Vikariát Sušice-Nepomuk

Farnost Srní

• Kostel Nejsvětější Trojice
• Kaplička Hauswaldská kaple (Panny Marie Lurdské)
• hřbitovní kaple (zbořena)

Název německy: Rehberg

Název latinsky: Rehberga

Horská obec Srní (858 m n. m.) byla založena jako dřevařská osada v roce 1726. Lokalií se stala v roce 1785, farností v r. 1803, matriky jsou vedeny od r. 1789.

V r. 1869 pod názvem Rehberg osada obce Stadler t. Štadlovských podílů část I v okr. Sušice, v r. 1880–1890 pod názvem Rehberg osada obce Štadlovských Podílů část I v okr. Sušice, v r. 1900–1921 se jako osada neuvádí, v r. 1930–1950 obec v okr. Sušice, od r. 1961 obec v okr. Klatovy.

V roce 1982 žilo v Srní 306 obyvatel ¹⁾, v roce 2001 zde žilo 333 obyvatel v 81 domech ²⁾.

Srní v roce 1898 3)

Kostel byl postaven v letech 1804–1805 na místě dřevěného kostela z r. 1788. ⁴⁾ Jedná se o kulturní památku. Stavba tohoto dřevěného kostela byla povolena císařem Josefem II. v r. 1788 a pozemek věnovala na věčné časy obec Sedlo. Kostel byl vysvěcen děkanem Prokopem Haurem ze Sušice 10. srpna 1789 za přítomnosti 800 lidí.

V roce 1803 byla císařem Františkem I. uvolněna částka 5443 zlatých a 39 krejcarů na stavbu nového kamenného kostela a částka 701 zlatých na vnitřní vybavení. 1. května 1804 byl proveden zemní výkop a 3. května položen základní kámen pro stavbu nového kostela. Dozor nad stavbou měl tehdejší farář Wenzel Prinz. Stavbu provedli zednický mistr František Gruber ze Srní, tesařský mistr Johann Schaler z Gerlovy Huti a Wenzel Haslinger ze Zelené Hory. 5.–7. září byly vztyčeny dřevěné krovy. Byly zakoupeny varhany, velká monstrance a svícny.

26. července 1805 byl vytažen na kostelní věž orel, znak rakouského mocnářství, zhotovený zámečnickým mistrem z Budějovic Matiasem Naimanem, který se narodil v Kašperských Horách.

7. března 1806 došlo k umístění dvou zvonů ve věži kostela, zakoupených v Bavorsku. Větší zvon vážil 510 liber a menší 442 liber. Martin Schwarz zakoupil pro kostel křížovou cestu. 15. srpna byl kostel slavnostně vysvěcen biskupem Johanem Prokopem von Schaftgottsche, baronem z Kynastu a Greifensheimu.

V roce 1811 musely být kvůli velikosti vyměněny varhany koupené v Pasově (Passau) za varhany ze Sušice. Na hřbitově byla postavena kaple a 11. října vysvěcena. (Tato kaple je již zrušena).

Pod podlahou této kaple byli pohřbeni faráři Henrich z Pleineru rytíř von Drossau, Wenzl Prinz a Wenzl Pawlik.

V roce 1820 došlo k postavení nové kamenné fary místo dřevěné, které byla zřízena v r. 1803. Na stavbu fary bylo vydáno 7 256 zlatých a 81 krejcarů.

Hřbitovní kaple 5)

Hřbitovní kaple byla zlikvidována i s hřbitovem při stavbě nových hotelů v roce 1984. 6)

1833 – 3. listopadu srazila obrovská bouře orla z kostelní věže a poškodila báň. 1835 – v srpnu byla opravena báň, a na věž byl umístěn železný kříž. 1853 – oprava věže a kříž nahrazen opět orlem. 1890 – z kostelní věže snesen orel, a po jeho opravě 23. září opět umístěn na vrchol. Vážil 77,5 kg a byl vysoký 2,20 m.

1899 – vymalování kostela malířským mistrem Mergem ze Sušice.

1916 – 7. prosince po hodinovém vyzvánění byly vojenskými osobami sňaty oba zvony a odvezeny pro vojenské účely. 1922 – 10. dubna byly do Srní dovezeny dva nové zvony, zakoupené za 21 000 Kčs od firmy Rudolf Perner z Českých Budějovic. Velký zvon vážil 211 kg a malý zvon 96 kg s vyobrazením Panny Marie, sv. Martina a sv. Vendelína. 1925 – 5. června byl z kostelní věže sňat rakouský orel a nahrazen opět křížem (dnešní podoba). 1930 – 7. března se konala v kostele mše u příležitosti 80. narozenin T. G. Masaryka. V 8:00 hodin se shromáždili všichni úředníci, zaměstnanci, zemědělci, penzisté a místní dobrovolný sbor hasičstva.

