Prostor pro reklamu
Prostor pro reklamu
Farnost: Klenčí pod Čerchovem
(farnost do roku 2005: Klenčí pod Čerchovem)
Německý název: Klentsch.
Dřívější název obce je Kleneč. Obec se připomíná v roce 1325, kostel roku 1481. Jedná se o farnost staršího založení. Matriky jsou vedeny od r. 1647. U starého kostela stála od roku 1713 kaple bratrstva sv. škapulíře P. Marie.
V roce 1734 byl starý kostel (pravděpodobně pozdně gotický) zbořen a na jeho místě vystavěn v letech 1737–1745 pod patronací Filipa Stadiona nový farní kostel. K jeho opravě došlo roku 1857. Pod presbytářem je stadionská hrobka, v níž je uložen Volf Maxmilián Lamingen – Lomikar (KDČB; Český les, 1991).
Dřevěná kaplička sv. Vojtěcha jižně od obce byla zbořena, zůstalo jen základové zdivo (cca 4 x 4,5 m – hlubší než širší) do výšky asi 30 cm. Těsně před kaplí stál kříž, ze kterého zůstal jen sokl; celé okolí kaple je oploceno, ale plot je většinou spadlý. (www.kostely.tnet.cz, 2004)
Původní kaplička, jejíž věrnou kopií nynější stavba je, stávala v rokli zhruba 500 m pod hotelem Výhledy. Pro údajně zázračný pramen Vojtěšky sem chodívali místní i přespolní poutníci. Kvůli ochrannému pásmu vodního zdroje nemohla být kaplička obnovena na původním místě a tak byly základy původní stavby (jediné, co se dochovalo) přeneseny na stanoviště nové („Na puchu“). GPS 49.4178556N, 12.8056367E
převzato z: http://www.farnostklenci.cz, doplněno, upraveno
od | do | životopisná poznámka | |
Kněz Ondřej | 1434 | kališnický kněz | |
Daniel Albín Bobrovský | 1616 | ||
Kryštof Fikenbirt | 1619 | luteránský kazatel | |
Matouš Longolius | 1622 | 1627 | první katolický kněz |
Neznámý | 1664 | 1669 | |
Frant. Maxm. Parecius | 1647 | 1654 | benediktin z Kladrub |
Kašpar Rotter | 1655 | 1662 | |
Neznámý | 1664 | 1669 | |
Kryštof Vojtěch Peška | 1669 | 1688 | |
Jan Ludvík Steyer | 1688 | 1692 | později kanovník u sv. Víta v Praze |
Jiří Ant. Lenk | 1692 | 1705 | |
Kristian Leonhard | 1705 | 1708 | |
Jan Valer. Heidl | 1707 | 1748 | |
Jan Šváb | 1748 | 1776 | |
Krištof Pachmajer | 1776 | 1779 | rodák z Klenčí |
Volfgang Traurig | 1780 | 1790 | |
Mikuláš Slavík | 1790 | 1799 | |
Martin Strádal | 1800 | 1845 | byl 20 let slepý, proto administrátorem |
Jakub Faster | 1837 | 1845 | |
Šimon Rejšek | 1845 | 1870 | |
Jan Kundrát | 1870 | 1873 | + v Klenčí |
Josef Vondroušek | 1873 | 1882 | + v Klenčí |
Václav Šanda | 1882 | 1908 | + 1912 v Klenčí |
Josef Bošek | 1909 | 1922 | + 1927 v Klenčí |
Frant. Vošta | 1922 | 1938 | + 1942 Opařany |
Antonín Pospíšil | 1938 | 1945 | + na následky věznění 1945 |
Bedřich Bohdal | 1945 | 1950 | + 17. 1. 1980 Hlubočec |
Josef Krejčí | 1951 | 1966 | + 17. 8. 1975 Klatovy |
Jan Harant, OCap | 1966 | 1993 | *11. 1. 1920 (Sušice) vysvěcen 20. 6. 1948 + v Sušici |
P. František Štribl | 1993 | 2001 | *27. 10. 1937 (Staňkov) +24. ledna 2016 (Opava) |
Janusz Romański | 2001 | 2008 | *25. 3. 1960 Bytom, Polsko vysvěcen 15. 12. 1984 (Lublin) nyní Staňkov |
Libor Buček | 2008 | nové působiště Dýšina a nemocniční kaplan v Hospici sv. Lazara v Plzni |
Klenčí – pohlednice z r. 19111)
Klenčí – pohlednice z r. 1936 (dbh.boehmerwaeldler-ooe.at) a tentýž obrázek jako pohlednice Klenčí z roku 1954
V roce 1900 mělo Klenčí 1195 českých obyvatel a 16 německých (176 domů), v roce 2001 zde žilo 1174 obyvatel v 305 domech (sčítání obyvatel, ČSÚ).
Zajímavost: Jméno Klenčí prý upomíná na volně rostoucí kleny, které se v okolí vyskytovaly ještě počátkem 19. století. V Klenčí se narodili tři významní regionální publicisté: J. Š. Baar (1869–1925), hudební skladatel J. Jindřich (1876–1967) a spisovatel J. Vrba (1889–1961).
Zobrazeno: 140 x
Poslední provedené úpravy: |
|
Hlavní stránka o kaplích: https://kaplicky.cesty.in |
|
|