Vikariát Klatovy

Farnost Nýrsko (sloučená farnost Hamry)

Kostely:

• Panna Maria Bolestná
• sv. Kříže (Kreuzwinkel) – zbořený

Kaple:

• Zbořená kaple v Předních Hamrech
• Kaplička Panny Marie

Německý název Hammern. Lokalie r. 1785, farnost r. 1787, Matriky jsou vedeny od roku 1786.

Hamry byla v r. 1869–1975 obec v okr. Klatovy, 1. 7. 1975–31. 12. 1979 část obce Zelená Lhota v okr. Klatovy, 1. 1. 1980–31. 12. 1991 část obce Nýrsko v okr. Klatovy, od 1. 1. 1992 obec v okr. Klatovy.

Hamry před 2. světovou válkou 1)

Obec Hamry vznikla na obchodní stezce zvané Železná či Bavorská, která vedla přes sedlo Špičáku do Úhlavského údolí. Stala se sídlem jedné z největších Králováckých rychet. Obec se tehdy skládala z mnoha samostatných dvorců roztroušených podél řeky Úhlavy i vysoko pod hraničním hřebenem. Za rozvojem osady stojí zpracování železné rudy v oblasti. Svůj název obec dostala podle hamrů, které zde zpracovávaly železnou rudu těženou v okolí. Jeden z prvních hamrů na Šumavě byl zde založen v letech 1524–1535.

Vznikaly zde též sklářské hutě, brusírny skla a řada mlýnů s pilami, které zpracovávaly dřevo z neproniknutelného Královského hvozdu. Vlastní obec vznikla v roce 1850 o rozloze 3 530 ha a měla 1225 převážně německy mluvící obyvatel. V polovině 18. století tu byla založena také sklárna. Roku 1869 firma Petzold zřídila v obci papíru, kde se probíhala výroba dřevoviny a dřevitého papíru. Ta pracovala ještě ve 2. polovině 60. let 20. století, kdy byla zrušena.

Nejvíce obyvatel dosáhla před druhou světovou válkou 1450, nejméně v roce 1980: pouze 102 obyvatel. Hamry po roce 1945 málem potkal osud řady obcí, které úplně zanikly. Po řadě usedlostí zbyly jen základy nebo ovocné stromy. Obec byla za socialismu sice přístupná, ale část Hamrů ležela v hraničním pásmu a každé projíždějící auto bylo kontrolováno pohraničníky. Z názvu nedaleké železniční stanice Hamry-Hojsova Stráž bylo dokonce slovo Hamry vyškrtnuto. Dnes už je vše zase při starém.²⁾

V roce 1982 zde žilo 102 obyvatel³⁾, v roce 2001 zde žilo 119 obyvatel v 54 domech⁴⁾.

Kostel Panny Marie Bolestné ve středních Hamrech byl postaven v letech 1773–74 na místě bývalé kaple na pozemku Kollerova dvoru (Kollerhofu) – označení kostela i podle místního mecenáše statkáře Kollera.

Kostel byl vysvěcen dne 11. 10. 1774. Roku 1785 zřídil císař Josef II. lokalii u Kollerova kostela, která byla roku 1787 povýšena na farnost. Ke kostelu patřila též první škola na Hamrech, v jejíž budově dnes sídlí obecní úřad.

Interiér kostela před rokem 1945, bez přesné datace 5)

V šedesátých letech byl kostel vykrádán, z kostelních lavic naštípáno palivo, a na rozkrádání kostelního majetku se nejspíš podíleli i vojáci pohraniční stráže. V této době byl kostel málem zbourán pro svůj havarijní stav.

Místní německý farář P. Ackermann založil spolu s angažovanými kněžími po odsunu noviny „Glaube und Heimat“ (v dubnu 1949). V době, kdy neexistoval internet a bylo málo telefonů, vytvořili zdroj kontaktů a informací pro vysídlené obyvatele bývalé budějovické diecéze, kteří byli roztroušeni do všech stran. To, co tito faráři a někteří pomocníci z jejich domovských farností udělali pro své farníky, byl obrovský úspěch. Velmi aktivní byl farář Anton Köhlnhofer, jehož záběr zahrnoval rodinná setkání, pomoc s vyřizováním sociálních dávek, pomoc lidem v nouzi, rodinné oslavy. V roce 1964 se konalo první setkání v původní vlasti, kterého se zúčastnilo velké množství „Hamerníků“, kteří se setkali poprvé od svého vyhnání. První návštěvy vlasti byly v té době možné jen na základě československého víza. Velká změna přišla se sametovou revolucí a otevřením hranic v roce 1990. Tzv. Mladí Hamerníci založili německo-českou pracovní skupinu pro zachování kostela v Hammern. Pro mnohé lidi na obou stranách hranice bylo v té době nepředstavitelné, že by společnými silami obnovili kostel z trosek.⁶⁾

Německo-česká bohoslužba po otevření hranic v roce 1990 před zničeným kostelem Panny Marie Bolestné v Hamrech/Hammern.7)

Kostel v roce 1990 a interiér původního kostela před opravou8)

Kostel, který byl před rokem 1989 v dezolátním stavu, se podařilo zrekonstruovat i díky peněžním darům německých starousedlíků. Jedná se o kulturní památku.

Kostel byl 11. září 1993 znovu vysvěcen budějovickým biskupem Antonínem Liškou. V této době už kostel spadal tři měsíce pod plzeňskou diecézi, proto zde měl druhý den poutní mši svatou plzeňský biskup František Radkovský.

Slavnost vysvěcení kostela v roce 1993

Kostel v Hamrech, 2005

Kostel v roce 2011 9) a interiér kostela (23. 8. 2013)

U kostela je nově vybudované dílo – Cesta Panny Marie Bolestné – podél pěší stezky s 85 schody vedoucími ke kostelu.

Cesta Panny Marie Bolestné k opravenému kostelu Panny Marie Bolestné v Hamrech10)

Do osmi původních žulových kamenů, z bývalé křížové cesty, byly osazeny keramické plastiky vyjadřující sedm bolestí Panny Marie.

Cesta Panny Marie Bolestné 11)

Poslední – osmá – plastika zobrazuje příběh z Kány Galilejské, kde Ježíš proměnil vodu ve víno. Tento příběh má ukazovat na roli Panny Marie v církvi – ukazuje na Ježíše a posílá za ním lidi.

Další čtyři plastiky jako volné pokračování díla od klatovského keramika Gustava Fifky zdobí prostory kostela.

Cesta Panny Marie Bolestné (23. 8. 2013)

U kostela byl upraven i hřbitov, kde jsou symbolické náhrobky (německý a český nápis: „Na paměť německých rodin, které zde žily po staletí, jejichž příslušníci odpočívají na tomto hřbitově, které byly nuceně vysídleny v roce 1946“).

Hřbitov v Hamrech (23. 8. 2013)

26. 10. 2024

V části obce dříve zvané Křížkov (Kreuzwinkel) stál filiální kostel sv. Kříže postavený v letech 1730 – 1731 svobodníkem Janem Tornerem v Zadních Hamrech na půdorysu kříže.

Stavbu kostela pravděpodobně inicioval a financoval Vilém Albrecht II. z Kolowrat. Střed půdorysu tvořil čtverec s kosými rohy, k západní straně se pojila předsíň s kruchtou oddělená od kaple polokruhovým obloukem, ostatní strany se otevíraly do polokruhových apsid, čtyřhranný vchod byl v západním průčelí, polokruhová okna uprostřed přepažena pilířem, nad západním průčelím byla na šindelové střeše cibulovitá věžička, uvnitř byly tři rokokové oltáře s bohatě řezanými akantovými rozvilinami. Na oltáři byl stříbrný pacifikál s autentizovaným ostatkem sv. Kříže, který kostelu v roce 1736 darovala Kateřina Knittlová.

Kostel byl zbourán v roce 1958.

Zbořený kostel není zapsán v katastru nemovitostí; pozemek pod ním (stavební parcela č. 272) patří obci Hamry.

Poutní místo Kreutzwinkel Křížkov bylo vybudováno obcí Hamry ve spolupráci se sdružením rodáků německé národnosti Künische Gemeinde Hammern (Královská obec Hamerská) a bavorskou obcí Lam. Tento projekt byl spolufinancován z prostředků EU v rámci iniciativy Společenství INTERREG III.A.
V rámci projektu byla odstraněna suť na původních základech kaple zbourané v roce 1958, kde bylo odhaleno zachovalé obvodové zdivo do výšky cca 2m, část kamenné podlahy, dále se našly žulové zárubně vchodových dveří, drobné kovové předměty a kamenná deska s vypouklým znakem erbu Krakovských z Kolovrat s letopočtem 1731. Byl vztyčen dřevěný šest metrů vysoký kříž a informační tabule.
Pár fotografii a vzpomínek zůstalo z kaple v zadních Hamrech, opodál původní silnice do Železné Rudy, uprostřed skupinky domů Křížkov (Kreutzwinkel). Tato mešní kaple byla založena a vystavěna v roce 1730-1731 svobodníkem Janem Tornerem, jako prostá nevelká stavba bez vnějších ozdob, v půdoryse založeném do kříže. Střed kaple tvořil čtverec s kosími rohy, k západní straně přiléhala předsíň s kruchtou. Nad vchodem byla kamenná deska se znakem a letopočtem 1731, která byla nalezena při odstraňování sutě a uložena v místním kostele Panny Marie Bolestné. Tato deska je tesaný žulový kvádr o rozměrech 100 x 60 x 15 cm s vypouklým znakem jednoduchou variantou erbu Krakovských z Kolovrat, svobodných pánů z Újezda, kteří jej používali od roku 1725. Kostelní stavbu inicioval a financoval patně Vilém Albrecht II. z Kolovrat (1678 1738), proto byl erb umístěn na kapli. Pod znakem vytesaný nápis Desenitz„ značí panství Dešenické, které Kolovrati vlastnili pravděpodobně od roku 1668 a Hamry k němu v té době náležely.
Uvnitř kaple byly tři rokokové oltáře s bohatě řezanými akantovými rozvilinami. Nad šindelovou střechou byla cibulová vížka. Na oltáři byl stříbrný pacifikál s autentizovaným ostatkem svatého Kříže (odtud také název osady odvozený od patrocinia zasvěcení kaple), který darovala roku 1736 Kateřina Knittlová.
Z poutního místa je malebný výhled do Úhlavského údolí, protější stráně zvané Knížecí Dvůr s jednou z pěti opravených Hamerských kapliček. Strání stéká Koutský potok (Winkelbach) tvořící mokřady jako součást Přírodní památky Královského Hvozdu.
Vznik obce Hamry započal těžbou železa na Šumavě ve 14. století a jedna z nejstarších železných hutí je připomínána roku 1422 právě v dnešních Hamrech. První zmínky o obci pochází z roku 1429, jméno dostala podle hamru, který vedi k založení obce. Zpracování železné rudy postupem času vystřídala výroba skla a tím spojené sklářské hutě, které po jejich zániku vystřídaly sedlácké dvorce. Třicettři dvorců tvořilo Hamerskou rychtu, jednu z největších z osmi králováckých rychet správního celku Královský Hvozd zaniklého roku 1860.
Obec se rozkládá na svazích Úhlavského údolí. Po roce 1948 se obec ocitla v hraničním pásmu a řada usedlostí zanikla. Výstavbou Nýrské vodní nádrže byla část obce zatopena. Významnou památkou je kostel Panny Marie Bolestné z roku 1773, který po druhé světové válce postupně pustl. Počátkem devadesátých let minulého století byl díky darům německých rodáků a aktivitě sdružení Künische Gemeinde Hammern opraven a 16.7. 1993 vysvěcen.
Ke kostelu vede pěší stezka s osmi zastaveními „Společné cesty Panny Marie s Ježíškem“.„ realizována obcí a vysvěcena Plzeňským biskupem v roce 2004.Do původních žulových kamenů z bývalé křížové cesty byly osazeny keramické plastiky od klatovského keramika Gustava Fifky, vyjadřující sedm bolestí Panny Marie. Další 4 plastiky zdobí prostory kostela.

Kreuzwinkel 12)

Kreuzwinkel, nedatováno 13)

V roce 2007 byly vykopány a zakonzervovány zbytky obvodového zdiva kostela; trosky zdiva v přední části zůstaly zachovány do výše cca 1 m, v zadní části do cca 2,5 m. Od trosek kostela je krásný výhled. Souřadnice objektu: 49.2032577°N, 13.1743902°E

Kreuzwinkel, vykopané zbytky kostela, 2007 14)

Postavením dřevěného kříže nad pozůstatky kaple, úpravou okolí a vysvěcením 14. 7. 2007 generálním vikářem Plzeňského biskupství R. Falkenauerem a česko-německou mší vzniklo poutní místo Hamry (Křížkov-Kreuzwinkel).¹⁵⁾

Kreuzwinkel, 2010 16)

V rozlehlé obci se nachází v místech bývalých dvorců jako Knížecí statek, Veitlovský dvorec, Špirkův, Gruberův a Fenclův dvůr, pět dochovaných kapliček, které byly dnešními vlastníky opraveny.

• V Předních Hamrech stála kaplička při cestě u Wenzlova dvora.

Kaplička u Wenzlova dvora. 17)

Kaplička s umrlčími prkny v r. 193418)

V katastru obce Hamry je 16 zaniklých nebo téměř zničených kaplí.

Zaniklé kaple v okolí Hamrů a přehrady v Nýrsku

Torzo kaple u Schwarzbartlovských dvorců v roce 2010 (souřadnice objektu: 49.23679°N, 13.13535°E 19)

• Kaple Na Špirku patří k jednomu ze zachovalých velikých hamerských dvorů, Špirkenhofu.

Kaple Na Špirku (2003)

• Kaple u Guberhofu – tato kaple patří k vedlejšímu dvorci – Guberhofu.
• Kaple u Tremelhöfe – nacházela se u dvorce na odbočce z cesty Zelená Lhota – Stará Lhota do kamenolomu, který je dnes nad vodou stále patrný. Odbočka však leží na dně nádrže.
• Kaple u cesty z dnešních předních Hamrů do bývalých předních Hamrů, které jsou na dně přehrady, se nacházela u odbočky k Zelené Lhotě.
• Kaple u Steflhofu – stála u dvorce kousek nad dnešní Arendášovou pilou.
• Kaple u Modlhofu – tato kaple patřila k dvoru, kterým procházela silnice mezi Arendášovou pilou a Kollerovým kostelem. Vedla od ní křížová cesta až ke kostelu. Tato křížová cesta je nyní ve zkrácené podobě instalována na příkré odbočce ke Kollerhofu a kostelu. (49°14'2.000“N 13°9'19.001„E)
• Kaple na Berghofu – Berghof byl před odsunem Němců poměrně hustě osídlen, dnes lze nalézt jen zbytky zdí a sklepy domů.
• Kaple Panny Marie (u Bálků) u č. p. 33 v Hamrech byla nově opravena a vysvěcena po r. 1989. Opravu financovala rodina Linzmaierova a Petrmichlova z Německa. Vysvěcení provedli faráři p. Josef Šimsa z Nýrska a p. Josef Wierer z Německa, rodák z Hamrů. (49°13'25,018“N 13°9'35,769„E)

Kaple Panny Marie (kaple „U Bálků“), 2005

Kaple Panny Marie (kaple „U Bálků“), 23. 8. 2013 (foto Míša Kokaislová)

• Kaple sv. Anny (u Štefanova Dvoru) u č. p. 46, rodiště spisovatele Lea Hanse Malleho, byla po revoluci taktéž opravena a vysvěcena pátery Šimsou a Wiererem. Na opravě kapličky se podíleli občané Hamrů, většinu práce provedl Lesní závod Nýrsko. (49°12'51,326“N, 13°9'18,832„E)

Kaple „U Štefanova dvoru“, 23. 8. 2013

Kaple „U Štefanova dvoru“, 23. 8. 2013

Kaple u č. p. 36 byla zbourána před rokem 1970. Měla stanovou střechu s dvěma různými sklony v horní a dolní části. (49°13'45.999“N 13°9'36.001„E)

• Kaple Nejsvětější Trojice na Fürstenhofu (Knížecí Dvůr) byla původně kamenná, v šedesátých letech však byla rozebrána na stavební materiál a místo zarostlo břízami. Na starých základech byla manželi Kropáčkovými za finančního přispění rodiny Linzmaierovy, která byla dříve majiteli pozemku, postavena kaplička nová, která byla vysvěcena páterem Šimsou. Okna, krov, eternit a některé řemeslné práce poskytla firma Fleisig. (49°12'48,028“N, 13°10'4,037„E)

Kaple u Hamrů (Knížecí Dvůr), 2004 20)

Kaple (Knížecí Dvůr) na mapě.

Kaple (Knížecí Dvůr) 24. 8. 2013