Vikariát Klatovy

Farnost Plánice (sloučená farnost Předslav)

• Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola
• Kaplička u č. p. 49

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Plebanie r. 1362, filiální k Němčicům v letech 1647–1692.

Administratura v letech 1692–1787. Farnost r. 1787. Matriky jsou vedeny od roku 1692.

Předslav, 1900

V r. 1869–1890 pod názvem Předslava obec v okr. Klatovy, v r. 1900–1910 pod názvem Předslava t. Předslav obec v okr. Klatovy, od r. 1921 obec v okr. Klatovy.

V roce 1982 zde žilo 212 obyvatel¹⁾, v roce 2001 zde žilo 250 obyvatel v 90 domech²⁾.

Kostel je původně gotický z doby kolem roku 1260, několikrát byl přestavěn. V roce 1808 byla přistavěna věž.³⁾. Jedná se o kulturní památku.

Předslav 27. 8. 2025 a 3. 7. 2005

Farní kostel v Předslavi existoval již v 1. polovině 14. století. Je zasvěcen sv. Jakubu. Roku 1624 zanikla zdejší fara. V letech 1647–1692 byl kostel filiálním chrámem farnosti v Němčicích. V období 1692–1726 byl spravován klatovskými dominikány. Poté zde až do roku 1787 působila pouze administratura vedená světskými kněžími. Teprve roku 1787 byl kostel opět povýšen na farní.

Stavební vývoj

Roku 1611 doznala stavba významné změny. Oprava a zvětšení kostela proběhly znovu roku 1724. Největší úpravy však proběhly v letech 1767–1768, kdy došlo k zaklenutí celého kůru. Původní kostel byl díky četným nákladným úpravám natolik přestavěn, že z něj zůstaly pouze dvě podélné zdi lodní.

Velká, monumentální věž o výšce asi 40 metrů, dobře viditelná ze všech stran, stojí na západním průčelí a je založena v plné šíři kostelní lodi. Nad zvonicí se věž zúžuje do čtyřbokého jehlance krytého prejzy. Věž začal stavět Ferdinand ze Šternfeldu a dokončil ji roku 1809 Dr. Josef Měchura, jak dokládá letopočet nad západním vchodem.

Na jižní straně, vedle nynějšího vchodu, byl při opravě v roce 1924 odkryt gotický portál lomeného oblouku. Nedaleko se nachází i opěrák – pravděpodobně pozůstatek původní stavby. Rozměry lodi jsou 10,5 × 6,5 m, s barokní úpravou oken i stěn. Loď je zaklenuta křížovou klenbou, pravděpodobně z pozdější přestavby.

Triumfální oblouk je hladký, polokruhový, s ionskou hlavicí, a v celé šíři se otevírá do kněžiště, které je o půl metru širší než loď a 7,80 m dlouhé. Kněžiště je klenuto křížovou klenbou. Na pravé straně vede široký oblouk do kaple Panny Marie, vlevo prostý vchod do sakristie, nad níž se nachází oratoř.

Hlavní oltář je z novější doby a proveden v pseudorománském slohu.

Vnitřní zařízení

Oltář Panny Marie v kapli je barokní z počátku 18. století a byl přenesen z jiného kostela. Na predelle se nacházejí po stranách malované erby – v levém je ryba v polích střídavě červeném a bílém. Dřevěné antipendium je celé pokryto ornamentální řezbou dobré koncepce.

Oltáře sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny (dnes je zde obraz Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, darovaný a namalovaný děkanem Kličkou z Dírné, rodákem z Ostřetic) jsou novějšího data a bez větší umělecké hodnoty.

Kolem kostela se rozkládá starý hřbitov, později rozšířený o část bývalé panské zahrady.

Zajímavost

V tomto kostele se roku 1827 oženil František Palacký s Terezií Měchurovou. Je zde rovněž pochován Palackého švagr, hudební skladatel Leopold Eugen Měchura.

Kněží a administrátoři

V Předslavi bydleli administrátoři v tomto pořadí od roku 1722: Dušička, Pavel Souček, Jan Grüner, Václav Doležal. Za Doležalova působení byla roku 1787 zdejší administratura povýšena na faru.

Jako faráři zde poté působili: Josef Goldwein, Josef Kobler (později jmenován děkanem v Klatovech), Jan Špath – bývalý vojenský farář, který se účastnil války v Itálii roku 1859 a bitvy u Solferina. Odtud byl jmenován farářem v Kydlinech. Následoval František Pech, milovník hudby, který byl zasažen mrtvicí přímo u oltáře.

Po jeho smrti se farářem stal dosavadní kaplan Karel Toman. Byl společensky oblíbený, prozíravý a chytrý. Po převratu několikrát sloužil českou mši. Měl však větší zájem o hru než o duchovní správu, což vedlo k úpadku kostela. Střecha fary zatékala a celkový stav se zhoršil.

Z těchto důvodů požádal o přeložení do Němčic. Roku 1921 byl na jeho místo jmenován Josef Záruba. Za jeho působení došlo k rozsáhlým opravám:

V letech 1922–1924 byl kostel uvnitř i zvenku důkladně opraven a vymalován, položena kamenná dlažba.

Díky přímluvě bývalého vícerektora české koleje v Římě, Mistra Josefa Bouzka (rodáka z Měcholup, pozdějšího pražského kanovníka), poskytl papež peněžitý příspěvek 10 000 lir (tj. 35 678 Kč). Za to byla roku 1922 opravena celá střecha a vybudována nová věžička nad hlavním oltářem (původní byla zcela shnilá).

Kolem kostela byla odkopána zemina a zřízen rigol proti vlhkosti.

Roku 1923 byl celý kostel i věž zvenku opraveny a obíleny. Malování bylo hrazeno ze sbírky mezi farníky, kterou uspořádal sám farář Záruba. Sbírka vynesla 8 570 Kč.

Namísto staré cihlové dlažby byly položeny žulové kameny.

V letech 1925–1926 byla opravena fara i přilehlý hřbitov.

K č.p. 1 (fara) náleží také kaplanka, vystavěná roku 1779, kdy byly kostelu přiděleny obce Ostřetice a Makalovy (od Klatov) a roku 1792 též Třebýcina (od fary kbelské).⁴⁾

Kostel v Předslavi (3. 7. 2005 a 31. 7. 2012)

Podle kroniky obce proti usedlosti rolníka Stuchla, čp. 49 za lesem „Hájkem“ je jím vystavěna kaplička na paměť války světové.