====== Zhůří  ======
(obec Čachrov)

Vikariát Sušice-Nepomuk

Farnost Zhůří

  * Kostel Nejsvětější Trojice (zbořený)
  * Kaplička Nejsvětější Trojice

Německý název: Haidl am Ahornberg. Název latinsky: Haydla

Vznik této obce spadá do doby kolem roku 1600, protože již z roku 1613 je známá pečeť králováckého rychtáře Löffelmanna. K rozšíření obce došlo v souvislosti s výstavbou sklářské huti v roce 1753.

V r. 1869 pod názvem Haidl osada obce Ziegenruk t. Cimruky v okr. Sušice, v r. 1880–1910 pod názvem Haidl osada obce Innergefild v okr. Sušice, v r. 1921–1930 osada obce Horská Kvilda v okr. Sušice, v r. 1950 osada obce Horská Kvilda v okr. Vimperk, od r. 1961 část obce Rejštejn v okr. Klatovy.

Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v roce 1762 (podle jiných údajů 1761) na místě bývalé kaple, která zde stála již v roce 1684. Kostel byl vysvěcen v roce 1763 a v roce 1766 došlo k založení farnosti. Matriky jsou vedeny od roku 1784. K rozšíření kostela došlo v roce 1793 a v roce 1809 kostel vyhořel – jednalo se pravděpodobně ještě o dřevěnou stavbu. Na náklad majitele bystřického panství hraběte P. Gundelfingena byl nově „z kamene vystavěn“.

V roce 1910 byl vyměněn krov a střecha byla pokryta novou šindelovou střechou.

Hlavní oltář byl barokního provedení z asi 18. století, pravděpodobně z doby založení kostela, pocházející z dílny domažlického řezbáře F. Ringelhahna. Z oltáře se dochovala pouze socha sv. Augustina, která je v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách.

Při prudké přestřelce na konci 2. světové války (5. 5. 1945) mezi americkými a německými vojáky, byla zničena střecha kostela. Ta byla po válce obnovena a bohoslužby se tady konaly až do dubna roku 1952. Pak celé území pohltil Vojenský újezd Dobrá Voda a došlo k úplné likvidaci celé obce.

Na místě kostela byla vystavěná nová kaple a opět zasvěcena Nejsvětější Trojici. K slavnostnímu vysvěcení došlo 3. října 1999.

Obyvatelstvo((STEINER, J. //c. d.//; KDČB; sčítání obyvatel, ČSÚ)):

| Rok | Obyvatel | Domů |
| 1839 | 397 | 67 |
| 1895 | 665 (663 Němců, 2 Češi) | 71 |
| 1930 | 622 (599 Němců, 23 Čechů) | 83 |

Po odsunu německých obyvatel po válce přišlo do Zhůří asi 50 slovenských a bulharských dosídlenců, kteří byli později vystěhováni. Ve Zhůří dnes nikdo nežije, ani zde nejsou žádné domy.

{{kt2:image1072.jpg?445x334}}\\
''Umrlčí prkna (blíže k umrlčím prknům [[umrlci_prkna|ZDE]]). (24. 7. 2007)''

{{kt2:image1073.jpg?444x194}}\\
''Stará fotografie obce''

{{kt2:image1074.jpg?325x361}}\\
''Oltář v původním kostele (obrázek umístěn v kapli P. Marie Lurdské v [[kochanov|Kochánově]]). Foto 29. 7. 2012''

{{kt2:image1075.jpg?338x254}}\\
''Kaple (24. 7. 2007)''

{{kt2:image1076.jpg?444x255}}\\
''Kaple ve Zhůří ((z pořadu ČT Ztracené adresy: Zhůří http://www.ceskatelevize.cz/porady/10318042579-ztracene-adresy/412235100191003-zhuri/video/))''

{{kt2:image1077.jpg?400x254}}  {{:kt2:zhuri20210118-222336.png?400x254|}} \\
''Procesí ve Zhůří ((z pořadu ČT Ztracené adresy: Zhůří http://www.ceskatelevize.cz/porady/10318042579-ztracene-adresy/412235100191003-zhuri/video/)). Druhé foto Emil Kintzl, pořad z 23. října 2013 ((https://www.televizeseznam.cz/video/zmizela-sumava/10-mrtvych-americanu-224922))''

{{kt2:image1078.jpg?444x309}}\\
''Zhůří ((z pořadu ČT Ztracené adresy: Zhůří http://www.ceskatelevize.cz/porady/10318042579-ztracene-adresy/412235100191003-zhuri/video/))''

{{kt2:zhuri-tv-planek.jpg?442x271}}\\
''Plánek obce (stav v roce 1946) ((z pořadu ČT Ztracené adresy: Zhůří http://www.ceskatelevize.cz/porady/10318042579-ztracene-adresy/412235100191003-zhuri/video/))''

{{kt2:image1079.jpg?444x577}}\\
''Zhůří (Haidl am Ahornberg) – poslední mše svatá před odsunem německého obyvatelstva roku 1946 ve farním kostele Nejsvětější Trojice.(( (Foto neznámého autora, 1946). Převzato z: HORPENIAK, Vladimír. //c. d.//))''

{{kt2:image1080.jpg?445x592}}\\
''Kaple (24. 7. 2007)''

{{kt2:image1081.jpg?444x302}}\\
''Zasazení kostela do dnešní krajiny ((z pořadu ČT Ztracené adresy: Zhůří http://www.ceskatelevize.cz/porady/10318042579-ztracene-adresy/412235100191003-zhuri/video/))''

===== Kříž smíření =====
Kříž smíření byl vysvěcen v roce 2014 a je památkou na padlé vojáky druhé světové války. Při osvobozování Šumavy právě zde v obci Zhůří u Javorné padla jednotka vojáků 90. pěší divize Americké armády do nastražené léčky. Výsledkem střetu s Německým školním praporem a Hitlerjugend bylo 10 padlých Američanů, 24 padlých a 76 zajatých Němců. Část českých Němců byla krátce poté z obce násilně vyhnána. Jejich kolektivní vinou byla jejich příslušnost k německé národnosti.

{{::zhuri-kriz.jpg?200|}}

Do kříže byly vloženy artefakty připomínající Mons. Karla Fořta, nositele Řádu TGM, velkého příznivce a čestného občana Horažďovic, který dlouhá léta žil v Mnichově. Jeho ostatky jsou uloženy na hřbitově u kostelíka sv. Klimenta na Práchni u Horažďovic. Do dalšího kamene byly vloženy artefakty připomínající utrpení i vraždy politických odpůrců minulého zločinného komunistického režimu. Dárcem tohoto kamene bylo město Klatovy.((Rozhled 10/2014, s. 52 (6. 10. 2014) )) 

{{:kt:2022:fotka20220212_144655.jpg?300|}} \\ ''12. 2. 2022''