Srní, kostel Nejsvětější Trojice – interiér. Vzhled kostela poznamenalo zejména jeho chátrání v padesátých a šedesátých letech 20. století. 7)

1936 – 14. června byly vysvěceny kostelní hodiny zakoupené za 8 000 Kčs u firmy Hainz v Praze. 1937 – po 27 letech věrné služby a duchovní péče o farníky odešel pro nemoc do výslužby vážený pan farář Ivan Soukup. Úřad převzal kaplan Joh. Grill jako administrátor. 1944 – Vánoce: přes veliké obtíže byla dokončena elektroinstalace kostela. 1965 – došlo ke zřícení šindelové střechy, krovu a dřevěného stropu. Pádem stropu došlo k poškození varhan, lavic a vnitřní výzdoby kostela.

1968 – po předchozí úvaze o demolici kostela padlo rozhodnutí o jeho generální opravě. ONV poskytl dotaci na opravu kostela ve výši 1 000 000 Kč. 1970 – byla dokončena generální oprava kostela za nemalé pomoci místních občanů.

1988 – elektrifikováno doposud ruční natahování kostelních hodin. Práci provedli František Březina ml. a Josef Hynek ze Srní.

1991 – došlo k částečné opravě interiéru kostela. Byly opraveny lavice, ošetřen oltář a obrazová výzdoba. Na těchto pracích se nejvíce podílela pí. Blanka Matějčková a několik místních věřících. Od tohoto roku dochází k znovuobnovení slavné srnské pouti. Datum pouti je určen na neděli po patnáctém dni měsíce srpna (svátek Nanebevzetí Panny Marie).

1995 – kostel prodělal celkovou opravu střechy, okapů a omítky. Nejvíce práce odvedli dva místní občané František Jiřík st. a Josef Kubů. Nemalý podíl na opravě má i starosta S. Dolejší. Na opravu kostela přispěli: KOMES a. s. Most 20 000 Kč, farnost Kašperské Hory 55 000 Kč, dobrovolná sbírka 27 000 Kč a zbytek věnoval Obecní úřad Srní. Cena za opravu činila 182 000 Kč.

1997 – v tomto roce došlo ke generální opravě varhan, kterou provedla firma Chorus z Vimperku. K varhanám byl nainstalován elektrický pohon a 27. prosince byly vysvěceny P. Karlem Hamplem. 2004 – 11. 10 – 25. 10. oprava kostelní báně po velkém větru na podzim 2003.

2008 – výměna trouchnivého trámoví střechy a pokrytí střechy novou krytinou.⁸⁾

Kostel 21. 8. 2010

Tato kaple byla zasvěcena nejsvětější Panně Marii. Každoročně se stávala cílem mnoha poutníků a procesí, zvláště ve svátek Nanebevzetí Panny Marie – 15. srpna.

Hauswaldská kaple 9)

K založení původní kaple se vztahuje následující příhoda:

Dvě ženy ze Srní – jedna z nich byla prababičkou kovářského mistra Johana Merzingera – šly na trávu. Musely procházet části pralesa, kde jim přes cestu ležely spousty vyvrácených kmenů. Při přelézání jednoho takového kmene s hrůzou spatřily velkého hnědého medvěda, který divoce bručel a cenil zuby a přibližoval se k oběma vyděšeným ženám. V hrůze volaly obě ženy o pomoc Matku Boží a utíkaly pryč. Medvěd je pronásledoval, ale obě ženy se zachránily. Z vděčnosti pověsily obě ženy na kmen stromu skleněný obrázek Sedmibolestné Matky Boží.

U tohoto tzv. obrázkového stromu se udály různé příhody a zázračná vyléčení, například: Jednou šel nějaký chromý muž o berlích do lesa k „obrázkovému stromu“, aby vzdal čest Panně Marii. Cestou však zabloudil a ke stromu přišel až pozdě večer. Při modlitbě se natolik setmělo, že nebožák nemohl na zpáteční cestu ani pomyslet. Rozhodl se proto, že u stromu se svatým obrázkem přenocuje. Postavil berle ke stromu, pomodlil, a uložil se ke spánku. Když se příštího rána probudil a sáhl po berlích, zjistil radostně, že je nepotřebuje. Náhle mohl stát a chodit bez pomoci berlí. Spěchal zpět do vesnice, aby vyprávěl lidem svoji příhodu. Lidé, kteří jej znali z dřívějška, poznali, že se mohl uzdravit jen díky zázraku.

