Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze | ||
polen [14. 08. 2022 (19:57)] 135.181.114.235 stará verze byla obnovena (28. 12. 2020 (23:34)) |
polen [21. 08. 2022 (00:59)] (aktuální) admin stará verze byla obnovena (27. 06. 2022 (08:48)) |
||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
====== Poleň ====== | ====== Poleň ====== | ||
+ | {{: | ||
- | Vikariát Klatovy | + | Vikariát |
Farnost Klatovy (sloučená farnost Poleň) | Farnost Klatovy (sloučená farnost Poleň) | ||
Řádek 9: | Řádek 10: | ||
* Kaple sv. Salvatora | * Kaple sv. Salvatora | ||
- | Ves Poleň je poprvé připomínána v roce 1245 v listinách kladrubského kláštera. Ve 14. století byla osada rozdělena mezi několik držitelů, proto zde stávaly v těsném sousedství dva kostely a dvě fary. | + | Ves Poleň je poprvé připomínána v roce 1245 v listinách |
Plebanie r. 1355. Matriky jsou vedeny od roku 1665. | Plebanie r. 1355. Matriky jsou vedeny od roku 1665. | ||
- | V r. 1869–1976 obec v okr. Klatovy, 30. 4. 1976–23. 11. 1990 část obce Chudenice v okr. Klatovy, od 24. 11. 1990 obec v okr. Klatovy. | + | V r. 1869–1976 obec v okr. Klatovy, 30. 4. 1976–23. 11. 1990 část obce [[Chudenice]] v okr. Klatovy, od 24. 11. 1990 obec v okr. Klatovy. |
V roce 1982 zde žilo 168 obyvatel (KDČB), v roce 2001 zde žilo 132 obyvatel v 73 domech (sčítání obyvatel, ČSÚ). | V roce 1982 zde žilo 168 obyvatel (KDČB), v roce 2001 zde žilo 132 obyvatel v 73 domech (sčítání obyvatel, ČSÚ). | ||
===== Kostel Všech svatých ===== | ===== Kostel Všech svatých ===== | ||
- | {{: | + | {{: |
- | + | {{: | |
- | {{: | + | {{: |
+ | \\ '' | ||
**Kostel Všech svatých** je jednolodní stavba s věží v západním průčelí a předsíní na severní straně. Gotické jádro je ze 14. století, v 16. století přistavěna předsíň, r. 1739 byly provedeny barokní úpravy a zvýšena věž s mohutnou cibulovitou bání. | **Kostel Všech svatých** je jednolodní stavba s věží v západním průčelí a předsíní na severní straně. Gotické jádro je ze 14. století, v 16. století přistavěna předsíň, r. 1739 byly provedeny barokní úpravy a zvýšena věž s mohutnou cibulovitou bání. | ||
Řádek 27: | Řádek 29: | ||
Cenný je gotický profilovaný hlavní portál z doby kolem roku 1300, presbytář je sklenut žebrovou klenbou na římsových konzolách. | Cenný je gotický profilovaný hlavní portál z doby kolem roku 1300, presbytář je sklenut žebrovou klenbou na římsových konzolách. | ||
- | Presbyterium je sklenuté křížovou klenbou. Loď je plochostropá. Do kostela se vstupuje gotickým bohatě profilovaným portálem | + | Presbyterium je sklenuté křížovou klenbou. Loď je plochostropá. Do kostela se vstupuje gotickým bohatě profilovaným portálem |
==== Zajímavost ==== | ==== Zajímavost ==== | ||
Řádek 34: | Řádek 36: | ||
==== Poleňská Madona ==== | ==== Poleňská Madona ==== | ||
- | Na postranním oltáři býval vzácný renesanční obraz Madony od německého malíře Lucase Cranacha (1472–1553), | + | Na postranním oltáři býval vzácný renesanční obraz Madony od německého malíře Lucase Cranacha (1472–1553), |
{{: | {{: | ||
- | Na začátku třicetileté války byl v boji těžce zraněn francouzský voják. Ošetřovali jej v mlýně u Poleně. Už se zdálo, že zranění nepřežije, | + | Na začátku třicetileté války byl v boji těžce zraněn francouzský voják. Ošetřovali jej v mlýně u Poleně. Už se zdálo, že zranění nepřežije, |
