====== Hlohovčice ======

Farnost: [[Staňkov]] (farnost do roku 2005: Staňkov)

Německý název: Lohowschitz.

Též Lohovčice. První písemná zpráva o obci pochází z roku 1381 – "in villa Hlohowczicz". V nejstarší době náležela
ves k nedalekému Hrádku, po jeho zániku ke statku [[Horní Kamenice]]. V roce 1677 byl přikoupen statek Kamenice, tedy i Hlohovčice, k panství Horšovský Týn, které bylo tehdy majetkem Trauttmansdorfů. \\ Na začátku 19. století byli obyvatelé Hlohovčic všichni jako katolíci přifařeni do Staňkova vsi a chodili do filiálního kostela sv. Jiljí v [[Hlohová|Hlohové]]. Po rozsáhlé správní reformě v roce 1850 se Hlohovčice staly samostatnou obcí v politickém okrese [[Horšovský Týn]]. Částí obce [[srbice-do|Srbice]] se staly Hlohovčice v roce 1960, kdy byla provedena rozsáhlá správní reforma a Srbice se spolu s Hlohovčicemi  staly součástí okresu [[Domažlice]]. V současnosti jsou Hlohovčice opět samostatnou obcí.

V Berní rule bylo v letech 1653-1656 v Hlohovčicích evidováno 13 hospodářů. O téměř sto let později bylo v tereziánském katastru uvedeno v Hlohovčicích 16 sedláků. Podle Sommerovy topografie Čech vydané v roce 1839((Johann Gottfried Sommer. Aus der Bibliothek meines Urgroßvaters Carl Ritter von Taschek. Das Königreich Böhmen. Statistisch-topographisch dargestellt, J. G. Calveʼsche Buchhandlung, Prag. //Bd. 6 Pilsner Kreis, 1838 (Plzeňský kraj), Bd. 7 Klattauer Kreis, 1839 (Klatovský kraj).//)) žilo v Hlohovčicích v 31 domech 258 českých obyvatel. V roce 1850 zde žilo 296 obyvatel. V roce 1890 bylo v Hlohovčicích 49 domů (326 Čechů), v roce 1910 zde žilo v 59 domech 392 lidí, v roce 1950 pak 282 obyvatel. Podle sčítání v roce 1991 tu trvale žilo 205 obyvatel, v roce 2001 zde žilo 192 obyvatel v 73 domech(([[http://www.hks.re/wiki/ottuv_slovnik_naucny|Ottova encyklopedie]])) ((sčítání obyvatel, ČSÚ)).

===== Kaplička =====
Klasicistní kaple s valbovou střechou pochází z 1. poloviny 19. století.

{{:hlohovcice.jpg|}} {{:do:hlohovcice_20210718_145308.jpg?295}}\\
''Kaplička v Hlohovčicích 18. 8. 2005 a 18. 7. 2021''

Pouť se v Hlohovčicích slaví podle kostela sv. Víta v [[srbice-do|Srbicích]]. Dříve se pouť slavila na sv. Jiljí podle kostela v [[Hlohová|Hlohové]], kam v nejstarších dobách Hlohovčice podle farnosti patřily. Na poutní mši sv. u sv. Víta srbičtí farníci dříve přiváželi bryčkou [[koloveč|kolovečského]] faráře, protože srbický kostel byl od roku 1652 filiálním kostelem [[koloveč|kolovečské farnosti]]. Posvícení se v Hlohovčicích slavilo v neděli po sv. Havlu (tzv. //staré posvícení//), ale oslava trvala už od soboty až do úterý. Tzv. //nové posvícení// se slavilo v jiných vesnicích (např. v [[tesovice_obec_srbice|Těšovicích]]) o týden později.((Josef Mašek //[[https://www.hlohovcice.cz/wp-content/uploads/2020/05/1.pdf|Paměti z minulosti Hlohovčic s okolím]]//.))