====== Horšovský Týn ====== Farnost: Horšovský Týn (farnost do roku 2005: Horšovský Týn) Německý název: Bischofteinitz. Město se připomíná již r. 973, kdy kníže Boleslav II. daroval Týn pražskému biskupství. Hrad byl založen po r. 1260 pražským biskupem Janem III. z Dražic. Město bylo sídlem arcijáhenství, které zahrnovalo pouze 1 děkanát s 52 plebaniemi. Matriky jsou vedeny od r. 1643. {{:pasted:20230918-141524.png?439}} \\ ''Horšovský Týn na pohlednici z roku 1901'' =====Kostel sv. Apolináře (původně farní) ===== Kostel založený v 2. pol. 13. století, kaple a presbytář pocházejí ze 14. století. Loď byla zbarokizována před rokem 1769. Kostel byl konsekrován 17. 10. 1768. ((//KATALOG DIECÉZE ČESKOBUDĚJOVICKÉ L. P. 1987.// Biskupství českobudějovické, pro vlast. potřebu: 1986. 350 s.)) K opravě došlo v letech 1926–27. Presbytář kostela pochází z konce 14. století a svým klenutím a kružbami v oknech připomíná stavební umění parléřovské huti. {{:do:h-tyn-1930.jpg?439|Kostel sv. Apolináře v r. 1930}}\\ ''Kostel sv. Apolináře v r. 1930'' Ve věži kostela sv. Apolináře je zvon odlitý v r. 1898 Kruppovými závody v Bochumi (Německo), dále zvon odlitý v r. 1727 nezjištěným zvonařem a zvon odlitý na přelomu 17. a 18. stol. nezjištěným zvonařem. Nedaleko kostela se nachází historicky cenná budova bývalého arciděkanství. Kostel byl na konci 20. století arciděkanský, nyní je pouze filiálním k farnímu kostelu sv. Petra a Pavla. {{:htyn.gif?439|Kostel sv. Apolináře}}\\ ''Kostel sv. Apolináře 10. 8. 2006'' ===== Kaplička: P. Marie (před kostelem) ===== {{:htyn2.gif|Kaplička P. Marie}}\\ ''Kaplička před kostelem 10. 8. 2006'' ===== Kostel: sv. Víta, Václava a Vojtěcha ===== (filiální) Bývalý klášter kapucínů se špitálem byl založen Adamem Matyášem z Trauttmansdorffu v roce 1650. Jednoduchý raně barokní konventní chrám byl vybudovaný v letech 1650–1654 Vítem ze Štrasburku a sloužil také jako rodinná hrobka Trauttmansdorffů. Byl zrušen Josefem II. v roce 1785, ale krátce na to znovu došlo k jeho obnově. Větší přestavba proběhla v roce 1864, další úpravy pak v roce 1911. Objekt byl uzavřen v roce 1942 a z mnišských obydlí zřízen internát pro studenty. Na konci 2. světové války došlo k jeho využití pro ubytování uprchlíků z Východního Pruska. Po válce kapucíni obnovili svoji činnost, ale pouze do roku 1950, kdy byl konvent definitivně zrušen a z kostela vznikl sklad velkoobchodu. V současnosti je klášterní komplex majetkem města. Kaplička P. Marie čtvercového půdorysu s plochou nepravou klenbou je ze druhé poloviny 18. století. {{:htyn3.gif|Kostel sv. Víta, Václava a Vojtěcha}} {{:htyn4.gif|Kostel sv. Víta, Václava a Vojtěcha}}\\ ''Kostel sv. Víta, Václava a Vojtěcha 10. 8. 2006'' {{:do:img_20190824_112058.jpg?300|}}\\ ''Interiér kostela 24. 8. 2019'' ===== Kostel: sv. Petra a Pavla ===== Kostel na náměstí Republiky je ze 13. století, vyhořel roku 1547 a 1708. Po roce 1708 došlo k jeho barokizaci. Do roku 1658 se jednalo o samostatnou farnost, spojenou s farností u sv. Apolináře. ((//KATALOG DIECÉZE ČESKOBUDĚJOVICKÉ L. P. 1987.// Biskupství českobudějovické, pro vlast. potřebu: 1986. 350 s.)). Zařízení kostela pochází z 1. čtvrtiny 18. století, stejně jako i varhany s třídílným korpusem. V době, kdy byl Horšovský Týn součástí českobudějovické diecéze, byl kostel sv. Petra a Pavla filiální, v rámci plzeňské diecéze se stal farním. {{:htyn5.gif|kostel sv. Petra a Pavla}}\\ ''Farní kostel sv. Petra a Pavla (10. 8. 2006)'' Sonda potvrdila, že v kryptě pod kostelem v Horšovském Týně je pohřben místokrál: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/slechtic-pohrben-kostel-krypta-domazlicko_2304271126_elev ===== Kaplička: Panny Marie Lurdské ===== (u Šibeničního vrchu) – zbořena. Kaple byla odstřelena v roce 1962 nebo 1963, podle jiných údajů došlo k jejímu zničení již roku 1955, kdy probíhalo u kaple armádní ženijní cvičení, po němž z kaple zbyla jen hromada suti. Jednalo se o novorománskou mešní kapli s věží postavenou ze sbírek věřících v letech 1911–1913 podle projektu architekta Adolfa Hrůzy z Plzně na místě kaple Panny Marie, postavené koncem 19. století sestrami Annou a Marií Kleinovými z Horšovského Týna na místě bývalého popraviště. Kaple byla jednolodní, obdélná (celkem 9,4 x 15,5 m), vpředu se zkosenými rohy, s užším, trojboce uzavřeným presbytářem, předsíní v průčelí a hranolovitou, 15,1 m vysokou věží. Interiér kaple byl postaven ve stylu lurdské jeskyně. ((www.kostely.tnet.cz)) {{:htyn6.jpg|}} {{:htyn7.jpg|}} {{:do:horsovsky_tyn_kaple_panny_marie_lurdske-u-sibenicniho_vrchu-1920-1930.png?345|Kaplička Panny Marie Lurdské u Šibeničního vrchu}} \\ ''Místo, kde stála kaple (10. 