Odkaz na hlavní stránku| Okres Domažlice| Okres Klatovy| Okres Tachov| Okres Plzeň-jih

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Postranní lišta

Prostor pro reklamu :-)










































stanetice

Stanětice

(obec Zahořany)


6. 8. 2020

Farnost: Milavče (farnost do roku 2005: Stanětice)

Německý název: Stanetitz.


Kostel a obec v roce 19121)

Kostel sv. Kunhuty

O Staněticích je první písemná zmínka z r. 1239, kdy byla ves v majetku kladrubského kláštera (odprodal klášter kladrubský r. 1239 díl vsi Stanětic za 68 hřiven stříbra.2)3) ) Plebanií se Stanětice stávají r. 1358. Před r. 1372 získali Stanětice majitelé blízkého hradu Rýzmberka (1372 Ojíř z Risenberka podával nového faráře do Stanětic). S Rýzmberkem byla později obec přičleněna ke koutskému statku.
Podle německy vedené školní kroniky byla ve Staněticích fara odnepaměti. Byl tu filiální kostel snad od dob husitských, kdy při něm býval plebán. Při kostele byl hřbitov. (Později byl zřízen hřbitov při silnici do Říchovic a cestě do Ouboče, nyní již zrušený. Místo to nazývá se dnes „Starý hřbitov“. Nyní je zřízen hřbitov nad obcí na nejvyšším bodě směrem severním.) V chrámě konávaly se bohoslužby každou třetí neděli.4)
Samostatná farnost zanikla v 17. století (filiální farnosti v Ouboči, později farnosti ve Kdyni), znovu byla obnovena v roce 1785 (první farář od r. 1787). Matriky jsou vedeny od r. 1759.

Kostel sv. Kunhuty je gotický z 2. poloviny 14. století, orientovaný (V-Z). Dendrochronologické datování dřevěných prvků, jimiž jsou přeložena střílnová okna v prvním, druhém a třetím patře věže, sloučené s výsledky přímého průzkumu nasvědčuje tomu, že kostel včetně věže byl dostavěn nejdříve v období let 1355-1365.5) Později došlo k úpravám lodě, sakristie a věže – barokně byl renovován v roce 1787, další úpravy proběhly v 19. stol.
V roce 1967 došlo k opravě věže kostela, oplechování a nabarvení.


6. 8. 2020

Vnitřek lodi kostela 13,6 m dlouhé, 8,81 m široké je kryt rovným, o něco níže (7,2 m) než původně založeným stropem.6)
V Národní galerii v Praze je ze stanětického kostela zapůjčená socha sv. Kunhuty (z lipového dřeva, 123,5 cm vysoká, z období let 1365–1370).
socha sv. Kunhuty

Po požáru v r. 1911 byla v roce 1912 postavena nová fara (dnes je v soukromém vlastnictví).

Vzhledem k tomu, že kostelní zvony byly starobylé (ze 14. a 16. století), nebyly vojenskou komisí během 1. světové války odebrány.

V místní škole došlo na počátku roku 1919/20 k odstranění křížů ze školních učeben na základě konferenčního usnesení sboru učitelského.

V roce 1654 bylo v obci 6 usedlostí, v roce 1757 pak 10 usedlostí. V roce 1900 měly Stanětice 297 obyvatel (50 domů), v roce 1921 zde žilo 298 obyvatel (56 domů) – 297 Čechů, 1 Němec; 290 římských katolíků, 2 vyznání českobratrského, bez vyznání 6 občanů, v roce 1930 zde žilo 291 obyvatel (62 domů, 76 rodin), v roce 1972 zde žilo 170 obyvatel, v roce 1973 zde žilo 163 obyvatel, v roce 1974 zde žilo 165 obyvatel, v roce 1991 zde žilo 126 obyvatel (55 domů), v roce 2001 zde žilo 124 obyvatel v 60 domech (KDČB; Ottova encyklopedie a sčítání obyvatel, ČSÚ).


Kostel 17. 8. 2007.

Kněží ve Staněticích:

P. Václav Kaše1974–✵ 2. 10. 1920 v Mrákově, vysvěcen 7. 7. 1946, 1949 kaplan v Kaplici, administrátor v Malontech (září 1949–1951, kdy nastoupil tříletou vojenskou službu), 1955—1961 administrátor ve Volarech, od 15. 3. 1974 farář ve Staněticích.
P. Jan Jiran1. 11. 1938 – Konzistorní rada a bývalý farář v Meclově, zabraném Německem
P. František Ludvík – 1. 11. 1938
P. Matěj Peksa Vikář v Úboči, docházel k vedení duchovní správy a vyučování náboženství (✟ 16. února 1962)
P. Jan Pulec1. 9. 1927 – 2. 2. 1934Nejprve nastoupil jako interkalární (dočasný) zastavatel (působil jako kaplan v Domažlicích), 1. 1. 1928 jmenován farářem (instalován v neděli 5. 2. 1928). Předchozí působení: 14. 2. 1926–30. 6. 1926 administrátor v Kovářově (předtím kaplan v Zahájí).
Odešel do Libníče u Českých Budějovic (✟ 6. ledna 1962)
P. Josef Pavelka1894 – 1. 9. 1927✵1859. Osobní děkan, odešel do penze po 33letém působení, odstěhoval se do Zahořan, později do Domažlic (✟ leden 1930).
P. Ignác Schuster31. 1. 1787– První farář obnovené farnosti, pozdější děkan ve Kdyni.

Najednou se zdvihla mračna a do západního obzoru se ostrou modří promítl obrys Čerchova, jejž přeťala vertikála věže stanětického kostela svaté Kunhuty. Přízemní myslivna s valbovou střechou a dvěma zahrádkami před okny bývala před sto lety dějištěm návštěv „paní komisarky“ jak tenkráte nazývali na Chodsku Boženu Němcovou. Přicházela sem i s dětmi k panu lesnímu Bendovi a tento dobrosrdečný lesák ještě po letech projevil spisovatelce důkaz upřímného přátelství, uhostiv u sebe na celé léto její churavou dceru Doru. Václav Tille, monograf Boženy Němcové, uvádí tuto stanětickou postavu jako model pro rýzmburského pana myslivce z Babičky. Mnohé postavy z jejího vrcholného díla dostaly pevnou konturu už tenkrát v zdejší krajině, která byla první svědkyní básnického zrození mladé ženy.
Tři lípy rozkvetou před kostelem vždycky mnohem později, než kaštan vzpřímí své bílé svíce květů. Jen kružby v gotických oknech nemění svou rozdílnou kresbu, jež je pádným svědectvím o dávných kamenících, kteří se v svých nápadech velmi neradi opakovali. Potkáváme zdejší ženy oblečené v modrých „flámiškách“, jimiž připomínají svou krajovou příslušnost k širšímu Chodsku.
Poutníka právnické profese by možná zajímala stručná připomínka, že se zde narodil dr. Jiří Hoetzel, profesor správního práva na Karlově universitě a autor první československé ústavy.
Ladislav Stehlík, Země zamyšlená

2)
BÍLEK, Tomáš Václav. Statky a jmění kollejí jesuitských, klášterů, kostelů, bratrstev a jiných ústavů v království Českém od císaře Josefa II. zrušených. V Praze: Frant. Bačkovský, 1893. 472 s.
5)
KYNCL, Tomáš. Dendrochronologické datování dřevěných konstrukčních prvků z kostela sv. Kunhuty ve Staněticích. Výzkumná zpráva č. 078a-07, nestránkováno (nepublikovaný elaborát), 2008. https://www.stanetice.cz/polozka.php?pid=481
6)
Stanětice – Farní kostel sv. Kunhuty, Soupis památek, 17. Politický okres domažlický (1902), str. 114-120, http://depositum.cz/knihovny/pamatky/strom.clanek.php?clanek=5926
stanetice.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (20:09) (upraveno mimo DokuWiki)