====== Kout na Šumavě ====== \\ ''6. 7. 2021'' Farnost: [[Kdyně]] (farnost do roku 2005: [[Kdyně]]) Německý název: Kauth. Ves je poprvé zmiňována v 16. století. {{:pasted:20230918-170648.png?400}} \\ ''Pohlednice Kouta na Šumavě z roku 1899'' * Kostel sv. Jiří * Kaplička Nejsvětější Trojice * [[stadionove|Stadionská]] hrobka na hřbitově * Kaplička U Třech křížů V roce 1930 stálo v Koutě 205 domů, v nichž žilo 1 288 obyvatel a v roce 2001 zde žilo 1102 obyvatel v 299 domech((sčítání obyvatel, ČSÚ)). ===== Kostel sv. Jiří ===== Kostel sv. Jiří vznikl na místě původní barokní šestiboké kaple založené [[stadionove|Stadiony]] v roce 1704 pro úředníky koutského velkostatku na podnět vrchního panství Jana Seifrida. Duchovní správu zajišťovali zpočátku faráři ze Kdyně, nebo [[domažlice|domažličtí]] augustiniáni, později koutští zámečtí kaplani. Od úředníků panství dostávali obědy a 50 zlatých ročně. Kaple byla rozšířena v 19. st. přistavěním obdélníkové lodě, a tímto spojením vznikl dnešní kostel.((KDČB a Domažlicko a Kdyňsko, 1996)) Došlo k tomu v r. 1870 aktivitou kněze Hippolyta Randy a štědrostí hraběte Bedřicha Stadiona. Stavbu povedl stavitelský mistr Jan Vebr ze Kdyně a tesařský mistr Tomáš Dufek z [[Prapořiště|Prapořišť]]. Varhany doplnil varhanář Antonín Červenka. Na počátku 20. stol. dochází ke třetí přestavbě. Kostel byl prodloužen a opatřen novou věží. Projektantem a stavitelem byl zednický mistr Jan Mašek z Horažďovic, tesařské práce prováděl tesařský mistr František Fictum z Kouta, klempířské mistr František Šmejkal ze Kdyně, pokrývačské mistr Václav Černý z Kouta a truhlařinu mistr Martin Kellner z Domažlic. Presbytář je sklenut klášterní klenbou s lunetami. Loď kostela je plochostropá. Západní průčelí je ukončeno trojúhelníkovým štítem s hranolovou věží. Boční fasády s obdélníky, polokruhem ukončenými okny a obloučkovým vlysem. Z vnitřního zařízení je zajímavý hlavní a dva boční oltáře z 19. stol. Cenné sochy jsou uloženy z důvodů bezpečnosti v depozitářích. \\ Ke slavnostnímu vysvěcení došlo 1. 11. 1908. Do věžní báně byl uložen pamětní spis s poselstvím, psaný v německém a českém jazyce, za účasti hraběte Filipa Stadiona. Na novou věž byly zavěšeny původní zvony, které padly za oběť rekvizici v období 1. svět. války. Nové zvony, usazené v r. 1927 byly odňaty za 2. svět. války, nahrazeny byly až mnohem později. Nový zvon byl ulit ve zvonařské dílně rodu Manoušků v r. 1970 a o rok později zavěšen. Další dva zvony pochází z kostela v [[sitbor_obec_pobezovice|Šitboři]]. Hlavní zásluha na osazení zvonů kostelní věže patří hasičskému sboru v Koutě a tehdejšímu duchovnímu správci [[p._josef_brichacek|P. Břicháčkovi]] a kostelníkovi Karlu Haladovi.((Rudolf Šlajer, Anna Váchalová. Kostel sv. Jiří v Koutě. //Kdyňsko.// 2009/4. )) Z vlastních zdrojů farnosti a svépomocí byl kostel v letech 1993–1995 a po roce 2000 opraven – výměna všech oken, oprava fasády kostela i věže a položení nové krytiny včetně oplechování na věžní báni (P. Miroslav Kratochvíl). {{:kout1.jpg?360|}} {{:kout2.jpg?250|}} \\ ''Kostel sv. Jiří a znak [[stadionove|Stadionů]] na kostele (9. 