O uzdravení mnoha dalších lidí po modlitbách k Matce Boží svědčí i to, že se u „obrázkového stromu“ našlo mnoho odložených berlí, které tam ležely až do počátku stavby lesní kaple, která byla postavena roku 1820. Tradice této Hauswaldské kaple vystavěné nad Vchynicko-Tetovským kanálem (stavba kanálu je z let 1799–1801) poblíž Srní, vznikla na základě mnoha legend a zprávách o dalších zázracích, vztahujících se k tomuto lesnímu zákoutí pod Kostelním vrchem. Les se nazýval Hauswaldem, protože ho využívali srnští sedláci k těžbě dřeva a chudší selky zde vyžínaly trávu. Tomuto místu se později říkalo Šumavské Lurdy a popsal je v povídce Červené srdce Karel Klostermann.

Pověsti o zázračných uzdraveních se šířily do okolí a přicházelo stále více zbožných lidí, aby modlitbou prosili o požehnání. Později přicházela z okolních vesnic celá procesí, zvláště v Den Nanebevzetí Panny Marie. Tak vznikla slavná Srnská pouť. Malá kaple však brzy nestačila a obec Srní rozhodla, že postaví větší. Z darů, které věnovali věřící, mohla být v roce 1860 postavena větší kaple. Stavba byla ale provedena tak špatně, že kaple po 7 letech hrozila zřícením. Proto byla uzavřena, ale poutníci přicházeli dále a opět docházelo k zázrakům. Svíce, růžence, berle, obrázky i figurky pokládali poutníci do staré i nové svatyňky a také k zázračnému prameni.

Byly konány peněžité sbírky na stavbu nové kaple, k níž došlo roku 1901, kdy sbírka dosáhla výše 600 zlatých.

Stavební místo daroval Josef Gruber ze Srní, stavební dříví věnoval kníže Schwarzenberg, ostatní materiál různí občané ze Srní. 5. června zahájil stavbu zednický mistr Martin Marek z Prášil. Stavba byla dokončena roku 1902.

Za přítomnosti asi 2 000 věřících byla kaple vysvěcena vikářem Hirnschrotem z Rejštejna 8. srpna 1902. Za týden se slavila pouť u nové svatyně. Na oltáři byl vzácný dar, socha Panny Marie Lurdské, patronky lidí s postižením, kteří v ní vkládali naději na svá uzdravení.

Na místě staré rozbořené kaple byl postaven železný kříž. V kamenném podstavci byl vytesán prostor pro původní skleněný obrázek, který byl později neznámým vandalem rozbit.

Základy původní kaple 21. 8. 2010

V době před 2. světovou válkou přicházeli poutníci z celé Šumavy a někteří dokonce až z Tyrol. Po roce 1945 byli Němci ze Srní vysídleni a úplný konec poutí u Hauswaldské kaple přineslo zřízení vojenského a hraničního prostoru za plavebním kanálem, dál se nesmělo.

Hauswaldská kaple před 2. svět. válkou 10)

Hauswaldská kaple – interiér s oltářem Panny Marie Lurdské (Foto neznámého autora, kolem roku 1930) 11)

Dne 14. září 1958 byla kaple příslušníky Československé lidové armády vyhozena do povětří jako možný úkryt vnitřních nepřátel režimu v příhraničním pásmu. Tímto brutálním aktem téměř na půl století zanikla tradice a věhlas tohoto poutního místa.

Základy odstřelené kaple (21. 8. 2010)

Občanské sdružení Karel Klostermann – spisovatel Šumavy ve spolupráci se Správou Národního parku Šumava v roce 2005 společně obnovili prostor Hauswaldské kaple pro návštěvníky Šumavy. Byly restaurovány základy kaple z roku 1902 a vyznačeny základy kaple z roku 1860.

Pramen zázračné vody je uchován v malé jeskyňce poblíž bývalého prameniště a na místo, kam přicházeli lidé, je voda přivedena v dřevěných korytech na 60 valounech představující roztažený růženec. Ukončení tohoto růžence představují dlaně, do kterých vtéká ona zázračná voda.

Dřevěné koryto (21. 8. 2010)

Vyústění růžence a zázračného pramene

Poutní místo bylo znovuvysvěceno po téměř padesáti letech 12. srpna 2006. Srní, 1930 ¹²⁾

Kaplička (KOPP, Jan. c. d.)

Opravená budova (2010) v Srní (na rozcestí silnic Srní – Mechov – Staré Srní), často v průvodcích označovaná jako kaplička 13) 49°5'1.990„N, 13°28'38.606“E. Není to ovšem kaplička, ale strojovna čerpací stanice vody pro lesní školku ve Starém Srní.

_{Kdysi zde tři sedláci klučili les a chtěli se zde usadit. Jenže půda tu byla samý kámen. Když už to chtěli vzdát a hledat štěstí jinde, ozval se z lesa datel. Řekli si, že když tu najde živobytí datel, tak oni určitě také a že to tady ještě zkusí. Vytrvali a položili tak základy dnešní osady.}¹⁴⁾



Zobrazeno: 296 x