za večerního soumraku 25. 7. 1703 navštívil vrch František Pajer, kantor a varhaník z nedalekých |
| - | Sláva poutního místa rostla tak, že se z podnětu všerubského faráře J. Schübla roku 1712 začalo s výstavbou poutního kostela na Tanaberku. Stavbu kostela zadali klatovskému staviteli italského původu M. A. Gilmettimu. Kostel byl dokončen v roce 1717. Po smrti faráře Schübla zájem všerubské farnosti o poutní místo opadl a v roce 1740 předala chrám koutské vrchnosti. \\ [[Stadionové]] nechali u kostela vybudovat poutnický dům, který byl později změněn na hospodu, a ještě vystavěli faru. Tím se stal Tanaberk samostatnou farností se dvěma knězi a kostel svaté Anny se stal vyhledávaným poutním místem. | + | {{: |
| + | |||
| + | Sláva poutního místa rostla tak, že se z podnětu | ||
| + | |||
| + | {{: | ||
| ==== Zasvěcení sv. Anně ==== | ==== Zasvěcení sv. Anně ==== | ||
| Řádek 34: | Řádek 38: | ||
| ===== Kostel sv. Anny ===== | ===== Kostel sv. Anny ===== | ||
| - | Kostel sv. Anny je rotunda elipsovitého půdorysu vystavěná v letech 1712–1717 pod vedením italského stavitele Marka Ant. Gilmettiho, který působil i v [[klatovy|Klatovech]] ve službách [[chudenice|chudenického]] panstva. K elipse po celém obvodě přiléhá ambitový ochoz. Rotunda chrámu, vysoká 19 metrů, je zakončena atikou, na níž byly umístěny sochy světců: Neposkvrněného Početí Panny Marie (M. Immaculata), | + | Kostel sv. Anny je rotunda elipsovitého půdorysu vystavěná v letech 1712–1717 pod vedením italského stavitele Marka Ant. Gilmettiho, který působil i v [[klatovy|Klatovech]] ve službách [[chudenice|chudenického]] panstva |
| - | Koutští hrabata Stadionové zde v roce 1747 nechali vystavět faru s nadací pro 2 kněze. Od roku 1816 zde fungovala i škola. V roce 1865 (podle jiných údajů 1863) kostel vyhořel, střecha lodi byla upravována v r. 1897.(([[KDČB]] a Svaz turistiky ČSTV, 1977)). | + | [[kout_na_sumave|Koutští]] hrabata |
| ==== Krypta a hřbitov ==== | ==== Krypta a hřbitov ==== | ||
| Řádek 104: | Řádek 108: | ||
| HIC zde | HIC zde | ||
| + | ale klidně i takto: \\ | ||
| + | EN VIATOR - "Zde, poutníku" | ||
| + | QVEM - " | ||
| + | PRO S T SVC - může být „PROSTITIT SVCCESSVM“ (obětoval úspěch)\\ | ||
| + | VIDA ORS PRO VRC CE - možná interpretace: | ||
| + | IN M H DE - „IN MEMORIA HOC DEPOSITUM“ (Na památku zde uloženého)\\ | ||
| + | MV FO - „MULTUM FOVIT“ (Mnohé miloval)\\ | ||
| + | NERE VIT - „NERE VITAM“ (žil svůj život)\\ | ||
| + | FVIT MONACHVS - „Byl mnich“\\ | ||
| + | HIC IACET - "Zde leží" | ||
| + | |||
| + | "Zde, poutníku, který obětoval úspěch, živý, modli se za vznešenou ctnost. Na památku zde uloženého, | ||
| Vně i uvnitř kostela bylo pohřbeno nejméně 50 osob, které měly s farností nějaký vztah, včetně majitelů panství Stadionů, panských úředníků a farářů. | Vně i uvnitř kostela bylo pohřbeno nejméně 50 osob, které měly s farností nějaký vztah, včetně majitelů panství Stadionů, panských úředníků a farářů. | ||
| ==== Poutnický dům ==== | ==== Poutnický dům ==== | ||
| - | Poutnický dům byl vystavěn krátce po dokončení kostela v roce 1723. Po roce 1740, kdy Tanaberk získali Stadionové, | + | Poutnický dům byl vystavěn krátce po dokončení kostela v roce 1723. Po roce 1740, kdy Tanaberk získali |
| {{: | {{: | ||
| - | V roce 1898 odkoupili od koutské vrchnosti (Stadionů) hospodu na Tanaberku členové domažlické pobočky Klubu českých turistů (KČT). \\ | + | V roce 1898 odkoupili od [[kout_na_sumave|koutské]] vrchnosti ([[stadionove|Stadionů]]) hospodu na Tanaberku členové |