- | Podle jiného podání byl obraz za válek zachráněn z hořícího kostela v Itálii a asi se stal jakýmsi talismanem vojenského pluku. Po skončení válek se vojska rozpadávala a vojáci se vraceli do svých domovů. Jeden velmi nemocný voják byl zanechán v Kobzově mlýně (usedlost čp. 16 v obci Mlýnec), kde ho ošetřovala mlynářka Kobzová. Vojín s sebou prinesl | + | Další varianta příběhu je podobná – jedna z nejpůvabnějších madon Lucase Cranacha byla v době třicetileté války v rukou jakési mladé Francouzky, jejíž jméno ani podobu neznáme, ale která má přesto úzkou souvislost s tímto příběhem. Neboť měla milého, ten byl odvelen do armády a v boji těžce zraněn a chystal se naposledy vydechnout. \\ V Kobzově mlýně na Klatovsku. \\ V poslední chvíli se však nenadále pozdravil, vrátil se ke své Francouzce a ta z vděčnosti poslala svoji madonu do Kobzova mlýna s přáním, aby byla věnována na oltář kostelíka v Poleni a na jeho oltář se obraz velice složitou cestou v roce 1624 opravdu dostal. Složitou proto, že v poleňské pamětní knize je z té doby zápis, svědčící o záhadném nálezu obrazu, „který byl zakopán v poli, jež vydalo poklad“. Asi byly doby tehdy ještě pohnuté, jisté však — naštěstí — je, že olej malovaný na dřevě svým pobytem v poli nijak neutrpěl. \\ O obraze bylo známo, že vyplní všechna přání milenců, kteří se před ním společně pokloní, a že manželství uzavřená u „jeho" |
+ | |||
+ | Podle jiného podání byl obraz za válek zachráněn z hořícího kostela v Itálii a asi se stal jakýmsi talismanem vojenského pluku. Po skončení válek se vojska rozpadávala a vojáci se vraceli do svých domovů. Jeden velmi nemocný voják byl zanechán v Kobzově mlýně (usedlost čp. 16 v obci Mlýnec), kde ho ošetřovala mlynářka Kobzová. Vojín s sebou přinesl | ||
Dlouho se nevědělo, jak se vzácný obraz dostal do malého venkovského kostelíka a kdo je jeho autorem, až se významnému českému restaurátorovi Antonínu Matějčkovi podařilo záhadu odhalit. Dnes visí v kostele věrná kopie Bohuslava Slánského z období 2. světové války, originál byl zapůjčen do sbírek starého evropského umění Národní galerie. | Dlouho se nevědělo, jak se vzácný obraz dostal do malého venkovského kostelíka a kdo je jeho autorem, až se významnému českému restaurátorovi Antonínu Matějčkovi podařilo záhadu odhalit. Dnes visí v kostele věrná kopie Bohuslava Slánského z období 2. světové války, originál byl zapůjčen do sbírek starého evropského umění Národní galerie. | ||
Řádek 53: | Řádek 57: | ||
Za kostelem Všech svatých stojí zřícenina **kostela sv. Markéty** z 1. poloviny 14. století. Z jednolodní svatyně s pětiboce uzavřeným presbytářem se dochovaly pouze obvodové zdi.((KDČB, | Za kostelem Všech svatých stojí zřícenina **kostela sv. Markéty** z 1. poloviny 14. století. Z jednolodní svatyně s pětiboce uzavřeným presbytářem se dochovaly pouze obvodové zdi.((KDČB, | ||
- | Původně gotický objekt má zhruba čtvercový půdorys lodi. Interiér byl v minulosti kompletně sklenut, jak to dokládají zbytky klenebních žeber dochované jak v lodi, tak i v presbyteriu. Kostel byl ještě v 15. stoleti | + | Původně gotický objekt má zhruba čtvercový půdorys lodi. Interiér byl v minulosti kompletně sklenut, jak to dokládají zbytky klenebních žeber dochované jak v lodi, tak i v presbyteriu. Kostel byl ještě v 15. století |
Podle Adolfa Kotába, dlouholetého kronikáře obce Poleň, na místě, kde byl později vystavěn kostel sv. Markéty, stával prastarý dubový pařez na němž pohanští předkové svým bohům oběti přinášeli. Po vystavění kostela byl pařez zazděn do oltářního stolu.((Informační cedule před kostelem v Poleni, 28. 12. 2020)) | Podle Adolfa Kotába, dlouholetého kronikáře obce Poleň, na místě, kde byl později vystavěn kostel sv. Markéty, stával prastarý dubový pařez na němž pohanští předkové svým bohům oběti přinášeli. Po vystavění kostela byl pařez zazděn do oltářního stolu.((Informační cedule před kostelem v Poleni, 28. 12. 2020)) | ||
- | {{: | + | {{: |
- | {{: | + | {{: |
- | {{kt: | + | {{kt: |
'' | '' | ||
+ | |||
+ | {{: | ||
+ | |||
===== Kaple sv. Salvatora ===== | ===== Kaple sv. Salvatora ===== | ||
Řivnáčův průvodce po Šumavě ((Borovský, | Řivnáčův průvodce po Šumavě ((Borovský, | ||
- | {{: | + | {{: |
+ | |||
+ | {{: | ||
+ | |||
+ | {{: | ||
+ | |||
+ | {{: | ||
+ | |||
+ | {{: | ||
Poslední provedené úpravy: |
|
Hlavní stránka o kaplích: https://kaplicky.cesty.in |
|
|