Svatý Stanislav, biskup a mučedník (kolem 1030–1079), je jedním z nejuctívanějších světců Polska – a právem. Jeho život nebyl jen řadou duchovních povinností, ale především statečným zápasem za pravdu, čistotu a spravedlnost i vůči mocným tohoto světa.

Narodil se v obci Szczepanów a vzdělání získal nejprve v Polsku, poté v Liège a snad i v Paříži. Po smrti rodičů rozdal celé dědictví chudým a přijal kněžské svěcení. Vynikal moudrostí, odříkavostí i milosrdenstvím – jeho sídlo se stalo útočištěm vdov, sirotků a nemocných. Roku 1072 byl vysvěcen na krakovského biskupa.

Zpočátku měl podporu krále Boleslava II. Smělého, ale když král začal vládnout s krutostí, bezohledností a veřejně pohoršoval lid svým zhýralým životem, stal se Stanislav jeho nejhlasitějším kritikem. Boleslav se neštítil unášet a zneužívat ženy, a to i vdané, přičemž jeho chování bylo otevřeně výsměchem manželství i morálnímu řádu. Církevní napomínání zcela ignoroval. Stanislav ho proto veřejně pokáral a nakonec exkomunikoval – ne z nenávisti, ale z lásky k pravdě a s nadějí, že se král vzpamatuje.
Místo pokání ale přišla nenávist. Boleslav označil biskupa za zrádce a když nenašel nikoho, kdo by ho zabil, rozhodl se tak učinit sám. Vtrhl do kostela sv. Michala, kde Stanislav sloužil mši svatou, a osobně ho mečem ubil u oltáře. Nakázal rozsekat jeho tělo a pohodit ho ptákům, ale podle legendy se tělo spojilo – znamení, že církev i národ mohou být opět sjednoceni.

Neohroženost a pravda: Stanislav se nebál říct králi do očí, že žije v hříchu. Jeho věrnost pravdě ho stála život, ale zachránila duše mnohých.
„Více je třeba poslouchat Boha než lidi.“ (Skutky 5,29)

Čistota a obrana manželství: Jako biskup stál pevně na straně těch, jejichž manželství král ničil svou vášní a mocí. Bránil ženy, které byly bezmocné.
„Běda těm, kdo říkají zlu dobro a dobru zlo.“ (Izaiáš 5,20)

Oběť za víru a spravedlnost: Položil život ne jako politický odpůrce, ale jako pastýř, který bránil morální řád Boží.
„Dobrý pastýř dává za ovce svůj život.“ (Jan 10,11)

Svatý Stanislav nám ukazuje, že věrnost Bohu někdy znamená jít proti davu – i proti trůnu. Jeho smrt byla výmluvnější než tisíc kázání. Ať nám dá odvahu mluvit pravdu v lásce, i když to bolí. Protože mlčení tváří v tvář zlu je horší než smrt.