Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- klatovy [10. 10. 2020 (20:09)]
127.0.0.1 upraveno mimo DokuWiki
+++ klatovy [18. 09. 2023 (17:00)] (aktuální)
admin [Klatovy]
@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 Město bylo založeno v letech 1262–1273 Přemyslem Otakarem II. Ve 14. století zahrnoval klatovský děkanát (v arcijáhenství plzeňském) 44 plebanií. Matriky jsou vedeny od roku 1648, arciděkanství 15. 5. 1933.
-{{kt:image218.jpg?421x276}}\\ ''Vyobrazení královského města Klatov v roce 1602. ((http://www.fotohistorie.cz))''
+{{kt:image218.jpg?410x266}} {{kt:image219.jpg?410x266}} \\ ''Vyobrazení královského města Klatov v roce 1602((http://www.fotohistorie.cz)) a Klatovy v roce 1910.((http://www.fotohistorie.cz))''
-{{kt:image219.jpg?420x266}}\\ ''Klatovy (1910) ((http://www.fotohistorie.cz))''
+{{:pasted:20230918-165655.png?410}} \\ ''Pohlednice Klatov z roku 1898''
-Klatovy jsou i centrem klatovského vikariátu, který původně patřil do českobudějovické diecéze. Vikariát zhruba odpovídal okresu Klatovy. Po vzniku plzeňské diecéze v roce 1993 se její součástí stala severozápadní část s městem Klatovy a územím až po Hojsovu Stráž. V českobudějovické diecézi zůstala oblast od Železné Rudy přes Velhartice až po Horažďovice včetně Sušicka. Správce klatovské farnosti býval často zároveň i klatovským vikářem.
+{{:kt:img_20210423_095450.jpg?266|}} \\ ''Klatovské náměstí s jezuitským kostelem a Černou věží na příležitostné známce. Na známce je i Bílá věž, ta je ve skutečnosti poblíž arciděkanského kostela.''
+Klatovy jsou i centrem klatovského vikariátu, který původně patřil do českobudějovické diecéze. Vikariát zhruba odpovídal okresu Klatovy. Po vzniku plzeňské diecéze v roce 1993 se její součástí stala severozápadní část s městem Klatovy a územím až po [[Hojsova Stráž|Hojsovu Stráž]]. V českobudějovické diecézi zůstala oblast od [[Železná Ruda|Železné Rudy]] přes [[Velhartice]] až po [[Horažďovice]] včetně Sušicka. Správce klatovské farnosti býval často zároveň i klatovským vikářem.
 Klatovští vikáři:
 ^  Jméno  ^  Foto  ^  Životopisná data  ^  Působení  ^
-|P. Antonín Šesták|  {{:kt:sestak.jpg?100|P.Šesták}}  |* 23. 12. 1918 v Suchém Vrbném u Českých Budějovicích, vysvěcen 31. 1. 1943, + 17. 1. 2006 ve Staré Boleslavi (pohřben u kostela Narození Panny Marie v Nicově)|od 1. 10. 1981|
+|P. Antonín Šesták|  {{:kt:sestak.jpg?100|P.Šesták}}  |* 23. 12. 1918 v Suchém Vrbném u Českých Budějovicích, vysvěcen 31. 1. 1943, + 17. 1. 2006 ve Staré Boleslavi (pohřben u kostela Narození Panny Marie v [[Nicov|Nicově]])|od 1. 10. 1981|
-|[[P. Vladislav Sysel|Msgre. Vladislav Sysel]] |  {{:kt:sysel.jpg?300|P.Sysel}}  |* 30. dubna 1922 v Libkově, vysvěcen 29. června 1949 v Praze  |1994 až 2002 |
+|[[P. Vladislav Sysel|Msgre. Vladislav Sysel]] |  {{:kt:sysel.jpg?300|P.Sysel}}  |* 30. dubna 1922 v Libkově, vysvěcen 29. června 1949 v Praze, + 5. prosince 2019 v klatovské nemocnici |1994 až 2002 |
 |P. Antonín Bachan |  {{:kt:bachan.jpg?100|P.Bachan}}  |  |ve farnosti Klatovy 1994–2012, vikář od r. 2002 |
 |P. Jaroslav Hůlle |  {{::hulle.jpg?100|P. Jaroslav Hůlle}}  |  |od r. 2012 |
+|P. Marek Bonaventura Hric, OFS | {{:pasted:20230612-205005.png?100|P. Marek Bonaventura Hric, OFS}} |  |
@@ Řádek 52: / Řádek 55: @@
 . dubna 1494 se stala tato událost:
-//Nevěřící muž jménem Jan Zukkone po urážkách Panny Marie hodil kámen na obraz a zasáhl čelo Matky Boži. Po úderu začalo čelo krvácet a tento jev trval 18 dnů. Značné množství lidí, včetně místního duchovního, který nechal krev téci do sklenky, podává svědectví o pravdivosti. Sklenka s krví je dosud uložena na důkaz této události a je uctívána v nově postaveném kostele na místě původního, ze kterého je zachováno průčelí v hlavním oltáři se zázračným obrazem. Tento kostel v Re se stal poutním místem, v němž věřící dodnes ctí a prosí Pannu Marii za vyslyšení jako Prostřednici milostí.//