8. 2006), kaple kolem roku 1920((převzato z www.kostely.tnet.cz)), kaple kolem roku 1930'' ===== Památkově chráněná kaple Korunování Panny Marie ===== (Malé Předměstí, po levé straně směrem do Horšova) {{:htyn8.gif|Kaplička Korunování Panny Marie}} {{:do:h-tynkaple_korunovani_panny_marie_male_predmesti1900-1930.png?160|}}\\ ''Kaplička Korunování Panny Marie 10. 8. 2006; kaple mezi lety 1900–1930'' ===== Kaple poblíž zastávky ===== (při vjezdu na Náměstí Republiky) byla v 60. letech 20. století upravena na informační vývěsku. {{:htyn9.jpg|kaplička u Náměstí Republiky}} \\ ''Upravená kaplička u Náměstí Republiky((převzato z www.kostely.tnet.cz))'' ===== Kaple na Plzeňském předměstí ===== byla zbořena. ===== Loreta ===== (v zámeckém parku) Jedná se zřejmě o nejstarší českou loretu (domek Panny Marie) – kapli nechal vystavět po návratu z poutní cesty do italského Loreta v r. 1584 Kryštof z Lobkovic. Za josefínských reforem byla kaple zrušena a později vložením patra přebudována na vyhlídkový pavilon. V 19. století byla loreta považována za zničenou a zmizelou. Teprve v roce 1972 po vyjmutí podlahy prvního patra pavilonu došlo podle objeveného nápisu ke zjištění, že tento objekt je původní loretou (//Leta od narozenj Božiho 1584. Wegmeno Swate a nerozdilne Trogice, a chwale blahoslawene Pannie Marigy Rodicze Božy genž slowe z Loretu, založen a wystawen gest tento kostelik nakladem urozeneho Pana Kristoffa mladschiho z Lobkowicz na Teynie Horssowskem, Bilinie a Tachowie…//). ((Horšovskotýnsko, 1998)). Vzácná stavba má novou střechu, na celkovou rekonstrukci ovšem stále čeká. {{:htyn10.gif|Pohled zvenčí}} {{:htyn11.gif|interiér kaple}}\\ ''Pohled zvenčí a interiér kaple (10. 8. 2006).'' {{:do:dscf4513.jpg?300|Pohled zvenčí (po 13 letech)}} {{:do:dscf4514.jpg?300|interiér kaple (po 13 letech)}}\\ ''24. 8. 2019'' {{:do:horsovsky_tyn_loreta-1890-1916.png|Loreta}} \\ ''Loreta mezi lety 1890 a 1916'' ===== Zámecká kaple Nejsvětější Trojice ===== {{:htyn12.jpg|Zámecká kaple}} {{:do:img_20200730_160418.jpg?220x317|}} \\ ''Zámecká kaple((Převzato z: )) a foto 30. 7. 2020'' Dříve stál na místě dnešního zámku biskupský dvorec obehnaný valy, na jehož nádvoří byla vystavěna kaple. Teprve později (v roce 1258) vzniká biskupský hrad s obytným palácem. Dosavadní kaple Nejsvětější Trojice je včleněna do hradu – na kapli navázala přístavba dalších místností. Bohatý klenební systém a výzdoba kaple svědčí o práci vynikající stavební huti – dodnes patří tato část horšovskotýnského zámku k jeho nejcennějším památkám. První přestavba původního objektu proběhla ve 14. století, stěny kaple byly později v 16. století pokryty ještě renesančními nástěnnými malbami. Kaple je ve vlastnictví státu. ===== Kaple před zámkem ===== Zbořena. {{:do:horsovsky_tyn_1868.png?320|Kaple před zámkem v roce 1868}} {{:do:bischofteinitz1900.jpg?400|Kaple před zámkem v roce 1900}}\\ ''Kaple před zámkem v roce 1868 (([[http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=SvetozorII/2.1868/21/208.png|Světozor, květen 1868]])) a v roce 1900'' Podle sčítání lidu ze dne 1. 12. 1930 bylo v Horšovském Týně 447 domů, ve kterých žilo 2119 Němců, 484 Čechů a 60 příslušníků jiné národnosti. ((Obrazové materiály z CD publikace vydané //Heimatkreismuseums Bischofteinitz im Landestormuseum Furth im Wald.//)). V roce 1982 zde žilo 3917 obyvatel ((//KATALOG DIECÉZE ČESKOBUDĚJOVICKÉ L. P. 1987.// Biskupství českobudějovické, pro vlast. potřebu: 1986. 350 s.)), v roce 2001 zde žilo 3625 obyvatel v 606 domech (sčítání obyvatel, ČSÚ).