Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze | ||
zdanov [13. 05. 2021 (00:06)] 46.167.210.38 |
zdanov [03. 04. 2024 (00:36)] (aktuální) admin [Ždánov] |
||
---|---|---|---|
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
Německý název: Tannava. | Německý název: Tannava. | ||
- | Nejstarší zmínka o obci je z doby kolem roku 1420, kdy patřila k pivoňskému augustiniánskému klášteru. Ve Ždánově byla v roce 1730 zřízena budova využívaná klášterem v Pivoni jako letní rezidence pro hosty augustiniánského kláštera, později byl tento objekt označován jako zámek. Od roku 1813 do konce 19. století se zde vyráběla keramika, později sloužil jako selský dvůr. | + | Nejstarší zmínka o obci je z doby kolem roku 1420, kdy patřila k pivoňskému augustiniánskému klášteru. Ve Ždánově byla v roce 1730 zřízena budova využívaná klášterem v [[Pivon|Pivoni]] jako letní rezidence pro hosty augustiniánského kláštera, později byl tento objekt označován jako zámek. Od roku 1813 do konce 19. století se zde vyráběla keramika, později sloužil jako selský dvůr. |
- | Podle sčítání lidu ze dne 1. 12. 1930 zde žilo 274 obyvatel (60 domů: 274 Němců). V roce 1982 zde žilo 107 obyvatel, v roce 2001 zde žilo 119 obyvatel v 47 domech, (Soupis památek historických, | + | Podle sčítání lidu ze dne 1. 12. 1930 zde žilo 274 obyvatel (60 domů: 274 Němců). V roce 1982 zde žilo 107 obyvatel, v roce 2001 zde žilo 119 obyvatel v 47 domech((Soupis památek historických)), (([[HBLFW]])), (([[KDČB]])), ((sčítání obyvatel, ČSÚ)). |
===== Kaple blahoslaveného Kolomana ===== | ===== Kaple blahoslaveného Kolomana ===== | ||
Kostel (kaple) byl vybudován v roce 1684 mnichy augustiniánského kláštera v Pivoni na počest ždánovského poustevníka Kolomana v místní části Hrůbek. \\ | Kostel (kaple) byl vybudován v roce 1684 mnichy augustiniánského kláštera v Pivoni na počest ždánovského poustevníka Kolomana v místní části Hrůbek. \\ | ||
- | Podle kroniky pivoňského kláštera zde v 17. století místo údajného hrobu označovala dřevěná boží muka. Při této kapli existovala opět poustevna, založená kolem roku 1740 bývalým poustevníkem od Svatého Vavřince z Domažlic, Tomášem Milotou, augustiniánem třetího řádu. Když zemřel, byl v kapli pochován.((Obec Ždánov - oficiální web obce. Kaple dříve. Hrůbek - Obec Ždánov (historie). Dostupné z: http:// | + | Podle kroniky pivoňského kláštera zde v 17. století místo údajného hrobu označovala dřevěná boží muka. Při této kapli existovala opět poustevna, založená kolem roku 1740 bývalým poustevníkem od Svatého Vavřince z [[Domažlice|Domažlic]], Tomášem Milotou, augustiniánem třetího řádu. Když zemřel, byl v kapli pochován.((Obec Ždánov - oficiální web obce. Kaple dříve. Hrůbek - Obec Ždánov (historie). Dostupné z: http:// |
+ | |||
+ | {{: | ||
Od roku 2016 probíhala v obci veřejná sbírka na stavbu nové kaple. V červenci 2017 byly zahájeny stavební práce a 23. září 2018 byla stavba dokončena, plzeňským biskupem Mons. Tomášem | Od roku 2016 probíhala v obci veřejná sbírka na stavbu nové kaple. V červenci 2017 byly zahájeny stavební práce a 23. září 2018 byla stavba dokončena, plzeňským biskupem Mons. Tomášem | ||
Řádek 38: | Řádek 40: | ||
**" | **" | ||
- | " | + | " |
- | Kodex kláštera sv. Tomáše sepsal v letech 1793-1795 augustinián páter Pachomius Kreybich. Odvolává se sice také na " | + | Kodex kláštera sv. Tomáše sepsal v letech 1793-1795 augustinián páter Pachomius Kreybich. Odvolává se sice také na " |
Tento druhý poustevník se jmenoval rovněž Koloman a byl u své poustevny v místě řečeném Hrůbek také pohřben. \\ V 19. století Johann Trajer ve svém popisu budějovické diecéze z roku 1862 podává zprávu o úctě bl. Kolomana a Hippolyt Randa zachycuje ve spise " | Tento druhý poustevník se jmenoval rovněž Koloman a byl u své poustevny v místě řečeném Hrůbek také pohřben. \\ V 19. století Johann Trajer ve svém popisu budějovické diecéze z roku 1862 podává zprávu o úctě bl. Kolomana a Hippolyt Randa zachycuje ve spise " | ||
O poustevníku Kolomanovi pohřbeném v místě nazývaném Hrůbek udává J. Trajer, že byl též příslušníkem pivoňského kláštera. Vedle jeho hrobu měla stát dřevěná boží muka, později nahražená kamennými. I tento poustevník ze Ždánova byl uctíván coby svatý podobně jako Koloman pivoňský. Jejich hroby se pak staly cílem četných poutníků. Trajer dokonce hovoří o blahoslavení ždánovského Kolomana, jehož ostatky byly brzy přeneseny do klášterního kostela v Pivoni a uloženy tam v jedné z kaplí. Jeho původní hrob přitom zůstal cílem mnoha poutníků i poté. Je nejvýš pravděpodobné, | O poustevníku Kolomanovi pohřbeném v místě nazývaném Hrůbek udává J. Trajer, že byl též příslušníkem pivoňského kláštera. Vedle jeho hrobu měla stát dřevěná boží muka, později nahražená kamennými. I tento poustevník ze Ždánova byl uctíván coby svatý podobně jako Koloman pivoňský. Jejich hroby se pak staly cílem četných poutníků. Trajer dokonce hovoří o blahoslavení ždánovského Kolomana, jehož ostatky byly brzy přeneseny do klášterního kostela v Pivoni a uloženy tam v jedné z kaplí. Jeho původní hrob přitom zůstal cílem mnoha poutníků i poté. Je nejvýš pravděpodobné, | ||
- | Stavba kaple bl. Kolomana má mít souvislost s poděkováním za záchranu života. V roce 1665 byl ustaven za převora kláštera v Pivoni páter Hyacint Langauf, původem ze slezské Nysy (Neisse). Roku 1679 byl řádovou provincií zvolen delegátem na římskou generální kapitulu. K cestě do Říma volil se svým průvodcem cestu přes moře. Za této plavby udeřila bouře tak strašlivá, | + | Stavba kaple bl. Kolomana má mít souvislost s poděkováním za záchranu života. V roce 1665 byl ustaven za převora kláštera v Pivoni páter Hyacint Langauf, původem ze slezské Nysy (Neisse). Roku 1679 byl řádovou provincií zvolen delegátem na římskou generální kapitulu. K cestě do Říma volil se svým průvodcem cestu přes moře. Za této plavby udeřila bouře tak strašlivá, |
Kapli blahoslaveného Kolomana u Ždánova připomíná ještě schematismus budějovické diecéze z roku 1938.((// | Kapli blahoslaveného Kolomana u Ždánova připomíná ještě schematismus budějovické diecéze z roku 1938.((// | ||
Poslední provedené úpravy: |
|
Hlavní stránka o kaplích: https://kaplicky.cesty.in |
|
|