+//Nevěřící muž jménem Jan Zukkone po urážkách Panny Marie hodil kámen na obraz a zasáhl čelo Matky Boží. Po úderu začalo čelo krvácet a tento jev trval 18 dnů. Značné množství lidí, včetně místního duchovního, který nechal krev téci do sklenky, podává svědectví o pravdivosti. Sklenka s krví je dosud uložena na důkaz této události a je uctívána v nově postaveném kostele na místě původního, ze kterého je zachováno průčelí v hlavním oltáři se zázračným obrazem. Tento kostel v Re se stal poutním místem, v němž věřící dodnes ctí a prosí Pannu Marii za vyslyšení jako Prostřednici milostí.//
 //Současně s postupně se šířící úctou k obrazu bylo zhotoveno mnoho kopií, Jedna z nich se dostala do Klatov kolem r. 1650 s kominíkem Ritcoltem z Re, který šel za prací a usadil se zde. Dostal obraz jako dědictví po rodičích. V Klatovech se oženil. Manželé adoptovali dceru, která se jmenovala Anna Rýmerová. Ta se provdala za krejčího Ondřeje Hiršbergera. Koupili si domek, který stál v místě dnešní kaple „Chaloupky“. Tento obraz zdědili a zachovávali k němu velikou úctu jako rodiče. Pro neúrodu a války začalo tehdy ubývat i krejčovské práce, a tedy tím i obživy rodiny Hiršbergerových. Manželé prodávali, co mohli, obrazu se však zbavit nechtěli. P. Maria jim byla útočištěm v bídě a nesnázích. Nakonec však došlo i na obraz, který nabídli známému faráři. Cesta k jeho prodeji byla jakoby mařena nemocí dětí, u kterých oba rodiče museli setrvávat. Při modlitbách u obrazu spatřil krejčí Ondřej Hiršberger, kominíkův zeť, který bydlel s rodinou v domku na místě dnešní kaple „Chaloupky“, 8. 7. 1685 krůpěje krve, prýštící z rány na čele.//
@@ Řádek 75: / Řádek 78: @@
 Podle chemické expertízy provedené na hmotovém spektrometru tyto vzorky obsahují:
-•        oxid křemičitý SiO<sub>2</sub>, uhličitan vápenatý CaCo<sub>3</sub>, olej, kaolín a vizinu (želatinu či klíh) – typické dobové složení olejových barev.
+•        oxid křemičitý SiO<sub>2</sub>, uhličitan vápenatý CaCO<sub>3</sub>, olej, kaolín a vizinu (želatinu či klíh) – typické dobové složení olejových barev.
 Vzorky, které ze středu čela madony odebral v roce 1985 doktor Josef Časta a u nichž Bertrandovou zkouškou s chloridem hořečnatým s vytvořením krystalků acetchlorheminu zjistil přítomnost lidské krve skupiny AB, byly nyní znovu podrobeny sérologickému vyšetření a ani v nich nebyla zjištěna přítomnost žádného biologického materiálu.
@@ Řádek 82: / Řádek 85: @@
 Každoročně se v Klatovech koná druhý červencový víkend velká pouť včetně procesí s tímto obrazem.
 {{kt:image225.jpg?360x280}}\\ ''Pouť v roce 2013''
@@ Řádek 133: / Řádek 134: @@
 {{kt:image233.jpg?445x334}}\\ ''Kostel sv. Vavřince (8. 8. 2012)''
-Podle přehledu dějin města Klatov existoval již ve XIV. stol. na severním předměstí Klatov dominikánský klášter s kostelem. Vedle něho byl pak tzv. klášterec, malý klášter u jižní hradby města. V husitské době byl velký klášter s kostelem zbořen a srovnán se zemí. Zachoval se pouze klášterec. V rámci protireformace se vrátili dominikáni do Klatov a vybudovali v letech 1694 až 1709 kostel sv. Vavřince. Věže v průčelí byly dostavěny až v r. 1731. Projektantem a stavitelem kostela byl Marc Antonio Gilmetti, Ital usedlý v Klatovech.
+Podle přehledu dějin města Klatov existoval již ve XIV. stol. na severním předměstí Klatov dominikánský klášter s kostelem. Vedle něho byl pak tzv. klášterec, malý klášter u jižní hradby města. V husitské době byl velký klášter s kostelem zbořen a srovnán se zemí. Zachoval se pouze klášterec. V rámci protireformace se vrátili dominikáni do Klatov a vybudovali v letech 1694 až 1709 kostel sv. Vavřince. Věže v průčelí byly dostavěny až v r. 1731. Projektantem a stavitelem kostela byl Marco Antonio Gilmetti, Ital usedlý v Klatovech. (Mezi jeho další stavby patří například [[Tannaberk|kostel sv. Anny na Tannaberku]]).
 Vzhledem k tomu, že dominikáni nebyli tak bohatý řád jako jezuité, je kostel sv. Vavřince ve srovnání s jezuitským kostelem stavbou podstatně prostší a jednodušší. Vnitřní stěny, omítnuté, byly a jsou natřeny pouze na bílo, bez nějakých maleb.

Kostely a kapličky

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku