Předslav

Vikariát Klatovy

Farnost Plánice (sloučená farnost Předslav)

• Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola
• Kaplička u č. p. 49

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Plebanie r. 1362, filiální k Němčicům v letech 1647–1692.

Administratura v letech 1692–1787. Farnost r. 1787. Matriky jsou vedeny od roku 1692.

Předslav, 1900

V r. 1869–1890 pod názvem Předslava obec v okr. Klatovy, v r. 1900–1910 pod názvem Předslava t. Předslav obec v okr. Klatovy, od r. 1921 obec v okr. Klatovy.

V roce 1982 zde žilo 212 obyvatel¹⁾, v roce 2001 zde žilo 250 obyvatel v 90 domech²⁾.

Kostel je původně gotický z doby kolem roku 1260, několikrát byl přestavěn. V roce 1808 byla přistavěna věž.³⁾. Jedná se o kulturní památku.

Předslav 27. 8. 2025 a 3. 7. 2005

Kostel je původně gotický, postavený pravděpodobně kolem roku 1260.⁴⁾ Jako farní je kostel v Předslavi doložen již v 1. polovině 14. století. Je zasvěcen sv. Jakubu.

Roku 1624 zanikla zdejší fara. V letech 1647–1692 byl kostel filiálním chrámem farnosti v Němčicích. Od roku 1692 do roku 1726 jej spravovali klatovští dominikáni. Poté zde až do roku 1787 působila pouze administratura vedená světskými kněžími. Teprve roku 1787 byl kostel opět povýšen na farní.

V průběhu staletí prošel kostel několika stavebními úpravami. Roku 1808 byla přistavěna věž.⁵⁾

Jedná se o kulturní památku. Stavební vývoj

Roku 1611 doznala stavba významné změny. Oprava a zvětšení kostela proběhly znovu roku 1724. Největší úpravy však proběhly v letech 1767–1768, kdy došlo k zaklenutí celého kůru. Původní kostel byl díky četným nákladným úpravám natolik přestavěn, že z něj zůstaly pouze dvě podélné zdi lodní.

Velká, monumentální věž o výšce asi 40 metrů, dobře viditelná ze všech stran, stojí na západním průčelí a je založena v plné šíři kostelní lodi. Nad zvonicí se věž zúžuje do čtyřbokého jehlance krytého prejzy. Věž začal stavět Ferdinand ze Šternfeldu a dokončil ji roku 1809 Dr. Josef Měchura, jak dokládá letopočet nad západním vchodem.

Na jižní straně, vedle nynějšího vchodu, byl při opravě v roce 1924 odkryt gotický portál lomeného oblouku. Nedaleko se nachází i opěrák – pravděpodobně pozůstatek původní stavby. Rozměry lodi jsou 10,5 × 6,5 m, s barokní úpravou oken i stěn. Loď je zaklenuta křížovou klenbou, pravděpodobně z pozdější přestavby.

Triumfální oblouk je hladký, polokruhový, s ionskou hlavicí, a v celé šíři se otevírá do kněžiště, které je o půl metru širší než loď a 7,80 m dlouhé. Kněžiště je klenuto křížovou klenbou. Na pravé straně vede široký oblouk do kaple Panny Marie, vlevo prostý vchod do sakristie, nad níž se nachází oratoř.

Hlavní oltář je z novější doby a proveden v pseudorománském slohu.

Vnitřní zařízení

Oltář Panny Marie v kapli je barokní z počátku 18. století a byl přenesen z jiného kostela. Na predelle se nacházejí po stranách malované erby – v levém je ryba v polích střídavě červeném a bílém. Dřevěné antipendium je celé pokryto ornamentální řezbou dobré koncepce.

Oltáře sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny (dnes je zde obraz Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, darovaný a namalovaný děkanem Kličkou z Dírné, rodákem z Ostřetic) jsou novějšího data a bez větší umělecké hodnoty.

Kolem kostela se rozkládá starý hřbitov, později rozšířený o část bývalé panské zahrady.

Zajímavost

V tomto kostele se roku 1827 oženil František Palacký s Terezií Měchurovou. Je zde rovněž pochován Palackého švagr, hudební skladatel Leopold Eugen Měchura.

Kněží a administrátoři

V Předslavi bydleli administrátoři v tomto pořadí od roku 1722: Dušička, Pavel Souček, Jan Grüner, Václav Doležal. Za Doležalova působení byla roku 1787 zdejší administratura povýšena na faru.

Jako faráři zde poté působili: Josef Goldwein, Josef Kobler (později jmenován děkanem v Klatovech), Jan Špath – bývalý vojenský farář, který se účastnil války v Itálii roku 1859 a bitvy u Solferina. Odtud byl jmenován farářem v Kydlinech. Následoval František Pech, milovník hudby, který byl zasažen mrtvicí přímo u oltáře.

Po jeho smrti se farářem stal dosavadní kaplan Karel Toman. Byl společensky oblíbený, prozíravý a chytrý. Po převratu několikrát sloužil českou mši. Měl však větší zájem o hru než o duchovní správu, což vedlo k úpadku kostela. Střecha fary zatékala a celkový stav se zhoršil.

Z těchto důvodů požádal o přeložení do Němčic. Roku 1921 byl na jeho místo jmenován Josef Záruba. Za jeho působení došlo k rozsáhlým opravám:

V letech 1922–1924 byl kostel uvnitř i zvenku důkladně opraven a vymalován, položena kamenná dlažba.

Díky přímluvě bývalého vícerektora české koleje v Římě, Mistra Josefa Bouzka (rodáka z Měcholup, pozdějšího pražského kanovníka), poskytl papež peněžitý příspěvek 10 000 lir (tj. 35 678 Kč). Za to byla roku 1922 opravena celá střecha a vybudována nová věžička nad hlavním oltářem (původní byla zcela shnilá).

Kolem kostela byla odkopána zemina a zřízen rigol proti vlhkosti.

Roku 1923 byl celý kostel i věž zvenku opraveny a obíleny. Malování bylo hrazeno ze sbírky mezi farníky, kterou uspořádal sám farář Záruba. Sbírka vynesla 8 570 Kč.

Namísto staré cihlové dlažby byly položeny žulové kameny.

V letech 1925–1926 byla opravena fara i přilehlý hřbitov.

K č.p. 1 (fara) náleží také kaplanka, vystavěná roku 1779, kdy byly kostelu přiděleny obce Ostřetice a Makalovy (od Klatov) a roku 1792 též Třebýcina (od fary kbelské).⁶⁾

Kostel v Předslavi (3. 7. 2005 a 31. 7. 2012)

Podle kroniky obce proti usedlosti rolníka Stuchla, čp. 49 za lesem „Hájkem“ je jím vystavěna kaplička na paměť války světové.



---

Zobrazeno: 228 x