Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- klatovy-hurka [10. 10. 2020 (20:09)]
127.0.0.1 upraveno mimo DokuWiki
+++ klatovy-hurka [12. 05. 2023 (08:56)] (aktuální)
admin stará verze byla obnovena (03. 11. 2022 (08:22))
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 ====== Klatovy-Hůrka ======
+{{:dron:2022:hurka-kt-1.jpg|Klatovy-Hůrka}} \\ ''24. 8. 2022''
-Vikariát Klatovy
+Vikariát [[Klatovy]]
-Farnost Klatovy
+Farnost [[Klatovy]]
   * Kostel sv. Martina
@@ Řádek 11: / Řádek 12: @@
 {{kt:image237.jpg?418x249}}\\
 ''Klatovská Hůrka (1899)''
+===== Kostel sv. Martina =====
+**Kostel sv. Martina** byl původně farní kostel někdejšího újezdu svatojiřského, Beňov, Novákovic a Hórky, nejstarších osad na Klatovsku. Gotický, barokně přestavěný r. 1763.(([[KDČB]])). Dnes se nachází v katastrálním území Klatovy.
-**Kostel sv. Martina** byl původně farní kostel někdejšího újezdu svatojiřského, Beňov, Novákovic a Hórky, nejstarších osad na Klatovsku. Gotický, barokně přestavěný r. 1763. (KDČB). Dnes se nachází v katastrálním území Klatovy.
+{{:dron:2022:hurka-kt-2.jpg?350x200|}} {{:dron:2022:hurka-kt-3.jpg?350x200|}} \\ ''24. 8. 2022''
+{{kt:image239.jpg?444x359}}\\
+''Kostel sv. Martina (8. 8. 2012)''
 {{kt:image238.jpg?386x290}}\\
 ''Kostel sv. Martina (29. 12. 2006)''
-{{kt:image239.jpg?444x359}}\\
-''Kostel sv. Martina (8. 8. 2012)''
 =====Kostelík sv. Anny na Hůrce=====
 Kostel zde stál již od 14. století. V 18. století byl na tomto místě vystavěn barokní kostel sv. Anny, který se časem změnil ve zříceninu. Kolem roku 1886 došlo k přestavbě bývalého kněžiště na vyhlídkovou terasu s dřevěnou rozhlednou. Po druhé světové válce byla vystavěna nová cihlová rozhledna.((Kostelík sv. Anny na Hůrce. //Sedmička Klatovy// 29/2010, 22. 7. 2010))
-O zaniklé kapli se zmiňuje soupis památek z roku 1899((VANĚK, Ferdinand, HOSTAŠ, Karel. //Soupis památek historických a uměleckých v Království českém//. Díl VII. POLITICKÝ OKRES KLATOVSKÝ. c. d.; „Voříšek: Liber memorabilium L, II. (rukopis v měst. museu). — Hammerschmid Flor.: Historie Klatovská. — Kšaftovní knihy nové (městské museum). — Paměti Klatov od hraběte Jos. Kolovrata (ibidem).))
 {{kt:image240.jpg?445x344}}\\
-''Zbytky kostelíku sv. Anny na Hůrce na přelomu 19. a 20. století((//Sedmička Klatovy// 29/2010, 22. 7. 2010))''\\
+''Zbytky kostelíku sv. Anny na Hůrce na přelomu 19. a 20. století((//Sedmička Klatovy// 29/2010, 22. 7. 2010))''
-Založen byl původně k oslavě Proměnění Krista dle údajů Hammerschmidových r. 1331 a dle téhož r. 1464 pobořen. Zůstávaje až do roku 1527 zříceninou, byl téhož roku obnoven a sv. Anně posvěcen, na to opět r. 1712 »na staré grunty vyzdvihovati se začal« a r. 1725 byl dostavěn. Po zrušení kostela císařem Josefem II. ponechán jest vlastní zkáze i jest nyní zříceninou, jež upravena byla za rozhlednu.
-Zdivo z lámaného kamene zachovalo se bezmála až po římsu.
