2. 3. 2025

Obec Třebotov se nachází v okrese Praha-západ, asi 18 km jihozápadně od centra Prahy. První písemná zmínka pochází z roku 1253, kdy byl dvorec v Třebotově zmíněn mezi nadáními krále Václava I. křižovnickému špitálu sv. Františka při pražském mostě.

Třebotov má přibližně 1 500 obyvatel a skládá se ze tří částí:

• Třebotov – hlavní část obce,
• Kala – malá osada 1 km na jihozápad,
• Solopisky – vesnice 1 km na jih.

• Kostel sv. Martina – pseudorománský kostel z let 1866–1867, postavený na místě staršího kostela.
• Židovský hřbitov – založen v roce 1761, na ploše 0,56 ha se dochovalo kolem stovky náhrobních kamenů z období od konce 18. do počátku 20. století.

2. 3. 2025

Poprvé se třebotovský kostel uvádí v zápisech při příležitosti platu obce na opravu pražského mostu r. 1235. Tehdy zřejmě patřil rytířskému řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Od roku 1630 zde vykonávali duchovní správu kněží Zbraslavského kláštera. Dříve zde stál skromný románský kostelík – kulatý, tzv. vínec o velmi silných zdech, stavěný na způsob kaple sv. Kříže v Poštovské ulici v Praze.

2. 3. 2025

Dne 3. dubna 1866 v 7 hodin ráno byla ještě čtena poslední mše, a poté se začalo s demolicí kostela. Pod kostelní dlažbou se objevilo mnoho lidských ostatků. Mezi nimi byl nalezen přeražený náhrobní kámen z mramoru s vyobrazením ruky s mečem a nápisem:
L.P. 1607 umřel jest v Kosoři den památný sv. panny Doroty urozený pán Jan Kalenda ze Statenic, a tento v tomto místě očekává zmrtvýchvstání. Všichni jenž tudy jdete v hrob svůj sobě hleďte, že jsem živ byl o tom víte, protož se rozpomínejte, že i vy umříti musíte a mně též rovni budete.

Tento kámen byl zasazen před hlavní vchod dnešního kostela. Další nalezený kámen, tentokrát pískovcový, nesl také přeražený nápis, který byl později setřen šlapáním návštěvníků – zobrazoval dvě sestry, poslední dědičky Třebotova.

2. 3. 2025

• 3. června 1866 – svěcení a položení základního kamene, který je nyní umístěn za oltářem.
• 1. srpna 1867 – dokončena hlavní věž kostela.
• 7. listopadu 1867 – slavnostní požehnání kostela páterem Kellnerem.
• 9. října 1875 – při generální vizitaci byl kostel posvěcen kardinálem Schwarzenbergem.

Do věže byly zavěšeny dva zvony. Poledníček s nápisem Bdětež, neb nevíte dne ani hodiny pocházel z roku 1678 z kostela sv. Havla na Zbraslavi. Tento zvon byl v roce 1867 přelit a zavěšen v Třebotově. Malý zvon zůstal až do 1. světové války.

V roce 1935 byly do kostela sv. Martina pořízeny nové zvony. Ty však byly během 2. světové války rekvírovány. Oprava kostelní věže proběhla v roce 1960.

Židovský hřbitov byl založen přibližně kolem roku 1761 a sloužil k pohřbívání až do začátku druhé světové války. Poslední pohřby se zde konaly v letech 1938 a 1940, zcela poslední pak v roce 1973. Nejstarší čitelné náhrobky pocházejí z roku 1795. Hřbitov patřil Židovské náboženské obci Zbraslav a byl podobného typu jako hřbitovy v Dobříši a Mořině.

Areál hřbitova má rozlohu přibližně 5844 m² a nachází se na východním okraji obce, v lese u vodojemu. Ohradní zeď, která obklopuje hřbitov, je na mnoha místech pobořená. V jižní části se dochovaly pozůstatky oválné vstupní brány, zatímco v severní části zůstalo pouze základové zdivo bývalé márnice. Celkem se zde zachovalo kolem 100 náhrobních kamenů a jejich fragmentů, přičemž většina z nich je poškozená nebo rozlámána. Část areálu pokrývá travnatá louka, která se pravidelně seká, a přes hřbitov vede pěší cesta.

Na náhrobku rabína Samuela Ballenbergera, předka známého českého židovského tiskaře Leopolda Ballenbergera, je vytesán následující nápis:

Zde spočívá pobožný manžel, laskavý otec a učený rabín Samuel Ballenberger. Zde odpočívá drahokam jeho rodu, čest a sláva Izraele, muž písem, slavný rabín Samuel Ballenberger, syn Jakuba z Bamberku. Zemřel dne 6. Adaru a byl pohřben dne 7. Adaru roku 5614 (1854) ve věku 82 let. Otec náš, jsme povinni jen vztyčit pro tebe kámen. Může snad pouze kámen oznámit tvou dokonalost budoucím generacím? Jako kdyby bylo možné sdělit budoucím generacím tvou moudrost, skutky, spravedlnost a pozoruhodné poznání na pouhém kameni. Čas brzy své zuby projeví a kámen se po několika letech opotřebuje a mizí. Avšak tvá památka je nesmrtelná v nebi, kde ji Boží prst vyryl na věčnost. Andělé pokoje ti předkládají prsten slávy. Tvůj duch se vznese v nebeské slávě a bude součástí věčné radosti života. Tvá duše bude spojena s živými.

Před vydáním zákona Josefa II. již existovaly židovské záznamy o narozeních, úmrtích a sňatcích v Kunraticích, pokrývající řadu okolních vesnic. Menší obce pak využívaly hřbitov v Třebotově jako společné místo posledního odpočinku. V katalogu, sestaveném profesorem Dr. Jakobovicem na pokyn Nejvyššího židovského českého shromáždění v roce 1930, je uvedeno, že nejstarší náhrobek pochází z roku 1760 – tento kámen je důležitý i pro historii českých Židů, jelikož patřil Jakubovi, synu Sondela Poppera ze Smíchova.

Hřbitov se nachází v jihovýchodní části katastru obce Třebotov, v lese u vodojemu, jižně od silnice spojující Radotín s Třebotovem a západně od vrcholu Kulivé hory. Snadno jej rozpoznáte podle nedaleké věže vodojemu a rozcestí se zelenou a modrou turistickou značkou. Přístup je možný pěšky, přičemž návštěvníci jsou vyzýváni k ohleduplnosti a zachování pietního charakteru místa.