| V roce 1902 byl objekt turisty přestavěn na turistickou ubytovnu, která obsahovala byt hospodského, | V roce 1902 byl objekt turisty přestavěn na turistickou ubytovnu, která obsahovala byt hospodského, | ||
| Řádek 169: | Řádek 185: | ||
| V r. 1967 došlo ke zřícení části střechy i s atikou, při níž byly sochy zničeny. Záchranné práce organizoval nejprve [[P. Václav Kaňák]] a pak tehdejší kdyňský děkan a správce farnosti Tannaberk [[P. Josef Břicháček]]. Základní obnova kostela se uskutečnila v letech 1978–1979 ([[P. Bohumil Marouš]]). | V r. 1967 došlo ke zřícení části střechy i s atikou, při níž byly sochy zničeny. Záchranné práce organizoval nejprve [[P. Václav Kaňák]] a pak tehdejší kdyňský děkan a správce farnosti Tannaberk [[P. Josef Břicháček]]. Základní obnova kostela se uskutečnila v letech 1978–1979 ([[P. Bohumil Marouš]]). | ||
| + | |||
| + | * [[kronika# | ||
| ===== Po roce 1989 až do současnosti ===== | ===== Po roce 1989 až do současnosti ===== | ||
| Generální opravy fasád interiérů a pokrytí střechy měděným plechem proběhly až v letech 1992–1995 (P. Miroslav Kratochvíl) – z vlastních zdrojů farnosti a svépomocí. Korouhvička byla nahrazena zlaceným křížem a kostelní báň opět pozlacena. Vnější interiér byl opraven a nově obílen. \\ | Generální opravy fasád interiérů a pokrytí střechy měděným plechem proběhly až v letech 1992–1995 (P. Miroslav Kratochvíl) – z vlastních zdrojů farnosti a svépomocí. Korouhvička byla nahrazena zlaceným křížem a kostelní báň opět pozlacena. Vnější interiér byl opraven a nově obílen. \\ | ||
| Řádek 196: | Řádek 214: | ||
| {{: | {{: | ||
| + | {{: | ||
| {{: | {{: | ||
| '' | '' | ||
| Řádek 209: | Řádek 228: | ||
| {{: | {{: | ||
| - | {{: | + | {{: |
| ==== Pouť v roce 2021 ==== | ==== Pouť v roce 2021 ==== | ||
| Řádek 215: | Řádek 234: | ||
| ==== Biskupská vizitace 4. 6. 2023 ==== | ==== Biskupská vizitace 4. 6. 2023 ==== | ||
| - | {{: | + | {{: |
| ===== Křížová cesta ===== | ===== Křížová cesta ===== | ||
| Řádek 222: | Řádek 241: | ||
| {{: | {{: | ||
| - | {{https:// | + | {{https:// |
| ===== Tanaberk očima Ladislava Stehlíka – Země zamyšlená ===== | ===== Tanaberk očima Ladislava Stehlíka – Země zamyšlená ===== | ||
| - | Přímo proti kostelíku zvedl nad [[mysliv_zanikla_obec|myslívským]] potokem svou kupoli se štíhlou věží poutní chrám svaté Anny na Tanaberku, nádherné dílo paumajstra Marka Antonia Gilmettiho, jež tu postavil na místě staré dřevěné kaple začátkem osmnáctého století. Hrabata Stadiónové nechali v něm zřídit svou rodinnou hrobku a stali se jeho patrony. Naše vzpomínka však marně vyhlíží mezi lípami poschoďovou faru se školou i poutnickou hospodu, neboť tato tři stavení představovala celou farnost pátera Václava Sládečka, zdejšího lokalisty v době Boženy Němcové. | + | Přímo proti kostelíku zvedl nad [[mysliv_zanikla_obec|myslívským]] potokem svou kupoli se štíhlou věží poutní chrám svaté Anny na Tanaberku, nádherné dílo paumajstra Marka Antonia Gilmettiho, jež tu postavil na místě staré dřevěné kaple začátkem osmnáctého století. Hrabata |
| //Pod kdyňským kostelem je pěkná zahrada,// \\ //tam se má Marjánka procházívá ráda.// | //Pod kdyňským kostelem je pěkná zahrada,// \\ //tam se má Marjánka procházívá ráda.// | ||
| Poslední provedené úpravy: |
|
|
Hlavní stránka o kaplích: https://kaplicky.cesty.in |
|
|
|
|