+{{:kt:2022:screenshot_20221103-080357_2.png?400|}}
+''Kostel na Hůrce ve 20. letech 20. století.((Klatovy na filmu z roku 1924, ČT2))''
-Podélné zdi obdélníkové lodi rozděleny byly původně pěti opěráky, z nichž oba krajní vybíhaly směrem čelných zdí, na čtyři pole, v průčelí západním věže nebylo; délka lodi ve světlosti obnášela 19 m, šířka 10,50 m; tvar oblouku triumfálního nedá se více zjistiti. Presbyterium 6,60 m dlouhé, 8,50 m široké tvoří v základě sedm stran nepravidelného desetiúhelníka, jehož obě k lodi přirážející strany od hlavní osy kostelní se rozbíhají; zdi založeny jsou na soklu pozdějšího původu s cihelnými šablonami, avšak původně vybíhaly z každého nároží opěráky, jichž základy všude se zachovaly.
+O zaniklé kapli se zmiňuje soupis památek z roku 1899:((VANĚK, Ferdinand, HOSTAŠ, Karel. //Soupis památek historických a uměleckých v Království českém//. Díl VII. POLITICKÝ OKRES KLATOVSKÝ. c. d.; „Voříšek: Liber memorabilium L, II. (rukopis v měst. museu). — Hammerschmid Flor.: Historie Klatovská. — Kšaftovní knihy nové (městské museum). — Paměti Klatov od hraběte Jos. Kolovrata (ibidem).))
-Tři okna široká, polokruhem sklenutá, osvětlovala tuto část, v lodi pak každé pole prolomeno bylo oknem podélným, nahoře segmentovým. Strop v lodi byl plochý (štukovým dílem ozdobený). Vchody ze tří stran obdélníkové, jakož i veškerá okna, měly prosté rámování maltové.“
+''"Založen byl původně k oslavě Proměnění Krista dle údajů Hammerschmidových r. 1331 a dle téhož r. 1464 pobořen. Zůstávaje až do roku 1527 zříceninou, byl téhož roku obnoven a sv. Anně posvěcen, na to opět r. 1712 »na staré grunty vyzdvihovati se začal« a r. 1725 byl dostavěn. Po zrušení kostela císařem Josefem II. ponechán jest vlastní zkáze i jest nyní zříceninou, jež upravena byla za rozhlednu. \\ \\ Zdivo z lámaného kamene zachovalo se bezmála až po římsu. \\ \\ Podélné zdi obdélníkové lodi rozděleny byly původně pěti opěráky, z nichž oba krajní vybíhaly směrem čelných zdí, na čtyři pole, v průčelí západním věže nebylo; délka lodi ve světlosti obnášela 19 m, šířka 10,50 m; tvar oblouku triumfálního nedá se více zjistiti. Presbyterium 6,60 m dlouhé, 8,50 m široké tvoří v základě sedm stran nepravidelného desetiúhelníka, jehož obě k lodi přirážející strany od hlavní osy kostelní se rozbíhají; zdi založeny jsou na soklu pozdějšího původu s cihelnými šablonami, avšak původně vybíhaly z každého nároží opěráky, jichž základy všude se zachovaly. \\ \\
+Tři okna široká, polokruhem sklenutá, osvětlovala tuto část, v lodi pak každé pole prolomeno bylo oknem podélným, nahoře segmentovým. Strop v lodi byl plochý (štukovým dílem ozdobený). Vchody ze tří stran obdélníkové, jakož i veškerá okna, měly prosté rámování maltové.“ ''
 O udržování kaple pečovali poustevníci žijící na Hůrce. Poslední poustevník Martin zemřel počátkem 17. století. Po jeho smrti kaple pustla, až bylo nutno ji zbořit. Na místo ní byl postaven r. 1736 kostel sv. Martina jako filiální kostel klatovské farnosti.((//Klatovské kostely.// Římskokatolická farnost Klatovy, 2001))

Kostely a kapličky

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku