
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Následující verze | Předchozí verze | ||
| predslav [2024/05/29 23:28] – vytvořeno - upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1 | predslav [2025/08/27 23:13] (aktuální) – 109.164.49.101 | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| ====== Předslav ====== | ====== Předslav ====== | ||
| + | {{: | ||
| Vikariát [[Klatovy]] | Vikariát [[Klatovy]] | ||
| Řádek 8: | Řádek 9: | ||
| * Kaplička u č. p. 49 | * Kaplička u č. p. 49 | ||
| - | První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Plebanie r. 1362, filiální k Němčicům v letech 1647–1692. | + | První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Plebanie r. 1362, filiální k [[nemcice|Němčicům]] v letech 1647–1692. |
| Administratura v letech 1692–1787. Farnost r. 1787. Matriky jsou vedeny od roku 1692. | Administratura v letech 1692–1787. Farnost r. 1787. Matriky jsou vedeny od roku 1692. | ||
| {{kt: | {{kt: | ||
| - | Předslav, 1900 | + | '' |
| V r. 1869–1890 pod názvem Předslava obec v okr. [[Klatovy]], | V r. 1869–1890 pod názvem Předslava obec v okr. [[Klatovy]], | ||
| Řádek 21: | Řádek 22: | ||
| Kostel je původně gotický z doby kolem roku 1260, několikrát byl přestavěn. V roce 1808 byla přistavěna věž.(([[KDČB]])). Jedná se o kulturní památku. | Kostel je původně gotický z doby kolem roku 1260, několikrát byl přestavěn. V roce 1808 byla přistavěna věž.(([[KDČB]])). Jedná se o kulturní památku. | ||
| - | {{kt: | + | {{: |
| - | Předslav, 3. 7. 2005 | + | '' |
| - | // | + | Kostel je původně gotický, postavený pravděpodobně kolem roku 1260.(([[KDČB]])) |
| - | //Roku 1611 doznala stavba ta značné změny. Znovu opravena a zvětšena r. 1724. Největších změn dočkala se stavba v letech 1767–1768, | + | Roku 1624 zanikla zdejší fara. V letech 1647–1692 byl kostel filiálním chrámem farnosti v Němčicích. Od roku 1692 do roku 1726 jej spravovali klatovští dominikáni. Poté zde až do roku 1787 působila pouze administratura vedená světskými kněžími. Teprve roku 1787 byl kostel opět povýšen na farní. |
| - | //Na jižní straně, vedla nynějšího vchodu do kostela, při opravě kostela r. 1924 odkryt gotický portál lomeného oblouku. Nedaleko je též opěrák, snad zbytkypůvodní stavby. Rozměry lodi chrámové jsou 10,5 m × 6,5 m s barokovou úpravouoken i stěn. Loď přepiata je křížovým klenutím, které asi vzniklo při pozdějších přestavbách. Polokruhový, | + | V průběhu staletí prošel kostel několika stavebními úpravami. Roku 1808 byla přistavěna věž.(([[KDČB]])) |
| - | //Oltář P. Marie, v kapli, je barokový z počátku 18 století. Byl sem přenesen z jiného kostela; na predele z každé strany erb malovaný: v levém ryba z polo červená a bílá v polích bílém a červeném. Dřevěné antipendium celé pokryto ornamentální řezbou dobré koncepce. Oltář sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny – dnes je tam obraz Nejsvětějšího Srdce Ježíše, darovaný a malovaný děkanem Kličkou z Dírné, rodem z Ostřetic – jsou díla novější a bezcenná. Kolem kostela rozkládá | + | Jedná |
| + | **Stavební vývoj** | ||
| - | V tomto kostele se v roce 1827 oženil František Palacký s Terezií Měchurovou | + | Roku 1611 doznala stavba významné změny. Oprava |
| - | //Zde bydleli administrátoři, které uvádím | + | Velká, monumentální |
| - | //Po jeho smrti dosavadní kaplan Karel Toman jmenován farářem. Byl společensky dosti oblíbený, prozíravý a chytrý. Po převratu sloužil několikráte českou mši. Hleděl si více hry nežli kostel a kostel za něho velice zchudl, do fary teklo.// | + | Na jižní straně, vedle nynějšího vchodu, byl při opravě v roce 1924 odkryt gotický portál lomeného oblouku. Nedaleko se nachází |
| - | //Z příčin těch žádal do Němčic. Roku 1921 na jeho místo jmenován Josef Záruba, za něhož r. 1922, 1923 a 1924 kostel uvnitř i zevně náležitě opraven, vymalován a dána do kostela kamenná podlaha. Tento, za pomoci dřívějšího vícerektora české koleje v Římě, Mistra Josefa Bouzka, rodáka z blízkých Měcholup, nynějšího kanovníka pražského, vyžádal si od papeže peněžitou podporu 10 000 lir což = 35 678 Kč. Za obnos ten opravena r. 1922 celá střecha kostela a pořízena nová věžička nad hlavním oltářem, která byla úplně shnilá. Kolem kostela odkopána zem a zřízen rigol, aby vnitřek kostela netrpěl vlhkem. V r. 1923 celý kostel i věž zvenku opraven a obílen. Vymalování uhraženo ze sbírky po farní osadě podniknuté farářem Zárubou. Sbírka vynesla 8 570 Kč. Dovnitř kostela místo staré vyšlapané dlažby cihlové dány žulové kameny. Roku následujícího 1925 a 1926 opravena fara a hřbitov. K č. 1. (fara) patří ještě kaplanka, která vystavěna byla r. 1779, když byly kostelu přiděleny obce Ostřetice////, | + | Triumfální oblouk je hladký, polokruhový, |
| - | (//Pamětní kniha obce Předslavi od roku 1918//. Předslav, 1926. Další dostupnost: < | + | Hlavní oltář je z novější doby a proveden v pseudorománském slohu. |
| - | {{kt: | + | **Vnitřní zařízení** |
| - | '' | + | |
| + | Oltář Panny Marie v kapli je barokní z počátku 18. století a byl přenesen z jiného kostela. Na predelle se nacházejí po stranách malované erby – v levém je ryba v polích střídavě červeném a bílém. Dřevěné antipendium je celé pokryto ornamentální řezbou dobré koncepce. | ||
| + | |||
| + | Oltáře sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny (dnes je zde obraz Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, | ||
| + | |||
| + | Kolem kostela se rozkládá starý hřbitov, později rozšířený o část bývalé panské zahrady. | ||
| + | |||
| + | **Zajímavost** | ||
| + | |||
| + | V tomto kostele se roku 1827 oženil František Palacký s Terezií Měchurovou. Je zde rovněž pochován Palackého švagr, hudební skladatel Leopold Eugen Měchura. | ||
| + | |||
| + | **Kněží a administrátoři** | ||
| + | |||
| + | V Předslavi bydleli administrátoři v tomto pořadí od roku 1722: Dušička, Pavel Souček, Jan Grüner, Václav Doležal. Za Doležalova působení byla roku 1787 zdejší administratura povýšena na faru. | ||
| + | |||
| + | Jako faráři zde poté působili: Josef Goldwein, Josef Kobler (později jmenován děkanem v Klatovech), Jan Špath – bývalý vojenský farář, který se účastnil války v Itálii roku 1859 a bitvy u Solferina. Odtud byl jmenován farářem v Kydlinech. Následoval František Pech, milovník hudby, který byl zasažen mrtvicí přímo u oltáře. | ||
| + | |||
| + | Po jeho smrti se farářem stal dosavadní kaplan Karel Toman. Byl společensky oblíbený, prozíravý a chytrý. Po převratu několikrát sloužil českou mši. Měl však větší zájem o hru než o duchovní správu, což vedlo k úpadku kostela. Střecha fary zatékala a celkový stav se zhoršil. | ||
| + | |||
| + | Z těchto důvodů požádal o přeložení do Němčic. Roku 1921 byl na jeho místo jmenován Josef Záruba. Za jeho působení došlo k rozsáhlým opravám: | ||
| + | |||
| + | V letech 1922–1924 byl kostel uvnitř i zvenku důkladně opraven a vymalován, položena kamenná dlažba. | ||
| + | |||
| + | Díky přímluvě bývalého vícerektora české koleje v Římě, Mistra Josefa Bouzka (rodáka z Měcholup, pozdějšího pražského kanovníka), | ||
| + | |||
| + | Kolem kostela byla odkopána zemina a zřízen rigol proti vlhkosti. | ||
| + | |||
| + | Roku 1923 byl celý kostel i věž zvenku opraveny a obíleny. Malování bylo hrazeno ze sbírky mezi farníky, kterou uspořádal sám farář Záruba. Sbírka vynesla 8 570 Kč. | ||
| + | |||
| + | Namísto staré cihlové dlažby byly položeny žulové kameny. | ||
| + | |||
| + | V letech 1925–1926 byla opravena fara i přilehlý hřbitov. | ||
| + | |||
| + | K č.p. 1 (fara) náleží také kaplanka, vystavěná roku 1779, kdy byly kostelu přiděleny obce Ostřetice a Makalovy (od Klatov) a roku 1792 též Třebýcina (od fary kbelské).((Podle: | ||
| + | Dostupné online: http:// | ||
| + | |||
| + | {{kt: | ||
| + | '' | ||
| Podle kroniky obce //proti usedlosti rolníka Stuchla, čp. 49 za lesem „Hájkem“ je jím vystavěna kaplička na paměť války světové.// | Podle kroniky obce //proti usedlosti rolníka Stuchla, čp. 49 za lesem „Hájkem“ je jím vystavěna kaplička na paměť války světové.// | ||
| - | {{kt: | ||
| - | '' | ||
| Poslední provedené úpravy: |
|
|
Hlavní stránka o kaplích: https://kaplicky.cesty.in |
|
|
|
|