8. 2006).'' {{:do:kouto1907procesi.jpg?600|Procesí v Koutě v r. 1907}} \\ ''Procesí v Koutě v r. 1907.'' ---- {{:do:dscf6004.jpg?210 |pivovarské sklepy – Kout na Šumavě}}Zajímavost: Zdejší pivovarské sklepy, vybudované v roce 1870, jsou raritou díky svému umístnění mimo pivovar až pod kostel sv. Jiří. Za zmínku stojí i pověst o slepém mládenci, který zde měl svoji poustevnu (není přesně známo kde) a kterého zde nenadále navštívil v roce 1362 římský císař, král český Karel IV. Slepý mládenec mu zvěstoval budoucnost českého národa i řadu králových nástupců. ((www.koutnas.cz)) ===== Kaplička Nejsvětější Trojice ===== Kaplička Nejsvětější Trojice datována rokem 1827 je ve vlastnictví obce. Předchozí zasvěcení kaple bylo Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. \\ Nástropní obraz Nejsvětější Trojice zhotovil malíř K. Kralovec z [[domažlice|Domažlic]]. V 60. letech 20. století byl obraz silně poškozen, a proto byl zabílen. \\ Hlavní výzdobu kaple tvořila socha Panny Marie, práce tyrolského řezbáře Josefa Runggaldiera, která je uchovávána na bezpečnějším místě. \\ {{:do:dscf6001.jpg?200|socha Panny Marie}}\\ Na zvon umístěný v kapli zvonil obecní strážník v poledne a večer. Zvon byl za okupace odvezen a v roce 1970 byl nahrazen jiným. V letech 1980–1981 došlo k rozsáhlé opravě kaple (střešní báň dostala měděnou krytinu) pod vedením Františka Víznera a kronikáře Bedřicha Váchala za přispění místních občanů. \\ V roce 2008 prošla kaple generální opravou, péčí a finančním přispěním Krajského památkového ústavu v Plzni se na střechu kaple opět vrátil šindel. Stavba je na půdorysu čtverce se zaoblenými rohy. Vstup i okénka jsou zaklenuty polokruhem. Zvonička je vztyčena na vrcholu jehlancové střechy.((SÚRPMO)). Původně se jednalo o obecní márnici. {{:kout3.jpg|}} {{:kout4.jpg?220|}}\\ ''Kaplička v roce 2004 a 7. 7. 2009.'' ===== Krypta: Stadionská hrobka na hřbitově ===== Na hřbitově, který je za obcí (směrem do Starce), je hrobka hraběte Filipa Františka Josefa [[stadionove|Stadiona]], kterým 13. 9. 1908 vymřela mužská linie tohoto rodu. Nápis na hrobce je: //Na památku posledního říšského hraběte Filipa ze Stadionů//. Podle záznamu v matrice byl hrabě po smrti převezen z Kouta vlakem do obce [[stadionove|Oberstadion]] ve Würtenbersku, kde byl pohřben. (Záznam v matrice: {{:undefined:stadion-matrika.jpg?direct&50|}})(([[http://www.portafontium.eu/iipimage/30071136/kdyne-41_2180-z?x=44&y=54&w=963&h=352|Porta Fontium]])) {{:do:kout5.jpg?450|}}\\ ''Hrobka Filipa Stadiona na koutském hřbitově. (9. 8. 2006)'' ===== Kaplička U Třech křížů ===== (směrem po zelené značce na vrch Klepný) GPS 49.3942786N, 13.0007528E Kaple je ve vlastnictví obce. Byla vystavěna v roce 1750 na paměť 27 horníků, kteří zde při dolování zahynuli. {{:kout6.jpg|}}\\ ''U Třech křížů. (9. 8. 2006)''